Po masakru v Buče chystá Evropa další balík sankcí proti Rusku. Zelenskyj zkritizoval OSN

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve městě Buča (ČTK / AP)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve městě Buča | FOTO: ČTK / AP

Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny. Situace na východě země však zůstává velmi vážná a Rusko chystá nové vojenské údery v Donbasu a Charkově, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské rakety zasáhly infrastrukturní cíle v centrální Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do města Buča, kde byly zavražděny stovky lidí. Přítomným novinářům řekl, že je důležité, aby celý svět viděl, co udělala ruská armáda. Rusko obvinění z masakru odmítá a označuje ho za ukrajinskou provokaci. K masakru se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který je přesvědčen, že Vladimir Putin je válečný zločinec a za dění v Buče se má zodpovídat u soudu.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zraněných bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace. Ukrajinské zdroje uvádějí vyšší počty mrtvých.

Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování. Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.

Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit.

Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra, města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské jednotky se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor podle agentury Unian.

Mezinárodnímu výboru Červeného kříže se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného města Mariupol. Týmu organizace se do města nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.

Důležité informace:

  • Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom agentura AP. Biden reagoval na masakr ve městě Buča u Kyjeva. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
  • Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS.
  • Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.
  • Ruská ofenziva se zaměřuje na Donbas na východě Ukrajiny a do oblasti míří další ruské jednotky, uvádí britské ministerstvo obrany. Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv. 
  • Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo z Ukrajiny již více než 4,13 milionu lidí. Na 2,437 milionu uprchlíků vstoupilo do Polska, oznámila polská pohraniční stráž.
  • HWPL poslala dodávku humanitární pomoci v hodnotě přibližně 50 000 Kč do města Mariupol, které se ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.
  • „Ano, je to možné,“ odpověděl papež František novinářům na otázku týkající se případné návštěvy Kyjeva. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo označil za potentáta v zajetí nacionalistických zájmů, který podněcuje konflikty.
  • Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.

Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:

  • Indie odsoudila zabíjení civilistů v Buči

    Indie dnes odsoudila zabíjení civilistů v ukrajinském městě Buča a vyzvala k nezávislému vyšetřování. Podle agentury Reuters se jedná o zjevné přitvrzení postoje vůči invazi na Ukrajinu, kterou v únoru zahájilo Rusko – dlouholetý partner Indie. Dillí dosud vpád ruských vojsk na Ukrajinu výslovně nekritizovalo.

  • Ekonomičtí ministři budou řešit dopady ruské invaze i energetická opatření

    Ekonomičtí ministři budou na své dnešní poradě řešit dopady ruské invaze na Ukrajinu, mimo jiné ceny energií. ČTK a České televizi to před jednáním řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na poradě podle Bartoše projedná energetická opatření. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl ČTK, že je řada návrhů jednotlivých ministerstev a zřejmě se nepodaří všechny projednat. Porada ekonomických ministrů se koná před středečním jednáním vlády.

  • Rusko stáhlo další odvolání proti vyloučení z MS ve fotbale, v Kataru definitivně nebude

    Ruský fotbalový svaz stáhnul další odvolání proti vyloučení národního týmu z mistrovství světa, takže sborná se letošního turnaje v Kataru definitivně nezúčastní. Informovala o tom Mezinárodní sportovní arbitráž CAS.

  • Ukrajinská podpora vstupu do NATO klesá

    Mezi Ukrajinci klesá podpora vstupu do Severoatlantické aliance, upozornil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na výsledky průzkumu sociologické skupiny Rejting. Tato podpora podle deníku klesla skoro na „předválečnou“ úroveň před ruským vpádem z 24. února.

  • Norové předali plnou kontrolu nad svými ruskými tiskárnami šéfredaktorovi nezávislého listu

    Norská mediální skupina Amedia, která odchází z ruského trhu, předala plnou kontrolu nad svými čtyřmi tiskárnami v Rusku šéfredaktorovi listu Novaja gazeta Dmitriji Muratovovi, oznámila dnes agentura Interfax. Amedia vysvětlila, že vzhledem k počínání Ruska na ukrajinském území nepokládá za možné pokračovat v polygrafickém podnikání v Rusku.

  • USA oznámí další balík sankcí

    Spojené státy zítra oznámí další balík protiruských sankcí, který bude koordinován se státy G7 a Evropské unie, píše web stanice CNN s odvoláním na nejmenovaného představitele prezidentské administrativy. Součástí nových opatření by měl být úplný zákaz investic v Rusku, zpřísnění sankcí vůči ruským finančním institucím a státním podnikům i sankce vůči ruským vládním představitelům a jejich rodinným příslušníkům, informoval web ČT24.

  • Vrchní generál USA doporučil vytvořit nové základny na východě Evropy, bez trvalých posádek

    Nejvýše postavený americký generál doporučil v reakci na ruskou hrozbu vytvořit v Pobaltí, Polsku či Rumunsku nové americké základny, na nichž by rotovaly skupiny vojáků. Šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley tuto myšlenku dnes formuloval při slyšení ve výboru Sněmovny reprezentantů. Vyjádřil při tom názor, že řada zemí na východě Evropy by velmi ráda hostila americké mise a mimo jiné by zaplatila za vybudování základen.

  • 95 % Ukrajinců je přesvědčeno o vítězství Ukrajiny, méně pak věří v rychlý konec války

  • Zelenskyj dnes promluvil ke španělskému parlamentu

    Současná situace na Ukrajině připomíná Guerniku, baskické město, které během španělské občanské války zničilo bombardování letectva nacistického Německa a fašistické Itálie. Španělskému parlamentu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k přísnějším sankcím Evropské unie proti Rusku. Po Madridu Zelenskyj žádal, aby přestal obchodovat s Ruskem.

  • Putin prohlásil, že svět kvůli sankcím Západu čelí potravinové krizi

    Rusko musí bedlivě sledovat svůj vývoz potravin do nikoli přátelských zemí, protože protiruské sankce západních států vyvolaly globální potravinovou krizi a spirálovitý růst cen energií. Prohlásil to dnes prezident Vladimir Putin při poradě s představiteli ruského zemědělství. Varoval současně, že vyšší ceny energií v kombinaci s nedostatkem hnojiv přimějí Západ tisknout peníze na skupování zásob, což povede k nedostatku potravin v chudších zemích.

  • Německo zvažuje možnosti dalších zbrojních dodávek Ukrajině

    Německo je s ohledem na ruská válečná zvěrstva v ukrajinském městě Buča v zásadě připraveno k dalším zbrojním dodávkám Kyjevu. O jejich typu však dosud není rozhodnuto, uvedla dnes podle agentury DPA německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. K dodávce těžkých zbraní včetně tanků vyzývá vládu kancléře Olafa Scholze konzervativní opozice. Berlín dosud poskytl například protiletadlové střely či pancéřové pěsti.

  • Zelenskyj: Neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky v Buče nedopustily

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl, že neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča na předměstí Kyjeva nedopustily. Dodal, že svět je nyní svědkem toho, co se stalo v Buče, ale teprve uvidí, co se dělo v jiných městech, v jiných oblastech Ukrajiny. V jeho zemi se podle něj dějí ty nejhorší válečné zločiny od druhé světové války a Rusko chce z Ukrajinců udělat tiché otroky.

  • Rusové plánují protiukrajinskou provokaci v Mariupolu

    Rusko plánuje velkou protiukrajinskou provokaci v Mariupolu, tvrdí podle BBC ukrajinská kontrarozvědka SBU. Tajná služba uvádí, že Rusové hodlají shromáždit na jednom místě těla civilistů, které zavraždili, a svalit vinu na Ukrajince, uvedl web ČT24.

  • Blinken obvinil Rusko ze záměrného páchání zvěrstev

    Události v obci Buča severozápadně od Kyjeva nejsou dílem neposlušné ruské jednotky, ale projevem úmyslné snahy „zabíjet, mučit a páchat zvěrstva“, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Buči média od nedávného odchodu ruských vojáků dokumentují desítky zabitých lidí v civilním oblečení, kteří podle všeho přišli o život během ruské okupace. Západní činitelé i experti hovoří o válečných zločinech nebo dokonce o genocidě ukrajinské populace.

  • Plzeňský kraj má u Sberbank 156 milionů na termínovaném vkladu

    Plzeňský kraj má u ruské banky Sberbank, která v ČR zavřela své pobočky, 156 milionů korun na termínovaném vkladu. Na běžném účtu mu v ní zůstalo zhruba 700.000 korun poté, co kraj téměř 31 milionů Kč stáhl. V reakci na interpelaci opozičního zastupitele Jiřího Valenty (KSČM) to ČTK řekl ekonomický náměstek hejtmana Roman Zarzycký (ANO).

  • Kamion s humanitární pomocí vyslaly VŠCHT a ČVUT pro univerzitu v Mykolajivu

    Kamion s humanitární pomocí za 1,2 milionu korun dnes vyslaly na Ukrajinu Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT). Pomoc je určena pro Národní univerzitu admirála Makarova pro stavbu lodí, která sídlí v městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny a slouží jako humanitární centrum. Za VŠCHT o tom dnes informoval Michal Janovský v tiskové zprávě. Pražské školy reagovaly na dopis rektora mykolajivské univerzity Eugenyia Trushliakova, který žádal o pomoc v podobě potravin a léků pro tamní obyvatele.

