Občané podávají ústavní stížnost kvůli restrikcím. Lidé tu nejsou od toho, aby poslouchali, říká právník

Více než pět desítek občanů se obrátilo na Ústavní soud se stížností, v níž žádají ústavní soudce, aby laxně nepřihlíželi tomu, kdy stát podle nich hazarduje se vším, co mu svěřili ke správě. Stížnost podal za občany právník David Zahumenský, celá je dostupná zde.

„Vláda si musí uvědomit, že občané tu nejsou proto, aby slepě poslouchali, co se jim řekne, ale že právě od občanů odvozuje vláda veškerou svou moc a jedině jim má sloužit. Ministři se nemůžou jen tak rozhodnout, že se zaměří jen na jeden jediný cíl – vymýcení nepříliš zajímavého viru, a všechno ostatní jde stranou,“ říká Zahumenský.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Advokát připomíná, že stát má celou řadu jak negativních, tak pozitivních závazků a Ústava a Listina základních práv jsou výrazem starobylé dohody mezi občany a státem o tom, že se lidé vzdají části své suverenity, přenechají ji státu a za to po státu požadují plnění mnoha povinností. „Tyto závazky nejsou pro legraci a nejsou jen nějakými nesmyslnými frázemi napsanými na kusu papíru,“ upozorňuje Vendula Zahumenská, která ústavní stížnost napsala.

„Jedná se o zásadní úkoly státu, jako je zajištění vzdělání, péče o nemocné, umožnění svobodného podnikání, ochrana vlastnického práva, zajištění práva živit se prací nebo práva na podporu v nouzi a v situacích, kdy se o sebe člověk nemůže postarat sám. Stát se také musí starat o naše životní prostředí a musí zajistit dobrou veřejnou správu, která občany zbytečně neotravuje,“ vypočítává Zahumenská. „Nevíme o tom, že by kdy podobnou stížnost někdo k Ústavnímu soudu podal, a taky k tomu dosud nikdo neměl pádný důvod, protože se žádná vláda neodvážila toho, co ta Babišova,“ dodala.

Právníci jsou přesvědčeni o tom, že není možné jen tak „vypnout stát“, přestat plnit závazky, a dokonce jejich plnění naprosto zásadně ohrozit do budoucna. „Nežijeme rozhodně jen pro ten dnešní den a žijící i budoucí generace mají právo na to, aby stát plnil, co plnit má. Jinak mu občané mohou jen stěží věřit a podporovat ho. Porušení závazků se zkrátka v každém vztahu trestá, na to nesmíme zapomínat,“ říká Zahumenský.