Mezi nejvýraznějšími řečníky na Rajchlově demonstraci byl odborový předák Bohumír Dufek. V minulosti na sebe upozornil četnými kontroverzními výroky. Od jeho výhrůžné rétoriky se distancoval i šéf největší odborové centrály Josef Středula.
Předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl si uvědomuje, že na sebe může strhnout pozornost jedině oslovením nejradikálnějších proudů ve společnosti, pro které je parlamentní opozice ANO a SPD příliš měkká a rozhádaná neparlamentní scéna příliš neschopná.
Nevyhnutelné vítězství komunismu
Vyznění demonstrace proti bídě se překlopilo v neskrývanou averzi vůči anektované Ukrajině, nadbíhání zájmům Ruské federace a vyhlášenou snahu o revoluční převzetí moci blokádami vládních úřadů.
Nelze se tomu divit, když jedním z organizátorů byl první místopředseda PRO Tomáš Nielsen. Na stejném místě vystupoval v polovině devadesátých let jako předseda pražské organizace Komunistického svazu mládeže na mítinku k 78. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR).
„Nechceme do EU, nechceme NATO, nedáme Germánům svoji zem za to,“ zaznělo tehdy na demonstraci pořádané mladými komunisty, kteří byli vždycky radikálnější, než členská základna.
„Konečné vítězství práce nad kapitálem, komunismu nad kapitalismem je nevyhnutelné. Záleží však na vás, kdy k němu dojde,“ prorokoval Nielsen.
Už tehdy postarší účastníci mítinku vzpomínali na čtyřicet šťastných let totality. „Jděte si do sněmovny poslechnout ty fašisty,“ vyzývali další. Proč to připomínat dnes?
Atmosféra na demonstraci hnutí PRO byla v něčem podobná. Sice pozměnili rétoriku, ale podstata zůstává: silné protizápadní akcenty, boj proti „vykořisťujícím“ nadnárodním korporacím a pochopení pro zájmy Ruské federace i v současné vyhrocené situaci.
Nejrazantněji tyto postoje formuloval předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Připomeňme některé jeho výroky.
Musíme ten humus zlikvidovat
„Senát ukázal svoji tvář, že to je jenom trafika a koryta pro stranické funkcionáře. Já jsem přesvědčen, že musí nastat doba, že přestanou žvanit ty své nesmysly, které tento národ nechce poslouchat. Musíme ten humus zlikvidovat, protože toho vláda zneužívá.“
„Skopčáci skoupili všechny firmy a dneska nám diktují. Na druhé straně vysávají naši republiku jako pijavice. Podívejte se, jak to vypadá, kolik peněz tady zůstane a jak si žijí naši občané. Nejsme občané druhé kategorie.“
„Ten parlament, který tam máte, ten už se není schopen vůbec vzpamatovat, a proto budeme muset sáhnout i k nátlakovým akcím a hledat určitou alternativu.“
„Jsem přesvědčen, že je potřeba přitvrdit. Z našich kapes tahají jenom peníze a lžou. My nechceme drahé zahraniční potraviny. Můžeme blokovat sklady supermarketů. A uvidíme, kdo to vydrží, jestli oni, nebo my. Když to nejde po dobrým, půjde to po zlým.“
„Nebudeme se nechávat tlačit do kouta. Ptám se vás: Budeme blokovat ministerstva? Zablokujeme parlament a senát? Zablokujeme i vládu? Já nechci demisi, já chci předčasné volby,“ hulákal Dufek před aplaudujícím davem.
Dufek naštval Středulu
Od Dufkových slov se distancoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, nejsilnější odborové centrály v zemi.
„Včera mě opravdu naštval Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů. Ta nemá s námi naštěstí nic společného. Slova o ,skopčácíchʻ nebo výzvy ,když to nejde po dobrým, půjde to po zlýmʻ jsou pro mě zcela nepřijatelné.“
U Dufka není agresivní vyjadřování ničím novým. Blokádami Prahy a stávkami vyhrožoval už loni, kdy odbory tlačily na růst mezd státních zaměstnanců kopírující inflaci. To by ovšem znamenalo další roztáčení inflační spirály, navíc z kapes daňových poplatníků v soukromé sféře.
Převodová páka agrobaronů
Pokud Dufek bojuje proti zahraničním potravinám, má to jiný podtext. Loni v létě vyhrožoval sociálními nepokoji v době zemědělských protestů organizovaných lobby agroholdingů v čele s Agrofertem. Nelíbilo se jim, že vláda přesměrovala část dotací k malým zemědělským podnikům a farmářům, znevýhodňovaným v Babišově éře.
Na mítinku v Lucerně tehdy vystoupil i Dufek zastupující Svaz pracovníků zemědělství a výživy. „Zatím tu byl sociální smír. Nyní se začíná ukazovat, že asi sociální smír nepotřebujeme. Generální stávkou kdysi vše začalo a mělo by to generální stávkou i pokračovat,“ vyzval přítomné zemědělce Dufek.
Propojení organizátorů protestů s radikálními odbory není překvapivé. Odboráře nikdy nezajímaly problémy malých podnikatelů, v tomto případě sedláků, a vždycky sloužili zájmům domácích velkozemědělců.
Ať klidně zkrachují
Dufek se nikdy netajil nenávistí vůči drobným podnikatelům. Na podzim 2020, kdy vrcholila nezvládnutá koronavirová krize, projevil skandální „empatii“ vůči živnostníkům zatíženým lockdowny a Babišovým chaosem.
„Řešíme kdejakou hospodu. Máme čtyřicet tisíc hospod. Nechápu, proč bychom jich měli mít tolik. Tak ať zkrachují. Je to prostě očistný proces, silnější požírá slabšího,“ prohlásil Dufek, podle něhož by klidně mohla zkrachovat polovina hospod.
Kromě toho tehdy arogantně vyzval živnostníky, aby se po rekvalifikacích zapojili do práce v průmyslu v dělnických profesích jako svářeči nebo při výstavbě dálnic.
Je pozoruhodné, že člověk s normalizační mentalitou stojí na jednom pódiu s Rajchlem a dalšími vystupujícími, kteří se dodnes vymezují proti covidovým restrikcím, jež zlikvidovaly desítky tisíc živností.
To jen reflektuje neukotvený názorový rámec revolucionářů z Václavského náměstí. Vedle proruských národovců blouznících o Putinově míru se tu mezi řečníky sešli kovaní bolševici praktikující třídní boj. Odborářská kariéra Bohumíra Dufka ostatně začala za minulého režimu v Revolučním odborovém hnutí. Už název té organizace hovoří za vše.
Tohle Rajchlovi a Nielsenovi nevadí. Dufek je vhodnou figurou pro šíření nenávisti ve společnosti a pro jejich destruktivní záměry. Je otázka, zda jim tato strategie vyjde, ale také je pravda, že dosavadní pokusy sjednotit neparlamentní „vlasteneckou“ scénu skončily krachem.