  • Izraelský premiér odsoudil masakr v Buči, Rusko ale nezmínil

    Izraelský premiér Naftali Bennett dnes odsoudil zabíjení civilistů v ukrajinském městě Buča, ale nepřipsal odpovědnost za masakr ruským silám. Informuje o tom agentura Reuters.

  • Největšími odběrateli ruského uhlí v EU jsou Německo a Polsko

    Rusko je dlouhodobě třetím největším vývozcem uhlí a Evropská unie patří k jeho významných odběratelům. Podle americké vládní energetické agentury EIA vyvezlo loni 237 milionů tun uhlí, největším exportním trhem je Čína, na kterou připadá čtvrtina ruského exportu uhlí, celkový vývoz do zemí EU je pak jen mírně nižší. Podle unijní statistické agentury Eurostat bylo v roce 2020 největším importérem ruského uhlí Německo následované Polskem a Itálií.

  • Kyjev tvrdí, že Rusové v Mariupolu zasáhli zahraniční civilní loď

    Ruské síly při ostřelování Mariupolu zasáhly civilní loď plavící se pod vlajkou Dominikánské republiky, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo vnitra. Plavidlo začalo po zásahu hořet a jeden člen posádky utrpěl zranění. Úřady samozvané Doněcké lidové republiky, kterou na Ukrajině vyhlásili proruští separatisté, naopak zásah lodi přičítají ukrajinským silám.

  • Polsko koupí od USA 250 tanků M1A2 Abrams

    Polsko a Spojené státy dnes podepsaly smlouvu o prodeji 250 amerických tanků Abrams M1A2 polské armádě. Informovala o tom polská média. Varšava kupuje nejnovější verzi tanků, do které jsou například zabudované nové elektronické systémy. Hodnota kontraktu je asi 4,75 miliardy dolarů (105,45 miliardy korun). Prvních 28 vozů polská armáda získá letos, všechny jí má americký výrobce dodat do roku 2026.

  • Česko zřejmě dodalo Ukrajině starší tanky a bojová vozidla, armáda to ale nepotvrdila

    Česká republika poslala Ukrajině podle neoficiálních informací několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP). Česká armáda i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už darovalo Ukrajině čelící ruské invazi vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

  • Protestující v Moskvě ležel na zemi se svázanýma rukama stejně jako oběti v Buči

    V ruské metropoli se odehrála akce nazvaná Buča-Moskva, napsal informační portál Cholod na svém telegramovém účtu, kde rovněž zveřejnil několik snímků. Je na nich vidět aktivista, jenž leží na různých místech hlavního města na zemi s rukama svázanýma za zády – tedy v poloze, v jaké se našli někteří zabití civilisté v ukrajinském městě Buča po tamní ruské okupaci, všímají si média.

    Informací k této zjevně protestní akci je zatím poskrovnu. S odkazem na Cholod o ní informuje například stanice BBC nebo nezávislý server Meduza, všímají si jí rovněž některá ukrajinská média jako agentura Unian. Podle BBC se jednalo o akci na památku zabitých civilních obyvatel v Buči. Protestující je vyfocený na několika místech metropole, například na Starém Arbatu nebo poblíž chrámu Krista Spasitele.

  • Vraždění civilistů v Buči označila Sněmovna za válečný zločin

    Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině. Sněmovna také vyzvala k opatřením, která povedou k surovinové nezávislosti Česka a celé Evropské unie na Rusku. Usnesení podpořilo všech 153 přítomných poslanců.

    „Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce,“ stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. „Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací,“ uvedli poslanci.

  • Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku, chystá zákaz dovozu uhlí

    Evropská komise dnes navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit export důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

  • Rusko chce podle Stoltenberga ovládnout východ a jih Ukrajiny, NATO jí dodá další zbraně

    Rusko se chce v příštích týdnech soustředit na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny, kam v současnosti přeskupuje své síly. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož bude NATO hledat možnosti, jak dodávat Kyjevu co nejvíce zbraní pro další obranu. V reakci na hromadné hroby civilistů nalezené po ruské okupaci města Buča prohlásil, že prezident Vladimir Putin je odpovědný za nejbrutálnější válečné tažení v Evropě od druhé světové války.

  • Británie spojila kyberaktivitu s ruskými zpravodajskými službami

    Británie oficiálně spojila škodlivou kybernetickou aktivitu s činností ruských zpravodajských služeb. Britská vláda dnes trojici tajných služeb jmenovala ve zprávě o organizačních detailech ruských schopností v kyberprostoru. Jde o kontrarozvědnou Federální bezpečnostní službu (FSB), civilní rozvědku SVR a vojenskou zpravodajskou službu GRU.

  • Při ruském ostřelování zemřelo šest lidí v Charkovské oblasti

    Za uplynulý den ruské invazní jednotky podnikly 54 útoků na město Charkov a další místa v oblasti, uvedla dnes agentura Ukrinform s odvoláním na místního gubernátora Oleha Syněhubova. Zemřelo při tom podle něj šest lidí, další jsou zranění. Ostřelování zničilo místní zoopark, zvířatům nyní hrozí utracení, informují také média.

  • Sněmovna chystá usnesení odsuzující postup ruských vojsk

    Poslanci zahájí po dohodě vládní koalice s opozicí dnešní schůzi odsouzením brutálního postupu ruských vojsk na Ukrajině. Podle šéfa lidovecké frakce Marka Výborného chystají usnesení, které má posílit mandát vlády pro jednání se spojenci. Výborný novinářům řekl, že připravované usnesení hovoří i o zřízení mezinárodního zvláštního tribunálu pro zločiny na Ukrajině.

  • Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko vyhostí diplomaty

    Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 70 ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že ruští diplomaté prováděli výzvědnou činnost. Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod a jeho španělský kolega José Manuel Albares přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.

  • Ovlivněná výuka v Rusku

    Ruské ministerstvo školství zaslalo školám metodická doporučení pro celostátní výuku na téma „Protiruské sankce a jejich dopad na národní hospodářství“. Tisková služba ministerstva v úterý informovala agenturu TASS. „Lekce zahrnuje aktivní činnost studentů při práci s dokumenty, interaktivními materiály obsahujícími důležité informace o úspěších ruské ekonomiky v různých odvětvích, její připravenosti odolávat sankcím a politice nahrazování dovozu,“ uvádí se v prohlášení.

  • Německý ministr hospodářství podporuje zákaz ruského uhlí v EU

    Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. Dnes to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.

    Uhlí je také první energetickou surovinou, na které se Německo chce zbavit závislosti na Rusku. Dosavadní odhady hovoří o polovině letošního roku.

  • Černihiv pojí přímé silniční spojení s Kyjevem

    Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnilo obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Podle agentury Reuters to dnes oznámil oblastní gubernátor Vjačeslav Čaus. Lidé nyní mohou volně cestovat do tohoto města i z něj, ale zatím v něm ještě není dostatečně bezpečno, aby se mohli vrátit obyvatelé, kteří před boji uprchli.

  • Francouzská prokuratura vyšetřuje možné válečné zločiny

    Francouzská protiteroristická prokuratura vyšetřuje další tři možné válečné zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle úřadu jde o zločiny spáchané proti francouzským občanům v Mariupolu, Černihivu a Hostomelu mezi 24. únorem a 16. březnem.

    Francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) už v půlce března oznámila, že jako možný válečný zločin vyšetřuje smrt kameramana americké televize Fox News Pierra Zakrzewského. Novinář, který zemřel v březnu poblíž Hostomelu, měl francouzské a irské občanství, a proto případ mohou vyšetřovat francouzské justiční orgány.

  • SPD žádá vládu o předložení strategie pro zvládání migrace z Ukrajiny

    Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) žádá vládu o předložení strategie pro zvládání migrační vlny z Ukrajiny. Opoziční uskupení kritizuje kabinet Petra Fialy (ODS), že v souvislosti s přijímáním lidí utíkajících po ruské vojenské invazi nemá žádný plán. Předseda SPD Tomio Okamura dnes novinářům ve Sněmovně řekl, že hrozí kolaps sociálního a zdravotního systému v Česku. Strategii dalšího postupu při zvládání migrační vlny má projednat vláda ve středu.

  • ČEZ uvolnil lůžka pro ukrajinské uprchlíky

    ČEZ uvolní v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku devět bytů pro ukrajinské uprchlíky. Zázemí tam může najít až 48 lidí. Byty jsou po částečné rekonstrukci. První lidé by se mohli nastěhovat na přelomu dubna a května. Podobně ČEZ připravuje čtyři byty s 18 lůžky v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Po celé zemi ČEZ uvolnil pro uprchlíky 336 lůžek, zatím je obsazených přes 70 z nich. V tiskové zprávě o tom informoval temelínský mluvčí Marek Sviták. Krajským centrem pomoci uprchlíkům zatím prošlo přes 10 000 Ukrajinců, řekla dnes ČTK vedoucí krizového řízení Jihočeského kraje Marta Spálenková.

  • Rakouský kancléř Nehammer navštíví Kyjev

    Rakouský kancléř Karl Nehammer plánuje v příštích dnech návštěvu Ukrajiny, kde se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Potvrdil to dnes úřad rakouského šéfa vlády. Cílem je nadále Ukrajinu co nejvíce podporovat humanitárně i politicky, zdůraznilo kancléřství.

