Premiér Andrej Babiš (ANO) a sídlo Agrofertu v Praze FOTO: ČTK / FORUM 24
FOTO: ČTK / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Donald Trump svým ignorováním zákonů, rozhodnutí soudů i obecně demokratických pravidel inspiruje autokraty na celém světě. V našich podmínkách je jeho nejpilnějším učněm Andrej Babiš. Můžeme tedy předpokládat, že právní stát bude po nadcházejících volbách podroben tvrdé zkoušce. Na příkladu USA, které byly pokládány za robustní demokracii s řadou pojistek a protiváh, vidíme, že taková zkouška nemusí dopadnout úplně dobře. Oproti Spojeným států jsme na tom hůř, protože v justici i na důležitých místech ve státní správě sedí lidé, které tam dosadil Babiš, když byl v přechozím období u moci. Pokud nebude Babiš respektovat zákony a rozhodnutí soudů nebo státních orgánů, lze z jejich strany čekat spíš jeho podporu než obhajobu zájmů státu.
Zatím se hovoří především o rozhodujícím soudním stání v kauze Čapího hnízda. Je ale téměř jisté, že Babiš odsouzen nebude, ačkoli k tomu svým posledním rozhodnutím odvolací soud soudce Šotta zavázal. Nová poslanecká sněmovna bude muset znovu hlasovat o Babišově vydání a tentokrát je více než pravděpodobné, že ho k trestnímu stíhání nevydá. Babiš ví, že se potřebuje soudu vyhnout, protože pokud by byl i jen podmínečně odsouzen, mohlo by mu to hodně zkomplikovat život. To znamená, že ten, kdo se s ním bude chtít podílet na vládě, bude muset hlasovat proti jeho vydání. A tato koalice se již formuje. Předseda SPD Okamura se nedávno jasně vyjádřil proti dalšímu vydání Andreje Babiše ke stíhání.
Pro osud naší demokracie i vztahy s ostatními státy v rámci EU bude ale daleko důležitější Babišův střet zájmů, do kterého se dostane v okamžiku, kdy ANO vyhraje volby a Babiš se bude chtít stát premiérem. Podle naší nové zákonné normy i podle evropského práva je klíčovým problémem vlastnictví Agrofertu. Správně by Babiš musel Agrofert buď prodat, nebo převést do tzv. slepého fondu, kde by na tuto firmu neměl žádný vliv a prakticky by nevěděl, co se s ní děje. Babiš se ovšem Agrofertu rozhodně nemíní vzdát a zároveň chce všechno řídit, tedy být i premiérem. Musíme se tedy hned zkraje připravit na dost masivní útok proti právnímu státu, kdy si Babiš bude vymýšlet nejrůznější způsoby, jak zákon obejít.
Prvním, kdo by se mu mohl postavit, bude prezident republiky. Petr Pavel také již podle zpráv z médií několik týdnů řeší otázku Babišova potenciálního střetu zájmů. Klíčovým problémem pro něj má být to, zda by se Andrej Babiš jako premiér nedostal kvůli svému vztahu k Agrofertu do střetu zájmů právě v okamžiku jmenování předsedou vlády. Zákon totiž mluví o tom, že politik musí problém střetu zájmů vyřešit do třiceti dnů. Ať již nakonec prezident zaujme jakýkoli postoj, předznamená to další postoj politiků i celé justice k Babišově tendenci prolamovat a obcházet zákony. Problém je podle řady právníků v tom, že český zákon o střetu zájmů je děravý a obsahuje jen minimální sankce. Proto existují obavy, že jakmile bude Babiš v úřadu, už nebude existovat způsob, jak ho k vyřešení střetu zájmů přinutit. Za porušení zákona o střetu zájmů hrozí uložení pokuty, ale její maximální výše je 250 tisíc korun a i výklad toho, kdy je možné ji udělit, je sporný. Babiš je sice extrémně bohatý, ale zároveň i extrémně lakomý, takže můžeme čekat, že ani takovou částku nebude chtít platit. V každém případě projdou úředníci, policisté, státní zástupci i soudci skutečnou zkouškou integrity a věrnosti demokratickému pořádku.
Další problém se střetem zájmů nastane ve chvíli, kdy Babišova firma bude chtít pobírat dotace nebo získávat veřejné zakázky. Agrofert by se jich teoreticky mohl vzdát a tím by byl střet zájmů vyřešen, ale jak známo, Babiš šel do politiky především kvůli tomu, aby zajistil Agrofertu penězovod ze státního rozpočtu, takže je na dotacích silně závislý. Agrofert se naopak dost drze soudí o dotace, které mu nebyly v minulosti přiznány.
Klíčový bude samozřejmě přístup příslušných úřadů a institucí obhospodařujících dotace, aby Babišův střet zájmů zohlednily při proplácení veřejných financí. Optimismus ovšem tlumí skutečnost, že česká ministerstva a fondy se i za této vlády zatím jen sporadicky odhodlaly k odmítání dotací. Například až po medializaci celé věci se ministerstvo zemědělství odhodlalo těsně před volbami k vymáhání nárokových dotací, o jejichž neoprávněném čerpání rozhodl soud. U veřejných zakázek není vývoj žádný.
Bohužel zastánci právního státu budou doplácet na liknavost Fialovy vlády, která slibovala deagrofertizaci, ale ponechala Babišovu mocenskou základnu v řadách státních úředníků nedotčenou. Vypadá to tedy na to, že pro obhajobu práva a dodržování pravidel bude klíčový postoj občanské společnosti. Bez aktivního odporu vůči Babišovým tendencím podřídit si stát a jeho instituce budeme skutečně následovat Slovensko a Maďarsko.
Občanské iniciativy a zastánci demokracie se proto musejí připravit na dlouhou a úmornou bitvu.
