Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních deseti letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo.
„Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitosti, pokud ji máme, k diplomatickému řešení,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19.300 ruských vojáků. Ruské jednotky i tak pokračují v ostřelování východní Ukrajiny. Dnes zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, oznámili ukrajinští představitelé.
Guvernér Charkovské oblasti Oleh Synjehubov dnes obvinil ruské síly z pokračujících útoků na civilní obyvatelstvo. Různá místa oblasti se podle něj stala terčem v dalších 66 případech dělostřelecké palby. „Dva lidé byli zabiti. Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ‚boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ napsal guvernér na facebooku.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly dnes bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit. „Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby.
Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Pokračuje také zpřísňování sankcí.
„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ prohlásil rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.
Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.
Do Buči v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka Evropské komise podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit. Von der Leyenová je aktuálně ve Varšavě, kde se koná dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou, kterou iniciovala von der Leyenová s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Také britský premiér se dnes setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.
Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.
Důležité informace:
- Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku. Počet známých obětí již vzrostl na 50 lidí, z toho pět dětí.
- Británie posílá na Ukrajinu další protiletadlové a protitankové rakety, sdělil Boris Johnson a odsoudil útok na nádraží v Kramatorsku.
- Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv, uvedl v pátek její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze 40 procent, napsal server Ukrajinska pravda.
- Obyvatelé Jahidného u Černihova sdělili BBC, že ruští vojáci drželi čtyři týdny ve sklepě 130 lidí.
- Bitva o Donbas na východě Ukrajiny bude světu připomínat druhou světovou válku, říká ukrajinský ministr zahraničí.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro Sky News: „Máme značné ztráty vojáků a je to pro nás obrovská tragédie.“
- Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potvrdila, že Ukrajina požádala Česko o pomoc s opravami poškozené techniky. Záležitost je podle ní předmětem jednání. Ukrajina ohledně toho oslovila i Slovensko, podle tamního ministra obrany Jaroslava Nadě zatím rozhodnutí nepadlo.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg říká, že Aliance je připravena posílit podporu, ale neposkytuje podrobnosti o zbraních.
- Po hlasování v New Yorku bylo Rusku pozastaveno členství v Radě OSN pro lidská práva kvůli údajným válečným zločinům.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Středočeská asistenční centra doposud odbavila 20 348 lidí
Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za úterý odbavila 200 lidí. Je to o 131 méně než v pondělí a zhruba o třetinu méně než ve stejný den před týdnem. Od začátku fungování centra pomoci mimo Prahu odbavila 20 348 Ukrajinců prchajících ze své země před ruskou agresí a zajistila ubytování pro 3124 z nich. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl mluvčí hejtmanství David Šíma.
-
Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku.
-
Rusové by mohli k dalším útokům nastoupit z Podněstří
Generální štáb ukrajinské armády nevyloučil, že by ruské síly mohly k podpoře své další ofenzivy na Ukrajině použít území separatistické proruské republiky Podněstří. Ve svém pravidelném ranním hlášení oznámil, že by Rusko z Podněstří mohlo podporovat útok do oblasti řeky Jižní Bug, tedy na sever od významného ukrajinského přístavu Oděsa.
Ta teče z Chmelnycké oblasti na západní Ukrajině a u města Mykolajiv na jihozápadě země se vlévá do Černého moře. Štáb podotkl, že na letišti v Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, zaregistroval přípravy na přistání letounů. Podněsterské ministerstvo zahraničí označilo začátkem března za nepravdivá ukrajinská obvinění, že se na jeho území přesouvají ruské jednotky.
-
Česko nakoupí obaly pro evakuaci ukrajinských muzejních exponátů
Ministerstvo kultury (MK) vyčlenilo ze svého rozpočtu přes dva miliony korun na nákup a dopravu balicího materiálu pro evakuaci ukrajinských muzejních předmětů. Peníze dostane Národní muzeum, které zajistí jeho nákup a transport na Ukrajinu.
-
Ruská ekonomika v problémech
Výdaje na reklamu v Rusku letos klesnou téměř o polovinu na 3,55 miliardy dolarů (téměř 79 miliard Kč). Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti Insider Intelligence. Je to reakce na odchod mnoha firem ze země kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Ještě před tím, než ruská vojska na konci února vstoupila na Ukrajinu, odhadovala společnost, že se výdaje na reklamu v Rusku letos meziročně zvýší o 7,5 procenta. V novém výhledu počítá s poklesem o 49,7 procenta.
Invaze na Ukrajinu přiměla mnoho západních firem, aby zvážily své další podnikání v Rusku. Přerušit své aktivity v zemi nebo je zcela ukončit se rozhodly řetězce rychlého občerstvení, energetické firmy, podnikatelé v maloobchodě i banky.
-
USA pošlou na Ukrajinu střely Javelin za 100 milionů dolarů
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v noci na dnešek schválila navýšení pomoci Ukrajině o protitankové rakety Javelin v ceně 100 milionů dolarů (2,23 miliard korun). Americký ministr zahraničí Antony Blinken to oznámil na twitteru, o podrobnostech informovala agentura AP.
https://twitter.com/SecBlinken/status/1511520632046903301
Přesně tento typ vybavení si vyžádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pro boj s ruskými tanky. O zbraně si řekl ve svém úterním projevu při zasedání Rady bezpečnosti OSN a zopakoval to i ve svém nočním projevu k národu.
-
Mariupol dál čelí těžkým bojům a ruskému ostřelování
V ukrajinském Mariupolu dál pokračují těžké boje a město čelí ruskému ostřelování. Již teď špatná humanitární situace v obleženém městě se zhoršuje, lidé nemají léky ani vodu. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany.
"Humanitární situace ve městě se zhoršuje. Většina ze 160 tisíc zbývajících obyvatel nemá světlo, možnost komunikace, léky, teplo ani vodu. Ruské síly zabránily v přístupu humanitárnímu konvoji, pravděpodobně proto, aby vyvinuly tlak na obránce a přiměli je se vzdát," píše ministerstvo.
Obléhaný Mariupol, kde před válkou žilo 400 000 lidí, se stal symbolem válečného utrpení civilistů. Město od začátku března oblékají ruské síly, dovnitř mají problém se dostat zásilky vody, léků a potravin. V úterý se z Mariupolu podařilo evakuovat asi 1500 lidí, ve městě ale dál zůstává podle dřívějšího oznámení starosty přes 100 000 obyvatel.
-
Nový Zéland rozšiřuje sankce proti Rusku
Novozélandská vláda rozšířila sankce proti Rusku v reakci na zprávy o nálezu stovek mrtvých civilistů v ukrajinském městě Buča po odchodu ruských vojsk. Dovoz ruského zboží na Nový Zéland bude nově podléhat clu 35 procent. Již platná omezení vývozu zboží se nově rozšíří i na průmyslovou výrobu napojenou na ruský strategický průmysl, zejména IT technologie a motory. Zpřísnění sankcí oznámila ministryně zahraničí Nanaia Mahutaová.
"Záběry a zprávy o zvěrstvech páchaných na civilistech v Buči a dalších oblastech Ukrajiny jsou odporné a odsouzeníhodné. Nový Zéland nadále reaguje na Putinovu nesmyslnou agresivitu," uvedla Mahutaová v prohlášení. Nové sankce začnou platit 25. dubna.
-
Z oblastí bojů na Ukrajině se podařilo evakuovat 3846 lidí, na 1500 z Mariupolu
Z oblastí bojů na Ukrajině se v úterý podařilo evakuovat 3846 lidí, oznámila vicepremiérka Iryna Vereščuková. Téměř 1500 z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace. Kolona sedmi evakuačních autobusů z Mariupolu, kterou doprovázel Mezinárodní výbor Červeného kříže, se kvůli blokádě musela zastavit.
Vereščuková upřesnila, že z Mariupolu a Berďansku do Záporoží vlastními auty přijelo 2216 lidí. Do relativního bezpečí v Záporoží se dostalo také 1080 obyvatel různých měst ležících v Luhanské oblasti. Do města úspěšně dorazilo také 17 minibusů, které k městu přijely už v úterý ráno, ale musely se obrátit a odjet zpět do Berďansku.
-
Události předchozích dní najdete zde