  • V Luhanské oblasti pokračuje bombardování

    Situace v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny je složitá, Rusko v regionu dál těžce bombarduje, uvedl dnes oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Generální štáb ukrajinské armády v situační zprávě uvedl, že ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se zřejmě schyluje k boji o Slovjansk, což podle něj bude další klíčovou bitvou války na Ukrajině.

  • Moskva znovu popřela, že by ruští vojáci stáli za zabíjením civilistů v Buči

    Ruští představitelé dnes znovu popřeli, že by ruští vojáci byli odpovědní za zabíjení ukrajinských civilistů v Buči poblíž Kyjeva. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že jakákoli obvinění proti Rusku ohledně Buči jsou „nepodložená“. Zprávy o nalezených mrtvých tělech na ulicích města severozápadně od Kyjeva označili za falešné také předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin a blízký spojenec ruského prezidenta Dmitrij Medveděv, který aktuálně zastává pozici místopředsedy ruské bezpečnostní rady. Ruské popírání násilností v Buči je ale například podle stanice BBC v rozporu se svědectvími místních lidí i s vizuálními důkazy.

  • Nový web nabízí Ukrajincům pracovní místa v Pardubickém kraji

    Ode dneška slouží Ukrajincům, kteří mají zájem o práci v Pardubickém kraji, jednoduchá webová stránka. Naleznou na ní aktuálně volná pracovní místa evidovaná krajskou pobočkou úřadu práce. Nabídka se bude jednou až dvakrát týdně aktualizovat, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták.

  • Ústeckým centrem pomoci prošlo přes 10 600 uprchlíků

    Koordinačním centrem pomoci Ukrajině v Ústí nad Labem prošlo za měsíc od otevření k dnešku 10 616 uprchlíků před válkou. Denně se nyní registruje kolem 200 lidí, zpočátku jich bylo až 800. Ubytování hasiči zajistili pro 2050 běženců, v pondělí deseti lidem, volná místa ještě jsou. Tělocvičny pro nouzový nocleh příchozích se zatím na severu Čech nevyžily. Řekl to po zasedání krajského krizového štábu hejtman Jan Schiller (ANO). Péči o uprchlíky aktuálně zajišťuje 350 dobrovolníků.

  • Europoslanci požadují vyšetřování válečných zločinů

    Část poslanců Evropského parlamentu dnes při debatě o ochraně dětí prchajících před válkou na Ukrajině vyjádřila zděšení a šok nad záběry ze severoukrajinské Buče. Je podle nich potřeba vyšetřit válečné zločiny, které Rusko v sousední zemi páchá. Mladí lidé a děti, kteří utíkají před válkou, mají podle europoslanců právo na pomoc a podporu EU, o usnesení bude Evropský parlament hlasovat ve čtvrtek.

  • Umělkyně z Brna věnovala výtěžek na pomoc uprchlíkům

    Jen pár dní po útoku Ruska na Ukrajinu si písničkářka a výtvarnice Martina Trchová z Brna uvědomila, že nedokáže dění v nedaleké zemi pouze sledovat, ale potřebuje se aktivně zapojit do pomoci těm, kdo před válkou utíkají. Nezůstala u odesílání peněz pro pomáhající organizace, nakonec jednu mladou maminku na útěku ubytovala u sebe doma.

  • Čeští vojáci na Slovensku

    Na Slovensko přijelo na misi v rámci posílení východního křídla Severoatlantické aliance po ruské invazi na Ukrajině přibližně 200 českých vojáků. Jejich úkolem bude kromě jiného vytvoření podmínek pro nasazení zbytku celého uskupení. ČTK o tom dnes informoval mluvčí slovenské armády Štefan Zemanovič.

  • Protest v Německu

    Na protest proti ruské invazi na Ukrajinu promítali aktivisté v pondělí večer na fasádu ruského generálního konzulátu ve Frankfurtu videa, upozornil Süddeutsche Zeitung. Akce asi 15 lidí trvala zhruba 20 minut a byla pokojná, uvedl v úterý policejní mluvčí. K vidění byly také obrázky z Buči a slogan „Žádné peníze pro vrahy – zastavte obchod s ropou a plynem“.

  • Pomoc Moldavsku snížit závislost na Rusku

    Evropa a západní spojenci chtějí pomoci Moldavsku snížit jeho závislost na Rusku. Na úvod dnešní dárcovské konference v Berlíně to řekli ministři zahraničí Německa a Francie Annalena Baerbocková a Jean-Yves Le Drian. Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová vyzvala Evropskou unii, aby zrušila dovozní kvóty pro moldavské zemědělské produkty.

  • Kurzy češtiny v Brně

    Neziskové sdružení JCMM ve spolupráci s Centrem pro cizince zahájilo v Brně kurzy češtiny pro ukrajinské studenty. Výuka je třikrát týdně v centru města a je bezplatná. Cílem kurzů je usnadnit 20 mladým uprchlíkům ve věku 15 až 18 let adaptovat se v novém prostředí. Získají také informace o české kultuře, zvyklostech a historii, informovalo JCMM (dříve Jihomoravské centrum mezinárodní mobility) v tiskové zprávě.

  • Bojkot ruských energetických surovin podporuje 85 % Poláků

    Velká většina Poláků zastává názor, že Polsko by mělo přestat nakupovat ruskou ropu, plyn a uhlí, a to i v případě, že tento krok bude znamenat růst cen. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnila společnost United Surveys pro list Dziennik Gazeta Prawna a rozhlasovou stanici RMF FM. Pro bojkot dodávek energetických surovin z Ruska se v průzkumu vyslovilo 85,2 procenta respondentů, napsala agentura PAP.

  • Hřib: Přestěhování uprchlického centra stihneme v termínu

    Praha stihne přestěhovat asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky z Kongresového centra Praha (KCP) do Vysočan v původně avizovaném termínu do 14. dubna. Novinářům to po dnešním jednání krizového štábu pražského magistrátu řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Stát by podle něj měl vyčlenit ubytovací kapacity pro větší skupiny uprchlíků, které chtějí zůstat pohromadě.

  • Von der Leyenová a Borrell vyrazí do Kyjeva

    Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell tento týden vyrazí do Kyjeva, kde se setkají s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oznámil to dnes mluvčí unijní exekutivy. Špičky EU se podle něj s ukrajinským lídrem setkají před dárcovskou konferencí pro Ukrajinu, která bude v sobotu ve Varšavě.

  • Papež by mohl jet do Polska za běženci

    Vatikánská diplomacie považuje v tuto chvíli cestu papeže Františka na Ukrajinu za „velmi obtížnou“ a pracuje spíše na možné návštěvě hlavy katolické církve v Polsku. Informovala o tom v pondělí argentinská agentura Télam s odvoláním na vatikánské zdroje. Papež, který je původem Argentinec, by se podle ní mohl také setkat s moskevským patriarchou Kirillem, který stojí v čele ruské pravoslavné církve a s nímž se Vatikán snaží dojednat schůzku. V pondělí na twitteru papež také napsal, že za válku na Ukrajině „můžeme všichni“.

  • Pocta raketám

    Dvě děti narozené v posledních dnech na Ukrajině byly podle zpráv ukrajinských médií pojmenovány po britských raketách země-vzduch. Jedná se o chlapce jménem Yan Javelin a dívku jménem Javelina.

  • Ruské centrum automobilového průmyslu ochromily sankce

    Ruské město Kaluga a tamní závody zahraničních automobilek tvrdě zasáhly západní sankce uvalené v posledních týdnech na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Tisíce zaměstnanců automobilových závodů jsou momentálně bez práce a ceny potravin v obchodech rostou. Navíc je pravděpodobné, že budou následovat další sankce, píše agentura Reuters.

  • 12 600 pracujících uprchlíků v Česku

    Za březen začalo v Česku pracovat 12 600 lidí uprchlých z Ukrajiny a 10 000 uprchlíků se zaregistrovalo na úřadech práce, což je dokladem, že jsou v hledání zaměstnání aktivní. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O humanitární dávku 5000 korun požádalo 162 000 uprchlíků, 154 000 ze žádostí bylo zúřadováno, doplnil. Ukrajinců prchajících před ruskou invazí je v Česku přes 300 000. Nejvíc jich je dlouhodobě v Praze. V dubnu začne pro uprchlíky fungovat systém jazykového vzdělávání. Kurzy zprostředkují úřady práce i firmy.

  • Ukrajina musí i po Buči pokračovat v jednáních s Ruskem

    Nehledě na válečné zločiny, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva, nemá Ukrajina jinou možnost než dál s Ruskem vyjednávat. Podle serveru RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ukrajinskými novináři. V Buči ukrajinské úřady, novináři a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel.

    „Považujeme to za genocidu a jsme toho názoru, že (Rusové) musejí být za to všechno potrestáni. Ale i když máme tento postoj, musíme hledat možnosti setkání,“ řekl podle RBK Ukrajina Zelenskyj. Zdůraznil, že hlavní otázka podle něj je, nakolik tvrdě budou ukrajinští zástupci hájit svoji pozici u jednacího stolu, a podotkl, že mluvit právě o Buče s ruskou stranou bude složité. Moskva odmítla, že by za zabíjením civilistů v obcích v okolí Kyjeva stáli ruští vojáci.

