Pirátská strana a Starostové a nezávislí se dohodli na společných programových prioritách pro nadcházející volby do poslanecké sněmovny. Jde o významný krok na cestě ke společné předvolební i povolební spolupráci. Ještě důležitější však bude to, zda se nejenom tato dvojice politických uskupení, ale i druhý formující se blok složený z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, shodne na konkrétních řešeních a opatřeních. Ani jedna z plánovaných koalic se nesmí zaseknout na vágních a pěkně znějících heslech bez obsahu.
Piráti a hnutí STAN se zatím dohodli na celkem osmi programových prioritách. Jde o fungování státu blíž občanům, férové daně, dostupné zdravotnictví, vzdělávání pro 21. století, spravedlnost pro všechny, ochranu naší krajiny nebo o podporu podnikání a inovací či o průhledné fungování státu.
Koronavirus ohrožuje svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál
Epidemie koronaviru a uzavírání ekonomiky postihlo celou řadu odvětví. Mezi nimi je i žurnalistika, za kterou nestojí žádný oligarcha nebo ...
číst článek »Takhle to zní natolik obecně, že by to podepsal skoro každý. Když se podíváme na to, jak jednotlivé priority popisují, dočteme se například, že vydvihují „štíhlý stát, k občanům přívětivý a jim sloužící“. Téma férových daní pak rozepisují takto: „Prosazujeme nižší daně z práce, aby lidé, kteří poctivě pracují, měli na výplatní pásce vyšší čistou mzdu. Proto podporujeme vyšší a valorizovanou slevu na poplatníka. Abychom získali peníze na nižší daně z práce, je třeba zrušit nedůvodné daňové výjimky. Cílem jsou férové daně, pochopitelné pro každého, které zajistí kvalitní veřejné služby, důstojné důchody, dostupné zdravotnictví a kvalitní školství.“
Klíčové bude především to, co přesně spadá mezi nedůvodné daňové výjimky a nakolik se na nich Piráti a hnutí STAN dokážou shodnout. A pak zásadní otázka je, kolik prostředků jejich zrušení přinese a zda to bude stačit na to, aby ony férové daně skutečně zajistily všechno to, co obě uskupení vypočítávají.
Konkrétní opatření a návrhy
Problémy se vždycky skrývají v detailu. Jedna věc je dohodnout se na tom, že chceme štíhlý stát, a druhá pak to, jak takový štíhlý stát vlastně vypadá a co do něj patří a co už ne, a tam už samozřejmě mohou začít různá nedorozumění a následně spory a konflikty. Proto je třeba přijít s maximálně konkrétními opatřeními a návrhy a shodnout se na nich.
V této fázi zatím Piráti a hnutí STAN, zdá se, nejsou, ale snad do ní brzy dospějí. Koaliční smlouva, jejíž návrh by měl být hotový do 23. prosince a kterou následně budou ještě obě uskupení schvalovat, by měla obsahovat asi 105 programových východisek. Ta by už měla být o poznání konkrétnějších než dosavadní programové priority.
Jako svou prioritu Pirátská strana a Starostové a nezávislí vyzdvihují takový stát, který občany nezatěžuje, ale naopak podporuje v rozvoji a pomáhá, když je to třeba. Už na tom je vidět, že se obě uskupení snaží skloubit dva principy, které jdou zčásti proti sobě.
Pohodlná a bezpečná alternativa
Jde o to, aby stát byl na jedné straně dostatečně mohutný a silný na to, aby občany podporoval v rozvoji a pomáhal jim, zároveň však nesmí být natolik rozbujelý a zbytnělý, aby je obtěžoval. Najít mezi tím jasně vydefinovanou rovnováhu, na které se Piráti a hnutí STAN shodnou, je důležitý úkol, který před nimi stojí a na kterém do velké míry také záleží budoucnost jejich předvolební i povolební spolupráce.
Andrej Babiš složil poklonu Pirátům. Začal se jich bát
Nedá se nic dělat, ale kdo chce v politice něčeho dosáhnout, nevyhne se útokům, nadávkám, kritice a napadání. Tak to zkrátka je, co svět světem ...
číst článek »Před podobným úkolem, byť trochu odlišným, stojí i vznikající blok ODS, křesťanských demokratů a TOP 09. Také oni musí hledat rovnováhu mezi principy, které jdou proti sobě. V případě této trojice subjektů půjde především o přístup k Evropské unii, o otázku přijetí eura, postoj ke klimatické změně či obecně témata na liberálně-konzervativní ose, jako je například manželství pro gaye a lesby.
I občanští demokraté, lidovci a TOP 09 mohou být v pokušení se tomu vyhnout nicneříkajícími formulacemi, přesto by se však měli dohodnout na jednoznačných postojích a návrzích a těch se držet. Rozplizlost, vágnost a příliš obecná hesla a slogany rozhodně nejsou něčím, na čem by bylo dobré stavět, a obě plánované koalice by se jim měly vyhnout.
To je nakonec asi to nejtěžší, před čím obě možné koalice stojí – najít shodu na konkrétních opatřeních i v oblastech, kde si jejich členové zase tolik nerozumějí a kde právě nekonkrétnost, vágnost a obecnost pro ně může být dost pohodlnou a bezpečnou alternativou. Tomuhle lákadlu by však neměly podlehnout a místo toho by se měly pustit do namáhavé cesty hledání obtížných, ale uchopitelných kompromisních návrhů.
