Milada Horáková FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Několik pietních akcí v pondělí v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Piety se uskuteční například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli popravováni političtí vězni. Na pondělí připadá Den památky obětí komunistického režimu a 72. výročí popravy právničky a političky Milady Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry. Několik pietních shromáždění se v hlavním městě konalo už v neděli.
První z pondělních piet bude na Újezdu. Lidé, včetně zástupců politiků a spolku Bez komunistů.cz, se v 09:00 sejdou u památníku obětem komunismu na úpatí petřínského vrchu.
V pankrácké věznici pak od 13:00 uctí památku obětí politických procesů zástupci obou komor parlamentu, vlády i armády. Právě na Pankráci byli Horáková, Pecl, Buchal, Kalandra a mnozí další političtí vězni popraveni. Čtveřice byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena 8. června 1950. Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených ale nastala až po roce 1989.
Spolek Bez komunistů.cz v pondělí večer pořádá setkání u pomníku Milady Horákové v pražské ulici Sněmovní. „Pieta bude zakončena světelným obrazem,“ řekl ČTK za spolek Petr Marek. Spolek podle Marka v úterý také zorganizuje vycházku po místech spjatých s Miladou Horákovou a její rodinou. „Na Praze 2 se v 11:30 vydáme od kostela svaté Ludmily na náměstí Míru, kde Milada Horáková (rozená Králová, pozn. ČTK) měla svatbu s Bohumilem Horákem,“ sdělil Marek. Jedna z dalších zastávek podle něj bude u budovy Rozhlasu, kde Bohumil Horák koncem 30. let 20. století pracoval jako programový ředitel. Vycházka potrvá zhruba hodinu a půl.
Z piet mimo hlavní město se v pondělí od 10:00 koná například setkání v Malé pevnosti Terezín. Tam byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Liberci se pak lidé sejdou u památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici. Pieta tam začne v 16:00.
Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.
Pietní shromáždění v bazilice sv. Petra a Pavla
O odkazu památky popravené Milady Horákové k dnešku hovořili v neděli odpoledne řečníci v zaplněné bazilice sv. Petra a Pavla v Praze. Horákovou, kterou komunistický režim ve zinscenovaném procesu odsoudil za velezradu a spiknutí, popravili 27. června 1950. Po pietním shromáždění pořádaném Klubem Milady Horákové přítomní položili věnce k symbolickému hrobu političky na Vyšehradském hřbitově. Následovalo tradiční zastavení u Památníku kněží, řeholníků a řeholnic, obětí nacismu a komunismu.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) ve svém projevu připomněla, že místo uložení ostatků Horákové je dodnes neznámé. Její myšlenky označila za důležité i pro dnešní svět. „Na osudu Horákové vidíme, co se stane se společností, která má špatné vůdce. I mezi námi jsou politici, kteří neváhají zastřeně podporovat Vladimira Putina,“ prohlásila, aniž by někoho konkrétně jmenovala.
Děkan vyšehradské kapituly Michal Němeček se ve své duchovní promluvě mimo jiné zamýšlel nad úlohou sociálních sítí a šířením nepravdivých zpráv. „Co by nám dnes Milada Horáková řekla? Domnívám se, že by hovořila o právu na pravdu, jak je to skutečně v našich institucích, vládě, městech, církvích… Je třeba dělat vše pro to, aby nikdo neměl právo na lež, ať má jakýkoliv nátěr,“ uvedl.
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla.
Horáková, právník Oldřich Pecl, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a historik a kritik Záviš Kalandra byli 8. června 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti. Všichni byli popraveni 27. června. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených však nastala až po roce 1989.
Na Vyšehradském hřbitově se v neděli také uskutečnila pieta připomínající násilnou likvidaci řeholních řádů v někdejším Československu. Takzvaná Akce K začala 14. dubna 1950 zásahem proti mužským řeholním řádům, druhý zásah byl proveden v noci z 27. a 28. dubna. V létě téhož roku následovala Akce Ř zaměřená proti ženským řeholním řádům, která se ve dvou vlnách odehrála mezi červencem a zářím. Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.