  • Ukrajinské ztráty k 5.dubnu

    Ruská armáda od začátku „zvláštní vojenské operace“, jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí následující: zničení 1969 ukrajinských tanků a dalších obrněných vozidel, 214 raketometů nebo 398 bezpilotních letounů. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS řekl, že ruské síly zničily také 125 letadel, 91 vrtulníků, 226 protiletadlových raketových systémů, 214 raketometů, 852 děl a minometů nebo 1873 kusů speciální vojenské techniky.

  • Ruské ztráty k 5. dubnu

    Ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly o zhruba 18 500 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. O růstu ztrát ukrajinských sil informuje také ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

    Ukrajinský generální štáb podle agentury Interfax-Ukrajina také tvrdí, že Moskva dosud přišla mimo jiné o 676 tanků, 1858 obrněných vozidel, 150 letadel, 332 dělostřeleckých systémů, 107 raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 134 vrtulníků, 94 bezpilotních letounů, 1322 vozidel, 76 cisteren a sedm lodí nebo člunů.

    Ruské ministerstvo obrany naposledy 24. března přiznalo, že během „speciální operace“ přišlo o život 1351 ruských vojáků.

  • Centrem v Ostravě prošlo přes 11 000 lidí

    Ostravským krajským centrem pomoci Ukrajině (KACPU) dosud prošlo přes 11 000 lidí prchajících před válkou. Zatímco v prvních dnech centrum registrovalo až 900 běženců denně, nyní jsou čísla nižší. V posledních několika dnech se denní počet příchozích pohybuje průměrně kolem 150. Nabídku na zprostředkování ubytování využilo od začátku března přes 3300 lidí. ČTK to dnes řekl Petr Kůdela, mluvčí moravskoslezských hasičů, kteří provoz centra zajišťují.

  • Šest diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze

    Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Na dotaz ČTK to sdělila Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Česko minulý týden vyhostilo jednoho diplomatického pracovníka. Podle Deníku N a týdeníku Respekt resort za nežádoucí osobu označil zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského. Proti tomu protestovala ruská strana.

  • Pomoc Ukrajině ze zlínské univerzity

    V charitativním prodeji uměleckých děl a designu studentů a pedagogů Fakulty multimediálních komunikací zlínské univerzity na podporu Ukrajiny se dosud prodalo 65 děl. Výtěžek je téměř 60 000 korun, řekla dnes ČTK zástupkyně pořadatelů Vendula Gregorovičová.

  • Pražská ulice Ukrajinských hrdinů

    Část pražské Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 již je oficiálně přejmenována na Ukrajinských hrdinů. ČTK to zjistila z katastrální mapy. Přejmenování koncem března schválilo pražské zastupitelstvo, nové cedule by se podle radního Prahy Jana Chabra (TOP 09) měly instalovat do konce dubna. Přejmenování ulice navrhlo zastupitelstvo Prahy 6, ruská ambasáda by kvůli tomu mohla mít v budoucnu problém s doručováním pošty.

  • Tým Červeného kříže zadržen

    Pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) byli propuštěni poté, co byli v pondělí na Ukrajině zadrženi, když se snažili dostat se do obléhaného Mariupolu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková, podle níž tým MVČK zadržely „okupační síly“.

    „Okupanti u města Manhuš zablokovali představitele Mezinárodního výboru Červeného kříže. Po vyjednáváních byli (pracovníci MVČK) v noci propuštěni a posláni směrem do Záporoží,“ oznámila Vereščuková na komunikační platformě Telegram.

  • Česko vydalo 263 tisíc víz pro Ukrajince

    Česko vydalo od počátku války přes 263.000 speciálních víz lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu. V pondělí jich přibylo 3700. Informace dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Počet vydaných víz se v posledních dvou týdnech snižuje. Oproti neděli jich sice dostalo v pondělí více běženců, oproti počátku minulého týdne se však číslo o zhruba 1400 snížilo.

  • Nové sankce proti Rusku

    Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beaunea Evropská unie ve středu pravděpodobně přijme další sankce proti Rusku. Stane se tak poté, co se objevily zprávy o zabíjení civilistů na severu Ukrajiny. „Nové sankce budou pravděpodobně přijaty zítra,“ uvedl v úterý pro rozhlasovou stanici RFI a dodal, že EU by měla také rychle jednat ohledně dovozu plynu a uhlí z Ruska.

  • Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přiznává chyby ve své politice vůči Rusku

  • 250 tisíc korun pro Ukrajinu z benefiční výstavy

    Studenti umělecké školy v Českém Krumlově získali díky prodeji výtvarných prací čtvrt milionu Kč pro ukrajinské rodiny ve městě. Na benefiční prodejní výstavu přišly stovky lidí, kteří koupili téměř 300 uměleckých děl. Novináře o tom informovala mluvčí radnice Petra Nestávalová. Město zřídilo i transparentní účet na pomoc Ukrajině, dnes ráno na něm bylo 700 919 korun, řekl ČTK místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).

  • Aktivita ruského sektoru služeb klesla

    Aktivita ruského sektoru služeb v březnu zaznamenala nejprudší pokles od května 2020, kdy ji tvrdě zasáhla pandemie covidu-19. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti S&P Global mezi nákupními manažery. Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními dopady sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu.

    Index aktivity sektoru služeb se snížil na 38,1 bodu z únorových 52,1 bodu. Dostal se tak hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Respondenti v průzkumu poukazovali na růst ekonomické a geopolitické nejistoty.

  • USA znemožnily Rusku uhradit dluhopisy

    Spojené státy v pondělí znemožnily ruské vládě uhradit splátky dluhopisů v hodnotě přes 600 milionů dolarů (více než 13 miliard Kč) z ruských rezerv držených u amerických bank. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva financí. Washington se tak snaží zvýšit tlak na Moskvu a omezit množství dolarů, které má Rusko k dispozici.

  • Středočeská centra odbavila za pondělí 331 uprchlíků

    Za pondělí se v asistenčních centrech Středočeského kraje v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami zaregistrovalo 331 Ukrajinců, kteří prchají před válkou na Ukrajině. Je to o 73 méně než minulé pondělí a téměř třikrát více než v neděli. Pro 75 z nich zajistili pracovníci center rovněž ubytování. ČTK to dnes sdělil mluvčí hejtmanství David Šíma. Od začátku fungování centra pomoci mimo Prahu odbavila 20 148 běženců a zajistila ubytování 3107 z nich.

  • Fotografie z Buči

    Ukrajinec Alex Dayrabekov utekl z Buči, když začala válka, ale zůstal v kontaktu s tamními obyvateli. Dění ve městě dokumentuje na sociálních sítích v naději, že jeho fotografie budou použity jako důkaz v pozdějších soudních procesech. „Moji sousedé – a je jich nejméně deset – přišli o své nejbližší při pokusu o evakuaci z Buči a Irpinu asi před měsícem,“ řekl v rozhovoru pro BBC. Na otázku, proč na Twitteru zveřejňuje snímky z Buči, odpověděl: „Musí je vidět celý svět. Pokud se svět nedozví, co se tu děje, nic se nestane. Zemřely tu tisíce lidí.“

  • Kypr bude jednat s USA o předání zbraní Ukrajině

    Kypr bude jednat se Spojenými státy o předání části svých zbraní sovětské výroby Ukrajině. Uvedl to v pondělí deník Kathimerini. Američtí zástupci se s žádostí obrátili na kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise, který souhlasil se zahájením jednání. Američané a Ukrajinci mají zájem především o systémy protivzdušné obrany či bojové vrtulníky.

  • Předčasné porody na Ukrajině

    Lékaři na Ukrajině, kde už druhým měsícem pokračuje ruská invaze, pozorují prudký nárůst počtu předčasných porodů. Porodnice v Charkově a Lvově uvádějí, že jejich počet se za několik posledních týdnů v důsledku stresu a zdravotních problémů těhotných žen zdvojnásobil nebo ztrojnásobil, napsala britská veřejnoprávní stanice BBC na svých internetových stránkách.

  • Přeskupování ruských vojsk

    Další ruské jednotky se stahují Kyjeva. Invazní síly však zintenzivňují útok v separatistickém regionu Donbas na východě země, uvedl vysoký představitel americké obrany pro americký vojenský zpravodajský server Stars and Stripes. Pod podmínkou anonymity uvedl, že dvě třetiny ruských praporních taktických skupin obklopujících Kyjev se podle všeho stáhly na sever k Bělorusku.

  • Pomoc uprchlíkům

    Centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v Praze odbavilo v pondělí 955 lidí, zhruba o 400 méně než před týdnem. V porovnání s nedělí je to asi o 200 víc. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomohlo centrum více než 65.600 běžencům. Na twitteru o tom dnes informovali pražští hasiči. Středisko v Kongresovém centru Praha je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.

    „V pondělí bylo v Praze odbaveno 955 osob, ubytování bylo zajištěno pro 60 osob. K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 72 osob. Celkem na KACPU PRAHA bylo od začátku odbaveno 65.642 osob,“ uvedli hasiči.

  • Rusové zřejmě chystají další úder

    Ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl dnes ráno generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti. Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády.

    Konstatuje zároveň, že pozoruje pohyb kolon zbraní a vojenské techniky přes území Běloruska směrem k tamním železničním stanicím ve městech Homel, Jelsk a Mazyr, kde má být vše naloženo na vlakové soupravy. „Značná část letadel a vrtulníků vzdušných sil armády Ruské federace byla přemístěna z letišť v Běloruské republice na území Ruska,“ píše se ve zprávě.

