Ochočení hlídači veřejnoprávních médií. ČT i ČRo si umějí členy svých kontrolních rad zavázat

ČTK

Ilustrační foto | FOTO: ČTK

O mediálních radách se v poslední době mluví hlavně kvůli politickým snahám je ovládnout. Kontrolní orgány České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře si však zaslouží pozornost a kritický pohled samy o sobě. I rady samotné jsou místem, v nichž se hospodaří s veřejnými penězi. 

Členové Rady ČRo i ČT se televizí i rozhlasem, na něž ze zákona dohlížejí, nechávají dlouhodobě „opečovávat“. Jde o letitý zvyk, který již obě strany považují za standardní. I když tento servis nemá zákonnou oporu.

Zákon o České televizi i Zákon o Českém rozhlasu členům tzv. malých mediálních rad přiznávají jen měsíční odměnu odvozenou od průměrné měsíční mzdy dané instituce (předseda ve výši 127 %, místopředseda 103 % a člen 80 %).

Hlídací pes

K tomu mohou radní ještě získat náhradu cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce. Na nic dalšího členové rad ČRo a ČT ze zákona nárok nemají.

V případě Rady ČTK mají její členové podle Zákona o České tiskové kanceláři nárok pouze na měsíční finanční odměnu. Její výši stanovuje Poslanecká sněmovna. Naposledy tak učinila v roce 2002, kdy určila, že předseda Rady ČTK má nárok na odměnu ve výši 22 tisíc korun měsíčně, místopředseda na 18 500 korun a člen Rady na 15 tisíc korun.

Kupříkladu člen Rady ČTK Pavel Foltán se vytrvale snaží o to, aby mu byly (podobně jako členům Rady ČRo a Rady ČT) propláceny náklady na cestovní výdaje spojené s výkonem funkce, navíc i náklady na mobilní telefon, internetové připojení a parkovací kartu pro Prahu. Dosud s tím ale neuspěl. Právě proto, že ze zákona takový nárok neexistuje.

Servis za vstřícnost

Český rozhlas i Česká televize naopak dlouhodobě členům svých rad dopřávají benefity, i když s nimi platné zákony nepočítají.

Rozhlas aktuálně poskytuje členům své Rady k užívání notebook s datovou SIM kartou ČRo (standardně 5 GB/měsíc), externí HDD, tablet s datovou SIM kartou ČRo (standardně 5 GB/měsíc), mobilní telefon (přístroj bez SIM karty), přičemž je na zvážení každého člena Rady, zda a která z uvedených zařízení využije. Hlasové ani datové služby v mobilních telefonech nejsou členům Rady ČRo ze strany veřejnoprávního rozhlasu poskytovány ani hrazeny.

Česká televize na dotaz HlídacíPes.org uvedla, že „z nepeněžních plnění mají členové Rady České televize nárok na služební telefon se standardním mobilním a datovým tarifem České televize a na notebook, popřípadě tablet“.

Například radní ČRo Marek Pokorný zvolený letos v březnu označil rozhlasem poskytnutý iPad „jako technický základ pro spolupráci“.

Veřejnoprávní média si však „své“ radní, kteří je mají kontrolovat, mohou zavazovat i jinak. Například bývalému radnímu Českého rozhlasu Jiřímu Vejvodovi vyšla u společností Radioservis, která je stoprocentně vlastněná Českým rozhlasem, kniha jeho textů dříve zveřejněných v Týdeníku Rozhlas. Vejvoda se nicméně vzdal honoráře za knihu s tím, že za texty mu rozhlas platil už v době jejich původního zveřejnění.

ČRo v minulosti nacházel i další cesty, jak si své radní naklonit. Jednou z nich bylo například zvaní členů Rady ČRo coby hostů do vysílání, aniž se při tom posluchač dozvěděl, že jde o radního, jehož povinností je rozhlas kontrolovat.

Častým hostem byl například historik a bývalý předseda Rady ČRo Michal Stehlík. Prostor v éteru dostával nejen v době, kdy se připravoval na svou kandidaturu do Senátu, ale také jako spoluautor knih, které zpracoval společně s redaktorkou ČRo Ivanou Denčevovou. Tituly Tváře undergroundu, Fenomén Karel Kryl a Rozděleni železnou oponou vydal Radioservis.

Někdejší předsedkyni Rady ČRo Hanu Dohnálkovou (jež se aktuálně opětovně uchází o post radní) zase rozhlas nechal 30. srpna 2017 moderovat přímý přenos z ostravského festivalu Ostravské dny 2017. V médiích se pak o Dohnálkové psalo jako o „redaktorce“ ČRo.

Smlouva za dobré služby
Vstřícnost členů mediálních rad se v minulosti dala odměnit i jinak. Ukazuje to například Jan Mrzena, který se aktuálně jako kandidát hnutí ANO uchází o post v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a který v letech 2001 až 2005 působil jako předseda Rady ČT.

Tehdejší generální ředitel ČT Jiří Janeček po dvouletém období, během nějž nesmí členové rad pobírat žádné prostředky od veřejnoprávních médií, která v předchozím čase kontrolovali, Mrzenu najal na post personálního ředitele ČT (2007–2011) a ředitele ČT2 (2011).

