Odveta za sankce a snaha stabilizovat měnu, komentují ekonomové Putinův požadavek na platby za plyn v rublech

Ilustrační foto (Pixabay/Skorchanov)

Ilustrační foto | FOTO: Pixabay/Skorchanov

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v ruské státní televizi oznámil, že Rusko už nebude přijímat platby za dodávky svého zemního plynu v eurech ani dolarech, ale bude požadovat pouze rubly. Opatření se má týkat zemí, které podle Putina Rusko nepovažuje za přátelské a které vůči Ruské federaci přistoupily k tvrdým ekonomickým sankcím. Jde tak i o Spojené státy, Kanadu či Velkou Británii. Ekonomové oslovení deníku FORUM 24 vysvětlují, co tímto krokem Rusko sleduje, a odhadují, nakolik si jím může pomoci.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka chce Rusko zvýšit zahraniční poptávku po rublech, aby se stabilizoval kurz měny. „Rubl v minulých týdnech výrazně oslabil, což v Rusku vyvolává silné inflační tlaky,“ vysvětluje Křeček a dodává: „Obchodování v rublech bude problematické. Jedná se o měnu s proměnlivým kurzem, takže obchody budou zatíženy kurzovými riziky, což může prodražovat nákupy plynu.“

(Týdeník FORUM)

Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová se domnívá, že ruský prezident a jeho okolí se snaží udělat maximum, aby zabránili pádu ruské měny i ekonomiky. „Je to jenom další ze snah, jak vygenerovat poptávku po ruské měně. Putin znovu dokazuje, že při jednání s Ruskem neplatí žádné smlouvy ani základní zásady, a že Rusko je nespolehlivé a nevyzpytatelné. Západní firmy a státy se budou zcela jistě odvolávat na uzavřené smlouvy. Je to další důvod, aby západní státy ukázaly svoji odvahu a zastavily odběr dodávek ruského plynu a ropy. Důsledné požadování dodržování smluv zřejmě povede k tomu, že budou vypovězeny. Putin je totiž silný jen tak, jak slabá je Evropa,“ tvrdí Nerudová.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila má Putinův návrh za cíl ulevit izolovanému ruskému finančnímu trhu tak, že část úkolů, které nově není schopen spolehlivě vykonávat, přenese na západní instituce. Ty by podle Putina nyní měly samy zaručovat, že se kýžená eura a dolary dostanou na podnose až na moskevskou burzu, kde budou směněny za rubl, a jejich přísun tak nebude ohrožen již platnými či případnými budoucími sankcemi proti ruskému finančnímu sektoru. Jedná se o pokus o další vyostření ekonomické konfrontace se Západem, a to ve stylu legendární ‚hry na kuře‘. V té si dva hráči – Rusko a Západ – navzájem hrozí akcí, která by oba drasticky poškodila – v tomto případě kolapsem obchodu s plynem – a kdo z nich první ucukne, prohrává. Evropa má ovšem v této situaci silnější pozici a měla by výzvu zcela ignorovat,“ doporučuje ekonom. 

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda varuje před přistoupením na Putinův požadavek: Pokud zejména země EU, klíčoví odběratelé ruských surovin, na platbu v rublech přistoupí, pomohou Putinovi podpírat nejen ruskou ekonomiku, ale navíc i ruskou měnu. Pro Putinův režim se přitom nic nezmění. Jak to? V současnosti Rusko inkasuje devizy z prodeje surovin přímo. Jestliže by ale EU platila v rublech, bude si je pochopitelně muset nejprve obstarat. Od koho jiného než od Ruska. Rusko tedy bude své devizy, nejčastěji eura, získávat jako dosud, akorát ne prodejem surovin, nýbrž prodejem rublů. EU si bude muset nejprve od Ruska koupit rubly, aby pak za ně pořídila ruské suroviny. Tím, že EU bude nakupovat dále ruský plyn a ropu, bude podporovat Putinovu ekonomiku. Tím, že si za tím účelem bude muset nejdříve pořídit rubly, bude podporovat nejen ruskou ekonomiku jako nyní, ale navíc právě ještě i ruskou měnu, poukazuje Kovanda.