  • Čína vyzývá k ukončení války na Ukrajině

    Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou opět vyzval Kyjev, aby jednal o ukončení konfliktu na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

    Telefonát, který se podle Pekingu uskutečnil v pondělí na žádost Ukrajiny, byl prvním rozhovorem mezi čelnými představiteli obou zemí od 1. března. Kuleba tehdy požádal Peking, aby využil svých vztahů s Moskvou k zastavení ruské invaze, informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

    „Války nakonec skončí. Klíčové je, jak reflektovat bolest, udržet trvalou bezpečnost v Evropě a vytvořit vyvážený, účinný a udržitelný evropský bezpečnostní mechanismus,“ uvedl Wang I podle prohlášení ministerstva. „Čína je v tomto ohledu připravena hrát konstruktivní roli z objektivní pozice,“ dodal šéf čínské diplomacie.

  • Rada OSN pro lidská práva bez Ruska

    V Radě OSN pro lidská práva by pro Rusko nemělo být místo, uvedl na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. O pozastavení ruského členství již usilují Spojené státy s partnery, mimo jiné kvůli zprávám z Buči, kde ukrajinští činitelé a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters oznámil, že dnes prostřednictvím videa promluví k Radě bezpečnosti OSN, kde mají být hlavním tématem události v Buče. Dodal, že podle něj budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

    „Mluvil jsem s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem o současné bezpečnostní situaci a masakru v Buče,“ uvedl Kuleba na svém twitterovém účtu. „Zdůraznil jsem, že Ukrajina využije všechny dostupné mechanismy OSN ke shromáždění důkazů a pohnání ruských válečných zločinců k odpovědnosti. V Radě OSN pro lidská práva není pro Rusko místo,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie.

  • Pomoc pro ukrajinské děti

    Evropský parlament dnes bude jednat o pomoci Evropské unie pro děti a dospívající prchající před válkou na Ukrajině. Odpoledne europoslanci povedou rozpravu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o prvních dvou letech jejího mandátu a budou se ptát šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella na bezpečnostní a obranné plány bloku.

  • Biden chce Putina za Buču poslat před soud, Evropané vypovídají ruské diplomaty

    Nález stovek mrtvých civilistů v okolí Kyjeva v místech, kde předtím byla ruská vojska, vedl dnes k přijetí dalších kroků proti Rusku a může se stát jedním ze zlomových okamžiků války na Ukrajině. Washington vyzval k dalším sankcím, Berlín a Paříž se rozhodly vyhostit desítky ruských diplomatů a stejně jako další země požadují vyšetření zločinů, o nichž politici mluví jako válečných nebo jako o genocidě. Moskva tvrdí, že jde o provokaci a reaguje mimo jiné ztížením cestování do Ruska. Útoky ruských jednotek se očekávají v dalších částech Ukrajiny.

    Ukrajinské úřady i svědci tvrdí, že ruští vojáci v Buče, kterou dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zabili stovky civilistů. Na satelitních snímcích americké společnosti Maxar z konce března je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v místech, kde se později našel masový hrob. Další těla zastřelených, některá nich s rukama svázanýma za zády, ležela na ulicích. Podle Kyjeva se zatím v okolí metropole našlo 410 zabitých civilistů. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval k vyšetřování Mezinárodní trestní soud (ICC).

  • Francie vyhostí 35 ruských diplomatů

    Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je „součástí evropské iniciativy“ a „naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů“. Německo dříve dnes oznámilo, že se rozhodlo vypovědět 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby.

  • Ruské síly od začátku agrese přišly o 18 300 lidí, tvrdí Kyjev

    Ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly už přibližně o 18 300 vojáků. Uvedl to dnes generální štáb ukrajinské armády, který také zvýšil údaje o zničené ruské výzbroji. Kyjev rovněž tvrdí, že drží v zajetí na 600 ruských vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dál informuje také ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

  • Přes 200 europoslanců vyzývá unijní vlády k embargu na ruský plyn či ropu

    K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT dnes vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady.

  • Zvěrstva v Buče jsou podle ukrajinského ministra zahraničí špičkou ledovce

    Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou jen špičkou ledovce. Na tiskové konferenci ve Varšavě to dnes po jednání s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Zahraniční lídry, kteří mají stále pochybnosti o tom, zda zavést proti Rusku tvrdší sankce, vyzval, aby Buču navštívili a podívali se na hromadné hroby. Trussová se vyslovila pro zavedení dalších tvrdých sankcí proti Rusku. Zdůraznila, že o rušení jakýchkoliv dosud zavedených sankcí nemůže být řeč, dokud jsou na Ukrajině ruská vojska.

  • Číňany evakuované z Ukrajiny vyšla cesta do bezpečí draho

    Několik dní poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, zahájila Čína evakuaci svých občanů. Minulý týden čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že evakuaci dokončilo a z Ukrajiny dostalo domů více než 5000 čínských občanů. To, co Peking označil za triumfální úspěch, ale pro evakuované osoby znamená značné finanční výdaje i velký stres, napsal dnes zpravodajský server Al-Džazíra.

  • Možnými válečnými zločiny Ruska se již zabývá ICC nebo Německo

    Americký prezident Joe Biden dnes opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Reagoval tak na zprávy ukrajinských úřadů o tom, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci na Ukrajině civilisty zabíjejí. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.

  • Snímky z války na Ukrajině vystavuje centrum DOX

    V Centru současného umění DOX dnes začala výstava s názvem Černí motýli: Ohořelé kousky života. Španělští fotografové Manu Brabo a Albert Lores na ní ukazují osudy lidí, kteří žijí uprostřed války na Ukrajině. Výstavu pořádá společnost Člověk v tísni a název má podle toho, jak lidé pojmenovali ohořelé kusy papíru a nábytku vznášející se po bombových útocích, řekl dnes novinářům Albert Lores.

  • Za války na Ukrajině zemřelo 18 novinářů

    Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí sdělilo ČTK, že nemá informace o zraněných novinářích z Česka.

    Ukrajinský deník uvedl, že během už 40 dnů trvající války spáchali ruští okupanti na novinářích 74 zločinů. O život přišlo 18 pracovníků sdělovacích prostředků, mezi nimi tři ženy. Uneseni byli čtyři muži a čtyři ženy. Tři novináři se pohřešují. Podle podkladů generální prokuratury zranění utrpělo 13 novinářů a 15 bylo vystaveno zastrašování.

  • Do M.Boleslavi se přesunula výroba kabelových svazků

    V Mladé Boleslavi dnes začala výroba kabelových svazků do aut, výrobní linka se sem včetně 35 zaměstnankyň přesunula z Ukrajiny. V současnosti se zde vyrábí kabelové svazky pro vozy Volkswagen Crafter a Transporter T6, v následujících měsících se zde mají začít vyrábět také přímo svazky pro modely automobilky Škoda. Za pracovnicemi, které sem přijely z Ukrajiny, mohou dorazit také jejich rodiny, řekli dnes novinářům člen představenstva Škody Auto Karsten Schnake a výkonný ředitel PEKM Kabeltechnik Jan Chabera.

  • Německo přebírá kontrolu nad německou dceřinou firmou ruského Gazpromu

    Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck. Cílem je podle něj zajistit bezpečnost dodávek. Informovala o tom agentura DPA. Opatření má podle agentury Reuters trvat do 30. září.

    Správcem společnosti Gazprom Germania se stane německá agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil, že ukončil svou účast v německé divizi. Ta má pobočky ve Švýcarsku, Británii a České republice. Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil.

  • Ukrajina registruje na 7000 válečných zločinů ruských sil

    Ukrajinské úřady od vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu před 40 dny registrují více než 7000 válečných zločinů. Podle agentury Ukrinform to dnes v televizi sdělila ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová.

    Uvedený údaj je podle ní založený na informacích, které získala policie a pracovníci Státního vyšetřovacího úřadu při evidenci trestných činů spáchaných v místech vojenských operací. „Kromě toho máme portál, kde mohou všichni občané poskytovat své informace o válečných zločinech. Nyní je jich (celkem zaznamenaných zločinů) více než sedm tisíc,“ řekla prokurátorka.

  • Německo rozhodlo o vypovězení 40 ruských diplomatů, má jít o agenty

    Německo dnes rozhodlo o vypovězení 40 ruských diplomatů. Informuje o tom agentura DPA, podle níž jde o osoby, o kterých je Berlín přesvědčen, že pracují pro ruské tajné služby. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že dotyční pracovali „proti naší svobodě a proti soudržnosti naší společnosti“. Nyní mají pět dnů na opuštění země.

  • V Moravskoslezském kraji se zaregistrovalo zatím přes 13 500 uprchlíků

    V Moravskoslezském kraji se dosud prostřednictvím Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) zaregistrovalo 13 576 uprchlíků, za týden jich přibylo více než 1300. Celkem je v kraji okolo 17 000 uprchlíků, část z nich je ve třicetidenní lhůtě a ještě se nebyla registrovat. Novinářům to dnes po jednání Krizového štábu kraje řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO).

  • Metodický pokyn k zapojení zdravotníků z Ukrajiny bude tento týden

    Metodický pokyn k zapojení ukrajinských lékařů a sester dostanou české nemocnice podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) během tohoto týdne. Válek to dnes řekl novinářům v motolské nemocnici, jejíž ambulanci pro ukrajinské uprchlíky navštívil spolu s lídry parlamentů zemí tzv. slavkovského formátu.

