Na východě Ukrajiny pokračují rozsáhlé boje. Kyjev potvrdil, že ruská vojska zde zahájila novou ofenzivu

Následky ruské agrese na Ukrajině / Ilustrační foto (ČTK/ABACA/AA/ABACA)

Následky ruské agrese na Ukrajině / Ilustrační foto | FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Jermak obyvatele Ukrajiny ujistil, že jejich ozbrojené síly zvládnou ruský útok odrazit.

Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN. Ruští vojáci podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zasáhli několik civilních cílů v Kramatorsku, kde si nedávný útok na vlakové nádraží vyžádal několik desítek lidských životů.

Ukrajinská armáda naopak osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.

(Týdeník FORUM)

„Ano, můžu to potvrdit. Několik sídel bylo díky intenzivní vojenské operaci ukrajinské armády osvobozeno,“ řekl v pondělí mluvčí na tiskovém brífinku. Zdůraznil zároveň, že právě v okolí Izjumu Rusko shromažďuje své síly. „Mimo jiné se odtud snaží vést ofenzivu proti východu (Ukrajiny),“ uvedl Motuzjanyk.

V nedalekém Kramatorsku ruské ostřelování zničilo nejméně osm obytných budov, vzdělávací zařízení a infrastrukturu, oznámil Kyrylenko. „Dělostřelecké ostřelování po celé frontové linii celou noc nepřestalo. Nepřítel nejintenzivněji pálil směrem na Marjinku, Avdijivku a Očeretyni,“ dodal Kyrylenko. Všechna tři města ruská armáda v posledních týdnech rozsáhle bombarduje, zůstávají však pod kontrolou Ukrajinců, píše CNN. Podle Kyrylenka trojice měst nehlásí žádné ztráty na životech mezi civilisty, místní obyvatelé ale mají potíže s dodávkami elektřiny a plynu.

V sousední Luhanské oblasti podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly pálily minomety, dělostřelectvem a raketomety na města a městečka Severodoněck, Rubižne, Kreminna, Lysyčansk, Popasne, Hirske a Zolote, kde úmyslně cílily na domy a výškové obytné budovy. Z oblasti bylo podle místní správy evakuováno asi 67 lidí.

Ruští vojáci ostřelovali také vesnice v Doněcké oblasti, zasaženo bylo i několik sídel v přilehlé Záporožské oblasti, uvedla tamní správa.
Ruská armáda v noci na pondělí raketami zničila 16 ukrajinských vojenských objektů, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, zničeno bylo podle Moskvy i vojenské vybavení. Většina cílů se nacházela na Donbase nebo na východě Ukrajiny, upozornila CNN.

Poválečná obnova Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu. „Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná,“ napsal.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se zde snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu. Prezident SB David Malpass tento týden uvedl, že banka připravuje balíček podpory pro Ukrajinu ve výši 1,5 miliardy USD (34 miliard Kč).

Výkonná rada MMF minulý týden schválila vytvoření nového účtu, který umožní bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Účet umožní dárcům poskytovat granty a půjčky, které pomohou ukrajinské vládě pokrýt její platební bilanci a rozpočtové potřeby a pomohou stabilizovat její ekonomiku v době, kdy se brání ruské invazi.

Kanada, jeden z hlavních podporovatelů Ukrajiny, navrhla poskytnout prostřednictvím nového účtu, který bude spravovat MMF, až jednu miliardu kanadských dolarů (18 miliard Kč). Marčenko minulý týden uvedl, že ukrajinská vláda usiluje o získání zahraniční pomoci čtyři miliardy eur (97,7 miliardy Kč) k přibližně třem miliardám eur, které již obdržela na pokrytí rozpočtového schodku, napsala agentura Reuters.

Důležité zprávy:

  • Při pondělních ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších 11 je zraněno. Mezi zraněnými je i dítě, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely podle něj zasáhly nepoužívané vojenské sklady, jedna autoservis. Lvov a západní Ukrajina byly dosud ruskou invazí a boji zasaženy méně než jiné části země.
  • Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo přes 2000 civilistů, oznámil v pondělí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších více než 2800 civilistů bylo zraněno. Mezi oběťmi je nejméně 207 dětí.
  • Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN.
  • Ruská státní televize v pondělí zveřejnila video, na němž dva Britové bojující za Ukrajinu a zadržení ruskou stranou v Mariupolu žádají, aby je Ukrajinci vyměnili za proruského politika, který je v ukrajinském zajetí. Tím je ukrajinský poslanec Viktor Medvedčuk, uvedl server Ukrajinska pravda.
  • Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva.
  • Papež František vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) v neděli zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu.
  • Ukrajina a Rusko se nedohodly na otevření koridorů, kterými by se mohli v neděli evakuovat civilisté z obléhaných ukrajinských měst. Oznámila to na sociální síti Telegram ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
  • Pravnučka bývalého sovětského vůdce Nikity Chruščova varovala, že Rusko může být připraveno použít na Ukrajině jaderné zbraně. Nina Chruščovová, profesorka mezinárodních vztahů v USA, řekla BBC, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin nakonec udělá cokoli, aby si ve válce připsal vítězství.

  • Kyjev potvrdil, že ruská vojska zahájila na východě Ukrajiny novou ofenzivu

    Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Jermak obyvatele Ukrajiny ujistil, že jejich ozbrojené síly zvládnou ruský útok odrazit.

  • Putin ocenil brigádu, kterou Ukrajina viní z páchání zvěrstev ve městě Buča

    Ruský prezident Vladimir Putin udělil elitní status ruské jednotce, kterou ukrajinské úřady viní z vraždění civilistů a páchání dalších zvěrstev ve městě Buča u Kyjeva. Informovala o tom dnes ruská a ukrajinská média. Šedesátá čtvrtá motostřelecká brigáda podle Putinova nařízení prokázala „hromadně hrdinství a odvahu, houževnatost a statečnost“, a dostalo se jí tak nově čestného označení „gardistická“, napsal web The Moscow Times.

    Podle ukrajinského ministerstva obrany právě tato brigáda okupovala Buču, město zhruba s 50 000 obyvateli, v němž se po odchodu ruských vojáků našly hromadné hroby a stovky mrtvých civilistů. Starosta města Anatolij Fedoruk tvrdí, že ruští vojáci zabili každého pátého civilistu, který zůstal ve městě v době, kdy nad ním měly kontrolu ruské síly. Minulý týden starosta informoval, že ukrajinské úřady zatím nalezly 403 těl civilistů.

  • Generální štáb ukrajinské armády hlásí zahájení ruské ofenzívy na východě

    Ruské síly zintenzivnily ofenzivní a útočné operace v několika směrech na východě Ukrajiny. Rusko pokračuje ve formování dalších vojenských jednotek na okupovaném Krymu a v příhraniční Rostovské oblasti. Uvádí Kyiv Independent.

  • Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí udělil čestný titul brigádě, kterou Ukrajina obvinila ze spáchání zvěrstev ve městě Buča

  • Hřbitov v Irpinu

    Ukrajinští vyšetřovatelé ohledali 269 mrtvých těl v Irpinu nedaleko Kyjeva od doby, kdy bylo město koncem března dobyto zpět od ruských sil, uvedl v pondělí policejní úředník, zatímco dělníci na jeho okraji kopali čerstvé hroby.

  • Spojené státy začnou cvičit ukrajinské dělostřelce, dodávky zbraní pokračují

    Spojené státy začnou v nejbližších dnech cvičit ukrajinské dělostřelce. Do oblasti už byly dopraveny první zbraně z posledního balíčku vojenské pomoci, který Washington schválil minulý týden, uvedla dnes agentura AFP s odkazem na vysokého činitele ministerstva obrany. Podle Washingtonu Moskva již pociťuje sankce při výrobě zbraní a doplňování svých arzenálů.

    „Čtyři letecké spoje ze Spojených států s různým vybavením přistály v oblasti včera (v neděli – pozn. ČTK),“ řekl nejmenovaný představitel Pentagonu agentuře AFP. Další dodávka zbraní do pohraničí s Ukrajinou má dorazit v příštích 24 hodinách. Spojené státy schválily nový balíček vojenské pomoci Ukrajině minulý týden. Jeho hodnota činí zhruba 800 milionů dolarů (17 miliard Kč) a počítá s dodáním dělostřeleckých systémů s municí, obrněných transportérů či helikoptér.

    Američtí armádní instruktoři také začnou v nejbližších dnech cvičit ukrajinské dělostřelce. Ti od Spojených států dostanou americká děla M777. Určitou nevýhodou dodávky je odlišná ráže munice, než jakou obvykle používá ukrajinská armáda. V jejím případě jde o dělostřeleckou ráži 152 milimetrů, Spojené státy a další země NATO mají jednotnou ráži 155 milimetrů.

