Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
GLOSA / Když se člověk zaposlouchá do aktuálních vystoupení premiéra Andreje Babiše, má pocit, že se ocitl v časové smyčce. Jen místo grafů nakažených sledujeme letecké trasy mezi Dubají, Muscatem a Akabou. Mikromanagement zůstává, jen excelová tabulka se přejmenovala. A doplnil ji Instagram.
Pamatujete si ještě rok 2020? „Best in covid.“ „Zachránili jsme tisíce mrtvých.“ Vysoké stropy na Úřadu vlády jako epidemiologický štít. A legendární éru dvou roušek, která skončila dřív než průměrná tiskovka. Tehdy jsme byli svědky manažerského stylu „ráno dementuji, večer zavírám“. Dnes jsme svědky stylu „ráno svolávám Bezpečnostní radu státu, večer odpovídám 14 dotazů na Instagramu“.
Premiér nás uklidňuje: „Já osobně mluvím s lidma, jsem na Instagramu, jsem v té skupině Češi v Dubaji, sleduju to a děláme maximum.“ To je hezké. V době geopolitické krize máme premiéra v roli komunitního admina. Ještě že se do toho nepřihlásil i jako moderátor Smartwings palubního hlášení.
Když už jsme u letecké diplomacie, podle Babiše vrchol státnického výkonu spočívá evidentně v tom, že „dva naši spoluobčané jeli z Dubaje taxíkem 4,5 hodiny, stálo to tisíc dirhamů“. To je nová bezpečnostní doktrína? Kdo má účet za taxi, má nárok na premiérův osobní dohled? Co ostatní tisíce Čechů? Těm pošleme emoji?
Mezitím ministr zahraničí Petr Macinka svolá krizový štáb a na tiskovku pošle mluvčího, který působí, jako by si spletl briefing s maturitou z občanské nauky. Sám ministr je prý zaneprázdněn. Takže namísto toho, aby ministr zahraničí usilovně pracoval, aby byl pro všechny české občany uvízlé na Blízkém východě zajištěn repatriační let, a mediálními výstupy uklidňoval veřejnost oznámením o přesně naplánovaných krocích, rozebírá u „Xavera“ trapnou historku o párcích. Prioritizace jak z učebnice krizového řízení.
„Jediná změna oproti Babišovi za covidu a teď je, že k SMSkám přidal Instagram. Chaos, zmatek, panika a nekompetence zůstávají,“ popsala situaci europoslankyně Danuše Nerudová. A pak připsala i jedovatě přesný dodatek směrem k Macinkovi: „Na manažery ze školky, kteří to neumí a v krizi jim zjevně ujíždí nervy, opravdu není ten správný čas.“ Jenže ve školce se alespoň ví, kdo je paní učitelka.
V diskusi k tiskové konferenci ministerstva zahraničí zaznělo, zda to není pokračování filmu Good Bye Lenin. Ano, je to pokračování. Jen místo nostalgie po NDR sledujeme nostalgii po době, kdy stačilo říct „je to kampaň!“ a všechno bylo vysvětleno. Univerzální odpověď na třicet tisíc křížů na Staroměstském náměstí i na tisíce zmatků v krizovém řízení.
A premiér? Ten nám vysvětluje, že „na to máme ministra vnitra, policii, nechci to nějak specifikovat“. To je pozoruhodné. Mikromanažer, který během covidu řešil otevření hobbymarketů, vypnutí Wi-Fi či zákaz kelímkové kávy, najednou nechce nic specifikovat. Zato ví přesně, kolik míst Slováci nabízejí z Ammánu.
Zázrak tehdy nepřišel. A nepřijde ani tentokrát, protože starého psa novým kouskům nenaučíš. Je potřeba najít někoho, kdo ví, že stát se neřídí přes instagramová stories ani přes historky o párkách.
Znovu si bohužel ověřujeme, že Babiš je jen neschopný mikromanažer, který ničemu nerozuměl při pandemii, a nerozumí tomu ani dnes. Jen má asi lepší wi-fi.