    Lékaři a zdravotní sestry z Ukrajiny budou podle Válka moci pracovat na lůžkových odděleních nemocnic pod dohledem zkušeného lékaře i bez nostrifikace. „Pokud bude potřeba, uděláme drobnou změnu zákona, aby to bylo (možné) i v nelůžkových odděleních,“ řekl ministr.

  • Pivovar Bakalář očekává letos nižší výstav

    Rakovnický pivovar Bakalář letos očekává kvůli pozastavení vývozu do Ruska a na Ukrajinu nižší výstav. Loni činila produkce téměř 160 000 hektolitrů piva. Dopad na pivovar bude mít také ukončení objednávání výrobků na tuzemském trhu ze strany jednoho pro pivovar významného obchodního řetězce, uvedl na dotaz ČTK ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář. Mezi značky pivovaru patří kromě Bakaláře ještě Černovar a Pražačka. Pivovar patří ruské investiční skupině. Ředitel zveřejnil na webu prohlášení, ve kterém odsuzuje porušení mezinárodního práva a násilí na Ukrajině, kterou koncem únor napadlo Rusko.

  • Biden označil Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím

    Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom dnes agentura AP. Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.

  • USA usilují o pozastavení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva

    Spojené státy budou ve spolupráci s partnery prosazovat pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), ohlásila dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní je třeba konat mimo jiné ve světle „obrázků přicházejících z Buči“, kde ukrajinští činitelé a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Pro pozastavení ruského členství v UNHRC se dnes vyslovila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová. UNHRC, v níž je Rusko aktuálně zastoupené, minulý týden jmenovala členy komise pro vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných Rusy na Ukrajině.

  • Asistenční centrum v Plzni změnilo režim fungování

    Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU), jímž prošlo od 1. března téměř 17 000 uprchlíků, zavedlo nový režim provozu. Nově tam jsou všechny organizace, které zajišťují komplexní odbavení, každý den od 06:00 do 22:00. Dosud fungovaly nonstop. V noci tam bude pouze státní policie a krajští hasiči k zajištění ubytování. Důvodem je snižující se počet lidí prchajících z Ukrajiny, kterou koncem února napadlo Rusko. Na dnešním jednání zastupitelstva to ČTK řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

  • Emotivní návštěva Zelenského ve městě Buča

  • V jihlavském Mahlerově parku začala výstava o dějinách Ukrajiny od 20. století

    V Jihlavě začala venkovní výstava o dějinách Ukrajiny od začátku minulého století. Okolnosti ustavení samostatného ukrajinského státu přibližuje na 20 panelech v parku Gustava Mahlera mezi ulicemi Benešova a Věžní. Budou tam do 29. dubna. Výstavu Dlouhá cesta k samostatnosti připravil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), autorem je historik David Svoboda.

  • Strategie k uprchlíkům zahrne i téma komunikace či práce s daty

    Strategie dalšího postupu státu při zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny bude mít 13 kapitol, vedle školství, sociální péče či vnitřní bezpečnosti a ubytování zahrne i téma komunikační strategie či práce s daty. Novinářům to po jednání ústředního krizového štábu řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Materiál, který plánuje předložit Sněmovně a veřejnosti do velikonočních svátků, budou ministři probírat na středečním zasedání kabinetu.

  • Zprostředkovat mírová jednání se snaží i Liga arabských států

    O zprostředkování mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se snaží i Liga arabských států (LAS). Pět členských zemí této organizace vyslalo dnes do Moskvy ministry zahraničí, aby o ukončení války na Ukrajině jednali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. V úterý se mají šéfové diplomacií těchto pěti států setkat v Polsku s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Informovala o tom agentura AP.

  • Č. Budějovice umístí děti uprchlíků do všech 16 základních škol

    České Budějovice umístí děti uprchlíků z Ukrajiny do všech 16 základních škol, které zřizuje město. Zatím ukrajinští žáci, kteří v posledních týdnech utekli ze své země kvůli válečnému konfliktu, většinou navštěvovali jen základní školu Máj I a Nová. ČTK to řekla mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová.

    V tomto týdnu začne do škol ve městě chodit 109 ukrajinských dětí. „Například 5. dubna přivítají 13 dětí běženců v ZŠ Bezdrevská, o den později v Dukelské, Matici školské a na Máji, v úterý 12. dubna ve školách Oskara Nedbala a Pohůrecká,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Tomáš Chovanec (hnutí Občané pro Budějovice).

  • V souvislosti s ukrajinskou krizí vyšetřuje policie 11 případů

    Policie vyšetřuje 11 případů souvisejících s ukrajinskou krizí, u zhruba 150 dalších zahájila úkony trestního řízení. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to dnes řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na policii podle ministra lidé dali zhruba 530 podání, 304 z nich bylo vyřešeno. Nenávistných projevů a schvalování ruské agrese se týká 45 případů. Většina zbylých případů souvisí s majetkovou trestnou činností, dodal Rakušan.

    „Celková čísla kriminality, a to je velký úspěch celého procesu v současné době, nevybočují z dlouhodobého normálu a z meziročního srovnání,“ řekl ministr.

  • Červený kříž se opět do Mariupolu nedostal

    Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného východoukrajinského města Mariupol. Týmu organizace se do města na břehu Azovského moře nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.

  • Pět sborů chystá v Ostravě koncert pro uprchlíky

    Pět moravskoslezských pěveckých sborů se spojilo a připravují společně charitativní koncert. Výtěžek chtějí věnovat na pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou. Koncert se uskuteční 10. dubna v prostorách Evangelického Kristova kostela na Husově náměstí v Ostravě. Do programu se zapojí 100 lidí. Za pořadatele to dnes ČTK řekl Jakub Kotzot.

  • Litva snížila diplomatické vztahy s Ruskem

    Litva se kvůli ruské agresi vůči Ukrajině rozhodla snížit úroveň svých diplomatických vztahů s Ruskem. Na internetových stránkách svého úřadu o tom dnes informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Oznámil, že ruský velvyslanec bude muset opustit Litvu a z Moskvy se brzy také vrátí litevský velvyslanec v Rusku.

    „Litva, která vyjadřuje plnou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem vystaveným bezprecedentní ruské agresi, snižuje úroveň diplomatických vztahů s Ruskem,“ sdělil šéf litevské diplomacie Landsbergis. Dodal, že Vilnius důrazně odsuzuje zvěrstva páchaná ruskými silami na okupovaných místech, včetně brutálních masakrů ve městě Buča a v dalších ukrajinských městech, jež „nepochybně budou zařazené na seznam zločinů“ spáchaných na území Evropy.

  • Na základních školách v Ústí n. L. je přes 300 dětí z Ukrajiny

    Na základních školách v Ústí nad Labem je přes 300 dětí uprchlíků před válkou na Ukrajině. Dopolední aktivity pro menší děti zajišťuje Dům dětí a mládeže. Základní i mateřské školy budou mít v červnu vyhrazené termíny pro zápisy dětí běženců. Na jednání zastupitelstva to dnes řekl náměstek primátora Michal Ševcovic (PRO Zdraví a Sport).

  • Se zaměstnáváním uprchlíků z Ukrajiny počítá 59 procent firem

    Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká, mnohé ale nejsou schopné nabídnout místa okamžitě a bez přípravy. Ochotných je na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny 59 procent podniků i s vědomím toho, že jde převážně o ženy, a to většinou s dětmi. Pětina firem se ještě rozhoduje, stejný podíl pak se zaměstnáváním uprchlíků nepočítá. Vyplývá to z březnového průzkumu pracovního portálu Profesia mezi 220 společnostmi.

    Průzkum také ukázal, jaké překážky firmám brání uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávat. Firmy, které uvedly, že nepočítají s jejich zaměstnáváním, pro ně v převážné většině nedokáží vytvořit pracovní místa. Potřebují zaměstnance s dobrou znalostí češtiny nebo angličtiny (36 procent), obávají se nedostatečných odborných znalostí (23 procent) a nemají zdroje na překlad a tlumočení potřebné pro nábor i zaučení (18 procent), uvedl Michal Novák z Profesia.cz.

  • Lídři Parlamentů dostali informace o další možné pomoci Ukrajině

    Ukrajině je možné pomoci například dodávkou protivzdušné obrany, protiraketové techniky nebo tanků. Lídry Parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska o tom dnes informoval předseda ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk. Na tiskové konferenci po jednání v Praze to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

    Podle Pekarové Adamové je nutné vytrvat ve vojenské i humanitární podpoře Ukrajiny. Česko podle ní poskytlo vojenský materiál v hodnotě zhruba 25 milionů eur (600 milionů korun) a humanitární pomoc za asi 12 milionů eur (téměř 300 milionů korun). „Ani jedna z těchto dvou větví pomoci zdaleka nekončí,“ dodala šéfka Sněmovny.