  • Na Ukrajině byl zabit velitel ruské výsadkové lodi

    Alexandr Čirva, ruský kapitán 3. stupně a velitel ruské velké vyloďovací lodi Cezar Kunikov, byl zabit v bitvě ukrajinskými silami, uvedla Ukrajinská pravda s odvoláním na ruská vládou kontrolovaná média. Informoval Kyiv Indendent.

  • V Rusku padají ceny paliv

  • V Azovstalu jsou i civilisté a děti

    V areálu železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu se ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí to šéf místní hlídkové policie Mychajlo Veršynin. Ukrajinská vicepremiérka dnes vyzvala Rusko k vytvoření humanitárního koridoru z Azovstalu pro civilisty. V obrovském metalurgickém komplexu jsou podle dostupných informací také zbývající ukrajinští obránci zdevastovaného města a podnik představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě.

  • Rodiče několika ruských branců nemohou kontaktovat své děti, které sloužili na křižníku Moskva

    Rodiče několika ruských branců řekli novinářům, že po potopení křižníku Moskva nemohou kontaktovat své děti, které na křižníku sloužily, a ministerstvo obrany o osudu jejich dětí také mlčí, informovala o tom televize Nexta.

  • Putin požádal o předání církevního areálu v Jeruzalémě Moskvě

    Ruský prezident Vladimir Putin v dopise zaslaném izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi vyzval, aby Izrael předal Moskvě církevní areál v jeruzalémském Starém Městě. Napsal to dnes web deníku The Times of Israel.

  • Počet civilních obětí na Ukrajině od začátku války překročil 2000

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo přes 2000 civilistů, oznámil dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších více než 2800 civilistů bylo zraněno. Mezi oběťmi je nejméně 207 dětí.

    Skutečný počet smrtelných obětí je podle OHCHR vyšší, protože v některých oblastech, kde se stále bojuje, nelze bilanci ověřit. To se týká Mariupolu na jihovýchodě země, Izjumu v Charkovské oblasti nebo Borodjanky nedaleko Kyjeva. Z těchto měst je hlášen vyšší počet civilních obětí, které se však nepodařilo potvrdit. Proto nejsou ve výše uvedených statistikách, upozorňuje úřad OSN.

  • Na východě Ukrajiny pokračují rozsáhlé boje

    Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na dnešní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN. Ruští vojáci podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zasáhli několik civilních cílů v Kramatorsku, kde si nedávný útok na vlakové nádraží vyžádal několik desítek lidských životů.

    Ukrajinská armáda naopak osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.

  • V pátek a v sobotu přešlo z Polska na Ukrajinu poprvé více lidí než opačně

    V pátek a v sobotu překročilo hranice z Polska na Ukrajinu více lidí, než kolik se jich vypravilo opačným směrem. S odvoláním na polskou pohraniční stráž o tom dnes informovala stanice CNN. Podle ní se tak stalo poprvé od ruské invaze do sousední země. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) mezitím informoval, že celkový počet lidí, kteří od začátku války uprchli za hranice Ukrajiny, překročil 4,93 milionu.

    Polská pohraniční stráž v sobotu zaregistrovala 22 000 lidí mířících z Polska na Ukrajinu, opačným směrem se vydalo 19 200 osob. Za pátek polští pohraničníci evidovali 25 100 lidí, kteří vstoupili z Polska na Ukrajinu, a 24 400 osob, jež zamířily opačně.

  • Světová banka snížila odhad letošního růstu ekonomiky

    Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to dnes uvedla agentura Reuters.

  • Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv

    Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.

  • Putin mluvil s šéfem palestinské autonomie

    Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, informoval dnes Kreml. Podle něj mluvili o jednání Ruska s Ukrajinou či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí. Podle palestinských zdrojů Putin také Abbásovi slíbil, že Rusko bude pokračovat ve vývozu pšenice a dalších potravin na palestinská území i do dalších regionů Blízkého východu. Řekl také, že se snaží o jednání s Ukrajinou.

  • Inflace v Rusku se stabilizuje, Západ sankcemi uškodil sám sobě

    Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.

    Vlády mnoha západních států zavedly proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zatím bezprecedentní sankce. Ukončení činnosti na ruském trhu oznámila po zahájení války také řada velkých soukromých společností.

  • Rusko vyhostí pracovníky bulharského velvyslanectví, jejich počet neupřesnilo

    Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby. Reaguje tak na březnové vyhoštění deseti ruských diplomatů z Bulharska. Ruská diplomacie počet bulharských diplomatů označených za nežádoucí zatím neupřesnila, informovala dnes agentura TASS.

  • 9 mrtvých a 25 zraněných v Charkovské oblasti za posledních 24 hodin

    Charkovská oblastní rada oznámila, že Rusko silně ostřelovalo obytné oblasti v Charkově, 24 lidí bylo zraněno a 6 zemřelo. Další 2 lidé byli zabiti a 1 zraněn v Derhači a 1 úmrtí hlášeno u Zoločiva, informoval Kyiv Indendent.

  • Na internetu kolují snímky, na nichž je údajně křižník Moskva, než se potopil

    Na sociálních sítích se objevily snímky, které údajně zachycují ruský křižník Moskva, než se minulý týden potopil v Černém moři. Informují o tom například server The Moscow Times nebo stanice BBC. Obě média však upozorňují, že pravost snímků není potvrzena. Mluvčí Kremlu uvedl, že záběry viděl, ale že jejich pravost nemůže potvrdit.

  • Britové zajatí ruskými vojsky na Ukrajině navrhli výměnu za proruského politika

    Ruská státní televize dnes zveřejnila video, na němž dva Britové bojující za Ukrajinu a zadržení ruskou stranou v Mariupolu žádají, aby je Ukrajinci vyměnili za proruského politika, který je v ukrajinském zajetí. Tím je ukrajinský poslanec Viktor Medvedčuk, uvedl server Ukrajinska pravda. Medvedčuk na videu nabízí, aby ho vyměnili za obránce Mariupolu a otevření humanitárního koridoru z tohoto jihoukrajinského města.

  • Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200 tisíc lidí, míní starosta

    Na 200 tisíc lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

  • Moskva tvrdí, že v noci zničila 16 ukrajinských vojenských objektů

    Ruská armáda v noci na dnešek raketami zničila 16 ukrajinských vojenských objektů, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, uvedl podle agentury TASS mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už asi o 20.600 vojáků. Moskva uvádí výrazně nižší počty.

  • Humanitární koridory se opět nepovedlo dohodnout, uvedl Kyjev

    Ukrajina a Rusko se ani dnes nedohodly na otevření humanitárních koridorů, kterými by se mohli evakuovat civilisté z boji zasažených ukrajinských měst. Na facebooku to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj mezitím uvedl, že ruští vojáci zastřelili čtyři civilisty, kteří se v autě pokoušeli uprchnout z města Kreminna.

    „Včera jsme vedli dlouhá a obtížná jednání o koridorech. Ruští okupanti ale v rozporu s mezinárodním humanitárním právem nepřestali blokovat a ostřelovat humanitární trasy. Proto bylo z bezpečnostních důvodů rozhodnuto humanitární koridory dnes neotevírat,“ uvedla Vereščuková.

  • Gubernátor Luhanské oblasti: Ruská vojska vstoupila do Kreminny, evakuace není možná.

    Gubernátor Serhij Hajdaj uvedl, že boje ve městě, kde před válkou žilo 20 tisíc lidí, pokračují. Dodal, že evakuace byla plánována na dnešek, ale situace se přes noc změnila. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

  • Ruské ztráty od začátku invaze na Ukrajinu

  • Zelenskyj: Ruské ostřelování Charkova si jen za poslední čtyři dny vyžádalo 18 obětí

  • Ukrajinský odpor v Mariupolu zpomaluje ruský postup na jiných místech

    Ukrajinský server The Kyiv Independent informuje, že podle britské rozvědky koordinovaný ukrajinský odpor vážně otestoval ruské síly, které kvůli tomu musely odklonit lidské zdroje i materiál.

  • Gubernátor: Při ruských raketových úderech zemřelo ve Lvově nejméně sedm lidí

    Při dnešních ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších 11 jich je zraněno. Mezi poraněnými je i dítě, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely podle něj zasáhly armádou nepoužívané vojenské sklady, jedna autoservis. Podle agentury Reuters jde o první civilní oběti ruské invaze v tomto městě. Lvov a západní Ukrajina byly dosud ruskou invazí a boji zasaženy méně než jiné části země. Město bylo považováno za relativně bezpečné útočiště. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že jeho síly ráno nedaleko Lvova zničily vojenské cíle včetně dodávek zbraní z USA a Evropy, uvedla agentura TASS.