Český rozhlas dokonce nedodržel zákonnou lhůtu dvou let a s bývalým členem Rady ČRo Tomášem Ratiborským, který pomohl do funkce zvolit tehdejšího generálního ředitele ČRo Petra Duhana, uzavřel smlouvu o poskytování poradenských služeb – jen několik dní po skončení Ratiborského mandátu.

Jako radní Ratiborský skončil 19. března 2014, smlouvu na 30 tisíc Kč měsíčně za to, že radil, jak má ČRo prodávat reklamu, sponzorské časy a pronajímat studia, uzavřel od 1. dubna 2014.

Milionové Rady
Rady ČRo a ČT nemají právní subjektivitu a jejich činnost je hrazena z rozpočtu veřejnoprávních médií. V posledních dvou letech Rada ČRo hospodařila tak, že v rozpočtu plánované částky nákladově nenaplnila. Rada ČT takto podrobně náklady na svou činnost k dispozici nedává (viz níže).

Hlídací pes

Žádný problém, pane řediteli
Protože Rady veřejnoprávních institucí jsou většinou tvořeny oborovými laiky (a zákonodárce s tím počítal), na hospodaření ČRo a ČT dohlížejí dozorčí komise. Ale zatímco o činnosti managementů a rad ČRo a ČT je veřejnost pravidelně informována z veřejných zasedání, o činnosti dozorčích komisí s výjimkou soupisů činnosti pro Rady téměř nic neví.

Dá se přitom předpokládat, že s nedávným nástupem nových radních Hany Lipovské a Lubomíra (Xavera) Veselého do Rady ČT se objem informací poskytnutých dozorčí komisí Radě ČT navýší. Oba jmenovaní si totiž dali za cíl zaměřit se na hospodaření České televize.

Dozorčí komise Rady ČRo se pravidelně scházejí jednou měsíčně. Zaměřuje se především na hospodaření ČRo, marketingové projekty, nájemní smlouvy a soudní spory vedené ČRo. Míru její aktivity lze do značné míry ovlivnit tím, jaké zadání dozorčí komise od Rady dostane.

Pokud tedy například Rada ČRo vychází s generálním ředitelem ČRo René Zavoralem více než dobře, nedá se očekávat výrazně přísnější kontrola rozhlasového managementu. Dozorčí komise ČRo ve svém stávajícím složení funguje od 25. 2. 2019, kdy ji tehdejší předsedkyně Rady ČRo Dohnálková informovala o požadavcích Rady ohledně jejího fungování.

Od té doby se ve výstupech dozorčí komise pro Radu ČRo neobjevil jediný náznak možného problému souvisejícího s hospodařením veřejnoprávního rozhlasu.

Svou dozorčí komisi má i Rada ČT. Funguje na podobném principu jako její rozhlasová obdoba a její členové se zabývají především posuzováním smluv uzavíraných Českou televizí.

Ve 2. čtvrtletí 2020 se plán kontrolní činnosti dozorčí komise Rady ČT zaměřil především na ověření průběhu a výsledků vybraných výběrových řízení, průběžnou kontrolu čerpání položek investičního plánu, vyhodnocení části televizní výroby z pohledu dodržení plánovaných nákladů a průběžnou kontrolu čerpání finančních prostředků související s údržbou a opravami areálu Kavčí hory.

Dozorčí komise ČRo i ČT mají každá pět členů. Zákon stanoví, že výši jejich odměn určuje příslušná Rada. Podobně jako členům Rad i členům dozorčích komisí kromě měsíční odměny přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce.

Náklady na odměny členů dozorčí komise ČRo za rok 2019 dosáhly celkem 1 222 660 Kč. Za první čtyři měsíce roku 2020 to bylo 428 000 Kč. Náklady na odměny členů dozorčí komise ČT (bez zákonného pojištění) za rok 2019 dosáhly celkem 1 845 600 Kč. Za první čtyři měsíce roku 2020 to bylo 636 800 Kč.

Informační brzda
Důležitost postavení a aktivit dozorčích rad ČRo a ČT vyplývá i z rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Pokud by snad v médiích veřejné služby docházelo k nehospodárnému jednání nebo členové managementu dostávali odměny v diskutabilní výši, případně odmítají odpovídat na dotazy médií, má se veřejnost dle názoru ÚOOÚ spolehnout především na aktivitu a posouzení členů Rad ČRo a ČT, případně právě dozorčí komise.

V praxi to však vypadá jinak. Například když se autor tohoto textu snažil od Českého rozhlasu zjistit výši odměn ředitele Komunikace ČRo Jiřího Hošny a to, zda na jejich výši mělo vliv, že Hošna opakovaně odmítal odpovídat na novinářské dotazy, rozhlas tuto informaci poskytnout odmítl.

Za jeho postup se postavil i ÚOOÚ se stanoviskem, že „veřejnou diskusi o nakládání s finančními prostředky povinným subjektem lze vést i bez znalosti osobních údajů jednotlivých vedoucích pracovníků“.

Oproti ČT také Český rozhlas odlišně přistupuje k dodržování zákonných lhůt pro odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jak se ukázalo i při přípravě tohoto textu.

Na žádost o informace týkající se financování dozorčí komise Rady ČRo, kterou rozhlas obdržel 5. května 2020, odpověď zaslal až 15. června 2020. Zákonná lhůta je přitom 15 dní a ze závažných důvodů ji lze prodloužit o dalších 10 dní. O tom ale ČRo žádné vyrozumění neposlal.

Článek publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner