Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních deseti letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo.
„Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitosti, pokud ji máme, k diplomatickému řešení,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19.300 ruských vojáků. Ruské jednotky i tak pokračují v ostřelování východní Ukrajiny. Dnes zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, oznámili ukrajinští představitelé.
Guvernér Charkovské oblasti Oleh Synjehubov dnes obvinil ruské síly z pokračujících útoků na civilní obyvatelstvo. Různá místa oblasti se podle něj stala terčem v dalších 66 případech dělostřelecké palby. „Dva lidé byli zabiti. Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ‚boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ napsal guvernér na facebooku.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly dnes bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit. „Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby.
Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Pokračuje také zpřísňování sankcí.
„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ prohlásil rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.
Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.
Do Buči v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka Evropské komise podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit. Von der Leyenová je aktuálně ve Varšavě, kde se koná dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou, kterou iniciovala von der Leyenová s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Také britský premiér se dnes setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.
Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.
Důležité informace:
- Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku. Počet známých obětí již vzrostl na 50 lidí, z toho pět dětí.
- Británie posílá na Ukrajinu další protiletadlové a protitankové rakety, sdělil Boris Johnson a odsoudil útok na nádraží v Kramatorsku.
- Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv, uvedl v pátek její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze 40 procent, napsal server Ukrajinska pravda.
- Obyvatelé Jahidného u Černihova sdělili BBC, že ruští vojáci drželi čtyři týdny ve sklepě 130 lidí.
- Bitva o Donbas na východě Ukrajiny bude světu připomínat druhou světovou válku, říká ukrajinský ministr zahraničí.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro Sky News: „Máme značné ztráty vojáků a je to pro nás obrovská tragédie.“
- Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potvrdila, že Ukrajina požádala Česko o pomoc s opravami poškozené techniky. Záležitost je podle ní předmětem jednání. Ukrajina ohledně toho oslovila i Slovensko, podle tamního ministra obrany Jaroslava Nadě zatím rozhodnutí nepadlo.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg říká, že Aliance je připravena posílit podporu, ale neposkytuje podrobnosti o zbraních.
- Po hlasování v New Yorku bylo Rusku pozastaveno členství v Radě OSN pro lidská práva kvůli údajným válečným zločinům.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Poradce prezidentské kanceláře slibuje vyšetřování ohledně zabíjení zajatců
Ukrajinská justice prošetří incident s možným střílením spoutaných ruských vojáků, přislíbil podle BBC poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Podezření z nehumánního zacházení s ruskými válečnými zajatci chtějí vyšetřovat i ruské úřady, konkrétně vyšetřovatelé z federální kriminální ústředny.
-
Švýcarsko zmrazilo ruský majetek za 7,5 miliardy švýcarských franků
Švýcarsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce za zhruba 7,5 miliardy švýcarských franků (180 miliard korun). S odvoláním na Státní sekretariát pro hospodářství (SECO) to dnes uvedla agentura DPA. Jedná se o finanční prostředky a nemovitosti patřící jednotlivcům nebo firmám pod sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
-
Turecko doufá v další jednání mezi Ruskem a Ukrajinou
Turecko doufá, že mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou budou pokračovat. Předchozí istanbulské rozhovory z konce března ale zastínily záběry zabitých civilistů z Buče a dalších ukrajinských měst, řekl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Ankara se navíc snaží dojednat evakuaci po moři z Mariupolu, kde zůstává zhruba 30 tureckých občanů, informovala agentura AFP.
-
Náměstek řekl čínskému diplomatovi, že podpora Ruska by dopadla na vztah EU-Čína
Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN) dnes chargé d'affaires Číny v ČR Čangovi Mao-mingovi sdělil, že podpora Ruska v konfliktu s Ukrajinou by měla dopad na vztahy Evropské unie s Čínou. Ministerstvo zahraničí to uvedlo na twitteru. Čang Mao-ming podle úřadu Dvořáka opakovaně ujistil, že Rusko není spojencem Číny.
-
Země NATO dodají Ukrajině více zbraní
Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se dnes shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě země, vést válku ještě dlouhé měsíce.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě.
-
Proruští hackeři a dezinformátoři s invazí vystupňovali operace
Provozovatel sociálních sítí Facebook a Instagram ve čtvrtletní bezpečností zprávě popsal různorodé operace proruských činitelů související s válkou na Ukrajině, které zahrnují dezinformační kampaně a například i snahy hackerů napadat účty ukrajinských vojáků. Společnost Meta pozoruje vystupňování těchto operací a mimo jiné popisuje, jak se na Ukrajinu zaměřily sítě, které měly dříve jiné předměty zájmu. Za hackerskými a propagandistickými akcemi údajně stojí subjekty napojené na ruskou, ale také běloruskou vládu.
"Aktéři s vládními vazbami z Ruska a Běloruska se na internetu pouštěli do kybernetické špionáže a utajených vlivových operací. Zdá se, že tyto operace krátce před ruskou invazí nabraly na intenzitě," uvádí ve svém hodnocení manažeři Meta. Mimo jiné zmiňují snahy dříve zablokovaných dezinformačních sítí vrátit se do akce.
"Například jsme odhalili a narušili aktivitu typu CIB (zkratka termínu pro sítě využívající falešné účty nebo stránky; pozn. red.) napojenou na běloruskou KGB, která 24. února, v den, kdy Rusko zahájilo válku, najednou začala přidávat obsah v polštině a angličtině o tom, že se ukrajinské jednotky bez boje vzdávají a že ukrajinští lídři prchají ze země. Do té doby se tento konkrétní nekalý aktér zaměřoval především na obviňování Polska ze špatného zacházení s migranty z Blízkého východu," popisuje nová zpráva.
-
Lukašenko: Běloruské tajné služby podnikly operaci na Ukrajině
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko prohlásil, že běloruské tajné služby podnikly speciální operaci na Ukrajině, aby tam osvobodily zadržované běloruské občany, hlavně řidiče dálkových kamionů. Šlo o necelou stovku lidí, uvedl Lukašenko podle běloruské státní agentury BelTA na dnešní poradě své bezpečnostní rady.
Lukašenko šéfovi běloruské tajné služby KGB nařídil, aby své pracovníky navrhl na vyznamenání, protože prý odvedli skvělou práci a na Ukrajině si jich "dokonce ani nevšimli".
Kyjevu poté běloruský autoritářský vládce připomněl, že v jeho zemi žije nemálo Ukrajinců, "v čele s velvyslancem". Ukrajina prý proto riskuje, pokud se pokusí zadržovat běloruské občany.
-
Nespokojený Lavrov
Kyjev se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v novém návrhu mírové dohody odchýlil od bodů, na nichž se shodly před časem delegace obou zemí v Istanbulu. O vyjádření šéfa ruské diplomacie informovaly agentury Reuters a Interfax. Ukrajinský představitel Mychajlo Podoljak jeho komentář odmítl. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se mezitím nechal slyšet, že do jednání o ukončení války na Ukrajině musí být zapojena také jeho země.
"Ukrajina předložila vyjednávací skupině svůj návrh dohody, který vykazuje odklon od nejdůležitějších ustanovení zaznamenaných na schůzce 29. března v Istanbulu," cituje Lavrova agentura Interfax. Podle šéfa ruské diplomacie Ukrajinci v istanbulském dokumentu "jasně uvedli, že budoucí bezpečnostní záruky Ukrajiny se nevztahují na Krym a Sevastopol", píše ruská tisková agentura s odkazem na ukrajinský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014, a tamní město. V novém návrhu toto prohlášení chybí, tvrdí Lavrov.
-
Heger v Kyjevě nabídne odborníky na vyšetřování válečných zločinů
Bratislava nabídne Kyjevu odborníky, kteří by mohli pomoci při vyšetřování válečných zločinů ruské armády na Ukrajině. Svému východnímu sousedovi chce Slovensko také pomoci s vývozem pšenice, řekl premiér Eduard Heger před cestou do Kyjeva, kam zamíří spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a v pátek se v ukrajinské metropoli sejde s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Slovensko podporuje vytvoření mezinárodního tribunálu k potrestání válečných zločinců na Ukrajině. Proto i nabídnu prezidentovi Zelenskému tým našich odborníků na vyšetřování válečných zločinů ruské armády v Buči a v dalších vesnicích a městech," prohlásil Heger. Dodal, že Bratislava v této souvislosti pomůže také se zajištěním výpovědí od ukrajinských uprchlíků, kteří kvůli válce odešli na Slovensko.
"Rovněž chceme pomoci s vývozem ukrajinské pšenice vlaky přes území Slovenské republiky, protože dnes jsou blokovány přístavy, kterými pšenice standardně odcházela do světa. Právě touto pomocí můžeme výrazně zmírnit celosvětový tlak na ceny potravin," uvedl slovenský premiér.
-
Úřad práce v Ústeckém kraji eviduje 1146 uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny
Úřad práce v Ústeckém kraji eviduje 1146 zájemců o zaměstnání z řad uprchlíků z Ukrajiny. Asi 500 z nich si již práci našlo. Kvůli uprchlické vlně jsou pro Ukrajince na pobočkách úřadu vyčlenění pracovníci, výhodu mají ti, kteří mluví rusky nebo ukrajinsky.