  • Dočasnou ochranu v Česku získalo téměř 295 tisíc ukrajinských uprchlíků

    Česko dosud udělilo dočasnou ochranu 294 844 Ukrajincům prchajícím před ruskou invazí. V neděli jich přibylo 1020, přibližně o 1550 méně než ve stejný den před týdnem. Aktuální údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Počet ukrajinských uprchlíků v Česku podle čtvrtečního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ustálil na přibližně 300 tisíc.

  • Ze Lvova jsou hlášeny exploze, zřejmě v důsledku raketových úderů

    Ze západoukrajinského Lvova je hlášeno několik explozí, zřejmě v důsledku ruských raketových úderů. S odvoláním na svědky a místní úřady o tom v pondělí informují tiskové agentury. Podle starosty Andrije Sadového město zasáhlo pět střel. Informace o případných škodách či obětech zatím nejsou k dispozici. Agentura Reuters informuje rovněž o výbuších v Dněpropetrovské oblasti a v Kyjevě. „Pět cílených raketových úderů na Lvov. Příslušné služby už vyjely na místo. Další podrobnosti zjišťujeme,“ napsal na twitteru starosta Lvova Sadovyj.

    Gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj podle ukrajinské tiskové agentury Unian uvedl, že ruská armáda podnikla na město čtyři raketové údery. Úřady vyzvaly obyvatele, aby zůstali v krytech. „Nic nenatáčejte na video, nefoťte a nešiřte domněnky z neověřených telegramových kanálů a skupin,“ upozornil obyvatele Kozyckyj. Reportér agentury Reuters v Kyjevě slyšel na levém břehu Dněpru sérii výbuchů. Místní úřady zatím neposkytly žádné oficiální informace o jejich příčině. O explozích způsobených raketovými údery v pondělí ráno informovaly také úřady v Dněpropetrovské oblasti na východě země.

  • Příjmy Ruska z vývozu energií budou letos rekordní

  • Jihočeská hospodářská komora: Řada uprchlíků v jižních Čechách odmítá nekvalifikovanou práci

    Zaměstnávat ukrajinské uprchlíky se víc daří jihočeským firmám, které již nějaké pracovníky z této země mají. Řada volných míst je jen pro muže. Mnoho lépe vzdělaných uprchlíků také nechce dělat nekvalifikovanou práci nebo naráží na to, že neumí česky. Obsadit se zatím povedlo jen část z 800 míst, jež asi 120 firem přímo uprchlíkům nabídlo. Největší česká mlékárna Madeta nově zaměstnala 26 Ukrajinců.

    „Vyskytují se různé problémy. Při setkání podnikatelů s ukrajinskými uchazeči o práci v Písku byla uplatnitelnost velmi malá. Do textilního průmyslu nechtěl jít nikdo, v automotive si nejsou jistí zakázkami, hodně pracovních míst je pro muže. Mnoho uprchlic je kvalifikovaných a často nechtějí dělat rukama. Pak znalost jazyků; dělat kvalifikovanou kancelářskou práci, když neumím ani slovo česky a anglicky, je složité. Dařilo se tam, kde už firmy měly ukrajinské pracovníky, zaměstnaly jejich manželky a příbuzné,“ řekl ČTK ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist. Doplnil, že někteří uprchlíci chtějí do jiných západních zemí.

  • Středočeští zaměstnavatelé mají zájem o ukrajinské pracovníky,nabízejí 2450 míst

    Středočeští zaměstnavatelé mají zájem o ukrajinské pracovníky, nabízejí 2450 míst. Jde například o obsluhu strojů, uklízeče či pomocníky ve výrobě. Ukrajinci mohou hledat zaměstnání i v rámci všech ostatních volných pozic. Do ČR přichází většinou ženy s dětmi, preferují proto spíše krátkodobé pracovní poměry, aby mohly zároveň pečovat o děti. Jejich vůle pracovat je vysoká, ale zároveň věří, že se brzy vrátí zpět do vlasti. Proto i kvalifikovaní uprchlíci projevují zájem třeba o manuální profese, uvedla na dotaz ČTK mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková.

    Podle ní mají zaměstnavatelé ve Středočeském kraji zájem o zahraniční pracovníky také na pozice skladníků a pomocných skladníků v logistických centrech, pomocných dělníků na stavbách, do zpracovatelských potravinářských závodů či dřevozpracujících závodů. „Volné pracovní pozice po odchodu zapracovaných ukrajinských dělníků jsou nyní obsazovány občany z Ukrajiny, jenž přišli do ČR z důvodu války na Ukrajině,“ popsala Beránková. Středočeský úřad práce eviduje, po změně legislativy, na jejímž základě mají občané Ukrajiny volný vstup na český trh práce, přes 2600 hlášení od zaměstnavatelů, kteří s nimi uzavřeli pracovní poměr. Nejčastěji jde o pozice výrobě, v logistice a ve službách, podle Beránkové jsou to zpravidla dlouhodobě neobsazená pracovní místa.

  • Ukrajinské děti chtějí docházku jak v české škole, tak i výuku na dálku

    Některé ukrajinské děti, které s rodinami uprchly před válkou rozpoutanou Ruskem ze své vlasti do Moravskoslezského kraje, se snaží zvládnout docházku jak v české škole, tak i výuku na dálku s ukrajinskými pedagogy. Mnohdy pak bývají přetížené. Důvodem je jejich snaha integrovat se mezi děti v Česku a zároveň dokončit ročník na Ukrajině. Pro výuku na dálku ukrajinské děti využívají často i techniku, kterou jim poskytnou moravskoslezské školy.

    Například v Krnově na Bruntálsku nyní žije podle mluvčí tamní radnice Dity Círové přibližně 110 dětí z Ukrajiny ve věku od pěti do 18 let. Školy zatím kapacitně situaci zvládají. Mateřské školy navštěvuje pět dětí, základní školy 52. Právě krnovští úředníci evidují případy přetížených dětí, které se snaží zvládnout obě školy. Jak tu v Česku, tak i tu na Ukrajině, kam se připojují na distanční výuku. „Na Ukrajině chtějí dokončit ročník, u nás je navíc motivuje snaha se integrovat mezi vrstevníky,“ vysvětlila Círová.

  • Asociace: Gastronomie může zaměstnat až 15 000 uprchlíků, ti se zatím nehlásí

    Gastronomie může podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) zaměstnat 10 000 až 15 000 uprchlíků z Ukrajiny. Příliv nových pracovníků ale obor zatím nezaznamenal, centra pracující s běženci by je měla lépe informovat o možnostech uplatnění. ČTK to řekl restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner.

    Systém evidence uprchlíků a předávání jim podstatných sdělení není podle Kastnera šťastně nastavený. Zaměstnavatelé se mohou dozvědět, kolik běženců je v konkrétním městě, ale už nevědí, ve které jeho části se nacházejí. Kastner je přesvědčený, že pokud Ukrajinci hledají práci v gastronomii, centra by jim měla doporučovat, aby si vyhledali nejbližší stravovací podniky v okolí svého bydliště a ozvali se jim se zájmem o místo.

  • Ruské ostřelování Charkova si za čtyři dny vyžádalo 18 obětí, řekl Zelenskyj

    Při ostřelování města Charkov na severovýchodě Ukrajiny zahynulo za poslední čtyři dny 18 lidí a více než stovka byla zraněna. Ve svém projevu to v noci na pondělí oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Gubernátor oblasti Oleh Syněhubov předtím uvedl, že v neděli přišlo ve městě o život pět osob a 20 utrpělo zranění, když centrum Charkova a jedno z předměstí zasáhla raketa a dělostřelecká palba.

    Zelenskyj v nočním projevu řekl, že druhé největší ukrajinské město čelí nepřetržitému ostřelování. „Není to nic jiného než záměrný teror: minometná a dělostřelecká palba namířená proti řadovým obytným čtvrtím, proti řadovým civilistům,“ podotkl Zelenskyj. Prezident Ukrajiny rovněž obvinil ruské vojáky, že se na jihu Ukrajiny dopouštějí mučení a únosů, a vyzval svět, aby na to reagoval. „Budují se zde mučírny. Představitelé místních vlád a další známí lidé jsou unášeni. Humanitární pomoc je kradena, což vede k hladovění,“ prohlásil Zelenskyj. V okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti Rusové podle Zelenského vytvářejí separatistické státy a zavádějí tam ruskou měnu rubl. Ukrajinský prezident znovu vyzval k zesílení sankcí vůči Rusku, včetně celého jeho bankovního sektoru a ropného průmyslu.

