Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Západní země pokračují v dodávkách zbraní. Rusko v posledních dnech zesílilo svoje útoky na východě Ukrajiny a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí oznámil, že „začala bitva o Donbas“.
Podle šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova ruské síly podnikají na východě země jen „pokusné operace“ s cílem otestovat ukrajinskou obranu. Ruské jednotky podle americké televizní stanice CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Už několik dnů mají pod kontrolou i sousední Kreminnou. Na záběrech z Rubižného, města, kde podle údajů z předloňska žilo necelých 56 800 lidí, je vidět, že do velké míry bylo zničeno jeho centrum a severní části. Ruští vojáci a proruští separatisté se na záběrech pohybují bez omezení. Už ve středu večer gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj připustil, že 80 procent území regionu je pod ruskou okupací. Agentura DPA připomíná, že před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, proruští separatisté ovládali asi 30 procent území Luhanské oblasti, jde o samozvanou Luhanskou lidovou republiku.
Podle vysokého představitele amerického ministerstva obrany ukrajinské letectvo doplnilo svou flotilu o dalších 20 operačních letounů díky přísunu náhradních dílů. Ačkoli představitel nechtěl upřesnit, která země díly pro letadla poskytla, ve středu uvedl, že USA a další země pracovaly na tom, „aby jim dodaly díly, které potřebují k tomu, aby je dostali do vzduchu“. Přísun náhradních dílů umožnil Ukrajině rozšířit svou flotilu provozuschopných vojenských letadel, a to navzdory pokračující ruské invazi. Nyní mají více letadel než před třemi týdny, uvedl činitel.
O den dříve tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Ukrajina obdržela další stíhací letouny, které doplnily jejich stávající počet. Ve středu to však vysoký představitel obrany odvolal a uvedl, že Ukrajina neobdržela další letouny, ale ve skutečnosti obdržela letecké díly, aby mohla zprovoznit další ze svých stávajících letounů. Přesto představitel naznačil, že přinejmenším jedna země zvažuje zaslání dalších letadel Ukrajině.
Spojené státy ve středu představily nejnovější sérii sankcí proti Rusku kvůli jeho válce na Ukrajině, tentokrát proti klíčové komerční bance a „globální síti více než 40 fyzických a právnických osob vedených ruským oligarchou Konstantinem Malofejevem, kterého USA zařadily na seznam“. V tiskové zprávě americké ministerstvo financí uvedlo, že se zaměřuje také na „společnosti působící v ruském odvětví těžby virtuálních měn, které je údajně třetí největší na světě“, a poznamenalo, že je to poprvé, co „označilo společnost zabývající se těžbou virtuálních měn“. Kromě toho ministerstvo zahraničí zavádí řadu vízových omezení v reakci na ruskou válku a za „podkopávání demokracie v Bělorusku“.
Středeční opatření jsou posledními kroky Bidenovy administrativy, které mají potrestat Kreml a jeho pomahače za invazi na Ukrajinu na konci února. Válka si vyžádala životy stovek příslušníků armády a civilistů a podle amerických a evropských představitelů může trvat měsíce. Odborníci, kteří hovořili se CNN, uvedli, že sankce pravděpodobně okamžitě neodradí ruského prezidenta Vladimira Putina od pokračování agrese na Ukrajině.
Důležité informace:
- Někteří civilisté, kteří byli týdny uvězněni v obléhaném městě Mariupol, mohli odejít, ale podle úředníků jich bylo mnohem méně, než se očekávalo.
- Doněcký guvernér uvedl, že plánovali autobusy pro evakuaci 6 000 žen, dětí a starších lidí. Pavlo Kyrylenko však řekl, že jich mnoho neodešlo.
- Ukrajinští vyjednavači tvrdí, že jsou připraveni vést v Mariupolu rozhovory a pokusit se zachránit životy lidí, kteří tam uvízli.
- Velitel námořní pěchoty v poslední ukrajinské pevnosti ve městě – ocelárně – tvrdí, že jeho mužům zbývají možná už jen hodiny. Na videu zaslaném BBC a dalším médiím major Serhij Volyna říká, že jeho jednotky se nevzdají.
- Rusko se mezitím snaží v nové ofenzivě dobýt východní část Donbasu – podle britských zpravodajských služeb však ukrajinské síly několik útoků odrazily
-
Ve středních Čechách budou mít uprchlíci dopravu zdarma prvních pět dnů
Uprchlíci z Ukrajiny budou mít ve středních Čechách hromadnou dopravu zdarma prvních pět dnů od získání dokladů o dočasné ochraně. Dosud mohli jezdit bezplatně bez časového omezení. Rozhodli o tom dnes krajští radní, opatření začne v systému Pražské integrované dopravy platit od 1. května, informoval ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma. V regionální dopravě, kterou objednává kraj, se tak budou na ukrajinské uprchlíky vztahovat stejná pravidla, jako nastavil stát v případě dálkové železniční dopravy.