  • Merkelová si stojí za nepřijetím Ukrajiny do NATO

    Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová si stojí za svými rozhodnutími z roku 2008, kdy Severoatlantická aliance nenabídla Ukrajině členství. Agentuře DPA a deníku Bild to řekla mluvčí Merkelové. Ta rovněž uvedla, že bývalá dlouholetá šéfka německé vlády podporuje úsilí německého kancléře Olafa Scholze i mezinárodního společenství ukončit ruskou válku a ruské barbarství na Ukrajině. Kriticky se dnes k části svých dřívějších postojů vůči Rusku vyjádřil německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

    „Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová si stojí za rozhodnutími souvisejícími se summitem NATO v Bukurešti v roce 2008,“ uvedla mluvčí Merkelové. Od summitu tehdy Ukrajina s Gruzií očekávaly harmonogram jejich přijetí, NATO ale tehdy bez časového upřesnění pouze konstatovalo, že obě země se jednou členy aliance stanou.

  • Zelenskyj navštívil Buču

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča, v němž podle ukrajinských úřadů ruští vojáci zabili stovky civilistů. Informuje o tom ruskojazyčná verze serveru BBC. Zelenskyj znovu obvinil Rusko z válečných zločinů a řekl, že Ukrajina najde viníky zvěrstev v kyjevském regionu.

  • Policie ve Zlínském kraji kvůli situaci na Ukrajině vede trestní řízení

    Policie ve Zlínském kraji se v souvislosti se situací na Ukrajině, kterou 24. února napadlo Rusko, zabývá jen minimem případů. Trestní řízení zahájila jedno, a to kvůli schvalování ruské invaze na území Ukrajiny. Zabývá se také čtyřmi podněty týkajícími se schvalování války a genocidy. Na dotaz ČTK to dnes uvedla krajská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

    „Ve Zlínském kraji řešíme jeden případ z konce února, kdy žena na sociální síti veřejně schvalovala vojenské operace Ruské federace na území Ukrajiny, které mohou naplňovat dle mezinárodního práva znaky zločinu, případně trestných činů podle trestního zákoníku. Prověřujeme čtyři podněty, týkají se schvalování války a genocidy,“ řekla Kyšnerová.

  • Starostku vsi u Kyjeva Rusové zavraždili a pohřbili v mělkém hrobě

    Starostka obce Motyžyn v Kyjevské oblasti byla spolu se svým manželem a synem zastřelena a pohřbena v mělkém hrobě, uvedl dnes poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Novinářům na místě podle agentury Reuters rovněž ukázal těla částečně pohřbená v písku. Ukrajinské úřady z násilné smrti představitelky vesnice a jejích blízkých obvinily ruské invazní jednotky.

    Podle reportéra agentury Reuters se těla nacházejí v lese u vsi Motyžyn u statku, který byl téměř celý zničen. Nedaleko vypáleného hospodářství pak bylo tělo dalšího muže ve studni. Zdálo se, že byl svázaný, píše agentura. Ta zároveň upozornila, že nemohla nezávisle ověřit, kdo rodinu starostky zabil.

  • Na webu Pardubic je sekce aktivit pro ukrajinské uprchlíky

    Město Pardubice zřídilo na svém webu sekci přehledu různých aktivit a jazykových kurzů pro ukrajinské uprchlíky. Sdružuje nabídky na jednom místě, uvedla Alexandra Tušlová z tiskového úseku magistrátu.

  • HWPL poslala dodávku humanitární pomoci do Mariupolu

    Mezinárodní mírová organizace HWPL uspořádala druhé kolo sbírky na pomoc Ukrajině. Životně důležitou humanitární pomoc v hodnotě přibližně 50 000 Kč dobrovolníci vyložili přímo na polsko-ukrajinských hranicích, kde si ji převzali členové křesťanské nadace Pilgrim. Zboží bylo doručeno do přístavního města Mariupol, které se v důsledku více než měsíc trvající ruské invaze ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.

    Součástí druhé várky hmotné pomoci pro Ukrajinu jsou především trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, spacáky, karimatky nebo powerbanky. Část materiálu v hodnotě 26 000 Kč byla pořízena z prostředků organizace HWPL, zbývající položky – včetně oblečení nebo spacáků – na místo přinesla veřejnost. Veškerý materiál byl skladován v prostorách mešity v městské části Praha-Libeň. Iniciativa, jejímž účelem je zmírnění humanitární krize v Mariupolu, tak velkou měrou přispěla i k rozvoji mezináboženského dialogu v České republice.

  • Rakousko podporuje zesílení sankcí proti Rusku, ale ne embargo na plyn

    Rakousko podporuje zesílení sankcí proti Rusku, ale nikoli embargo na dovoz plynu. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Ö1 to dnes řekl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Šéf rakouské diplomacie i vicekancléř Werner Kogler se vyslovili pro mezinárodní vyšetření událostí v ukrajinském městě Buča, kde po stažení ruských vojáků zůstaly stovky mrtvých těl civilistů.

    „Vždy jsme u sankcí říkali, že mají zasáhnout ty, na které cílí, a nemají se nám vrátit jako bumerang,“ řekl lidovecký ministr (ÖVP). V případě dodávek plynu by to podle něj byl právě tento případ.

  • Ukrajinci mohou žádat o humanitární dávku v Pražské tržnici

    Lidé prchající před válkou na Ukrajině mohou ode dneška žádat o humanitární dávku na novém pracovišti úřadu práce v Pražské tržnici. Pobočka v hale číslo 29 je určená speciálně pro podávání a zpracování žádostí o dávku, na místě je proto klientům k dispozici tlumočník, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Kateřina Beránková. Na humanitární dávku 5000 Kč měsíčně mají nárok uprchlíci, kteří dorazili do Česka po 24. únoru, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu.

  • Z bojišť přichází stále více zpráv o znásilňování

    Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. „Znásilnění jako zbraň,“ zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi.

  • Putin podepsal dekret, který omezuje vydávání víz pro „nikoliv přátelské“ země

    Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS. Výnos podle ní a agentury Reuters pozastavuje vydávání víz ve zjednodušeném režimu pro občany těchto zemí. Týká se to Evropské unie, Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, dodal TASS. Moskva tak reaguje na sankce uvalené na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině, píše Reuters.

  • Na Mallorce dnes úřady zabavily jachtu dalšího ruského oligarchy

    Úřady dnes na Mallorce zadržely jachtu jednoho z ruských oligarchů. Agentura AP oznámila, že na palubu plavidla dlouhého 78 metrů v ceně odhadované na 120 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) vstoupili v přístavu Palma de Mallorca policisté. Španělská policie jednala na žádost USA a v součinnosti s americkými úřady. Zdroj ze španělské pobřežní hlídky oznámil, že loď plula pod vlajkou Cookových ostrovů. Na serveru Superyachtfan.com je loď označená jako Tango a charakterizovaná jako nejluxusnější z rekreačních plavidel s hodnotou 120 milionů dolarů.

  • V Luhanské oblasti došlo k výraznému nahromadění ruských sil

    „Mohu potvrdit, že dochází ke značnému nahromadění vojsk a vojenské techniky, která se připravuje na velkou ofenzívu,“ uvedl podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent gubernátor Luhanské oblasti Serhiy Haidai.

  • Ruské ztráty od začátku invaze na Ukrajinu

  • Řecko otevřelo v Oděse konzulát

    Řecko dnes v Oděse znovu otevřelo svůj konzulát. Oznámil to konzul Dimitris Dochtsis, uvedla agentura AFP. V neděli ukrajinský přístav navštívil šéf řecké diplomacie Nikos Dendias.

  • Dejte Ukrajině šanci zastavit ruskou agresi, vyzývá místopředseda ukrajinské vlády

    „Pokračujeme v objevování hrůz, které ruská vojska zanechala v Buči. Dejte Ukrajině šanci zastavit ruskou agresi,“ vyzval na twitteru Spojené státy místopředseda ukrajinské vlády Mykhailo Fedorov. Doplnil také, že ukrajinská armáda nejvíce potřebuje těžké dělostřelectvo, obrněná vozidla, tanky, vojenské nákladní automobily a dálkové protiletadlové systémy.

  • Rusko odmítlo obvinění z masakru civilistů

    Ruské vedení dnes odmítlo obvinění vůči ruské armádě ze svévolného zabíjení civilistů ve městě Buča poblíž Kyjeva. Ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění dokládaná záběry, na nichž jsou vidět desítky zmasakrovaných civilistů, označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který obvinění „kategoricky“ odmítl.

  • Ruské síly opustily okolí Černihivu, odcházejí i ze Sumské oblasti

    Ruské jednotky opustily pozice u města Černihiv, ale v Černihivské oblasti někteří vojáci ruských invazních sil zůstávají. Podle agentury Reuters to dnes řekl tamní gubernátor Vjačeslav Čaus. Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.

  • EU může protiruské sankce výrazně přitvrdit, řekl vicekancléř Habeck

    Evropská unie může sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu výrazně přitvrdit. Na dnešní tiskové konferenci to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Možné embargo na dovoz energetických surovin z Ruska ale nepodpořil kvůli vysoké energetické závislosti Německa na Rusku. Dodal, že Německo chce být na Rusku co nejdříve nezávislé.

  • Ukrajinci objevili v Kyjevské oblasti nejméně 400 zabitých civilistů

    Po odchodu ruských jednotek z některých regionů nacházejí Ukrajinci další těla zabitých civilistů, dosud jich objevili nejméně 400, informovala dnes s odvoláním na místní představitele stanice CNN. Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová podle agentury Ukrinform sdělila, že z Kyjevské oblasti úřady dosud odvezly těla 410 zabitých civilistů.

