Mnoho českých firem se potácí na hraně krachu. Vládní opatření z minulých měsíců vystavila jejich podnikání stopku, takže se nyní obtížně odrážejí ode dna. Řešením je požadovat od státu odškodnění – jde o zákonný nárok, na který mají podnikatelé právo.
Statistiky hovoří jednoznačně – koronavirová krize české podnikatele tvrdě zasáhla. Jen za březen 2020 přerušilo činnost více než 10 000 živnostníků, polovině zájezdových dopravců provozujících tisíce autobusů hrozí krach. Podle odhadů nemusí výpadek příjmů přežít 30–40 % restaurací a kaváren. Většina z nich spotřebovala veškeré rezervy a problémy mají zejména podniky v turistických destinacích, kde stále chybí kupní síla. Totéž platí o místech s vyšším výskytem nákazy – třeba v centru Prahy šly ceny jídel rapidně dolů, přesto je zájem zákazníků oproti loňsku asi poloviční.
Náklady i ušlý zisk
Stát pro postižené podniky připravil některá opatření – například snížení DPH, doplatky nájemného nebo kurzarbeit. Velká část podpory už však skončila nebo nyní končí. A ukazuje se, že byla zcela nedostatečná. Podnikatelé zoufale potřebují pomoc a jako nejlogičtější varianta se jeví prostá náhrada škody, kterou jim vládní opatření proti koronaviru způsobila.
Většina živnostníků a majitelů firem nerozporuje přínos těchto kroků pro zpomalení epidemie, avšak spoléhali na to, že stát dodrží zákon a systematicky je odškodní. Sáhli si na dno úspor, aby udrželi nejen svou společnost, ale také své zaměstnance, a nemuseli propouštět. Ti nejzodpovědnější navíc usilovali o zachování původní výše mezd a životní úrovně podřízených. Místo podpory nyní z ministerstva financí slyší, že stát toho udělal dost. Pokud se jim to nelíbí, mají na něj podat žalobu a své škody prokázat.
Podnikatelé přitom na odškodnění mají jednoznačně právo. Krizový zákon hovoří v § 36 odstavci 1 jasně: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními.“ Málokdy je situace tak zřejmá – vláda uzavřela podnikům provozovny, takže jejich příjmy klesly k nule, zatímco velká část výdajů zůstala. Vzniklá škoda tak zahrnuje nejen ušlý zisk, ale i vynaložené náklady – například zkažené zásoby potravin nebo nájemné (pokud majitel objektu nesouhlasil s alespoň 30% slevou, nájemce musel vše platit v plné výši bez jakéhokoliv příspěvku).
Vyčíslete svůj nárok
Advokát Jaromír Škára z kanceláře Škára & Partners, která spolupracuje s Podnikatelskými odbory, dodává: „Nebojte se odškodnění domáhat, máte na ně plné právo. Jsou to vaše peníze a stát sází na to, že si o ně neřeknete – ať už kvůli zaneprázdněnosti nebo obavám z časové náročnosti. Té se ale nebojte, protože právníci vám pomohou. I naše kancelář spustila pro podnikatele projekt www.vasenaroky.online.“
Důležité je svůj nárok přesně vyčíslit – kupříkladu porovnat příjmy a výdaje za dobu, kdy byla provozovna zavřená, s týmž obdobím v roce 2019. Jako doklad těchto tvrzení postačí běžné dokumenty včetně faktur. V první fázi podává podnikatel žádost o odškodnění na příslušný úřad – obvykle Úřad vlády ČR. Není-li kladně vyřízena, následuje soudní žaloba.
Škára doplňuje: „Hlavně na nic nečekejte. Zákonná lhůta vyprší už 6 měsíců od doby, kdy se podnikatel o škodě dozvěděl. Za nejkrizovější březen 2020 tak lze odškodnění požadovat nejpozději během září.“
Podnikatelské odbory důrazně upozorňují: Podnikatelé a živnostníci, neprošvihněte to a zažádejte o kompenzace ztrát! Vláda vám sama od sebe nic nedá, a kdo se o svoje práva nepřihlásí, nic nedostane.
