Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních deseti letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo.
„Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitosti, pokud ji máme, k diplomatickému řešení,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19.300 ruských vojáků. Ruské jednotky i tak pokračují v ostřelování východní Ukrajiny. Dnes zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, oznámili ukrajinští představitelé.
Guvernér Charkovské oblasti Oleh Synjehubov dnes obvinil ruské síly z pokračujících útoků na civilní obyvatelstvo. Různá místa oblasti se podle něj stala terčem v dalších 66 případech dělostřelecké palby. „Dva lidé byli zabiti. Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ‚boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ napsal guvernér na facebooku.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly dnes bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit. „Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby.
Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Pokračuje také zpřísňování sankcí.
„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ prohlásil rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.
Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.
Do Buči v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka Evropské komise podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit. Von der Leyenová je aktuálně ve Varšavě, kde se koná dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou, kterou iniciovala von der Leyenová s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Také britský premiér se dnes setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.
Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.
Důležité informace:
- Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku. Počet známých obětí již vzrostl na 50 lidí, z toho pět dětí.
- Británie posílá na Ukrajinu další protiletadlové a protitankové rakety, sdělil Boris Johnson a odsoudil útok na nádraží v Kramatorsku.
- Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv, uvedl v pátek její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze 40 procent, napsal server Ukrajinska pravda.
- Obyvatelé Jahidného u Černihova sdělili BBC, že ruští vojáci drželi čtyři týdny ve sklepě 130 lidí.
- Bitva o Donbas na východě Ukrajiny bude světu připomínat druhou světovou válku, říká ukrajinský ministr zahraničí.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro Sky News: „Máme značné ztráty vojáků a je to pro nás obrovská tragédie.“
- Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potvrdila, že Ukrajina požádala Česko o pomoc s opravami poškozené techniky. Záležitost je podle ní předmětem jednání. Ukrajina ohledně toho oslovila i Slovensko, podle tamního ministra obrany Jaroslava Nadě zatím rozhodnutí nepadlo.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg říká, že Aliance je připravena posílit podporu, ale neposkytuje podrobnosti o zbraních.
- Po hlasování v New Yorku bylo Rusku pozastaveno členství v Radě OSN pro lidská práva kvůli údajným válečným zločinům.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Česko uprchlíkům z Ukrajiny udělilo přes 274 tisíc víz
Česko vydalo od začátku ruské invaze na Ukrajině přes 274 tisíc speciálních víz lidem zasaženým válkou, v pátek jich přibylo necelých 2500, zveřejnilo ministerstvo vnitra. Počet vydaných víz se v posledních dvou týdnech snižuje. Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v tuzemsku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Na cizinecké policii, kde se do 30 dnů od příjezdu musí ohlásit lidé starší 15 let, se zaregistrovalo 159 852 lidí, za pátek to bylo 2283 uprchlíků.
https://twitter.com/vnitro/status/1512686757204090883
-
Brašnářství v době války šije namísto tašek a pásků neprůstřelné vesty
Namísto kabelek, brašen, pásků a peněženek šijí v pražském brašnářství neprůstřelné vesty a posílají je na Ukrajinu. Ušili jich už několik stovek, ale jak řekl ČTK jednatel firmy Brašnářství Tlustý & spol. Ivan Petrův, potřeba jich jsou desítky tisíc. Firma navíc zaměstnala ukrajinské dívky a ženy, které utekly do ČR před válkou. Vyrábějí tak ochranné prostředky pro své muže, bratry nebo otce, kteří na Ukrajině brání vlast.
"Jejich motivace je tedy maximální," řekl Petruv. Připomíná, že firma nevyrábí úplné vesty, ale obaly na balistické pláty, které se do nich doplní. Vyrábí je pro společnost Post Bellum, která je pak kompletuje a dodává na Ukrajinu tamní domobraně. Muži, kteří nejsou vojáky, často podle něj nemají žádné podobné ochranné prostředky.
-
Nájmy v Česku zdraží kvůli válce
Nájmy v ČR během dvou let zdraží podle analýzy Cyrrusu o 30 procent. Válka na Ukrajině podle ní způsobí vyšší inflaci, zvýší sazby a zpomalí výstavbu.