  • Některé školy v Praze zařazují Ukrajince do tříd, jiné do adaptačních skupin

    Zatížení škol ukrajinskými uprchlíky v Praze se podobně jako v celém Česku lokálně liší. Rozdíly jsou mimo jiné v postupu začleňování Ukrajinců do vzdělávání. Zatímco někde je integrují rovnou do svých běžných tříd, v dalších školách s nimi pracují v adaptačních skupinách. Odlišné jsou kapacity míst i personálu. Některé školy v hlavním městě již přijaly desítky uprchlíků. Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce školy situaci zatím většinou zvládají. Nápor zažívají hlavně v Praze a ve Středočeském kraji, řekl. Uvítaly by, kdyby se zlepšilo třeba financování asistentů z řad Ukrajinců, které podle Zajíce školy dosud často platí ze svých rozpočtů.

    „Původně ministerstvo školství tvrdilo, že se budou platit z Národního pedagogického institutu, který ale teď údajně finance pro tyto účely nemá,“ řekl ČTK. Podle Zajíce školy v zařazování Ukrajinců postupují v současnosti dvěma způsoby. Někde je přijímají rovnou do českých tříd, jinde pro ně mají adaptační skupiny, popsal. Který postup je lepší, je podle něj nyní těžké posoudit. Adaptační skupiny označil za ideální v případě, že by uprchlíci z ČR brzo opět odešli. Výhodou integrace do tříd je podle něj to, že jsou děti víc v kontaktu s češtinou a mohou se rychleji začlenit mezi Čechy.

  • Válka na Ukrajině české firmy z hlediska nedostatku zaměstnanců příliš nezasáhla

    Konflikt na Ukrajině české firmy z hlediska nedostatku zaměstnanců příliš nezasáhl. Ukrajinští pracovníci, kteří často vyhledávají pracovní místa v Česku, se ve větší míře do vlasti nevracejí. Česko zatím dobrovolně opustily jen jednotky procent Ukrajinců. Podniky ale zasahují nepřímé důsledky války. Problémy kvůli vysokým cenám ropy zaznamenává hlavně stavební sektor, shodli se zaměstnavatelé, které oslovila ČTK.

    V Česku lidé z Ukrajiny podle nich představují každého dvacátého pracovníka. Více než měsíc od vypuknutí války se však obavy některých zaměstnavatelů z odlivu ukrajinských pracovníků zpátky do jejich domoviny nenaplňují. „U našich členských firem zatím jde o menší počty. Spíše se naopak svoje blízké snaží přivézt sem,“ uvedl ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon. Všeobecná mobilizace, kterou před měsícem vyhlásila Ukrajina, se totiž nevztahuje na ty ukrajinské občany, kteří v cizině mají vízum a pracovní povolení. To se v ČR podle dostupných údajů týká téměř 42 000 pracovníků.

  • Zdravotníci z Ukrajiny mají zájem pracovat v pražských nemocnicích

    Zdravotníci z Ukrajiny mají zájem pracovat v pražských nemocnicích. Nabízejí jim administrativní práci, ale i výpomoc na odděleních pod dohledem, jak umožňuje legislativa. Ve Fakultní nemocnici Motol je zájem větší než nabídka volných míst. Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) zatím hledá možnosti, kde zájemce uplatnit. Desítky lidí z Ukrajiny by chtěly pracovat ve Fakultní nemocnici Bulovka, ale ne formou stáže, jak vyžaduje stát. Vyplývá to z odpovědí mluvčích nemocnic na dotazy ČTK. Ministerstvo zdravotnictví připravilo manuál, jak mají zdravotnická zařízení při zaměstnávání těchto zdravotníků postupovat.

  • AFP: Učit se ukrajinsky je jedna z forem odporu proti ruské invazi

    Nemá žádné zkušenosti z boje, ale už od začátku války ukrajinský vysokoškolák Nazar Dančyšyn využívá své znalosti jazyka a poezie ve prospěch své země. Dvakrát týdně dává on-line lekce ukrajinštiny svým rusky mluvícím krajanům, napsala agentura AFP. „Pokud budeme v budoucnu všichni mluvit ukrajinsky, získáme mocnou zbraň proti agresi,“ říká třicetiletý badatel a básník. Pro značnou část Ukrajinců je ruština mateřským jazykem a mnozí další, zejména na východě a jihu Ukrajiny, jí mluví plynně. Lze to považovat za dědictví sovětské éry.

  • Ukrajina vyplnila dotazník ke kandidatuře do Evropské unie

    Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dotazník předala ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během své návštěvy v Kyjevě 8. dubna. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla tehdy von der Leyenová a slíbila urychlení rozhodovacího procesu.

  • V Charkově strhli bustu sovětského hrdiny druhé světové války maršála Žukova

    V ukrajinském městě Charkov byla stržena busta sovětského vojenského velitele a hrdiny druhé světové války maršála Georgije Žukova. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Jedna z místních představitelek uvedla, že památník byl zničen v neděli kolem 11:00 místního času (10:00 SELČ); akce proběhla velmi rychle. Videonahrávka ukazující, jak je busta strhávána z podstavce, byla zveřejněna na sociálních sítích. Kosťantyn Nemičev, vůdce ozbrojené jednotky Kraken spojované s ukrajinskou krajní pravicí, prohlásil, že památník zničila jeho jednotka. Charkovské úřady se dlouho stavěly proti odstranění pomníku.

  • Ruské síly uzavřou vjezd a výjezd z Mariupolu a zavedou systém propustek, říká poradce starosty

    CNN: Poradce starosty Mariupolu uvedl, že ruské síly oznámily, že obléhané město bude v pondělí uzavřeno pro vstup a výstup, a varoval, že muži, kteří ve městě zůstanou, budou „odfiltrováni“. Petro Andrjuščenko, poradce starosty, v neděli na Telegramu uvedl, že ruské síly začaly vydávat propustky pro pohyb v obleženém městě, a zveřejnil fotografii, na které údajně obyvatelé stojí ve frontě na propustky. „Stovky občanů musí stát ve frontě na průkaz, bez něhož nebude možné nejen se pohybovat mezi jednotlivými čtvrtěmi města, ale od příštího týdne ani vyjít do ulic.“

  • Desítky mrtvých a zraněných při potopení lodi Moskva, tvrdí Novaja Gazeta Europe

    BBC: Při potopení válečné lodi Moskva zahynulo asi 40 námořníků, několik se jich pohřešuje a mnoho dalších bylo zraněno, píše nezávislý ruský list Novaja Gazeta Europe s odvoláním na matku námořníka, který se pravděpodobně nacházel na palubě. Matka uvedla, že jí syn v telefonátu sdělil, že Moskva, vlajková loď ruské Černomořské flotily, byla zasažena třemi raketami ze země, z ukrajinského území. „Volal mi a plakal kvůli tomu, co viděl. Bylo to děsivé,“ řekla a dodala, že ona sama se děsí toho, že bude muset čekat, až skončí službu.

  • Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu. „Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná,“ napsal.

    Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se zde snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu.

  • Kuleba v rozhovoru se CBS popsal situaci v Mariupolu jako zoufalou

    Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba popsal dnes v rozhovoru s americkou stanicí CBS situaci v Mariupolu jako zoufalou. Zároveň upozornil, že by další eskalace ve městě mohla být rozhodující pro ukončení mírových jednání s Moskvou. Podobně se už dříve vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Kuleby nebyly Ukrajina a Rusko v posledních týdnech prakticky v žádném kontaktu na vysoké politické úrovni. Dodal, že jednání pokračují na expertní úrovni, uvedl web ČT24.

  • Údajně zemřel nejméně jeden člen posádky křižníku Moskva

    Při potopení ruského raketového křižníku Moskva zemřel nejméně jeden člen posádky, zjistili novináři z ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Ruské úřady žádnou oběť neoznámily a tvrdí, že celá posádka je naživu.

  • Západní politici nepopisují události na Ukrajině jednotně

    Západní politici nejsou při popisu událostí na Ukrajině jednotní, zejména ohledně nálezů stovek mrtvých civilistů po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti. Označení genocida použil americký prezident Joe Biden, polský premiér Mateusz Morawiecki či šéf španělské vlády Pedro Sánchez. Italská diplomacie prohlásila, že nemá dostatek poznatků, aby označila ruské počínání za genocidu. Podle Emmanuela Macrona by použití termínu genocida by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Řekl také, že je prakticky jisté, že ruská armáda páchá na Ukrajině válečné zločiny, uvedl web ČT24.

  • Ruská armáda unesla syna šéfa záporožské regionální státní správy

    Šéf regionální státní správy Záporoží Oleg Buryak hlásí, že ruská armáda unesla jeho 16letého syna Vladislava. Tuto informaci potvrdila i Zlata Nekrasová, zástupkyně náčelníka regionální vojenské správy Záporoží, informuje agentura NEXTA.

    „Můj syn byl unesen. Rusové ho unesli. Je mu pouhých 16 let. Nevím, kde teď můj syn je. Apeluji na evropskou komunitu, na celé lidstvo – pomozte mi. Celý svět ví, že Rusové zde v zemi unášejí děti,“ řekl Oleg Buryak.

