Od popelníčku k Soukupovi aneb Jak se proměnila Zemanova mediální strategie

Twitter

Miloš Zeman a Jaromír Soukup | FOTO: Twitter

Miloš Zeman už nebude vystupovat v pravidelném pořadu Týden s prezidentem v televizi Barrandov, oznámil ve středu hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Když pomineme samotný důvod aktuální roztržky mezi Hradem a majitelem televize Jaromírem Soukupem a soustředíme se na komunikační aspekt celé věci, neunikne nám stále větší zapouzdření veřejných vystoupení hlavy státu.

Pro běžného novináře je prezident Zeman takřka nedostupný. Nepořádá pravidelné tiskové konference, místo toho Hrad provozoval (a později zrušil) poněkud bizarní formát tiskových konferencí tiskového mluvčího prezidenta a vysílání jeho OVTV.cz (Ovčáčkova televize).

Aktuální rozhodnutí prezidenta nadále nespolupracovat s televizí Jaromíra Soukupa nejen, že Ovčáček oznámil, ale zároveň naznačil, že za ně sám zodpovídá.

„V těchto dnech připravuji z pozice ředitele Odboru tiskového Kanceláře prezidenta republiky a tiskového mluvčího prezidenta republiky nový plán pravidelných mediálních aktivit prezidenta republiky. Tato činnost je odpovědností mně svěřenou a vyžaduje pečlivé rozvažování,“ napsal Ovčáček v dopise Soukupovi, který zveřejnil na oficiálních hradních stránkách.

FB TV Barrandov

A pokračoval: „Při hodnocení uplynulého období jsem dospěl k závěru, že ve svém čase šlo o pořad, který byl pro diváky přínosem a měl své místo. Pokud jde o etapu od roku 2020 do roku 2023, kdy skončí druhé funkční období prezidenta republiky, situace je zcela odlišná. Dospěl jsem k závěru, že pořad ,Týden s prezidentem‘ na TV Barrandov již vyčerpal svůj potenciál a nemůže tedy přinést nové impulsy.“

Jak už to v podobných případech bývá, změna nenastala ze dne na den. K ne zcela normální situaci, kdy je prezident usazen za hradbou překážek, vedla dlouhá cesta. Připomeňme si ji.

Kde máme popelníček?

Není zcela obvyklé, aby prezident republiky ignoroval veřejnoprávní televizi, v našem případě vlajkovou loď jejích zpravodajsko-publicistických diskuzních pořadů, nedělní Otázky Václava Moravce. Přesto je Miloš Zeman po svém předchůdci Václavu Klausovi už druhou hlavou státu, která „k Moravcovi“ přestala chodit.

Než se tak v létě roku 2014 stalo, byly vztahy Miloše Zemana s Kavčími horami v pořádku. Vedení televize dokonce čelilo kritice, že Zemanovi nadbíhá. To jsme ovšem na přelomu let 2012 a 2013, v době vrcholící kampaně před první přímou prezidentskou volbou.

HlídacíPes.org popsal tuto kapitolu ve své knize Šok! Hrůza! Média takto:

Tlak na redakci zpravodajství se začal ze strany managementu stupňovat s postupující předvolební prezidentskou kampaní. Připomeňme si, že to byla první přímá volba hlavy státu v našich dějinách a že ve finále proti sobě stáli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg.

„Vrcholila prezidentská volba a mezi redaktory se nějakým způsobem začalo šířit, že šéfové chodí za jednotlivými redaktory a tlačí vysílání jedním směrem. Ti poslušnější editoři byli pod tlakem typu – tohle ve zprávách bude, tohle tam nebude a tohle se zahraje jinak. V redakcích se začalo šuškat, že je to divné. Pak televize neodvysílala živě tiskovou konferenci, kterou uspořádal Karel Schwarzenberg poté, co o něm v Blesku vyšel lživý inzerát. Dala ji se zpožděním až ze záznamu. Tyhle podivné okolnosti shrnula v říjnu 2013 po volbách moderátorka Daniela Drtinová do dvacetibodového prohlášení a předala jej Radě ČT,“ vzpomíná na počátky kauzy kolem tzv. Podnětu 24 bývalá editorka zpravodajství Angelika Bazalová.

