V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Navalnyj vyzval USA a Evropskou unii, aby otevřely informační frontu proti Kremlu
Navalnyj vyzval USA a Evropskou unii, aby otevřely informační frontu proti Kremlu a nakoupily reklamu v sociálních médiích pro nezávislá média. Navalnyj se podle serveru NEXTA domnívá, že na sociálních sítích by měla být zahájena rozsáhlá protiválečná kampaň zaměřená na ruské uživatele.
-
Moldavsko zakázalo ruské válečné symboly.
Moldavský parlament odhlasoval zákaz znaků Z, V a stuhy svatého Jiří, které Rusko používalo během invaze na Ukrajinu. Za veřejné vystavování těchto symbolů hrozí v Moldavsku pokuta až 980 dolarů. Informuje o tom server The Kyiv Independent.
-
Ruský plyn nemá v Evropě rozumnou alternativu, tvrdí Putin
Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
-
Turecko nemíní zavést sankce proti Rusko nad rámec těch schválených OSN
Turecko se nemíní přidat k západním zemím a zavést přísnější sankce proti Rusku. Dnes to řekl v rozhovoru s tureckou televizí NTV šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Dodal, že Ankara zavede jen takové sankce, které schválí OSN. Svým přístupem k sankcím si Turecko, které je členem Severoatlantické aliance, chce udržet "politiku rovnováhy" mezi Ruskem a Ukrajinou, informovala agentura EFE.
-
Francie dosud zmrazila 33 nemovitostí vlastněných Rusy
Francouzská vláda oznámila, že zmrazila 33 nemovitostí na francouzské Riviéře, v Paříži a dalších částech země, které patří ruským oligarchům pod sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP.
-
Ukrajina a Rusko si podle vicepremiérky počtvrté vyměnily zajatce
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes informovala o další, v pořadí čtvrté výměně zajatců s Ruskem od začátku invaze z 24. února. Domů se tak vracejí tři desítky Ukrajinců - 22 vojáků a osm civilistů, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda. Vereščuková upřesnila, že se při výměně podařilo dostat z ruského zajetí pět důstojníků a 17 řadových vojáků a že mezi osmi osvobozenými civilisty je i jedna žena. Vicepremiérka nesdělila žádné podrobnosti o místě a okolnostech výměny ani o tom, kolik ruských vojáků se dostalo z ukrajinského zajetí. Ruská strana se k výměně zajatců dosud nevyjádřila, napsala stanice BBC na svém webu.
-
Ukrajina údajně střílela na ruskou základnu
Ruská bezpečnostní služba dnes uvedla, že pohraniční základna v Brjanské oblasti „byla ostřelována ukrajinskými minomety“. Ukrajinské úřady incident nekomentovaly, píše The Kyiv Independent.
-
Ukrajina a Rusko si podle vicepremiérky počtvrté vyměnily zajatce
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes informovala o další, v pořadí čtvrté výměně zajatců s Ruskem od začátku invaze z 24. února. Domů se tak vracejí tři desítky Ukrajinců - 22 vojáků a osm civilistů, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda. Vereščuková upřesnila, že se při výměně podařilo dostat z ruského zajetí pět důstojníků a 17 řadových vojáků a že mezi osmi osvobozenými civilisty je i jedna žena.
Vicepremiérka nesdělila žádné podrobnosti o místě a okolnostech výměny ani o tom, kolik ruských vojáků se dostalo z ukrajinského zajetí. Ruská strana se k výměně zajatců dosud nevyjádřila, napsala stanice BBC na svém webu.
-
Označení ruských činů na Ukrajině za genocidu je slovní eskalací, říká Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že použití termínu "genocida" v souvislosti s ruským postupem na Ukrajině by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Šéf Elysejského paláce to řekl stanici France Bleu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svůj francouzský protějšek vyzval, aby činy ruské armády na Ukrajině nazval genocidou. Macron to ale odmítl, což Zelenskyj označil za "velmi zraňující".
-
Rusko hledá profesionální vojáky pro válku na Ukrajině
Od začátku března se na úplně civilních internetových stránkách sloužících k hledání práce HeadHunter a SuperJob objevily tisíce volných míst pro vojáky, kteří uzavřou kontrakt s armádou. Děje se tak na pozadí značných ztrát ruské armády na Ukrajině, píše ruská redakce BBC na svém webu. Na základě takového inzerátu se podle jejích poznatků může budoucí "kontraktnik" již za pár týdnů ocitnout ve válce na Ukrajině. Ministerstvo obrany se k dotazům BBC nevyjádřilo.