Anna Geislerová. FOTO: Flickr
FOTO: Flickr
Když 28. října předával prezident Petr Pavel státní vyznamenání, mnozí diváci překvapeně hleděli na oceňované osobnosti. Nejvíce kritiky se strhlo kolem herečky Anny Geislerové, která je podle komentujících na medaili Za zásluhy „příliš mladá“ nebo „nevýrazná“. Tato charismatická dáma však během posledních tří dekád napsala na české herecké scéně fascinující příběh plný odhodlání, vášně, hloubky a proměn.
Anna Geislerová má za sebou nespočet hereckých úspěchů, přesto zůstává otevřená novým výzvám a překvapením. V rozhovoru pro deník Magnoli s pokorou dodala: „Nikdy nevíte, co přijde dál. Ale když budete připravení a otevření, může vás to překvapit něčím nádherným.“ A možná právě tento přístup jí přinesl do života vážené ocenění v podobě medaile Za zásluhy.
Když se ohlédneme zpět v čase, nespatříme elegantní dámu, jakou je dnes, ale mladou bezstarostnou a rozvernou rusovlásku plnou energie a snů. Právě vzpurnost, nespoutanost a „rošťácký“ duch ale tehdy třináctiletou Aňu Geislerovou dovedly k první větší herecké příležitosti v české komedii „Pějme píseň dohola“ (1990), která vznikla pod taktovkou Ondřeje Trojana. O rok později pak zazářila ve snímku Filipa Renče „Requiem pro panenku“ a zapsala se velmi intenzivně do povědomí české veřejnosti.
Jako patnáctiletá se však odhodlala prorazit ve světě modelingu a zúčastnila se castingu agentury Elite Model Look. A nutno podotknout, že na tuto práci měla vzhled i výšku, nakonec to ale nevyšlo, jak také podotkla sama Anna v jednom z rozhovorů: „Nebylo to pro mě velké období, asi na úrovni školy v přírodě. Rychle jsem pochopila, že ambice v tomto oboru nemám, že mě to neuspokojuje.“
Osud měl pro mladičkou Aňu Geislerovou připravenou jinou, mnohem zářivější cestu. Brzy se totiž stala jedním z nejvýraznějších talentů českého hereckého světa. V průběhu dalších několika let tak ztvárnila širokou škálu filmových postav s hlubokým emocionálním nábojem.
Právě její jedinečná schopnost naplno se vcítit do každé role z ní dělá opravdovou umělkyni a také žhavou kandidátku na medaili Za zásluhy. Jednou také podotkla: „Musím znát svou postavu tak dobře, jako by byla součástí mého života.“ A jde jí to skvěle. Kdo by totiž mohl zapomenout například na statečnou ženu odolávající válečným hrůzám ve filmu „Želary“ či silné a vnitřně složité osobnosti, které ztvárnila ve snímcích „Havel“ a „Božena“?
Pestrá a sáhodlouhá filmografie Anny Geislerové jasně ukazuje, že tato téměř padesátiletá dáma už dávno patří mezi hereckou elitu. Není žádným nováčkem. Je to právě naopak, a tak s lehkostí sobě vlastní nyní zvládá i ty nejtěžší role a výzvy, které jí nejen filmový svět přináší.