-
Rusko pokračuje v útocích na civilisty
Ruské ozbrojené síly se i nadále soustředí na Donbas, Mariupol a Mykolajiv na východě Ukrajiny. Pokračují také v útocích na civilisty, jako byl páteční úder na vlakové nádraží v Kramatorsku, který si vyžádal 50 životů. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek.
Britské ministerstvo obrany očekává, že Rusko také zvýší své letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské jednotky zde podle informací zpravodajců podporují námořní síly, které pokračují ve vypouštění řízených střel.
-
Staneme se kandidátskou zemí, věří Ukrajina
Ukrajina věří, že se jí letos v červnu podaří získat status kandidátské země EU. Uvedla to místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny Olga Stefanišyna.
-
Biden podepsal zákon otevírající cestu k vyšším clům na ruské zboží
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který odebírá Rusku a Bělorusku status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR), což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod. Tento krok otevírá Spojeným státům cestu ke zvyšování cel na dovoz ruského a běloruského zboží, napsala agentura DPA.
Biden rovněž podepsal zákon zakazující dovoz energetických produktů z Ruska. Americký prezident již dříve dovoz ruské ropy, zemního plynu a uhlí zakázal pomocí exekutivního nařízení.
-
Moldavský parlament postavil mimo zákon svatojiřské stužky, symboly Ruska
Moldavský parlament dnes zakázal svatojiřské stužky, černo-oranžové či černo-žluté symboly ruského vlastenectví a militarismu. Zákonodárci postavili stužky mimo zákon v reakci na ruský vpád na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Podle nově přijatého zákona bude komukoliv, kdo bude vyrábět, nosit či předvádět zmíněné stužky, hrozit pokuta, která v přepočtu činí nejméně 1100 Kč, anebo 69 hodin veřejně prospěšných prací.
-
Ruské banky budou moci znovu prodávat lidem zahraniční měny v hotovosti
Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to dnes ruská centrální banka, která tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny. Centrální banka rovněž uvedla, že fyzické osoby budou moci od 11. dubna ze svých devizových účtů vybírat nejen dolary, ale také eura. Maximálně však mohou i nadále vybrat devizy v hodnotě 10.000 dolarů (225.000 Kč), napsala agentura Reuters. Ruská centrální banka minulý měsíc zavedla rozsáhlé restrikce pro pohyb kapitálu. Reagovala tak na pokles kurzu domácí měny v důsledku sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli útoku na Ukrajinu.
-
Ukrajinská ombudsmanka obviňuje ruské vojáky z páchání zvěrstev
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová obvinila ruské vojáky z páchání zvěrstev na Ukrajincích, a to i na nezletilých. Jako příklad podle listu RBK-Ukrajina uvedla znásilnění čtrnáctileté dívky pěticí vojáků ve městě Buča a znásilnění jedenáctiletého chlapce v témže městě před zraky jeho matky, kterou Rusové přivázali ke stolu, aby vše viděla. Obětí ruských vojáků se stala i dvacetiletá dívka ve městě Irpiň. "Obracím se na komisi OSN pro vyšetřování porušování lidských práv během ruského vpádu na Ukrajinu a na expertní misi, vytvořenou členskými státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby přihlédli k těmto válečným zločinům Ruské federace na Ukrajině," uvedla Denisovová.
-
Oděsa o víkendu spustí zákaz vycházení kvůli hrozbě útoku, uvedly tamní úřady
V jihoukrajinském přístavním městě Oděsa bude od sobotního večera do pondělního rána platit zákaz vycházení. Podle agentury AFP to dnes oznámily tamní úřady, důvodem je hrozba možného ruského útoku. Po dnešním úderu na vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, který si vyžádal 50 životů, "nad Oděsou visí hrozba ostřelování", napsala místní vojenská administrativa. Možnost takového útoku bude podle ní nejvyšší v neděli 10. dubna, od devíti večer v sobotu do šesti do rána v pondělí (20:00 až 5:00 SELČ) proto bude ve městě platit zákaz vycházení.