Vladimir Putin na vojenském cvičení FOTO: Wikimedia Commons / Kremlin.ru / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Kremlin.ru / CC BY 4.0
Obsáhlou zprávu o zahraničních hrozbách zveřejnily na počátku února americké tajné služby. Značnou pozornost v ní věnují Rusku, které se podle nich bude nadále snažit o asymetrické nahlodávání zájmů USA a západních zemí, ale nepřeje si přímý vojenských konflikt s nimi. Přestože Moskva čelí značným škodám v souvislosti se svou válkou na Ukrajině, představuje stále mocného odpůrce a bude konfrontačním způsobem prosazovat své zájmy, včetně ovlivňování zemí bývalého sovětského bloku.
„Ruská válečná agrese proti Ukrajině vyústila v ohromné škody doma i v zahraničí, ale Rusko zůstává odolným a schopným protivníkem v celé řadě oblastí a snaží se promítat a bránit své zájmy globálně a podrývat Spojené státy a Západ,“ stojí v odtajněné zprávě amerických zpravodajských služeb zveřejněné na stránkách amerického Senátu. Všímá si i toho, že posilování ruských vztahů s Čínou, Íránem a Severní Koreou, které zemi pomáhají posilovat její vojenskou výrobu i ekonomiku jako celek, představuje velkou výzvu pro celý kolektivní Západ.
„Rusko bude pokračovat v prosazování svých zájmů konkurenčními a někdy konfrontačními a provokačními cestami, a v různé míře prosazovat ovlivňování jiných zemí v postsovětském prostoru,“ varují Američané bývalé sovětské satelity. Putin podle nich skoro určitě nechce přímý vojenský konflikt s USA a silami NATO, ale bude pokračovat v asymetrických aktivitách, které podle jeho názoru nepřekračují práh globálního vojenského konfliktu. Je prý přesvědčen o tom, že Rusko otupilo ukrajinské úsilí o osvobození významnějších území, že jeho přístup k válce se vyplácí a že podpora Západu a Spojených států pro Ukrajinu má své hranice, zvláště ve světle války Izraele s Hamásem.
„Putin rozsáhlou invazí na Ukrajinu zvrátil ruské geopolitické, ekonomické a vojenské oživení a poškodil svou mezinárodní reputaci, nicméně Rusko zavedlo politiku pro zmírňování těchto dopadů a využívá zahraniční vztahy k minimalizaci škod souvisejících se sankcemi a obnově své důvěryhodnosti jako velmoci,“ upozorňují zpravodajci.
Zmiňují v té souvislosti především Čínu, která poskytuje ohromné odbytiště pro ruskou energetiku a další komodity a ochranu před sankcemi, přičemž vzájemný obchod obou zemí v loňském roce stoupl o 15% na 220 miliard amerických dolarů (tedy na více než 5 bilionů korun). Přestože ruský hrubý domácí produkt letos mírně poroste, z dlouhodobého hlediska se konkurenceschopnost ruského hospodářství oproti předválečným vyhlídkám snížila. Zemi se ale nadále daří obchodovat s ropou, a to za ceny vyšší, než stanovily země G7, a také se zemním plynem.
Naopak se snížil ruský vliv na některé státy z jeho mocenského okruhu, zejména na Arménii, kterou Putin neochránil během ázerbajdžánského obsazení Náhorního Karabachu v září 2023. Moldavsko, Arménie a některé další země střední Asie tak hledají alternativní partnery poté, co válka na Ukrajině oslabila roli Ruska jakožto garanta regionální bezpečnosti.
Válka na Ukrajině způsobila a nadále působí Rusku samozřejmě vážné a dlouhodobé škody také ve vojenské oblasti, píšou zpravodajci. Neuspěla ve snaze kompletního podrobení Ukrajiny, o které Putin původně usilovat a sjednotila Západ, aby se bránil proti ruské agresi. Rusko utrpělo největší vojenské škody za dobu od druhé světové války, ztratilo zhruba 300 tisíc vojáků a tisíce tanků a obrněných bojových vozidel, upozorňují zpravodajci. „Ruská armáda čelila a čelí problémům s opotřebením, nedostatkem personálů a morálními výzvami, přestože jí spoléhání se na miny, připravené obranné pozice a nepřímou palbu pomohlo otupit ukrajinskou ofenzivu v roce 2023,“ stojí ve zprávě.
Stávající patová situace nicméně hraje do karet ruských strategických vojenských výhod a stále více posunuje iniciativu ve prospěch Moskvy. Ruský obranný průmysl výrazně navyšuje produkci celé plejády zbraní dlouhého dosahu, dělostřelecké munice a dalších prostředků, které zemi umožní, bude-li to třeba, vést dlouhou válku vysoké intenzity. Rusko podle zpravodajců zaznamenává od konce roku 2023 kontinuální zisky na bojišti a těží z nejistot o budoucnosti poskytování západní vojenské pomoci. Vojensky se bude nicméně Moskva ze ztrát, které ji Ukrajinci způsobili, zotavovat po mnoho dalších let a bude závislá na svých nukleárních a vesmírných válečných programech, které jí poskytují strategické odstrašení v situaci, kdy musí obnovovat své pozemní síly. Spoléhat se bude také na své námořní síly a letectvo.
Ohlášené plány Rusů na masivní rozšíření svých vojenských sil podle Američanů skoro určitě zůstanou za očekáváním, nicméně postupem času se jim může podařit shromáždit větší množství vojáků, byť nejspíš nevalné kvality. Američané nicméně varují, že Rusko úspěšně nabírá rekordní množství smluvních vojáků, kterým nabízí výhodné podmínky a také je zpracovává svou propagandou. „Pokračující navyšování výdajů na obranu pravděpodobně poskytne dostatek financí pro postupný nárůst bojové síly, aniž by se Moskva musela uchýlit k mobilizaci rezervistů,“ dodávají autoři zprávy.
