Občan dal návrh k běloruskému referendu o nové ústavě. Skončil ve vězení

Dne 27. února se v Bělorusku uskuteční referendum o změnách ústavy. Alexandr Lukašenko označuje chystané změny za evoluční cestu rozvoje země, zatímco opozice je označuje za výmysl a další pokus o uzurpaci moci. Ruská redakce BBC informuje o tom, proč byla nová „lidová“ ústava potřebná, kdo ji napsal a co se stalo s těmi, kteří se pokusili navrhnout její změny.

Dále čtěte

Evropa je krok od války. Pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, varuje Fiala

Situace na Ukrajině je každým dnem vážnější a není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války. Premiér Petr Fiala…

„V lednu 2022 poslal důchodce Nikolaj Vitikau z obce Terjucha v Gomelské oblasti své představy o nové ústavě do okresních novin Maják. O několik dní později byla v domě 68letého Vitikaua provedena razie, po níž byl ‚vesnický provokatér‘ (jak ho nazvaly noviny) poslán do vazební věznice. Nyní Nikolaji Vitikauovi hrozí podle článku o podněcování k sociální nenávisti až pět let vězení.“

Andrej Dubin, obyvatel města Vysokoje v Brestské oblasti, byl zadržen poté, co navrhl, aby do volebních místností nebyli vpuštěni „plešatí a kníratí“ lidé (zjevná narážka na iniciátora referenda Lukašenka).

Diktátor Alexandr Lukašenko se nicméně nechal slyšet: „Nikdo mi nemůže vyčítat, že jsme tu měli absolutní diktaturu a nedali lidem možnost se vyjádřit. Každý, kdo chtěl, se vyjádřil.“

Během 27 let u moci Alexandr Lukašenko měnil ústavu už dvakrát. V roce 1996 bylo prodlouženo jeho funkční období a rozšířeny prezidentské pravomoci. V roce 2004 bylo zrušeno omezení počtu prezidentských období.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Důvody, proč se Lukašenko zase pouští do nějakých „změn“, mají kořeny především v nepokojích po prezidentských volbách 2020. Volby byly zjevný podvod, protikandidáti byli uvězněni, nebo jim bylo znemožněno kandidovat, demonstrace byly násilně potlačeny. Zřejmě na radu ruského vůdce Vladimira Putina, který má sám obavy z nepokojů a posiluje svou pozici zfalšovanými volbami, referendem a nebývalými represemi, Lukašenko prohlásil: „Pojďte si sednout a pracovat na ústavě.“ Pravomoci hlavy státu jsou prý příliš těžké.

BBC.com píše: „Běloruský opoziční politik Anatolij Lebedko se domnívá, že ústavní reformu neinicioval Lukašenko, ale ruský prezident Vladimir Putin, a to v době, kdy jeho běloruský protějšek vypadal politicky slabý. ‚Hrozilo nebezpečí, že se tyto protesty přelijí přes hranice a zasáhnou celé Rusko‘… ‚Putin potřebuje najít legitimitu, kterou Lukašenko ztratil v srpnu 2020,‘ pokračuje Lebedko. Referendum podle něj dává formální důvod říci: lid podpořil Lukašenka, pracujeme s legitimní hlavou státu.“

Podle zveřejněného návrhu ústavy bude součástí státní struktury Všeběloruské lidové shromáždění – nejvyšší zastupitelský orgán moci (složený z přibližně 1 200 osob). V jeho čele bude stát předsednictvo s předsedou (nebo doživotním senátorem, který není volen lidem): odborníci v tom vidí funkci pro Alexandra Lukašenka, i když on sám to popírá. Teoreticky bude moci Lukašenko zastávat funkci prezidenta i předsedy Všeběloruského lidového shromáždění a mohl by dalšího prezidenta sesadit a chránit se před trestním stíháním za činy, kterých se dopustil v době, kdy byl hlavou státu.