Odešel Libor Pešek, slavný dirigent s duší jazzmana

V neděli 23. října odešel ve věku 89 let muzikant, který navzdory tomu, že se prosadil ve světě vážné hudby a dotáhl to dokonce na pozici uměleckého ředitele a šéfdirigenta liverpoolského královského orchestru, byl duší jazzmanem. Kdysi mi vyprávěl, že když poprvé uslyšel Gershwinovu Rhapsody in Blue ve stejnojmenném filmu, jenž viděl jako kluk za války v dejvickém kině Svornost, z biografu vyšel jako úplně jiný člověk.

Milovník aut, jazzový fanoušek a také náruživý pozorovatel hvězd Pešek vystupoval už jako gymnazista s vlastním jazzovým big bandem. Později absolvoval obor dirigování na pražské Akademii múzických umění. V 50. a 60. letech založil soubory Komorní harmonie a Sebastian orchestr, od následující dekády hostoval v různých domácích i zahraničních orchestrech. Počátkem 80. let vedl Pešek krátce Slovenskou filharmonii, v letech 1981 až 1990 byl stálým hostem České filharmonie. Poté se stal hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a před koncem své aktivní činnosti zastával post hlavního dirigenta ČNSO.

Dále čtěte

Spisovatel Jan Novák: Vyrůstal jsem se zlatou lžičkou v puse

V nakladatelství Argo právě spisovateli Janu Novákovi vychází letos už třetí kniha. Jmenuje se Těžký prachy, a tak není divu, že se…

Při příležitosti státní návštěvy britské královny Alžběty II. v České republice v roce 1996 obdržel Řád britského impéria za své desetileté působení v liverpoolském orchestru. O rok později dostal z rukou prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy I. stupně.

Posledním velkým uměleckým „zářezem“ v jeho kariéře byl rok 2007, kdy se sešel se starými kamarády Milošem Formanem a Jiřím Suchým v Národním divadle. Ujal se hudebního nastudování „semafórské“ Dobře placené procházky, která se setkala s obrovským úspěchem.

Libor Pešek mi o smrti kdysi řekl: „Mahler je o ryzím duchovnu, které nepřichází po smrti, ale je s námi přítomno souběžně celou dobu. Jen mu z lenosti nebo rozptýlenosti nevěnujeme dost pozornosti. Odumřely nám ty správné receptory. Jako by lidi pěti smyslů zapomněli na svůj šestý smysl, jakousi připravenost pro koexistenci s jinými vesmíry.“