Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu expremiéra Andreje Babiše (ANO), že byl neoprávněně evidován jako agent StB. Podle historika a badatele Radka Schovánka, který v kauze u slovenského soudu vypovídal jako svědek, nemůže šéf hnutí ANO spor nikdy vyhrát. Ústavní soud rozhodl, že není možné postavit rozsudek pouze na tvrzení příslušníků Státní bezpečnosti (StB), pokud je v rozporu s listinnými důkazy, řekl v rozhovoru pro deníku FORUM 24 Schovánek, který léta pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Můžete přiblížit, o co vlastně v celém sporu Andreje Babiše se slovenským Ústavem paměti národa jde?
Jde o to, že Andrej Babiš tvrdí, že nikdy nebyl agentem Státní bezpečnosti, nikdy se Státní bezpečností nespolupracoval a žádá, aby soud nařídil vymazání jeho jména z evidence a očistil jeho jméno. Podle mého názoru – ale nejsem právník – ten spor nemůže už nikdy vyhrát, protože ústavní soud rozhodl, že není možné postavit rozsudek pouze na tvrzení příslušníků Státní bezpečnosti, pokud je toto tvrzení v rozporu s listinnými důkazy. Protože ti příslušníci svědčí ve své vlastní kauze, ve své vlastní věci. A listinné důkazy jednoznačně hovoří o tom, že Andrej Babiš byl aktivním spolupracovníkem Státní bezpečnosti mnoho let.
To, že příslušníci Státní bezpečnosti říkají, že si všechno vymysleli, je nesmysl. Jak jsem já, jako svědek u soudu v Bratislavě, řekl: Co vlastně říká příslušník Státní bezpečnosti tím, že řekne – Já jsem si ten spis vymyslel, já jsem si tam psal, co jsem chtěl? Říká, že člen policejního sboru pod přísahou falšoval přísně tajné materiály, podváděl své nadřízené, rozkradl zpravodajské fondy, v rámci organizované skupiny páchal tu nejzávažnější trestnou činnost, jakou si lze u příslušníka ozbrojeného sboru představit. Už jen to, že sami přiznávají tím, že mluví o falšování svazků, kolika trestných činů se dopustili, tak je hodnověrnost jejich svědectví podstatně snížena. V tomto duchu to konstatoval slovenský ústavní soud.
Jaké materiály vlastně dokazují, že Andrej Babiš byl skutečně agentem Státní bezpečnosti?
Zachoval se svazek vedený k Andreji Babišovi, zachovaly se blokační karty, zachovala se karta agenta. Andrej Babiš pak prochází asi dalšími dvanácti svazky Státní bezpečnosti a nepochybně tím, jak se budou postupně zpracovávat dokumenty Státní bezpečnosti – především v České republice, protože tady je 99 % archiválií nezpracovaných – tak se budou nacházet další a další důkazy o tom, že Andrej Babiš byl spolupracovníkem StB.
Andrej Babiš prohlásil, že „estébáci“ vedli evidenci na lidi bez toho, aniž by o tom věděli. Tím vlastně tvrdí, že ty dokumenty nic neznamenají.
Ať si Andrej Babiš tvrdí, co chce. Říká, že se bude soudit do konce života. Může se soudit v Kolumbii, Mexiku, v Africe, kde chce. Může říkat, co chce. Je to svobodný člověk.
Jakou mohla mít podle vás Babišova spolupráce s StB povahu? Když se podíváme na ty dokumenty.
Tady se musím trochu Andreje Babiše zastat. On má pravdu v tom, když říká, že nebyl nějaký agent, který byl vysazený do disentu a tam udával lidi, kteří byli v opozici k režimu. Andrej Babiš pracoval v Podniku zahraničního obchodu, byl člen Komunistické strany Československa a tam se automaticky předpokládalo, že všichni z toho podniku jsou v nějakém kontaktu s StB, pokud nebyli přímo kádroví příslušníci Státní bezpečnosti.
Takže on má celkem oprávněně pocit, že nedělal nic jiného, než v tom podniku, kde pracoval, dělali všichni ostatní. A to je pravda. Andrej Babiš nebyl proti systému, Andrej Babiš byl součástí toho komunistického systému. A taková úsměvnost, která ukazuje na to, proč by zrovna jeho spis měl být zfalšovaný. Andrej Babiš byl v té době velmi nezajímavým řadovým referentem Podniku zahraničního obchodu. Proč by zrovna jeho spis nějaký estébák falšoval a riskoval tím mnohaletý kriminál? To nedává vůbec žádný smysl.
A je v tom případě namístě považovat to, že byl Andrej Babiš v StB, za nějakou zásadní věc?
Je třeba konstatovat, že Andrej Babiš je člověk, který působil na nomenklaturní funkci, byl to komunista, byl součástí komunistického systému a pracoval v podniku, kde se automaticky předpokládalo, že ti lidé jsou v kontaktu se Státní bezpečností, že s ní spolupracují nebo že jsou sami příslušníky StB. A říkám, není třeba se na něj dívat jako na nějakého udavače v Chartě 77 nebo na člověka, který udával své kamarády a tvářil se, že je proti režimu. On byl součástí toho režimu. Myslím, že každý, kdo s ním byl v kontaktu, předpokládal, že může být příslušníkem nebo spolupracovníkem Státní bezpečnosti. V tomto má pravdu, že se cítí ukřivděný, když ho někdo srovnává s Jaromírem Nohavicou, Jimmy Čertem nebo s agenty, kteří se tvářili, že bojují proti režimu a následně své kamarády udávali.
Takže ten důvod, proč se soudí, je podle vás to, že se cítí ukřivděný a má pocit, že nic neudělal?
Ne. To si myslím, že hlavní důvod je ten, že mu někdo řekl, že má šanci vyhrát.