  • Zelenskyj pozval na Ukrajinu Bidena i Macrona, toho chce přesvědčit o genocidě

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že jeho zemi brzy navštíví prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Šéfa Elysejského paláce by chtěl ukrajinský prezident přesvědčit, ze ruská vojska páchají v jeho zemi genocidu. V rozhovoru, který dnes odvysílala americká televize CNN, Zelenskyj také řekl, že ho překvapilo Bidenovo prohlášení o tom, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.

  • Zelenského velikonoční poselství

    „Dnes se víra a naděje staly naší silnou oporou v boji o budoucnost země. Pánovo vzkříšení je svědectvím o vítězství života nad smrtí, dobra nad zlem. Modlíme se za naše obránce. Věříme ve vítězství!“ napsal na svůj twitter ukrajinský prezident Zelenskyj.

  • Kuleba: V poslední době nedošlo mezi zahraničními ministry Ruska a Ukrajiny k žádné diplomatické komunikaci

    Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Reuters řekl, že v poslední době nedošlo mezi zahraničními ministry Ruska a Ukrajiny k žádné diplomatické komunikaci. Situace v Mariupolu by podle něj mohla být ‚červenou linií‘ v ceště veškerého vyjednávání, uvedl iROZHLAS.

  • Rusko podle ukrajinské ombudsmanky plánuje v květnu v Chersonské oblasti referendum

    Ruští okupanti plánují uspořádat v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny referendum o odštěpení oblasti od 1. do 10. května. Na facebooku o tom informovala ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Hlavní město oblasti, Cherson, je jediným větším ukrajinským městem, které ruská armáda ovládla od 24. února, kdy invaze na Ukrajinu začala.

  • Kromě Bulharska zakázalo lodím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů i Rumunsko

    Bulharsko a Rumunsko zakázaly lodím plujícím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů v Černém moři. Oznámily to dnes podle agentur AP a DPA bulharská a rumunská námořní správa. Agentury upozornily, že opatření je součástí nového balíku sankcí vůči Rusku, který minulý týden přijala Evropská unie.

  • Ukrajinské jednotky budou v Mariupolu bojovat až do konce, uvedl ukrajinský premiér

    Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce,“ řekl.

  • Von der Leyenová vyzvala k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu

    Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času.

    „Pro všechny členské státy platí, že kdo může, měl by dodávat rychle,“ řekla von der Leyenová na téma dodávek zbraní na Ukrajinu. „Protože jenom tak může Ukrajina ve svém boji proti Rusku obstát,“ dodala.

  • Při náletech na Charkov zemřelo nejméně 5 lidí

    Nejméně pět lidí zahynulo a dalších 13 utrpělo zranění při dnešních náletech na město Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedla to podle webu ČT24 agentura AFP.

  • Právě probíhá bombardování Charkova

    Charkov je ostřelován, informuje agentura Reuters. Zatím kvůli tomu zemřelo pět lidí, dalších třináct je zraněno, uvedl iROZHLAS.

  • Na Ukrajině zemřel další ruský generál

    Při bojích na Ukrajině zemřel další ruský generál, zástupce velitele 8. armády ruských ozbrojených sil Vladimir Petrovič Frolov. Informovala o tom agentura TASS. Podle britského listu Daily Mail tak Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo již o osmého generála.

  • Slavná kuchyňská skříňka z Borodyanky byla přesunuta do Muzea Revoluce důstojnosti.

    Kuchyňská skříňka s keramickým kohoutem, která zůstala viset na stěně výškové budovy v Borodyance zničené leteckou pumou, byla demontována a předána Muzeu Revoluce důstojnosti.

  • Rusko zkoušelo získat ke spolupráci vyhoštěného českého diplomata

    Českého diplomata Tomáše Harta, vyhoštěného tento týden z Ruska, se předtím neúspěšně pokusily získat ke spolupráci ruské úřady, uvedly dnes weby Respekt.cz a Deník N. Kromě vypovězeného zástupce českého velvyslance v Moskvě podle nich ruské tajné služby kontaktovaly ještě jednu diplomatku, kterou se pokoušely zastrašit. Moskva vyhostila zástupce českého velvyslance ve středu v reakci na březnové vyhoštění zástupce jeho ruského protějšku z Česka.

  • Polské hranice překročilo přes 2,8 milionu ukrajinských uprchlíků

    Polské hranice od začátku ruské invaze překročilo 2,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Informovala o tom dnes polská pohraniční stráž. Celkový počet lidí, kteří od počátku války uprchli za hranice Ukrajiny, už podle posledních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překročil 4,86 milionu.

  • Po nástupu všech dětí uprchlíků by podle studie v MŠ v Praze v září chybělo 2300 míst

    Pokud k 1. září nastoupí do mateřských škol (MŠ) všechny děti uprchlíků z Ukrajiny, mohlo by v pražských mateřských školách chybět 2300 míst. Největší kapacity by naopak měly Ostrava a Třinec. Vyplývá to ze studie agentury PAQ Research, na kterou dnes upozornil Radek Sárközi ze spolku Pedagogická komora. Podle studie by v MŠ po celé ČR zbylo 2818 volných míst, kapacity jsou však regionálně extrémně nerovné. Na základních školách by od září byl celorepublikově převis 61.000 míst, v Praze by jich ale chybělo kolem 3000, uvádí studie.

  • Vláda chystá strategii pro příští topnou sezónu

    Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.

  • Bulharsko zakázalo ruským lodím vstup do svých přístavů

    Bulharsko zakázalo lodím plujícím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů v Černém moři. Podle agentury AP to oznámila bulharská námořní správa. Upozornila, že opatření je součástí nového balíku sankcí vůči Rusku, který minulý týden přijala Evropská unie, informuje web ČT24.

  • Papež zkritizoval Rusko za zatažení Ukrajiny do krutého a nesmyslného konfliktu

    Papež František vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) dnes zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu.

    Velikonoční mše a následné poselství se letos poprvé po dvou letech odehrály přímo na Svatopetrském náměstí, v předchozích letech papež mši sloužil kvůli pandemii covidu-19 v omezeném režimu uvnitř Svatopetrské baziliky. Na Svatopetrském náměstí a v přilehlém okolí Františkovým slovům naslouchaly desítky tisíc lidí. Vatikán jejich počet odhadl na 50.000, uvedla agentura AP.

  • Mykolajiv je již čtyři dny bez vody z vodovodu a lidé jsou nuceni používat vodu z potoků a řek

    Jihoukrajinské město Mykolajiv je již čtyři dny bez vody z vodovodu a lidé jsou nuceni používat vodu z potoků a řek. Přístup k vodě byl ztracen, když bylo před několika dny během bojů poškozeno potrubí z Dněpru. Náčelník mykolajivské oblastní vojenské správy Vitalij Kim v neděli uvedl, že útoky ruských sil pokračují včetně úderů řízenými střelami. Problém s vodou bude podle něj brzy vyřešen: Do Mykolajova míří zařízení na odsolování a čištění vody, budou vyvrtány studny.

  • Ukrajina a Rusko se dnes nedohodly na evakuačních koridorech, oznámil Kyjev

    Ukrajina a Rusko se nedohodly na otevření koridorů, kterými by se mohli dnes evakuovat civilisté z obléhaných ukrajinských měst. Oznámila to na sociální sítí Telegram ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

    „Nepodařilo se nám dohodnout klid zbraní kvůli vytvoření evakuačních tras. Proto bohužel dnes žádné humanitární koridory neotevřeme,“ napsala na telegramu Vereščuková. Uvedla, že Kyjev mimo jiné žádal o koridor pro evakuaci civilistů a zraněných ukrajinských vojáků z obléhaného přístavního města Mariupolu. Vicepremiérka slíbila, že se evakuační trasy opět otevřou, „jakmile to bude možné“.

  • Rusko pokračuje v přípravě posil pro ofenzívu na východě země

    CNN: Ukrajinské ozbrojené síly v neděli uvedly, že Rusko pokračuje v přípravě posil pro ofenzívu na východě země a jeho jednotky se potýkají s problémy se zásobováním. V prohlášení zveřejněném na Facebooku ukrajinské ozbrojené síly tvrdí, že „ruská armáda si neustále stěžuje na nedostatek rotace, vybavení, které se neustále porouchává, kvalitu dodávaných potravin a pohonných hmot“. Ukrajina přes noc hlásila relativně málo bojů, ale uvedla, že Rusko pokračuje v leteckých úderech na Mariupol, kde ukrajinské jednotky obklíčené v ocelárně stále kladou odpor.