A pokračuje: „Navíc, jestliže evropští odběratelé ruských surovin budou muset alespoň přechodně držet rubly, aby si plyn a ropu mohli pořídit, nebudou mít zájem na tom, aby rubl příliš kmital nebo se hluboce propadal. Oslabí tedy jejich zájem na dalších sankcích proti Rusku, neboť ty právě mají potenciál rubl citelně rozkmitat a prudce oslabit. Budou se proti tomuto kmitání a padání ruské měny muset pojistit. Za pojištění zaplatí nemalý peníz, neboť pojišťovat kurs měny ekonomiky zatížené tolika sankcemi jako žádná jiná v dějinách, nebude nic levného. Náklady tohoto pojištění pak přenesou na své odběratele. Pokud například německý odběratel nakoupí v rublech ruský plyn, českému zákazníkovi – některému z tuzemských dodavatelů plynu – jej prodá sice v eurech, ale s příplatkem za to, že se musel pojistit proti výkyvům kursu rublu k euru. O tento příplatek, či jeho část, se tak zdraží plyn i českým domácnostem nebo firmám. S růstem cen plynu nebo ropy pochopitelně zdraží také elektřina, teplo, benzín či nafta,“ říká Kovanda.

Ekonom ale zároveň situaci nevnímá tak černě: „I když požadavek na platbu v rublech vykazuje známky určité ofenzivy, nemělo by to zastřít fakt, že převážně je Putin ekonomicky v těžké defenzívě, již ani nebude s to udržovat kdovíjak dlouho. Pravděpodobnost bankrotu Ruska během následujících dvanácti měsíců ve čtvrtek vyskočila na zhruba 75 procent. Právě v důsledku Putinova požadavku na platbu v rublech. Obchodníci s pojištěním proti bankrotu států totiž předpokládají, že Kremlu požadavek neprojde jen tak. Ostatně třeba poradce italského premiéra Maria Draghiho už hned ve středu naznačil, že Itálie nejspíše nebude ochotná kupovat ruský plyn v ruské měně. Podobně se vyjadřuje Německo nebo Polsko. Aby k platbě v rublech mohlo dojít, musely by být evropští odběratelé ruských surovin nejprve svolní k přejednání smluv, které nyní zní na jinou měnu, zpravidla na euro. Je však možné, že k přejednání svolní nebudou a místo toho kontrakty vypoví. To by fakticky znamenalo, že Rusko ztratí zcela klíčový zdroj svého příjmu. A to právě zvedá pravděpodobnost jeho bankrotu. Uvažme, že za plyn a ropu inkasuje Rusko od EU denně částku odpovídající jedné miliardě dolarů. Shodou okolností, lehce přes jednu miliardu dolarů denně přitom Rusko stojí válčení na Ukrajině. Pokud by tedy příjmy za prodej plynu a ropy Evropské unii vyschly, časem to pochopitelně ochromí možnosti Ruska válku dále financovat,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.

Neochota Evropy zastavit nákupy ruských energetických komodit

Podobně to vidí i ekonom České spořitelny Michal Skořepa: „Tento požadavek má z ruského pohledu svoje kouzlo: (a) finančně vzato jde o nátlak na odběratele ruských komodit, aby svou poptávkou po rublech sami intervenovali ve směru posílení této měny, (b) v symbolické rovině jsou k těmto intervencím nuceny subjekty z nepřátelských zemí,“ vysvětluje Skořepa a doplňuje: „Co se ovšem týče samotného trhu s rubly, nejde o méně radikální změnu, než by se mohlo zdát. Už před několika týdny zavedlo Rusko povinnost tamních vývozců překlápět 80 procent příjmů z vývozu do rublů. Teď se tedy tato povinnost změní z 80 % na 100 % a bude plněna nikoli ruskými vývozci, nýbrž jejich zahraničními protistranami.“

Eric Drooker

Skořepa se obává toho, že Rusko se svým požadavkem nakonec bude slavit úspěch: „Vzhledem k neochotě Evropy zastavit nákupy ruských energetických komodit se dá čekat, že pokud bude Putin na této nově vymyšlené potupě trvat, Evropa na ni nakonec přistoupí.“

„Pokud rozumím správně ekonomické logice tohoto kroku, tak by měl vést k tomu, že některé směny tvrdé měny (utržené Gazpromem za prodej plynu) do rublu budou probíhat přímo na trhu, nikoli mimo trh přes ruskou centrální banku, a tak mohou dočasně pomoci zastavit nebo brzdit oslabování rublu,“ komentuje oznámení prezidenta Putina bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potvrzením toho může být, že rubl v reakci na tuto zprávu posílil. Nicméně debata o tom, zda toto přijmout nebo nepřijmout není tak zajímavá jako debata o tom, zda Západ obecně nepřestane energetické suroviny z Ruska dovážet. Pak by úvaha o formě úhrady nebyla relevantní,“ konstatuje Hampl.

Hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal vyzdvihuje to, že jde o vyděračskou taktiku a že s teroristy se nevyjednává. „Cílem je symbolicky posílit rubl, ale také vytvořit situaci, kdy cenu rublu bude určovat pravděpodobně ruská centrální banka. Jinými slovy, Rusko si za plyn bude moc říct cenu s jakoukoliv přirážkou, protože oficální kurz prakticky neexistuje. Okamžitě bychom měli takovou snahu odmítnout a počítat s tím, že Rusko nás potřebuje víc, než my Rusko. Tak to je a určitě bychom v tom neměli ustupovat. Je to drahé? Určitě je. Ale občas člověk volí mezi drahou a velmi drahou variantou. Dotkne se to těch nejzranitelnějších z nás? Určitě. A měli bychom se semknout a postarat se o ně. Není to snadné, ale s teroristy se nevyjednává,“ upozorňuje Stroukal.

„Posouvá to nákup rublu poněkud dopředu. Gazprom by ale stejně 80 % musel do rublu převést. Vnímám to víc jako kosmetiku, leč ke změně smluvní dokumentace bývá obecně třeba souhlasu obou stran. A tady je to konkrétní politika, kterou nekomentuji,“ uvádí bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Putinův nástroj pomsty

Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka se ze strany Ruska možná jedná o překvapivý krok, který má dvě roviny – geopolitickou, ale samozřejmě i ekonomickou, které spolu však jednoznačně souvisejí. „Dosavadní sankce vedly mimo jiné ke zvýšení ceny z Ruska vyvážených komodit, zároveň znamenaly značné omezení ruské centrální banky v používání devizových rezerv a omezení obchodování na globálním devizovém trhu s ruským rublem, kde se likvidita dramaticky snížila za současného významného oslabení ruské měny. Ta ale získala podporu poté, co ruští vývozci získali povinnost 80 % deviz přeměnit na rubl. Tím se potenciální dopad prodeje komodit za rubly značně marginalizuje,“ vysvětluje Vejmělek.

Ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal (Dominik Stroukal / se svolením autora)

Ekonom předjímá, že prodeje komodit za rubl znamenají, že odběratelé budou platit ještě vyšší ceny. „K dolarově vysokým cenám se přidává dopad nedávného výrazného oslabení americké měny. Zároveň by tímto krokem a nutností odběratelů kupovat na devizovém trhu rubl západní země přispívaly ke stabilizaci ruské měny a dělaly tak práci za ruskou centrální banku. Pořád ale platí, že prodej ropy a plynu na Západ je pro Rusko téměř životně důležitý, v podstatě bez ohledu na měnu vypořádání. Lepší dolar či euro než žádný obchod,“ říká vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum Komerční banky Jan Vejmělek.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje na to, že Rusko tímto krokem sleduje především dva cíle: „Požadavek Putina, aby z jeho pohledu ‚nepřátelské‘ země musely platit za odběr ropy a plynu v rublech je čirou snahou škodit především sjednocené Evropě, které je bohužel na dovozu plynu, ale i ropy na Rusku závislá a zároveň jde o to podpořit propadající se ruskou měnu rubl, která zamrznutím téměř poloviny devizových rezerv ruské centrální banky se nemůže spoléhat na její pomoc. Snaha spláchnout dva problémy v jednom kroku,“ zdůrazňuje Horská.

„Jenže podle informací Refinitiv, 58 % exportních kontraktů Gazpromu je dle smluv o dodávkách nastaveno v eurech, 39 % v dolarech. Požadavek na platbu v rublu může být z hlediska práva považováno za porušení smluvních dohod. V tomto případě ale Rusko/Gazprom tahá za delší konec na rozdíl od Evropy, která zůstává na Rusku, co se týká dodávek energetických surovin, stále závislá,“ poukazuje Horská na další souvislosti kroku Ruska.

Evropa by se podle ní měla už konečně probudit do kruté reality a začít činit razantní kroky na snižování závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska, protože jedině tak sníží dopad dalších protisankcí ze strany Ruska a jedině tak přestane Putinovi sloužit jako nástroj pomsty. „Přitvrzení sankcí ze strany Západu ale i přes tuto snahu přibrzdit ztráty rublu povede k dalším ztrátám rublu,“ uzavírá hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články