Dlužno říct, že přílohou podnětu byl seznam konkrétních prohřešků ve zpravodajství, které se vesměs týkaly Miloše Zemana. Rada ČT pak na svém zasedání 8. ledna 2014 odmítla návrh předsedy Milana Uhdeho na sestavení nezávislé komise, která by podnět prošetřila, a v přijatém usnesení na základě materiálů dodaných generálním ředitelem konstatovala, že neshledala žádné porušení objektivity a vyváženosti ve zpravodajství jako celku a že nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním editorským zásahům do vysílání České televize. Jinými slovy – Podnět 24 byl společnými silami Dvořáka a většiny Rady ČT zameten pod koberec.

Jenže: jednotlivé případy popsané v Podnětu 24 později podrobně prozkoumal v odborné práci student práv PFUK Jan Kaczor, který mimo jiné konstatoval, že v jednotlivostech docházelo pouze k drobnějším porušením zásad objektivity, nicméně „ve svém součtu již lze hovořit o jednostranném zvýhodňování prezidenta Miloše Zemana a lidí jemu blízkých“.

Kaczorova studie „Zákonné požadavky na zpravodajství veřejnoprávní televize a Podnět 24“ je dodnes k nalezení na webových stránkách Ministerstva vnitra. Stáhnout si ji můžete zde.

Z analýzy Jana Kaczora „Zákonné požadavky na zpravodajství veřejnoprávní televize a Podnět 24“

 

Oblíbenou mediální ilustrací této éry je okamžik, kdy po vítězství ve volbách na konci ledna 2013 přijel Miloš Zeman na interview na Kavčí hory. „Takže, pane řediteli, kde máme popelníček?“ požádá přítomného generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, který odpoví: „Už jsem pro něj poslal.“ Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal si pak nechal Zemana podepsat do památníčku. Celou událost tehdy věrně popsal server Médiář.cz a nám říká minimálně to, že tehdy ještě Miloš Zeman na Kavčí hory ochotně jezdil.

Konec u Václava Moravce

K roztržce došlo na konci léta následujícího roku a předehra k ní byla z dnešního pohledu malicherná.

Václav Moravec měl v pravidelné nedělní debatě jako hosta premiéra Bohuslava Sobotku, se kterým probíral služební zákon. A na adresu Miloše Zemana řekl, že i on měl v době, kdy vedl vládu, politické náměstky.

Zeman byl dlouhodobě odpůrcem tohoto uspořádání a mimo jiné argumentoval tím, že ve své vládě z doby opoziční smlouvy žádné politické náměstky nepotřeboval. Moravec ovšem uvedl konkrétní jména: mezi nimi třeba Jana Mládka či Jiřího Rusnoka. „Jde jen o ilustrativní výčet. Omlouvám se všem dalším náměstkům sociální demokracie, kteří byli ve vládě Miloše Zemana. Snad se pak prezident rozpomene,“ citoval Moravce iDnes.cz.

Pavel Hofman

Zemana to rozčílilo: „Rozhodl jsem se na to reagovat podobně jako Václav Klaus, který k Václavu Moravcovi nikdy nechodil. Já jsem mu dal dvě příležitosti a třetí mu už nedám,“ reagoval v pořadu Pressklub rádia Frekvence 1. I o něm ještě bude řeč.

Jen o dva měsíce později si Zeman zavřel cestu i do Českého rozhlasu. V listopadu 2014 hovořil v pravidelných Hovorech z Lán o skupině Pussy Riot. Zazněla následující slova:

„Víte, co je pussy? Kunda. S prominutím v textech této skupiny je kunda sem, kunda tam. Nebudu se zastávat – teď jsem chtěl říci kurev – ale já nejsem (Karel) Schwarzenberg…, tedy poněkud deviantních dam.“

Rozhlas reagoval nabídkou, aby se příště pořad předtáčel, Hrad ji odmítl. Pravidelné Hovory z Lán skončily. Do vysílání se vrátily až o čtyři roky později, a to jen jako ad hoc vysílání, při jedné příležitosti. A i tehdy zazněly vulgarity. Během vysílání pořadu, u něhož byl jako moderátor znovu Jan Pokorný a dohlížel na něho osobně generální ředitel René Zavoral, prezident hovořil o tzv. solárních baronech jako o ekonomických zmrdech, načež vtipkoval, zda rozhlas tato slova vystřihne.