  • Češi vybrali na Ukrajinu přes tři miliardy, z toho třetinu na nákup zbraní

    Od začátku ruské invaze vybrali Češi na pomoc Ukrajině ve sbírkách nejméně 3,4 miliardy korun. Zhruba třetinu celkové částky lidé poslali na účet ukrajinské ambasády v Praze, určený na nákup vojenského vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli největší organizátoři sbírek. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února. Ze země od té doby uprchlo několik milionů lidí, 300.000 zamířilo do Česka.

  • Zásilky americké vojenské pomoci dorazily na Ukrajinu

    Zásilky americké vojenské pomoci dorazily na Ukrajinu, řekl představitel Bílého domu CNN 16. dubna. Americká pomoc zahrnuje 11 vrtulníků Mi-17, 18 155mm kanónů Howitzer a 300 dalších dronů Switchblade.

  • Evropská unie plánuje v dalším kole restrikcí uvalit sankce na Sberbank

    Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla německým novinám, že Evropská unie plánuje v dalším kole restrikcí uvalit sankce na největšího ruského věřitele Sberbank a další ruské finanční společnosti. „Dále se zabýváme bankovním sektorem, zejména Sberbank, která tvoří 37 % ruského bankovního sektoru,“ uvedla von der Leyenová v rozhovoru pro Bild am Sonntag na dotaz ohledně nadcházejícího šestého kola sankcí. Spojené státy již dříve v dubnu uvalily „přísné sankce“ na Sberbank a dalšího ruského věřitele Alfa Bank. Sankce na Sberbank uvalila také Velká Británie, která se zavázala ukončit veškerý dovoz ruského uhlí a ropy do konce roku 2022. EU však dosud Sberbank a dalšího velkého ruského věřitele, Gazprombank, ušetřila, protože byly hlavními cestami pro její platby za ruskou ropu a plyn.

  • TASS: Pokud mariupolští obránci složí zbraně, jejich životy ušetříme, říká Rusko

    Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že pokud mariupolští obránci, kteří ještě bojují, složí zbraně do dnešních 5:00 SELČ, jejich životy ušetří. Uvedla to agentura TASS.

    Rusko dříve oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal. Ukrajinské síly v týdny obléhaném strategickém přístavním městě ztratily do soboty již více než 4000 bojovníků, prohlásil podle agentury RIA mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

  • Rusko tvrdí, že vyčistilo městskou oblast Mariupolu od ukrajinských sil

    Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal. 

  • Šéf ruského námořnictva se údajně setkal s posádkou křižníku Moskva

    Posádka potopeného ruského raketového křižníku Moskva je podle ruského námořnictva naživu. Údajně se s posádkou setkal vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov a zachránění prý hodlají i dál pracovat v řadách námořnictva. Kyjev uvádí, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily v týdnu zasáhl dvěma protilodními střelami a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka následně zřejmě utopila.

  • Ruští diplomaté opouští Paříž

    Na pařížském letišti Charlese de Gaulla dnes přistál ruský speciál, který z Francie odveze vyhoštěné pracovníky ruského velvyslanectví. Od začátku měsíce v souvislosti s válkou na Ukrajině francouzské ministerstvo zahraničí označilo za „persona non grata“ 41 občanů Ruska, které podezřívá, že pod diplomatickým krytím vedli výzvědnou činnost.

  • Po jednání Ruska a Ukrajiny mohou být podepsány dva dokumenty

    Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  • V pomoci Ukrajině vytrváme, vzkázala Černochová Rusku

  • L’Occitane zavírá své pobočky v Rusku

    Francouzská kosmetická značka L’Occitane náhle změnila názor a oznámila, že uzavře své obchody v Rusku a ukončí tamní internetový prodej. Ještě před několika dny přitom firma obhajovala své rozhodnutí pokračovat v podnikání v Rusku.

  • Achmetov slíbil pomoc při obnově Mariupolu

    Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězí. Slíbil, že pomůže obnovit město Mariupol, které nyní obléhá a ničí ruská armáda a ve kterém má rozsáhlé podnikatelské aktivity. Upozornil rovněž, že Ukrajina bude potřebovat obdobu amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.

  • Přeskupování ruských sil

    Ruská armáda přeskupuje a posiluje své jednotky, nejaktivnější je ve směru na města Doněck a Slobožanske na východě Ukrajiny, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové rovněž dál částečně blokují město Charkov a ostřelují ho dělostřelectvem. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.

  • Zákaz pro Johnsona

    Rusko zakázalo vstup do země britskému premiérovi Borisu Johnsonovi, ministryni zahraničí Liz Trussové, ministru obrany Benu Wallaceovi a dalším deseti členům vlády a politikům, uvedla dnes ruská agentura Interfax.

    Ruská diplomacie se tak rozhodla s ohledem „na nepřátelské kroky britské vlády“.

  • Humanitární koridory

    Na Ukrajině bylo pro dnešek dojednáno devět humanitárních koridorů, které mají sloužit k evakuaci civilistů, mimo jiné i těch, kteří se budou snažit dostat osobními auty z obléhaného města Mariupol. Informovala o tom ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

    Pět z koridorů má podle vicepremiérky vést z Luhanského regionu na východě země, který je terčem intenzivního ostřelování. Obyvatelé Mariupolu, Berďansku, Tokmaku a Enerhodaru byly podle ukrajinské vicepremiérky vyzváni, aby se připravili na opuštění oblasti ve svých soukromých vozidlech.

    Otevření devíti humanitárních koridorů bylo dojednáno i v pátek. Z konfliktních oblastí se ten den podařilo evakuovat 2864 lidí.

  • Ohrožené železniční spojení Číny s Evropou

    Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou, protože většina tras vede přes Rusko. Vyvolala také vážné otázky ohledně osudu čínského celosvětového infrastrukturního projektu nové Hedvábné stezky, napsala na svém webu zpravodajská společnost Voice of America (VOA).

    I kdyby válka brzy skončila, Čína ani Ukrajina nebudou mít zájem v projektech nové Hedvábné stezky na Ukrajině pokračovat, uvedli analytici. „Projekty nové hedvábné stezky na Ukrajině jsou v podstatě mimo hru,“ řekl VOA Jacob Mardell, který se v německém institutu pro čínská studia MERICS zabývá globální infrastrukturou a čínskou zahraniční politikou. „Ani Čína nemusí mít zájem pokračovat v investicích v zemi s vážně poškozenou ekonomikou,“ dodal.

  • Dětské oběti na Ukrajině

    Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu na konci února zahynulo v zemi již 200 dětí, informovala dnes ukrajinská generální prokuratura. Dalších více než 360 jich ve válce utrpělo zranění. Pět dětí bylo zraněno a dvě zemřely – včetně sedmiměsíčního miminka – při pátečním ruském náletu na Charkov, dodala podle americké CNN prokuratura.

    Ve čtvrtek utrpěl patnáctiletý hoch zranění při výbuchu kazetové bomby v Chersonské oblasti. Kazetové bomby v sobě nesou desítky menších bomb, a mají tak ničivější účinek. Řada států podepsala kvůli vysokému nebezpečí, jaké představují pro civilisty, úmluvu o jejich zákazu, Rusko ale signatářem není.

  • Speciální víza pro Ukrajince

    Česko udělilo uprchlíkům z válkou zasažené Ukrajiny už skoro 293.000 speciálních víz. V pátek jich bylo vydáno 1218, asi o 1200 méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Celkový počet lidí, kteří do Česka uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, se podle dřívějších vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ustálil na 300.000.

    Víza dočasné ochrany, která Ukrajinci v Česku dostávají, jim umožňují pobývat v zemi až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Počty vydaných víz se tento týden pohybovaly v předchozích dnech mezi přibližně 2700 až 3900. Minulý týden byly počty udělených víz v jednotlivých dnech mezi zhruba 2300 až 3700.

  • Běloruský zákaz

    Bělorusko zakázalo nákladním automobilům registrovaným v Evropské unii vstup na své území. Zákaz platí ode dneška, nevztahuje se však například na přepravu pošty. Vozidla, která se v pátek nacházela na běloruském území, mají na odjezd čas do 23. dubna. Informovala o tom polská veřejnoprávní televize na svých internetových stránkách.

  • Rusové přeskupují a posilují síly

    Ruská armáda přeskupuje a posiluje své jednotky, nejaktivnější je ve směru na města Doněck a Slobožanske na východě Ukrajiny, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové rovněž dál částečně blokují město Charkov a ostřelují ho dělostřelectvem. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.

    V okolí města Izjum ruská armáda rozmístila až 22 taktických skupin a snaží se udržet dříve obsazené pozice. Do oblasti byly vyslány i další posily. Jak uvedl ukrajinský generální štáb, je pravděpodobné, že Rusové zintenzivní své akce ve směru na obce Izjum a Barvinkove.

