O umístění a vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodne pouze vláda, ale po předjednání s dotčenými obcemi, kterým kabinet může stanovit kompenzace. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Na webu o tom v pátek informoval Hrad. Zákon obcím nedává po finském vzoru možnost vetovat stavbu úložiště na jejich území, podle kabinetu by to bylo v českých podmínkách neuskutečnitelné.

Sněmovna prosadila, že vládní rozhodnutí o stavbě nebudou muset souhlasit obě parlamentní komory, i když to v souladu s původním návrhem kabinetu prosazoval Senát. Senátoři u poslanců neuspěli ani s požadavkem, aby vláda neměla jen možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad ustanovení atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno.

Dále čtěte

Maďarsko nepřekvapilo, opět blokuje unijní balík sankcí proti Rusku. Prestižní deník zveřejnil důvod

Maďarsko se tento týden opět postavilo proti ostatním zemím Evropské unie, které ladí třináctý balík sankcí proti Rusku. Píše o…

Zákon dává obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon také ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně ukládá povinnost projednat návrh na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví rovněž pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.

Podmínku veta pro obce požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Mluvčí platformy a starosta Horažďovic na Klatovsku Michael Forman, jehož obec patří do vytipovaných lokalit, slíbil za obce bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. „Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu Parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům,“ uvedl mluvčí.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce kvůli stavbě úložiště za 100 miliard korun prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína, kde stojí jedna ze dvou českých jaderných elektráren, a Březový potok na Klatovsku. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.