Takzvaná částečná mobilizace naráží na vlastní problémy ruské správy, které u některých pozorovatelů vzbuzují skoro podezření ze sabotáže. Příčinou nejspíše je, že v Rusku (SSSR) žádná mobilizace 80 let neprobíhala a že na ni nebyl nikdo připraven, stejně jako na válku tohoto rozsahu. Potíže jsou tak zjevné, že je zmiňují i stoupenci ruského tažení na Ukrajině.
Vojenský expert Alexej Sukonkin líčí poměry v Belgorodské oblasti, klíčovém regionu takzvané speciální operace přímo sousedícím s oblastí vojenských operací. Píše, že osoba přímo odpovědná za částečnou mobilizaci, oblastní vojenský komisař Valerij Gricaj, způsobil, že kvůli němu mobilizovaní a „motivovaní“ lidé už tři dny sedí v motoristickém areálu bez jídla. „Jedná se o skutečnou sabotáž ze strany osoby, která je povinna zajistit plné obsazení armády bojeschopným personálem,“ tvrdí Sukonkin a zlověstně dodává, že dotyčný většinu svého života prožil v Kyjevské oblasti, kde stále žije jeho matka.
Tentýž expert své zklamání kompenzuje fotografií jakési ženy, o které píše: „Tohle je Nataša. Nataša dnes vyprovodila vlastního bratra. Před dvěma dny svého syna. Před měsícem byl její manžel odvezen na přeškolení. Doma zůstává jen nejmladší syn. Nedávno se vrátil z armády. Jeho tank zasáhl granát. ‚Držíme se, držíme se,‘ říká Nataša. ‚Mám doma ještě malou dceru. Měli bychom čekat na naše muže.‘ Jste statečná žena. A děkuji vám za vaše muže. Jsem hrdý.“
Na sociální síti Telegram jistý Dimitrijev, politický konzultant pocházející z Oděsy, dává najevo, že je rád, že mobilizace probíhá. Obává se, že by nyní mohl konflikt zamrznout. Mezitím bude pokračovat raketová válka. „A cílem ukrajinských raketových úderů budou mobilizovaní, ale ne proto, aby změnili situaci na frontě, ale aby přenesli vzpouru na území samotné Ruské federace. A to nepočítáme problémy s dodávkami a kontrolou, které se jistě vyskytnou,“ píše. Není sám, kdo se domnívá, že jakmile dojde na masové ztráty čerstvě odvedených, bude na to veřejnost reagovat negativně.
Pravoslavný oligarcha a propagandista Konstantin Malofejev si technických potíží vůbec nevšímá a roubuje současné události na náboženství. „Pro nás, ruský národ, je kříž nejen největší svátostí, ale také hlavním symbolem našeho křesťanského imperiálního státu, Třetího Říma,“ sděluje Malofejev. A pokračuje, že „dnes, uprostřed svaté války s protikřesťanským Západem, jsou modlitby ke kříži Páně za vítězství ruského státu obzvlášť důležité“. Nejen prý pro samotné Rusko, ale pro celé lidstvo, jehož mírovou existenci a prosperitu lze zachovat „pouze posílením ruského pravoslavného světa“.
Mezitím mnoho mladých Rusů nevěří ani ve smysluplnost a posvátnost svého bojového nasazení, ani v to, že by z toho vyvázli bez úhony, a pokoušejí se z Ruska zmizet. Jedním z cílů jejich útěku je Kazachstán. „Kazašské úřady budou jednat s Ruskem o hromadném příjezdu ruských občanů do země. Podle kazašského ministerstva vnitra vstoupilo od vyhlášení částečné mobilizace do země přibližně 98 000 Rusů,“ píše Novaja Gazeta Europe. Od 21. září opustilo Kazachstán 64 234 ruských občanů, uvedl úřadující předseda Výboru pro migrační služby Aslan Atalykov.
„V posledních dnech k nám přijíždí hodně lidí z Ruska. Většina z nich je nucena odejít kvůli současné zoufalé situaci. Musíme se o ně postarat a zajistit jejich bezpečnost. Jedná se o politickou a humanitární otázku,“ řekl kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev na veřejném setkání v Turkestánské oblasti.
Web Nastojaščeje Vremja zase zmiňuje další zemi, do které se ruští muži pokoušejí dostat, ale mají kvůli svému množství problém překročit hranici. Navíc na kontrolním stanovišti Horní Lars na rusko-gruzínské hranici bude v nejbližší době umístěno mobilizační místo vojenského registračního a odvodního úřadu, uvedlo ministerstvo vnitra Severní Osetie.
„Aby se snížilo riziko protiprávního jednání a vzniku konfliktních situací, bylo rozhodnuto umožnit občanům překračovat hranice pěšky,“ uvádí se v prohlášení ministerstva. Předtím totiž bylo možné mít k překročení hranice aspoň skútr nebo jízdní kolo, což bylo vysvětleno tím, že hraniční přechod je automobilový.
Dlouhé fronty Rusů na hraničním přechodu v Horním Larsu se začaly objevovat již v prvních hodinách po vyhlášení „částečné mobilizace“ Vladimirem Putinem. V jedné frontě údajně stálo 1700 až 2300 vozidel.
Velký spěch Rusů, kteří se obávají mobilizace, je pochopitelný. Všeobecně panuje obava, že jakmile budou vyhlášeny výsledky takzvaných referend na okupovaných územích, nechají úřady hranice pro mladší muže uzavřít a nikdo už se snadno nedostane z Ruska ven. Okupovaná území budou prohlášena za ruská a tím bude podle Kremlu válka vlastně probíhat už na území Ruska. Pak bude možné mobilizovat stále intenzivněji.