  • V Kyjevě a Lvově byly nad ránem slyšet výbuchy

    V ukrajinské metropoli Kyjevě a ve Lvově na západě země byly dnes nad ránem slyšet výbuchy, napsala agentura Reuters s odkazem na místní média. Ukrajinské úřady zatím informaci nepotvrdily. Protiletecké sirény se v noci na dnešek rozezněly také v řadě dalších měst na jihu, západě i v centrální části Ukrajiny, napsal list The Guardian s odkazem na ukrajinské vládní účty na sociální síti telegram.

    Asi hodinu po půlnoci byla slyšet varování před ostřelováním ve Dnipru, Záporoží, Doněcku, Oděse, Charkovu, Poltavě či Mykolajivu. O několik hodin později se pak sirény rozezněly rovněž u Rivně, Ivano-Frankivsku, Žytomyru či Lvově na západě země.

  • Rusko vyhrožuje USA

    Rusko formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Moskva to tento týden uvedla v diplomatické nótě, kterou zaslala mimo jiné americkému ministerstvu zahraničí, napsala americká média, jež získala k dokumentu přístup. Varování v pátek potvrdila i ruská diplomacie.

    Rusko nótu odeslalo v úterý, a to ve chvíli, kdy se v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že USA chystají další velkou zásilku zbraní pro ukrajinskou armádu. Jen několik hodin po zaslání varování americký prezident Joe Biden oznámil, že USA věnují Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun) včetně houfnic a dalších systémů, které dosud východoevropské zemi k obraně před ruskou invazí neposkytly.

  • Zelenskyj varoval před jadernými zbraněmi

    Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, řekl v prozatím zveřejněných úryvcích z rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl rovněž, že od začátku války zemřelo 2500 až 3000 ukrajinských vojáků a okolo 10.000 jich utrpělo zranění. Rusko podle něj ztratilo 20.000 vojáků. Moskva uvádí kolem 1350 úmrtí příslušníků své armády.

    Putin by se podle Zelenského mohl uchýlit k omezenému použití jaderných či chemických zbraní, protože nepřikládá žádnou hodnotu životům lidí na Ukrajině. „Nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností,“ řekl Zelenskyj moderátorovi CNN Jakeovi Tapperovi v angličtině. „Neměli bychom se bát, ale měli bychom být připraveni,“ dodal.

  • Papež k válce na Ukrajině

    Letošní Velikonoce jsou ve znamení zlozvěstného hluku války. Při obřadu, který připomněl ukřižování Ježíše, to řekl vatikánský kazatel kardinál Raniero Cantalamessa. Při rozhovoru s italskou televizí RAI papež František dnes prohlásil, že „válka je všude“, uvedla agentura AFP. Večer se konalo procesí u římského Kolosea, během kterého mimo jiné nesly kříž společně dvě ženy z Ruska a Ukrajiny.

    „Letošní Velikonoce neslavíme s radostným hlaholem zvonům, ale za zlověstného hluku bomb a ničivých výbuchů, které znějí nedaleko odtud,“ uvedl při velkopáteční ceremonii Cantalamessa.

    Obřadu ve svatopetrské katedrále se účastnil i papež, který ale nevystoupil. Dnes odpoledne v rozhovoru s italskou televizí RAI řekl, že „válka je všude“. „V Evropě se nás tato válka (na Ukrajině) hodně dotýká. Ale podívejme se víc do dálky. Svět je ve válce,“ řekl František a připomněl například konflikty v Jemenu, Sýrii či vyhnání Rohingů z Barmy.

  • Japonci s obavami sledují Rusko

    Japonci se dívají se znepokojením na intenzivní vojenské aktivity Ruska na Kurilských ostrovech a v Japonském moři. Moskva v oblasti pořádá již třetí vojenské cvičení za méně než měsíc a cílem je zřejmě Japonsko odstrašit od zpřísnění protiruských sankcí, uvedla dnes francouzská stanice RFI. Poslední vojenské cvičení u Kurilských ostrovů a v Japonském moři začala Moskva ve čtvrtek. Součástí bylo i odpálení střel s dlouhým doletem. Podle analytiků má Rusko v oblasti několik stovek stíhaček a řadu ponorek s jaderným pohonem.

  • V osvobozené Kyjevské oblasti už bylo objeveno více než 900 těl civilistů

    V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů. Drtivá většina z nich byla zastřelena. Potvrzený počet mrtvých je zhruba dvojnásobný oproti bilanci, kterou úřady oznámily před téměř dvěma týdny. Ve středu hovořily o více než 720 zabitých civilistech a 200 pohřešovaných v Kyjevské oblasti.

  • Ukrajina přijme velkou finanční pomoc od Japonska a Kanady

    Ukrajina souhlasila, že od japonské vlády dostane finanční pomoc ve výši 13 miliard jenů (přes 2,3 miliardy korun) a s Kanadou podepsala dohodu o podpoře ve výši 500 milionů kanadských dolarů (téměř devět miliard korun).

  • Moskva vyhošťuje 18 členů diplomatického zastoupení EU

    Moskva dnes oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku. „V odvetě za nepřátelské akce Evropské unie bylo 18 členů zastoupení EU v Rusku prohlášeno za nežádoucí osoby a musí co nejdříve opustit ruské území,“ uvedlo ruské ministerstvo v prohlášení. Jednotlivé evropské země už vyhostily dohromady téměř 500 ruských diplomatů a pracovníků ruských diplomatických misí.

  • OSN: Před válkou na Ukrajině už uteklo přes pět milionů lidí

    Od začátku nynější války na Ukrajině už ze země uteklo přes pět milionů lidí, oznámil dnes úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Naprostou většinu tvoří Ukrajinci, zemi napadenou 24. února Ruskem ale opustilo i 215.000 cizinců.

  • Nejasnosti ohledně posádky křižníku Moskva

    Nejasnosti panují ohledně osudu pětisetčlenné posádky ruského raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi Černomořské flotily, který se ve čtvrtek potopil. Ruské ministerstvo obrany původně tvrdilo, že se evakuovali všichni námořníci. Z ukrajinských zdrojů ovšem přicházejí informace, že zkáza Moskvy si vyžádala lidské oběti.

  • Ruské úřady zablokovaly ruskojazyčnou verzi The Moscow Times

    Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval ruskojazyčnou internetovou verzi deníku The Moscow Times. Deník, který informuje o dění v Rusku od rozpadu Sovětského svazu, o tom informoval na svých internetových stránkách. Zprávy The Moscow Times v ruštině jsou dostupné v zahraničí a prostřednictvím virtuální privátní sítě (VPN). The Moscow Times se podle ruských úřadů provinily tím, že 4. dubna zveřejnily článek o příslušnících pořádkové policie, kteří odmítají bojovat na Ukrajině a vracejí se do Ruska.

  • Ruské síly ostřelují obytnou oblast v Mykolajivu

    Předsedkyně Mykolajivské oblastní rady Hanna Zamazieievá podle ukrajinského webu The Kyiv Independent uvedla, že dnes bylo při ostřelování obytné čtvrti v Mykolajivu zraněno několik civilistů.

  • Při výbuchu a požáru na palubě zemřel velitel křižníku Moskva

    Velitel křižníku Moskva Anton Kuprin zahynul při výbuchu a požáru na palubě. Informoval o tom poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Kapitán Anton Kuprin vydal rozkaz k bombardování Hadího ostrova v první den války na Ukrajině. Informuje o tom server NEXTA.

  • Prokremelští aktivisté ve Smolensku uspořádali shromáždění u památníku v Katyni

    Místní prokremelští aktivisté ve Smolensku uspořádali shromáždění u památníku v Katyni na protest proti ničení sovětských památek v Polsku. Informuje o tom server NEXTA.

  • Prezident Zelenskyj oznámil, že v Mariupolu okupanti zničili 95 % všech budov

  • Skopje vyhostila dalších šest ruských diplomatů, Moskva odpoví stejně

    Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl dnes při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie.

  • Podle velitele ukrajinské jednotky je situace v Mariupolu kritická

    Situaci v Mariupolu, který se na východě Ukrajiny nachází v ruském obklíčení, dnes označil za kritickou velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci město brání. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly ovládly mariupolskou Iljičovu ocelárnu, což však ukrajinská strana zatím nepotvrdila. Volyna deníku Ukrajinska Pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu města, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje.

  • Kyjev je polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život, uvedli senátoři

    Ukrajinské hlavní město Kyjev je nyní polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život. Funguje v něm pouze základní infrastruktura a obchody. Panují tam stále velmi přísná bezpečnostní opatření a hlavní třídu lemují zátarasy a barikády. Novinářům to dnes po své návštěvě Ukrajiny řekli čeští senátoři, kteří zemi ve čtvrtek společně s polskými kolegy navštívili. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bylo cílem cesty podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Z Kyjevské oblasti se před časem stáhla ruská okupační vojska.

