Ministři zahraničních věcí členských států NATO se sešli v Bruselu. FOTO: NATO / se souhlasem
FOTO: NATO / se souhlasem
Lucemburský ministr zahraničních věcí Xavier Bettel se během setkání ministrů zahraničí členských států NATO vyslovil proti vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Ve středu to napsal německý deník Spiegel. Vstup země do aliance by podle něj mohl okamžitě vést k dalším konfliktům. Oficiální pozvání do NATO je jedním z bodů v plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Domnívám se, že členství v NATO přinese opět napětí,“ řekl Bettel podle německého deníku během úterního summitu ministrů zahraničních věcí členských států Severoatlantické aliance. Členství země napadené Ruskem by podle něj mohlo okamžitě vést k dalším konfliktům. Naopak se vyslovil pro členství Ukrajiny v EU.
Na jednání v Bruselu byla přítomná i delegace Ukrajiny. Ta dala před jednáním najevo, že členství v NATO považuje za jedinou skutečnou bezpečnostní záruku v případě příměří s Ruskem. „S hořkou zkušeností z budapešťského memoranda nepřijmeme žádné alternativy, náhražky či náhrady plnoprávného členství Ukrajiny v NATO,“ napsalo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.
„Jsme přesvědčeni, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu a také faktorem zadržování další agrese Ruska proti Ukrajině a dalším státům je jedině plnoprávné členství Ukrajiny v NATO,“ stálo dále v prohlášení. Členem obranného svazku by se Ukrajina mohla stát pouze v případě, že by s tímto krokem souhlasili všichni členové.
Proti je celkem sedm členských států
Členství v NATO je prvním bodem takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Vstup Ukrajiny do aliance by podle Zelenského neznamenal zatažení Spojených států do války. Naopak je podle něj zapotřebí, aby slovům o členství odpovídaly i činy, a to v podobě formální pozvánky do aliance. Fakticky by Ukrajina mohla členství podle Zelenského získat i po válce.
Podle čtyř představitelů NATO, Spojených států a diplomatů ale patří Německo a Spojené státy k členům, kteří pomalu odmítají Zelenského výzvu k okamžitému vstupu do NATO, napsal už dříve web POLITICO.
Maďarsko a Slovensko se pozvání Ukrajiny do NATO také brání. Jejich současní populističtí vůdci zastávají obecně prokremelskou linii, maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval finanční prostředky EU na vyzbrojování Ukrajiny a vystoupil z programu NATO na zasílání vojenské pomoci Kyjevu, napsalo POLITICO.
Existují však i další země, které nechtějí rychle reagovat na žádost Kyjeva, ale spokojí se s tím, že se budou skrývat ve stínu. „Země jako Belgie, Slovinsko nebo Španělsko se schovávají za USA a Německo. Zdráhají se,“ řekl jeden z představitelů NATO. Druhý úředník uvedl, že země „to podporují abstraktně, ale jakmile se to přiblíží k realizaci“, začnou proti této myšlence více veřejně balancovat.
Kyjev však zprávy o tom, že některé členské státy jsou proti členství Ukrajiny v NATO, odmítá. „Informace v médiích, že sedm zemí je proti pozvání Ukrajiny do NATO, neodpovídá skutečnosti,“ řekl na tiskové konferenci podle webu Ukrajinska pravda mluvčí Volodymyra Zelenského. „Tyto fámy prospívají těm, kteří chtějí vytvořit falešný dojem, že vstup Ukrajiny nemá mezi členy aliance širokou podporu. Ve skutečnosti myšlenku pozvání Ukrajiny podporuje naprostá většina členských zemí a u zbývajících probíhají aktivní propagační práce,“ dodal.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve prohlásil, že Ukrajina bude členem NATO a že o tom není pochyb. Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny.
Biden pozvání Ukrajiny zvažoval
Bidenova administrativa podle agentury Bloomberg zvažovala, že Ukrajinu oficiálně pozve do NATO, ale rozhodla se od toho upustit vzhledem k nízké pravděpodobnosti úspěchu v krátkodobém horizontu. Místo oficiálního pozvání k členství by Ukrajina měla uzavřít řadu dvoustranných bezpečnostních dohod, které zemi poskytnou určité záruky.
Jedním z důvodů, proč se administrativa končícího prezidenta Joea Bidena takto rozhodla, je podle agentury Bloomberg, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl považovat pozvání za postačující jako důvod k vyhlášení války.
Už v létě Vladimir Putin na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích. Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, a zahájí skutečné stahování vojsk z těchto regionů, a také oficiálně oznámí upuštění od plánů na vstup do NATO, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání.“
Snaha zabránit rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím byla podle Kremlu jedním z důvodů vojenské agrese vůči Ukrajině v únoru 2022. Ukrajina se od té doby invazi se západní podporou brání. Do aliance ve snaze posílit vlastní bezpečnost vstoupily do té doby neutrální Švédsko a Finsko, které má s Ruskem společné hranice.
