Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR za léta 2018–2020. Konkrétně šlo o Národní galerii a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Úřad zjistil obcházení zákona, smlouvy uzavřené bez soutěže i selhání vnitřního kontrolního systému.
Zásadní problémy se týkaly Národní galerie a jejích veřejných zakázek i samotného hospodaření. Národní galerie například navzdory tomu, že měla vlastní právní oddělení, najala tři externí společnosti, které za právní oddělení vykonávaly jeho agendu. S externisty bylo uzavřeno celkem sedm smluv, a to bez výběrového řízení. V letech 2018 až 2020 za tyto služby Národní galerie zaplatila 6,7 milionu Kč. Protože galerie navíc porušila zákon o registru smluv, neboť neuvedla povinné údaje a pozměnila účinnost smlouvy, byly tři z těchto sedmi smluv neplatné. I tak bylo na jejich základě vyplaceno 4,5 milionu Kč a jednomu z těchto dodavatelů právních služeb byl vyplácen honorář i v měsících, kdy žádné služby galerii neposkytoval. V případě další smlouvy zvýšila Národní galerie dvěma dodatky odměnu z 1,5 milionu Kč na 2,6 milionu Kč, a nakonec vyplatila ještě o 373 000 korun více, než oba dodatky stanovovaly.
V případě realitních služeb byla situace podobná. Národní galerii tyto služby poskytovaly tři různé firmy, s nimiž byly smlouvy v celkové hodnotě 2,4 milionu Kč uzavřeny rovněž bez výběrového řízení. A i v tomto případě došlo necelý půlrok po podpisu smlouvy ke zvýšení ceny dodatkem z původních 1,2 milionu Kč na 2 miliony korun. S jinou realitní kanceláří uzavřela galerie tři smlouvy za celkem 145 000 korun během jediného dne, přičemž jednotlivé smlouvy nepřekročily hodnotu 50 000 korun, aby došlo k vyhnutí se povinnosti zveřejnit smlouvy v registru smluv. Tím Národní galerie naprosto jasně obcházela zákon o registru smluv. Stejně postupovala i s třetím dodavatelem, se kterým během dvou dnů uzavřela pět smluv pod 50 000 korun, přičemž výsledná částka přitom přesáhla 239 000 korun.
Problematická byla také zakázka na poskytování bezpečnostních služeb. Národní galerie v registru smluv nezveřejnila její hodnotu, přestože jde o povinný údaj, a smlouva tedy byla dle zákona o registru smluv zrušena. Přesto bylo dodavateli na základě neplatné smlouvy zaplaceno 154 milionů korun.
Kromě toho galerie uzavřela v prosinci 2018 se svým generálním ředitelem smlouvu na vytvoření autorského díla za více než 1,1 milionu korun, a to opět bez jakéhokoliv výběrového řízení. Tím porušila zásadu transparentnosti podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Smlouvu navíc podepsala v zastoupení neoprávněná osoba – kancléřka generálního ředitele.
V neposlední řadě uzavřela pak Národní galerie smlouvu na vytvoření nového loga za 1,3 milionu Kč, ale vzhledem k tomu, že nové logo mělo jiný než zákonem daný název, nelze jej využívat na oficiálních dokumentech.
Společným jmenovatelem popsaných nedostatků bylo mj. to, že smlouvy s dodavateli Národní galerie uzavírala, aniž by to schválily kompetentní osoby, které tuto povinnost měly. Jde o jedno ze zásadních selhání vnitřního kontrolního systému. Ten u Národní galerie nefungoval správně a celkově je jedním z podstatných důvodů výše popsaných problémů. Nefunkční kontrolní systém souvisí i s tím, že Národní galerie nevede elektronickou spisovou službu ani po 17 letech od doby, kdy jí tuto povinnost stanovil zákon.
„Kontrola byla provedena za období 2018–2020, uvedené nedostatky jsou spojené s předchozím vedením Národní galerie. V současné době realizujeme nápravná opatření odstraňující nálezy kontroly NKÚ. Je naší snahou, aby NG zlepšila své interní administrativní procesy a postupovala ve shodě s platnými zákony,“ napsala pro Forum 24 Eva Sochorová, vedoucí oddělení PR a tisková mluvčí Národní galerie.
V případě Uměleckoprůmyslového muzea v Praze šlo o méně závažné nedostatky. Ty se týkaly vnitřního kontrolního systému, ale i evidence majetku nebo vedení účetnictví. Ve dvou případech přenechalo muzeum nájemci do užívání prostory sloužící k podnikání a k tomu bezúplatně i vybavení. V jednom z těchto případů se jednalo o majetek v hodnotě jednoho milionu korun.
„Měli jsme samozřejmě zpětnou vazbu už v průběhu kontroly, a proto jsme administrativní nedostatky odstraňovali průběžně. V současné době je považujeme z velké části za vyřešené,“ uvedla pro Forum 24 Radka Potměšilová, PR manažerka Uměleckoprůmyslového muzea. Podle ní šlo v případě přenechání prostor k podnikání především o restauraci v hlavní budově a bistro v Centrálním depozitáři, na obou místech bylo uzavření smlouvy vedeno především snahou poskytnout služby návštěvníkům (v hlavní budově) a zaměstnancům (v depozitáři). „Na obou místech máme už uzavřeny nové smlouvy, v historické budově máme i nového nájemce za mnohem výhodnějších podmínek, smlouva se stávajícím nájemcem bistra v depozitáři byla také upravena,“ řekla Potměšilová.
Muzeu Nejvyšší kontrolní úřad vytkl také velké množství vydaných volných vstupenek. „To však vychází z Dohody o spolupráci iniciované MK ČR a následném pokynu tuto dohodu dodržovat,“ konstatovala Radka Potměšilová. Ministerstvo kultury totiž zavedlo od 1. ledna 2019 tzv. rezortní vstupné – zaměstnanci, státní zaměstnanci spolupracujících stran a dalších příspěvkových organizací MK ČR + 3 jejich rodinní příslušníci mají do ostatních spolupracujících organizací vstup zdarma. „Tuto dohodu MK ČR zatím nezrušilo, jen Národní památkový ústav a Národní galerie z ní na konci roku 2020 odstoupily. Jinak poskytujeme volné vstupné především odborníkům, členům odborných muzejních organizací atd. v souladu s mezinárodními muzejními standardy,“ dodala Potměšilová.
Ve sledovaném období byli ministry kultury Ilja Šmíd (nestraník za ANO) do 27. června 2018, Antonín Staněk (ČSSD) do 31. července 2019 a Lubomír Zaorálek (ČSSD) do prosince 2021.
