Případy, kdy lidé „předbíhají ve frontě“ a nechávají se očkovat, i když na to zatím podle očkovacího plánu nemají nárok, budí rozhořčení veřejnosti. Jsou ale možná potvrzením toho, že systém očkování v Česku nefunguje, jak má. Nejde zdaleka jen o to, že je zatím k dispozici málo vakcín. Na to, že stát v přípravách očkovací strategie zaspal, má ministerstvo zdravotnictví dokonce vlastní studii.

Jedním ze symbolů očkovacího papalášství se v očích veřejnosti stal třiašedesátiletý známý šéfkuchař a majitel restaurací Zdeněk Pohlreich. Počátkem ledna byl naočkován ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Mediální zájem sám označil za absurdní.

Argument, proč známý šéfkuchař očkovací dávku dostal a řada lidí starších 80 let na ni stále marně čeká, je ale – pokud je pravdivý – logický. Očkovací dávka zbyla a protože byl Pohlreich s nemocnicí dlouhodobě v kontaktu (na jaře jeho restaurace zásobovaly zdravotníky jídlem), dostal nabídku nechat se naočkovat.

Platí, že jakmile zdravotníci ampulku s vakcínou Pfizer/BioNTech (jíž se zatím v Česku dosud výhradně očkovalo) otevřou, musí se spotřebovat během šesti hodin. A pokud například nepřijde naplánovaný pacient, je nutné hledat náhradníka.

Takto například – podle vyjádření dnes již bývalého ředitele Ústavu zdravotnických informací Pavla Březovského – tlačil osobně premiér Andrej Babiš, aby ústav přidělené vakcíny vyočkoval za každou cenu. Když to ředitel udělal i tím, že nechal očkovat rodinné příslušníky zaměstnanců, byl dotlačen k rezignaci.

Podobné příklady lze tedy vnímat více pohledy: jako snahu zajistit si výhody, nebo jako snahu zaručit, že dávky vakcíny nepřijdou vniveč.

Jsem rád, že je to za mnou

To, že je v přípravě na – slovy politiků – „největší logistickou akci v historii“ něco špatně, ukazuje například i čerstvá a překotná rezignace národního koordinátora očkování proti covidu-19 Zdeňka Blahuty, prý ze zdravotních důvodů. „Neřeknu vám o tom nic, jsem ale strašně rád, že je to za mnou. Zvenku neodhadnete, jak to bude fungovat. Volali mi a chtěli pomoc, ale je to marné, je to marné, je to marné. Ještě že opravdu zdravotní obtíže mám, takže to je opravdu vše, co k tomu můžu říct,“ řekl Blahuta serveru iRozhlas.cz.

Takové výroky svědčí o tom, v jakém stavu je tuzemský systém očkování, za nějž přijal osobní zodpovědnost premiér Andrej Babiš.

Jak jako první upozornil Deník N, Ministerstvo zdravotnictví si samo u společnosti E&Y zadalo analýzu, z níž plyne, že s přípravami na očkování vláda v Česku začala pozdě, nejsou dostatečně připravené kapacity očkovacích center a ministerstvo podcenilo přípravu i komunikaci.

Podle analýzy sice v přípravě došlo během prosince 2020 k posunu díky nasazení odpovědných lidí, stále je však projekt velmi rizikový.

Časový rozbor české nepřipravenosti nabízí i analýza z dílny KDU-ČSL. Podle europoslance Tomáše Zdechovského, který se svým týmem prošel všechny dokumenty Rady EU a Evropské komise týkající se vakcín, premiér Andrej Babiš nemluví pravdu, když svádí vinu za pomalé očkování na Evropskou unii. Vláda měla na přípravu očkovací strategie a na nákup například stříkaček a jehel šest měsíců.

Už v červnu 2020 Evropská komise (EK) předložila Strategii EU pro očkovací látky a Česko se ke společné evropské iniciativě ohledně dodávek vakcín připojilo. EK sice i za Česko vyjednávala o dodávkách vakcín s výrobci, přesto i česká vláda měla možnost sama vyjednávat o dalších dodávkách s ostatními výrobci.

Už v polovině října EK vydala doporučení členským státům, které se týká přípravy na očkování. Česká republika tak nejméně od října oficiálně věděla, že je nutné mít silnou očkovací a infrastrukturní strategii. Nikdo ale s kraji a městy nejednal.

