Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Západní země pokračují v dodávkách zbraní. Rusko v posledních dnech zesílilo svoje útoky na východě Ukrajiny a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí oznámil, že „začala bitva o Donbas“.
Podle šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova ruské síly podnikají na východě země jen „pokusné operace“ s cílem otestovat ukrajinskou obranu. Ruské jednotky podle americké televizní stanice CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Už několik dnů mají pod kontrolou i sousední Kreminnou. Na záběrech z Rubižného, města, kde podle údajů z předloňska žilo necelých 56 800 lidí, je vidět, že do velké míry bylo zničeno jeho centrum a severní části. Ruští vojáci a proruští separatisté se na záběrech pohybují bez omezení. Už ve středu večer gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj připustil, že 80 procent území regionu je pod ruskou okupací. Agentura DPA připomíná, že před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, proruští separatisté ovládali asi 30 procent území Luhanské oblasti, jde o samozvanou Luhanskou lidovou republiku.
Podle vysokého představitele amerického ministerstva obrany ukrajinské letectvo doplnilo svou flotilu o dalších 20 operačních letounů díky přísunu náhradních dílů. Ačkoli představitel nechtěl upřesnit, která země díly pro letadla poskytla, ve středu uvedl, že USA a další země pracovaly na tom, „aby jim dodaly díly, které potřebují k tomu, aby je dostali do vzduchu“. Přísun náhradních dílů umožnil Ukrajině rozšířit svou flotilu provozuschopných vojenských letadel, a to navzdory pokračující ruské invazi. Nyní mají více letadel než před třemi týdny, uvedl činitel.
O den dříve tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Ukrajina obdržela další stíhací letouny, které doplnily jejich stávající počet. Ve středu to však vysoký představitel obrany odvolal a uvedl, že Ukrajina neobdržela další letouny, ale ve skutečnosti obdržela letecké díly, aby mohla zprovoznit další ze svých stávajících letounů. Přesto představitel naznačil, že přinejmenším jedna země zvažuje zaslání dalších letadel Ukrajině.
Spojené státy ve středu představily nejnovější sérii sankcí proti Rusku kvůli jeho válce na Ukrajině, tentokrát proti klíčové komerční bance a „globální síti více než 40 fyzických a právnických osob vedených ruským oligarchou Konstantinem Malofejevem, kterého USA zařadily na seznam“. V tiskové zprávě americké ministerstvo financí uvedlo, že se zaměřuje také na „společnosti působící v ruském odvětví těžby virtuálních měn, které je údajně třetí největší na světě“, a poznamenalo, že je to poprvé, co „označilo společnost zabývající se těžbou virtuálních měn“. Kromě toho ministerstvo zahraničí zavádí řadu vízových omezení v reakci na ruskou válku a za „podkopávání demokracie v Bělorusku“.
Středeční opatření jsou posledními kroky Bidenovy administrativy, které mají potrestat Kreml a jeho pomahače za invazi na Ukrajinu na konci února. Válka si vyžádala životy stovek příslušníků armády a civilistů a podle amerických a evropských představitelů může trvat měsíce. Odborníci, kteří hovořili se CNN, uvedli, že sankce pravděpodobně okamžitě neodradí ruského prezidenta Vladimira Putina od pokračování agrese na Ukrajině.
Důležité informace:
- Někteří civilisté, kteří byli týdny uvězněni v obléhaném městě Mariupol, mohli odejít, ale podle úředníků jich bylo mnohem méně, než se očekávalo.
- Doněcký guvernér uvedl, že plánovali autobusy pro evakuaci 6 000 žen, dětí a starších lidí. Pavlo Kyrylenko však řekl, že jich mnoho neodešlo.
- Ukrajinští vyjednavači tvrdí, že jsou připraveni vést v Mariupolu rozhovory a pokusit se zachránit životy lidí, kteří tam uvízli.
- Velitel námořní pěchoty v poslední ukrajinské pevnosti ve městě – ocelárně – tvrdí, že jeho mužům zbývají možná už jen hodiny. Na videu zaslaném BBC a dalším médiím major Serhij Volyna říká, že jeho jednotky se nevzdají.
- Rusko se mezitím snaží v nové ofenzivě dobýt východní část Donbasu – podle britských zpravodajských služeb však ukrajinské síly několik útoků odrazily
-
Europoslanci požadují tvrdší sankce proti Rusku
Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom dnes členové zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezónou.
-
Pád Mariupolu by mohl být kritický pro ukrajinskou obranu Donbasu, míní expert
Dobytí města Mariupol by mohlo mít kritické následky pro ukrajinskou obranu oblasti Donbasu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ruská strana by tam podle něj mohla nasadit odhadem asi 12 tisíc vojáků, kteří jsou v Mariupolu ukrajinským odporem vázáni. Město má ale strategický i symbolický význam pro obě strany, řekl dnes Stojar.
-
První medičky z Ukrajiny se zapojí do výuky na 1. lékařské fakultě UK
Prvních devět studentek medicíny, které uprchly z Ukrajiny, se zapojí do výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zařadí se do českého i anglického studijního programu, stáž jim umožní studium ještě v nynějším semestru.
-
Předseda Evropské rady Charles Michel navštívil Borodyanku
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1516728153854681090
-
Pekarová přivezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dovezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty pro Ukrajinky z lidskoprávních organizací, které sbírají důkazy o ruských válečných zločinech. Pekarová Adamová se v Polsku účastní setkání předsedkyň parlamentů zemí Evropské unie.
-
Šéfka české sněmovny přivezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty
Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dovezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty pro Ukrajinky z lidskoprávních organizací, které sbírají důkazy o ruských válečných zločinech. Uvedl to dnes tiskový mluvčí šéfky sněmovny Martin Churavý. Pekarová Adamová se v Polsku účastní setkání předsedkyň parlamentů zemí Evropské unie.
-
Šéfové českého a polského Senátu vyzvali parlamenty k podpoře Ukrajiny
Parlamenty demokratických zemí by se podle šéfů českého a polského Senátu měly zasadit o podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi, a to včetně pomoci v podobě dodávek vojenského materiálu. Představitele zákonodárných sborů k tomu dnes ve společném dopise vyzvali maršálek polské horní komory Tomasz Grodzki a jeho český protějšek Miloš Vystrčil (ODS).
-
Stíhačky pro Ukrajinu od neznámého dárce? Nic jsme nedostali, vzkazuje letectvo
-
Dobytí Mariupolu má pro Rusko strategický i propagandistický význam, píše BBC
Boj o Mariupol pokračuje. Přístavní město je obklíčeno, ale stále nepadlo, napsala dnes stanice BBC na svém webu a upozornila na několik důvodů, proč je dobytí zdevastovaného Mariupolu pro Rusko tak důležité. Pokud by invazní jednotky získaly kontrolu nad tímto strategicky důležitým místem, Moskva by si zajistila kontrolu nad rozsáhlým územím a přidusila ukrajinskou ekonomiku. Jde také o propagandistickou příležitost a pro útočící Rusy by to znamenalo rovněž posílení morálky.
-
Rusko podle ukrajinské armády přišlo od začátku války o 20.900 vojáků
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už o zhruba 20.900 vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel a 321 letadel a vrtulníků, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků a dalších vozidel ukrajinské armády.