    Předseda Senátu dnes na dotaz novinářů, jak vypadá život v Kyjevě, uvedl, že delegace po ulicích hlavního města zejména jezdila v automobilech. „My jsme se na ně nedostali, protože jsme byli opravdu docela tvrdě a hodně hlídáni,“ popsal Vystrčil. Kyjev na něj ale působil spíše jako polomrtvé město, ve kterém je stále hodně vojenských kontrol. Metropole podle něj stále není bezpečná, protože není jasné, kdy bude znovu bombardována. „Pokud mohu i něco prozradit, tak někteří političtí představitelé nespí ani na jednom místě a rodiny mají úplně někde jinde,“ řekl Vystrčil. V Kyjevě podle něj funguje základní infrastruktura a některé obchody, lidí na ulicích je málo.

  • Putin: Rusko se potýká s problémy, ale máme alternativy

    „Protiruské sankce zasáhly miliony Evropanů, vedly k energetické krizi, růstu cen a inflaci. I Rusko se potýká s problémy, ale máme alternativy, nové možnosti a nové příležitosti,“ uvedl ruský prezident Putin.

  • Ruské ministerstvo obrany zesílí raketové útoky na Kyjev

    Podle Ruska jde o reakci na údajné ukrajinské útoky na ruské území. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

  • Česko udělilo Ukrajincům prchajícím před válkou už 292 tisíc speciálních víz

    Česko udělilo Ukrajincům prchajícím před válkou od začátku ruské invaze už zhruba 292 tisíc speciálních víz. Ve čtvrtek jich bylo vydáno zhruba 2700, tedy podobně jako za stejný den v předchozím týdnu. Na twitteru to dnes oznámilo ministerstvo vnitra. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil na přibližně 300 tisíc. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.

  • Ruské ztráty od začátku války na Ukrajině

  • Vystrčil po návratu z Kyjeva: Cílem cesty byla podpora ukrajinské straně

    Cílem čtvrteční cesty senátorů na Ukrajinu bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Po návratu z cesty to dnes novinářům řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Senátoři se také podle něho chtěli přesvědčit o tom, že ukrajinská strana podává o dopadech války pravdivé informace. Ukrajina podle Vystrčila potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Česko proto podle šéfa Senátu bude prosazovat, aby Ukrajina měla perspektivu plného členství v EU.

    Vystrčil řekl, že nabídka navštívit Ukrajinu přišla od ukrajinských představitelů i zástupců dalších zemí EU několikrát. Jedním z cílů tedy bylo vyhovět ukrajinské straně a přesvědčit se o tom, jak to ve válkou zničených oblastech vypadá. Že páchaná zvěrstva jsou pravdy a brutalita ruských vojáků je vysoká, konstatoval šéf Senátu. Česko považuje Ukrajinu podle Vystrčila za suverénní, samostatnou a fungující zemi, která má svůj parlament, který i za těchto těžkých podmínek funguje. Válkou postižená země nyní podle něj potřebuje další vojenskou a humanitární pomoc, ale i morální podporu, která by měla směřovat k členství Ukrajiny v EU.

  • Polský prezident podepsal zákon zakazující dovoz ruského a běloruského uhlí

    Opatření, které dnes prezident Andrzej Duda podepsal, je součástí legislativního balíčku zaměřeného na boj proti ruské agresi vůči Ukrajině. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

  • Zničení křižníku Moskva je podle odborníků ranou zejména pro prestiž Kremlu

    Zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, považují odborníci za tvrdou ránu pro prezidenta Vladimira Putina a za propagandistické vítězství Ukrajiny. Britský list The Guardian označil Moskvu za pýchu ruského námořnictva a nejprestižnější plavidlo nasazené ve válce s Ukrajinou. Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Ruská prohlášení se vyhýbají jakékoli zmínce o ukrajinském podílu na zkáze Moskvy. Ruské ministerstvo obrany pouze uvedlo, že křižník se potopil, když byl na rozbouřeném moři vlečen do přístavu poté, co na palubě explodovala munice, propukl požár a trup byl poškozen a ztratil stabilitu.

  • Podle Kyjeva je dnes dojednáno devět humanitárních koridorů

    Pro evakuaci civilistů je na dnešek na Ukrajině dojednáno devět humanitárních koridorů, informovala ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. K odjezdu z ohrožených měst do bezpečí vyzval naléhavě podle agentury Reuters gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Podle Vereščukové mezi dnešními evakuačními koridory jsou trasy z Berďansku, Tokmaku, Enerhodaru a Severodoněcku. Dojednána by měla být i možnost odjezdu z obleženého Mariupolu v osobních autech.

  • Ukrajinci mohou studovat v Brně

    Masarykova univerzita v Brně dnes otevřela mimořádné přijímací řízení pro studenty z Ukrajiny, kteří prchají před válkou. Je určené pouze pro ukrajinské studenty, kteří mají udělenou dočasnou ochranu. Mohou doložit své předchozí vzdělání čestným prohlášením a jsou osvobozeni od všech poplatků spojených s přijímacím řízením.  Přihlášky lze podávat do 31. května. Rusko napadlo Ukrajinu koncem února.

    Zájemci mohou podávat přihlášky na jednotlivé fakulty. „Reagujeme na válečnou situaci, kdy k nám přicházejí lidé, kteří utíkají ze své země, aby si zachránili holý život. A takto výjimečná situace si žádá mimořádný přístup a řešení“ uvedl rektor univerzity Martin Bareš.

  • Ukrajinci odrazili Rusy na východě země

    Ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země, informoval dnes v situační zprávě ukrajinský generální štáb. Ukrajinští vojáci v tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin odrazili osm ruských útoků. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.

    Kyjev také uvedl, že Rusko za poslední den přišlo na Ukrajině o čtyři tanky, šest ozbrojených vozidel, čtyři bojová zařízení využívaná pěchotou a dělostřelecký systém.

  • Části Kyjeva jsou bez elektřiny

    Záběry průmyslových kamer v některých částech Kyjeva ukazují, že jsou kvůli ostřelování bez elektřiny.

  • Česká republika uzavře zastupitelské úřady v Košicích, Užhorodě a Přemyšli

    Česká republika dnes uzavře zastupitelské úřady v Užhorodě, Košicích a Přemyšli, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu převzaly poskytování konzulární pomoci českým občanům. Agendu převezmou zpět české zastupitelské úřady v Kyjevě a Lvově. Do ukrajinské metropole se čeští diplomaté vrátili ve středu, ve Lvově by měli opět pracovat v brzké době, uvedla ve středu mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.

  • Putin je jako Hitler, řekl slovenský ministr

    Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď řekl v rozhovoru pro americký list The New York Times (NYT), že ruský prezident Vladimir Putin je srovnatelný s vůdcem nacistického Německa Adolfem Hitlerem. Před ruskou invazí na Ukrajinu by bylo nemyslitelné, aby Slovensko posílalo zdarma velké množství základních zbraní, natož systém protivzdušné obrany, přes východní hranici, řekl šéf resortu obrany.

  • Zdravotně postižení v ohrožení

    Na Ukrajině jsou ohroženy životy přibližně 2,7 milionu lidí se zdravotním postižením. Podle agentury Reuters to sdělil Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Ten se odvolává na hlášení, že mnoho takových obyvatel země uvázlo nebo zůstalo opuštěno ve svých domovech, pečovatelských centrech či sirotčincích. Nemají prostředky na pokrytí základních potřeb ani léky.

  • V Charkovské oblasti bylo během ruské invaze zabito 503 civilistů

    V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny bylo od začátku ruské invaze 24. února zabito 503 civilistů, z toho 24 dětí, oznámil na telegramu gubernátor oblasti Oleh Syněhubov.

    „Od začátku ruské invaze bylo zabito 503 civilistů, z toho 24 dětí,“ řekl gubernátor ve videu, které zveřejnil na sociální síti. Dodal, že Charkovská oblast byla během posledních 24 hodin terčem 34 úderů, které si vyžádaly jeden život a osm raněných.

    V posledních dnech Moskva soustřeďuje další vojenské síly nedaleko hranic s východní Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké či Záporožské oblasti. Metropole Charkovské oblasti Charkov byl před válkou s téměř 1,5 milionu obyvatel druhým největším městem na Ukrajině. Nyní je terčem těžkého ostřelování. Leží jen zhruba 40 kilometrů od ruských hranic.

  • Francie přesune svou velvyslanectví na Ukrajině ze Lvova zpět do Kyjeva

    Francouzské velvyslanectví na Ukrajině se vrátí ze Lvova do Kyjeva, oznámila dnes francouzská diplomacie. Zastupitelská mise se na klidnější západ země přesunula na začátku března v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, informovala agentura AFP.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]