Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prý klade příliš mnoho podmínek pro diplomatická jednání o palestinské státnosti, a ohrožuje tak důvěryhodnost Izraele. V rozhovoru, který v plném znění odvysílala izraelská televize, to řekl americký prezident Barack Obama. Řekl také, že USA mají kvůli zablokovaným mírovým rozhovorům problém hájit nadále zájmy Izraele.
Jak uvádí ČTK: Podle prezidenta Netanjahu vznáší „tolik námitek a podmínek, že jejich splnění není v dohledné budoucnosti reálné“. „Je zde nebezpečí, že Izrael ztratí důvěryhodnost,“ řekl prezident.
Izraelsko-palestinské mírové rozhovory jsou nyní přerušeny. Netanjahu v minulém kole vznesl požadavek, aby Palestinci uznali Izrael jako stát Židů, což palestinská strana odmítla. Těsně před březnovými volbami ujistil, že stane-li se znovu premiérem, Palestina nevznikne. Po volbách se za tento výrok omluvil. Koncem května pak prohlásil, že by chtěl rozhovory obnovit a vyjednat hranice bloků židovských osad na Západním břehu Jordánu, protože tyto osady podle něj stejně zůstanou součástí Izraele.
Obama pohrozil, že USA nemusejí v Radě bezpečnosti OSN vetovat chystaný francouzský návrh, aby byla otázka palestinské státnosti převedena na půdu RB. USA dosud zastávaly stanovisko, že o Palestině musejí rozhodnout v bilaterálním jednání Palestinci s Izraelci.
Americký ministr zahraničí John Kerry se v roce 2013 postaral o obnovu mírových rozhovorů, které ale loni v dubnu skončily neúspěchem. Izrael z rozhovorů vystoupil kvůli tomu, že se Palestinci dohodli sestavit společnou vládu s radikálním Hamasem, v jehož programu je boj proti Izraeli. Izraelci odmítli vyjednávat s vládou, jejíž součástí jsou teroristé. Tato palestinská vláda má ale od svého vzniku potíže a nepanuje v ní shoda. (ČTK)
Komentář SF: Obamova cesta do zkázy
Obama se zřejmě pokouší mít aspoň jeden zahraničněpolitický úspěch, protože zatím je jeho politika jen samá pohroma. Restart s Ruskem skončil prahem nové studené války. Smiřování s muslimy má za následek rozvrat severní Afriky. Zatím se ještě nepovedlo ohrozit Izrael, ale vypadá to, že už se na tom pracuje.
Chtít ústupky po Izraeli, který už jich udělal dost, a nechtít žádné po Palestincích, kteří zatím neučinili žádné, nikam nepovede.
Zatím nejdál došel premiér Ehud Barak, když v roce 2000 v Camp Davidu pod patronací prezident Clintona nabídl Jásiru Arafatovi 97 procent území Judeje a Samaří a celé území Gazy. Souhlasil s tím, že bude zrušeno 63 židovských osad. Výměnou za pět procent území připojených k Izraeli tehdy bylo nabídnuto zvětšení teritoria pásma Gazy o třetinu. Barak také nabídl ústupky v Jeruzalémě včetně „náboženské suverenity“ na Chrámové hoře a částečné odškodnění uprchlíků. Žádný izraelský premiér už neučiní ústupky větší. Arafat to nakonec odmítl.
Jak dnes tvrdí vdova po něm Suha Arafatová, Arafat už plánoval vyvolání další intifády. „Nechci, aby v budoucnu přátelé naší dcerky Zahwy říkali, že Jásir Arafat opustil palestinskou věc a její principy. Mohou ze mě udělat mučedníka, ale já musím předat náš historický odkaz Zahwě a dětem Palestiny,“ citovala Suha svého manžela. Můžeme jí a nemusíme věřit. Faktem ale je, že intifáda vypukla a od té doby jsou naděje na dohodu v nedohlednu.
Kromě slov Izrael udělal ústupek už v tom, že opustil Gazu. Jediným výsledkem bylo posílení teroristického Hamasu, hloubení pašeráckých tunelů a tunelů sloužících k unášení Izraelců, střelba raketami na Izrael a to, že Fatah přibral Hamas do vlády. Představa, že by s takovými sousedy přistoupil Izrael na nějaký návrat uprchlíků a změny hranic na stav z roku 1967, je dost velká iluze. Jak by asi vypadal palestinský stát, si lze domyslet. Fatah ví, proč se bojí nových voleb.
Obamovi ale není život ve světě iluzí cizí a podle toho také postavení Ameriky ve světě vypadá. Za George Bushe mnoho lidí USA nenávidělo, dnes se jim už hlavně smějí. Z hlediska prestiže je to o dost horší. Můžeme doufat, že Obama odejde dřív, než stačí vytvořit v této části světa další teroristickou enklávu.
