David Stulík FOTO: David Stulík / se souhlasem
FOTO: David Stulík / se souhlasem
Vláda v minulém týdnu rozhodla o dočasném zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem. K tomuto kroku se rozhodla zejména kvůli vysokému počtu uprchlíků ze Sýrie, kteří přes Česko přecházejí hlavně do Německa, Rakouska a Nizozemska. „Řekl bych, že ochota přijímat vyšší počty uprchlíků ze Sýrie je o hodně menší, protože v první řadě státy EU chtějí pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny,“ popsal situaci pro deník FORUM 24 analytik a bývalý diplomat David Stulík.
V Česku podle Davida Stulíka převažuje snaha tento proud kontrolovat. Podle evropských právních předpisů by totiž měli žádat o azyl v první zemi, do které vstoupí. Pokud tedy uprchlíci nemají zařízený legální pobyt na území EU, přestože přes Českou republiku pouze tranzitují, Česko je vrací na Slovensko, odkud přišli, a tím se předává Slovensku i zodpovědnost, vysvětlil. Jde o systém readmisních dohod. „Kromě Slovenska většinou asi přicházeli z jihu přes Maďarsko, bývalou Jugoslávii, takže se problém předá tam, kde vstoupili na území EU,“ dodal analytik.
Šéf slovenské diplomacie Rastislav Káčer označil tento systém readmisních dohod za zastaralý. David Stulík to označuje za legitimní argument, jelikož vzniká tlak zejména na vnější státy Unie. „Vždy byly výzvy, aby byla zátěž solidárně rozložená i mezi vnitřní státy, které nemají vnější schengenskou hranici, což jsme například my,“ říká. Například Německo je podle něj ochotné tuto zodpovědnost sdílet, zato Česká republika už tolik ne. Česká republika podle Stulíka argumentuje zejména sociálním systémem a ubytovacími kapacitami zatíženými již občany Ukrajiny. „Plus tam jsou samozřejmě nálady ve společnosti proti uprchlíkům z arabských nebo muslimských zemí,“ dodal. Myslí, že Syřané v České republice nezůstanou a budou pokračovat dál. Řada z nich má totiž v Německu příbuzné a známé, kteří se tam již zařídili. „Vědí, že sociální systém je tam mnohem štědřejší a atmosféra ve společnosti je vůči nim přátelštější než tady,“ uvedl.
Je potřeba hledat další řešení na evropské úrovni. Aktuálně fungují evropské fondy v rámci Společného evropského azylového systému, ze kterých je pomoc uprchlíkům financována, informuje Stulík. Tato pomoc je poskytována nejzatíženějším státům. „Jde například o kapacity uprchlických městeček nebo výdaje na vzdělávání dětí uprchlíků. Takže jedna z možných forem spolupráce je finančně pomoci těm nejvíce zasaženým. Ale téma relokace, přerozdělení uprchlíků je politicky strašně citlivé právě s ohledem na politickou domácí scénu v řadě zemí,“ komentuje analytik.
Bývalý diplomat se domnívá, že tuto imigrační vlnu mohl způsobit přístup Turecka k syrským uprchlíkům, které je používalo jako hybridní nástroj k nátlaku na Západ, na Evropskou unii a také v rámci NATO. Stulík vysvětlil, že Turecko se roku 2015 dohodou s Unií zavázalo k tomu, že přijme kolem 2 milionů Syřanů, a poté proud zastavilo s tím, že přijímání uprchlíků vytváří řadu sociálních problémů a že nemá finance na jejich udržení a na provoz uprchlických zařízení. „Je to součástí širších snah Turecka. Chtělo, aby Evropská unie poskytovala větší finanční pomoc, a souvisí to i s požadavky Turecka v rámci NATO, které má na přístup k programům na nákup amerických stíhaček,“ řekl.
Vlna mohla být podle Davida Stulíka způsobena rozšířením zpráv o vhodných podmínkách pro přesun. „Většinou to takto fungovalo i v předchozích vlnách. V komunitě přes sociální sítě se šířily informace, že je nyní Německo otevřené, dá se tam dostat a nejsou tam takové kontroly,“ komentuje analytik informační spouštěč s tím, že to v minulosti, například když lidé proudili z Iráku a Afghánistánu přes Polsko, bylo zneužíváno i k různým dezinformacím.