V listopadu 2020 předseda Evropské rady Charles Michel zdůraznil nutnost přípravy komunikační kampaně o očkování ze strany členských států.

Dne 3. prosince 2020 EK oznámila uzavření smluv o dodávkách více než dvou miliard vakcín pro státy EU. Přestože Evropská komise doporučuje státům připravovat se na dodání vakcín již od října, premiér Babiš 14. prosince řekl, že „na očkování připravujeme velice podrobný plán“.

Ačkoli podle doporučení Evropské komise státy měly zajistit kapacitu očkovacích služeb včetně dostatečného zdravotnického vybavení během října a listopadu, ministr Blatný v polovině prosince uvádí že: „Česko nakoupí zdravotnický materiál pro očkování proti koronaviru“.

Dne 5. ledna Andrej Babiš tvrdí, že EU ve společném postupu zaspala, Evropská komise se brání, že distribuci nestíhají především výrobci, a i kdyby ČR dostala více, stejně by to nestihla využít kvůli nedotáhnuté očkovací strategii.

K 11. lednu bylo v Česku bezmála sto tisíc dávek vakcíny od firmy Pfizer. Jenže naočkováno bylo jen 40 tisíc lidí.

Dovezou to hasiči

Hladký chod očkování a distribuci komplikuje fakt, že vakcíny společnosti Pfizer mají být uchovávány při teplotě minus 70 °C. Při chladničkové teplotě 2 až 8 °C vydrží až pět dnů, nebo dvě hodiny při teplotách do 30 °C.

„Pokud se vakcíny nechávají rozmrazit při teplotě 2–8 °C, platí expirace pět dní od rozmrazení a vakcíny se mohou naředit kdykoliv během této doby,“ říká na dotaz HlídacíPes.org vedoucí lékárník Fakultní nemocnice Motol Petr Horák.

„Při nedodržení skladovacích podmínek může být riziko v rychlejší degradaci (rozpadu) léčivé látky, protože mRNA, která je tou hlavní částí léčivého přípravku, je velmi citlivá na vnější vlivy. Je možné, že skladovací podmínky se budou do budoucna měnit podle toho, jaké doloží držitel rozhodnutí o registraci data Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA). Data k této vakcíně totiž neposuzuje SÚKL, ale EMA,“ upřesňuje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková.

Novou zakázku na distribuci očekávaných vakcín od firmy Moderna a CureVac vyhrála firma Avenier ze skupiny Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Ani po několika týdnech očkování ale stát nemá oficiálního distributora pro zatím převládající vakcínu od Pfizer/BioNTech. Respektive – vakcínu po Česku rozváží sama firma, avšak jen do třicítky velkých očkovacích center v jednotlivých krajích, další distribuce se řeší ad hoc. Někdy si pro vakcíny zajedou sama zdravotnická zařízení, jindy pomáhají s distribucí v autoledničkách hasiči.

Okolnosti, za nichž se vakcíny distribuují, jsou přitom zásadní. „Velká většina vakcín, která od nás odešla, odešla přímo v přepravním boxu firmy Pfizer s dostatečnou zásobou suchého ledu, tedy při cca -70 až -80 °C. Pouze malou část lahviček si od nás odebrala menší pražská zdravotnická zařízení, z nichž některým jsme vakcínu předávali rozmrazenou za teploty 2–8 °C. Jednalo se ale o přepravu na krátkou vzdálenost a odběratelé byli vybaveni přepravními lednicemi s možností sledovat teplotu,“ ujišťuje vedoucí lékárník Fakultní nemocnice Motol Petr Horák.

Vakcíny je navíc třeba zajistit tak, aby byly v pevné vertikální poloze a „bylo zamezeno potenciálnímu nežádoucímu třepání vakcíny během transportu“.

Zdravotnická zařízení ujišťují, že k nim vakcíny přicházejí v plně použitelném stavu. Pokud by to tak ale nebylo, byl by to problém. Nevhodné skladování může mít totiž vliv na účinnost či případné vedlejší účinky vakcíny. „V tuto chvíli nejsou k dispozici data, která by spojila konkrétní nežádoucí účinek s konkrétní odchylkou od kvality léčivého přípravku,“ říká za SÚKL mluvčí Brunclíková.

Tento článek publikujeme s laskavým svolením serveru Hlídací Pes