-
Djokovič označil vyloučení Rusů a Bělorusů z Wimbledonu za šílené
První tenista světového žebříčku Novak Djokovič nesouhlasí se zákazem startu ruských a běloruských tenistů ve Wimbledonu. Rozhodnutí pořadatelů londýnského grandslamu čtyřiatřicetiletý Srb označil za šílené. "Vždycky budu odsuzovat válku a nikdy ji nebudu podporovat, protože sám jsem dítě války," citovala agentura Reuters Djokoviče, který v dětství zažil konflikt v bývalé Jugoslávii.
-
Papež přijal maďarského premiéra, poděkoval mu za přijímání běženců z Ukrajiny
Papež František dnes přijal při soukromé audienci maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle vatikánské tiskové služby se setkání odehrálo ve "velmi vřelé atmosféře". Papež mimo jiné ocenil, jak Maďarsko pomáhá ukrajinským migrantům prchajícím před ruskou invazí v jejich vlasti, informovala italská tisková agentura ANSA.
-
Česko a dalších osm států požádá Evropskou komisi o finanční pomoc kvůli uprchlické krizi
Česko a dalších osm států nejvíce zasažených uprchlickou krizí v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině požádá podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) Evropskou komisi o finanční pomoc. Do konce dubna předloží návrh 14 opatření, která mají pomoci řešit současné potřeby jednotlivých zemí. Cílem je zajistit účinné využití existujících i dodatečných evropských zdrojů, k čemuž je nutná úprava dosavadních podmínek. Ministerstvo pro místní rozvoj to dnes uvedlo v tiskové zprávě.
-
Po Estonsku prohlásilo ruské akce na Ukrajině za genocidu i Lotyšsko
„Lotyšský parlament oficiálně prohlásil zvěrstva spáchaná ruskými silami na #Ukrajině za genocidu,“ uvedl na twitteru ministr zahraničních věcí Lotyšské republiky Edgars Rinkēvičs. Lotyšsko se tak po Estonsku stalo druhým státem, jehož parlament schválil takové usnesení.
-
Británie uvalila sankce na představitele ruské armády
Británie dnes rozšířila protiruské sankce o dalších 26 jmen. Na sankčním seznamu jsou nově zejména vysocí představitelé ruské armády, včetně velitele jednotek, které jsou podle dostupných informací zodpovědné za masakry civilistů v ukrajinském městě Buča. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí.
-
Řecko propustí ruský tanker, který kvůli sankcím EU zadrželo tento týden
Řecko propustí ruský tanker s nákladem ropy, který zadrželo tento týden se zdůvodněním, že se na plavidlo vztahují sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes řecká pobřežní stráž. Tanker byl zadržen u řeckého ostrova Evia.
-
Vojensky odblokovat Mariupol je nyní nemožné, řekl Zelenskyj
Vojensky odblokovat Mariupol je pro ukrajinské ozbrojené síly v současné době nemožné, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzskou televizi BFM TV. V přístavním městě na jihovýchodě země je podle prezidenta zničených 95 až 98 procent všech budov, napsala dnes agentura Unian. Ukrajinská armáda se podle Zelenského nemůže dostat k Mariupolu přes 120 kilometrů území okupovaného ruskými jednotkami. "Dnes toho nejsme schopni," připustil prezident.
"Děláme vše, co je v našich silách," reagoval Zelenskyj v interview podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku týkající se osvobození vojáků a civilistů v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal. V rozsáhlém metalurgickém komplexu jsou podle něj kromě členů ukrajinských ozbrojených sil také mírumilovní obyvatelé města, včetně dětí a seniorů.
-
Šéf ruského koncernu Lukoil odstoupil, firma kritizovala napadení Ukrajiny
Šéf ruského ropného koncernu Lukoil Vagit Alekperov odstoupil z funkcí ředitele a prezidenta. Společnost o demisi 71letého Alekperova informovala na svém webu, důvody nesdělila. Firma začátkem března jako první velký ruský podnik vyzvala k rychlému ukončení ruské ofenzivy na Ukrajině, připomíná agentura AFP.
-
Estonsko oficiálně prohlásilo ruské akce na Ukrajině za genocidu
Estonský parlament schválil rezoluci, v níž označil ruskou agresi a následné válečné zločiny proti Ukrajině za akt genocidy, a vyzval ostatní země, aby učinily totéž. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.