Televize à la Ovčáček

V době, kdy Zeman vyklidil pole ve veřejnoprávních institucích, jeho názory zprostředkovávaly projekty komerčních médií. Příležitost využil Blesk, který od února 2015 připravuje několikrát do roka třicetiminutový videorozhovor S prezidentem v Lánech.

Svůj pořad si Zeman podržel i na Frekvenci 1, tam pod názvem Prezidentský Pressklub. Tradičně jím provázel moderátor Luboš Xaver Veselý, od června loňského roku jej pak převzal šéfredaktor zpravodajství Luboš Procházka.

Na pořad jsou na Frekvenci 1 pyšní, dlužno ale říct, že nejde o konfrontaci ve smyslu tradiční novinařiny. „Je pro nás velkou ctí, že máme Prezidentský Pressklub u nás na Frekvenci 1, protože si jako mainstreamové rádio nemůžeme dovolit ho tam z pragmatických důvodů nemít. Já doufám, že bude pokračovat, protože je to prostě pan prezident republiky,“ říkal před necelými dvěma lety v rozhovoru pro HlídacíPes.org tehdejší šéf mediální skupiny Lagardère Active ČR Michel Fleischmann, v současnosti nastupující velvyslanec České republiky ve Francii.

Právě v době kolem roku 2015 začalo být zřejmé, že Miloš Zeman nemá zájem o konfrontační rozhovory a svou mediální strategii staví jinak. Využíval při ní pravidelné výjezdy do krajů, běžnou agendu zcela převzal mluvčí Jiří Ovčáček (svou předchůdkyni Hanu Burianovou vystřídal na přelomu let 2013 a 2014).

Ovčáček spustil v červnu 2016 dokonce vlastní televizi – přesněji internetové streamy, které měly zprostředkovat veřejná vystoupení prezidenta Zemana. Pojmenoval ji OVTV – tedy Ovčáčkova televize – a opět se při jejím spuštění vyhranil vůči České televizi. Podstatnou část obsahu totiž mluvčí pořizoval při Zemanových jízdách po regionech a s pokrytím veřejnoprávních zpravodajů prý nebyl spokojen.

Pohoda Jaromíra Soukupa

V březnu následujícího roku, tedy rok před koncem svého prvního mandátu, Zeman oznámil, že se hodlá o prezidentskou funkci ucházet i podruhé. Na jedné z mála svých tiskových konferencí řekl, že nepovede žádnou osobní prezidentskou kampaň. Zároveň se zavázal, že nebude chodit do televizních ani rozhlasových debat se svými protikandidáty.

Týden s prezidentem v době jeho startu. Moderátory byli manželka hradního kancléře Alexandra Mynářová a tehdejší redaktor časopisu Týden Petr Kolář.

 

V této strategii mu pomáhaly právě již zmíněné pořady, kde byl prakticky bez protivníků. Což mu také kritici připomínali – šlo o kampaň, kterou Zeman nevede. Vedle Blesku a Frekvence 1 už v té době šlo i o TV Barrandov, kde mu generální ředitel Jaromír Soukup přichystal pravidelný luxusní prostor. Pořad Týden s prezidentem odstartoval právě týden poté, co Zeman svou opětovnou kandidaturu oznámil.

Pokud se hovory s Lubošem Xaverem Veselým vyznačovaly poklidnou nekonfliktní atmosférou, Jaromír Soukup ji pozvedl na kvalitativně jinou úroveň. Poté, co pořad převzal od dvojice moderátorů Alexandra Mynářová–Petr Kolář, stal se z moderátora pouhý přitakávač prezidentovým promluvám. Často daleko za hranicí devótnosti.

Co bude dál? Je možné, že se prezidentovy pravidelné pořady od Soukupa odstěhují „o dům dál“. Nebo Hrad zjistil, že v rámci mediální strategie už podobný typ pořadu nepotřebuje a není nutné hlavu státu při jejím zdravotním stavu zbytečně zatěžovat.

Sám Soukup řekl, že ho ukončení spolupráce se Zemanem mrzí, prezident podle něj tři roky dostával na TV Barrandov „prostor k prezentaci svých názorů a myšlenek“:

„Jeho rozhodnutí ale plně respektuji a jako ředitel televize se podle něj zařídím. Něco končí. Něco nového zase začne…,“ dodal.

Text byl publikován na serveru HlídacíPes.org

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner