Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních deseti letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo.
„Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitosti, pokud ji máme, k diplomatickému řešení,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19.300 ruských vojáků. Ruské jednotky i tak pokračují v ostřelování východní Ukrajiny. Dnes zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, oznámili ukrajinští představitelé.
Guvernér Charkovské oblasti Oleh Synjehubov dnes obvinil ruské síly z pokračujících útoků na civilní obyvatelstvo. Různá místa oblasti se podle něj stala terčem v dalších 66 případech dělostřelecké palby. „Dva lidé byli zabiti. Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ‚boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ napsal guvernér na facebooku.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly dnes bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit. „Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby.
Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Pokračuje také zpřísňování sankcí.
„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ prohlásil rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.
Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.
Do Buči v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka Evropské komise podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit. Von der Leyenová je aktuálně ve Varšavě, kde se koná dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou, kterou iniciovala von der Leyenová s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Také britský premiér se dnes setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.
Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.
Důležité informace:
- Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku. Počet známých obětí již vzrostl na 50 lidí, z toho pět dětí.
- Británie posílá na Ukrajinu další protiletadlové a protitankové rakety, sdělil Boris Johnson a odsoudil útok na nádraží v Kramatorsku.
- Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv, uvedl v pátek její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze 40 procent, napsal server Ukrajinska pravda.
- Obyvatelé Jahidného u Černihova sdělili BBC, že ruští vojáci drželi čtyři týdny ve sklepě 130 lidí.
- Bitva o Donbas na východě Ukrajiny bude světu připomínat druhou světovou válku, říká ukrajinský ministr zahraničí.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro Sky News: „Máme značné ztráty vojáků a je to pro nás obrovská tragédie.“
- Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potvrdila, že Ukrajina požádala Česko o pomoc s opravami poškozené techniky. Záležitost je podle ní předmětem jednání. Ukrajina ohledně toho oslovila i Slovensko, podle tamního ministra obrany Jaroslava Nadě zatím rozhodnutí nepadlo.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg říká, že Aliance je připravena posílit podporu, ale neposkytuje podrobnosti o zbraních.
- Po hlasování v New Yorku bylo Rusku pozastaveno členství v Radě OSN pro lidská práva kvůli údajným válečným zločinům.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Se Zelenským bude v Kyjevě hovořit šéfka EK a také slovenský premiér
Solidaritu a podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi vyjádří dnes v Kyjevě další zahraniční delegace. Při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským tak učiní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a také slovenský premiér Eduard Heger. Půjde o první cestu významných evropských činitelů poté, co o víkendu vešly ve známost zločiny spáchané ruskými okupačními jednotkami na civilním obyvatelstvu města Buča nedaleko Kyjeva.
-
Šéfredaktora listu Novaja Gazeta polili ve vlaku barvou
Neznámý pachatel ve vlaku z Moskvy do Samary napadl šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova. Polil jej olejovitou barvou s acetonem.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1512125108118339584
-
EU se shodla na pátém balíku protiruských sankcí, zakáže dovoz uhlí
Zástupci zemí Evropské unie se dnes po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.
-
V Rusy zničené Borodjance u Kyjeva našli v troskách dvou domů 26 mrtvých
V Borodjance u Kyjeva, zničené během ruských náletů a okupace, se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala generální prokurátorka Iryna Venediktová. Městečko je nyní prohledáváno po stažení ruských jednotek, přičemž panují obavy, že po sobě invazní jednotky zanechaly velký počet civilních obětí.
-
Novináře a držitele Nobelovy ceny míru Muratova napadl ve vlaku útočník
Neznámý pachatel napadl ve vagonu vlaku z Moskvy do Samary šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta, nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova a polil jej olejovitou barvou s acetonem, uvedl dnes na svém webu deník Kommersant. „Příšerně mě pálí oči,“ napsal Muratov na twitteru.
Kommersant připomněl, že Novaja gazeta musela po dvojí výstraze od úřadů pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny“, jak Rusko oficiálně nazývá válku, kterou proti sousední zemi rozpoutal před 43 dny.
-
Ruská armáda na Ukrajině utrpěla značné ztráty, řekl mluvčí Kremlu
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18 900 vojáků, oznámila ve čtvrtek ukrajinská armáda. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov později v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty, i když Moskva zatím potvrdila jen 1351 padlých vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dnes informovalo i ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení.
-
Kypr odebere občanství sankcionovaným Rusům, Zelenskyj vyzval ke konci výsad
Kypr odebere občanství čtyřem Rusům, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie. Ti získali pas ostrovního státu v rámci kritizovaného programu pro nalákání investorů z nečlenských zemí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na vládní zdroje. Ke zrušení výsad, kterých požívají na ostrově ruští podnikatelé, dnes vyzval kyperské zákonodárce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
-
Rusko čelí kvůli sankcím nejtěžší situaci za třicet let, řekl ruský premiér
Rusko čelí kvůli bezprecedentním západním sankcím nejtěžší situaci za posledních třicet let, řekl dnes ruský premiér Michail Mišustin. Zahraniční pokusy o odstřižení Moskvy od světové ekonomiky však podle něj selžou. Západní země rozšiřují ekonomické sankce ve snaze přimět Rusko k tomu, aby ukončilo svou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
-
Ukrajina poděkovala OSN za pozastavení členství Ruska v Radě pro lidská práva
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru přivítal přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Rezoluci dnes kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině podpořilo 93 zemí, 24 bylo proti a dalších 58 se zdrželo.
-
Valné shromáždění OSN schválilo vyloučení Ruska z rady pro lidská práva
Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína.