Ruský diktátor a válečný zločinec Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Americká cla připraví Rusko o druhého největšího odběratele ropy – Indii, zatímco Čína bude v odběru ruských fosilních paliv pokračovat, jen s ještě větší slevou. Odvrácenou stranou mince by mohlo být až rozvrácení globálních dodávek a růst cen ropy. Tak zní v kostce odhad agentury Reuters, pokud jde o hlavní dopady nových amerických sekundárních sankcí, jimiž pohrozil americký prezident Donald Trump Rusku, nedojde-li do deseti dnů k mírovému urovnání na Ukrajině.
„Budou sekundární cla efektivní? Odpověď je pravděpodobně ano,“ napsala Reuters. Reagovala tak na nečekané pondělní rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa zkrátit lhůtu pro mírová jednání o Ukrajině pro Rusko z padesáti na deset dní. Pokud k nim nedojde, hodlá USA zavést až stoprocentní cla na veškeré odběratele ruské ropy. Kreml ultimátum vzal na vědomí s tím, že válka pokračuje.
Zatímco trhy dříve považovaly Trumpova prohlášení spíše za blafování, už jen rozsah této hrozby by je nyní mohl donutit, aby ji promítly i do cen ropy. Ty se po jeho prohlášení již zvýšily zhruba o tři dolary za barel.
Zavedení sekundárních cel by mohlo Rusko připravit o jednoho z jeho klíčových zákazníků – o Indii, která je největší odběratel ruské ropy přepravované po moři. Po Číně jde o druhého největšího klienta, který od něj kupuje 1,5 milionu barelů denně.
Indie aktuálně řeší především napjatá obchodní jednání s USA kvůli hrozícím bilaterálním clům a nebude zvyšovat obchodní napětí s Washingtonem kvůli ruské ropě. To si ji raději pořídí odjinud, i když o něco dráž. Trumpova sekundární cla by tak mohla připravit Rusko o Indii. (Cílit ovšem mají údajně také na Brazílii, pozn. red.)
Největším klientem odebírajícím ruské černé zlato je ovšem Čína, která importuje okolo dvou milionů barelů ruské ropy denně, a to po moři i prostřednictvím ropovodů. Šance, že by v návaznosti na americká cla změnila tuto praxi, je podle Reuters malá, vzhledem k tomu, že Peking již nyní čelí několika vrstvám amerických cel a považuje své vztahy s Moskvou za strategické. Bude ale po Kremlu nejspíš požadovat další slevy, což se rovněž negativně propíše do zisků ruského rozpočtu, pro který jsou příjmy z ropy velice významné.
Rusko na ohrožení svých příjmů již rovněž zareagovalo, když minulý týden dočasně znemožnilo zahraničním tankerům nakládat ropu ve svých hlavních černomořských přístavech. Ropa naložená v tamním přístavu Novorossijsk přitom tvoří dvě procenta globálních dodávek. Přestože dodávky byly následujícího dne obnoveny, šlo pravděpodobně o varování ze strany Kremlu, že si nenechá omezovat své zisky. Trumpova poslední hrozba podle Reuters může být planá, ale bez ohledu na to zkrátila doutnák časované bomby, kterou ropné trhy mohou jen s obtížemi ignorovat.