  • Slovensko podle premiéra Hegera trvá na platbách za plyn z Ruska v eurech

    Slovensko podle premiéra Eduarda Hegera trvá při nákupu zemního plynu z Ruska na platbách v eurech. Heger to uvedl poté, co ministr hospodářství Richard Sulík ve víkendové televizní diskusi připustil možnost úhrady v rublech, jak to od takzvaných „nikoli přátelských zemí“ požaduje Moskva. Sulíka za to kritizovali někteří kolegové z vládní koalice.

  • Britský tisk o masakru v Buči

    Přehled titulních stran britského tisku na sociální síti Telegram.

    https://t.me/dimsmirnov175/31999

  • Majitel Seznamu Ivo Lukačovič daruje Ukrajině 100 miliónů korun na nákup zbraní

    „Záběry masakru v Buče z hlavy už asi nikdy nedostanu. Posílám proto co nejdříve 100 miliónů korun na nákup zbraní pro hrdinnou ukrajinskou armádu,“ napsal český miliardář Lukačovič na twitter. „Čím dříve ty  ruské bezmozky vypráskají, tím více nevinných dětí, žen a civilistů se podaří zachránit,“ doplnil. 

  • Ruské síly včetně žoldnéřů míří na Donbas, uvádí britské ministerstvo obrany

    Ruská ofenziva se zaměřuje na Donbas na východě Ukrajiny a do oblasti míří další ruské jednotky, včetně žoldnéřů z ruské soukromé Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) armády. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to dnes napsalo britské ministerstvo obrany.

  • Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od ruské invaze přes 300 tisíc lidí

    Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze už přes 300 tisíc uprchlíků. Pětina z nich požádala v zemi o status dočasného útočiště, který umožňuje například přístup k pracovnímu trhu a zdravotní péči. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského ministerstva vnitra.

  • WTO kvůli válce na Ukrajině výrazně snížila odhad růstu světového obchodu

    Světová obchodní organizace (WTO) kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 4,7 procenta, oznámila šéfka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová. Za zhoršením výhledu stojí rovněž problémy v dodavatelských řetězcích, které začaly v důsledku pandemie covidu-19. Informovala o tom stanice BBC.

    Okonjová-Iwealová v rozhovoru s BBC upozornila, že podíl Ruska a Ukrajiny na globálním vývozu zboží sice činí jen zhruba 2,5 procenta, ale v některých sektorech mají tyto dvě země velmi významné postavení. Varovala rovněž, že výpadky v dodavatelských řetězcích nyní tlačí vzhůru ceny potravin, což by mohlo vést k potravinové krizi.

    Ruský útok na Ukrajinu narušil dodávky řady potravinářských produktů, včetně pšenice a kukuřice. „Skutečně se obávám hrozby hladu, zejména v chudých zemích,“ uvedla šéfka WTO. Upozornila například, že pšenici a další obilí dováží z Ruska a Ukrajiny více než polovina afrických zemí.

  • Satelitní snímky Buče ukazují příkop na místě, kde se našel masový hrob

    Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že snímky mrtvých v Buči byly pořízeny na příkaz USA, aby mohly sloužit k obviňování Ruska.

  • Středočeská asistenční centra dosud odbavila 19 817 uprchlíků

    Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za neděli odbavila 118 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Je to o 83 méně než minulou neděli a o 42 méně než v sobotu. Od začátku fungování krajská centra mimo Prahu odbavila 19 817 Ukrajinců, za poslední týden od pondělí přes 1800, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.

    V Kutné Hoře se v neděli zaregistrovalo 46 lidí, v Mladé Boleslavi 52 a v Příbrami 20. Ubytování zajistili pracovníci center v neděli pro 19 z nich, od zahájení provozu se to podařilo pro 3032 běženců. Od pátku mají centra zkrácenou provozní dobu. Zatímco dříve byla otevřena nepřetržitě, nyní je to od 07:00 do 21:00. Kromě center v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami má kraj společné středisko s Prahou v Kongresovém centru Praha, i tam počet zaregistrovaných běženců klesá.

  • Čeští vojáci dnes odjedou na misi na Slovensko

    Čeští vojáci dnes odjedou na misi na Slovensko, kde povedou mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance. Jednotka vznikla kvůli snaze NATO posílit východní členské země aliance kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po útoku Ruska na Ukrajinu. Uskupení může mít až 2100 vojáků, česká armáda do něj vyšle několik set vojáků.

    Jádro českého příspěvku budou tvořit příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi, vysláni by měli být také vojáci 73. tankového praporu nebo specialisté elektronického boje a bezpilotní prostředky. Český kontingent by měl čítat nejméně 400 vojáků, a to včetně velitele, týmu Vojenské policie a jednotek bojové a logistické podpory.

  • OSN potvrdila smrt 1417 civilistů během ruské invaze na Ukrajinu

    Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zraněných bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace.

    Za hlavní přičinu smrti a ranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.

    Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.

  • Ukrajina dobyla další města

    Ukrajinci dobyli další města, jsou mezi nimi Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka na trase z Kyjeva do Černihivu. Získání těchto sídel je důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra.

  • Stahování ruských vojsk

    Ruská vojska se stahují ze Sumské oblasti na severovýchodě země, oznámil podle agentury Unian gubernátor Dmytro Žyvyckyj. Současně varoval, že je ještě brzy na to, aby se dalo hovořit o osvobození oblasti, protože pokračuje její čištění od nepřítele.

  • Rusko ničilo Oděsu že vzduchu

    Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv. Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny hlásí zesílené ostřelování ruskou armádou.

  • Na Oděsu dopadají další rakety

    Rusové posílají na Oděsu druhou salvu raket za tuto noc.

  • Ruští vojáci ostřelovali Charkov, Ukrajinci hlásí sedm mrtvých a 34 raněných

    Ruští vojáci dnes ostřelovali druhé největší ukrajinské město Charkov. Oblastní prokuratura oznámila, že zemřelo sedm lidí a dalších 34 utrpělo zranění. Ruský útok dnes podle oblastní správy zasáhl také nemocnici ve městě Rubižne v Luhanské oblasti. Při tomto útoku zemřel jeden člověk.

    „Večer okupanti ostřelovali charkovský obvod Slobidskyj,“ oznámil gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, který původně hovořil o 23 mrtvých a raněných. Místní prokurátor později upřesnil, že zahynulo sedm lidí a dalších 34 bylo zraněno, včetně tří dětí. Poničeno údajně bylo deset domů a také vozovna trolejbusů.

  • Zelenskyj pozval Merkelovou a Sarkozyho do Buči

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že zve bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Buči, aby viděli, k čemu vedlo 14 let ústupků Rusku. Ukrajinské úřady i svědci na místě informovali o tom, že ruští vojáci během doby, co Buču ovládali, zabili asi 300 jejích obyvatel.

  • Šéf OSN je hluboce šokován záběry z Buči

    Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je hluboce šokován záběry mrtvých civilistů z města Buča ležícího nedaleko Kyjeva. Vyzval k nezávislému vyšetření jejich smrti a aby lidi za ni zodpovědní byli pohnáni k odpovědnosti.

  • Donbas hlásí zesílenou aktivitu ruské armády

    Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny hlásí zesílené ostřelování ruskými silami, které se naopak stáhly z okolí Kyjeva. Gubernátor Doněcké oblasti označil situaci v regionu jako turbulentní, uvedla dnes agentura Reuters.

  • Je třeba jednat o konci nákupu plynu z Ruska

    V souvislosti se zločiny, kterých se ve městě Buča u Kyjeva zřejmě dopustila ruská armáda, požaduje německá ministryně obrany Christine Lambrechtová zpřísnění protiruských sankcí. V rámci Evropské unie je podle ní třeba jednat o ukončení nákupu ruského plynu.

  • Ve sklepě ve městě Buči našli 18 umučených lidí. Uřezané uši, vytrhané zuby

    Reportérka CNN Natasha Bertrand na twitteru přinesla informaci, že ve městě Buči našli ve sklěpě domu těla 18 umučených lidí. „Mučili lidi. Některým z nich uřízli uši. Ostatním vytrhali zuby. Byly tam děti ve věku 14, 16 let i dospělí.‘“

    
    
  • Premiér Fiala reaguje na záběry z míst osvobozených ukrajinskou armádou

  • Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží

    Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl dnes dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

  • Nadace Olgy Havlové poskytne studentům z Ukrajiny stipendia

    krajinští studenti středních a vysokých škol mohou v Česku získat jednorázová či dlouhodobá stipendia z fondu vzdělání Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Přihlášky o podporu mohou podávat do konce dubna. Připraveno je pro ně půl milionu korun. Kolika studentům mohou peníze pomoci, není možné odhadnout. 

  • Policie zahájila 138 trestních řízení v souvislosti s migrací z Ukrajiny

    Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků. V České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

  • Papež vyzval k modlitbám za Ukrajinu

    Papež František dnes, během druhého dne své návštěvy na Maltě, sloužil mši před tisíci věřících. Vyzval přitom k modlitbám za válkou zasaženou Ukrajinu.

  • Vznikne post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády

    V Česku vznikne speciální pozice koordinátora uprchlické krize přímo na Úřadu vlády. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce dnes řekl, že vytvoření postu bude součástí strategie, kterou předloží ve středu na vládu. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

  • Migrační krize dosud ministerstvo vnitra stála asi deset miliard

    Ministerstvo vnitra dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. V České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Strategii dalšího zvládání migrace ve středu probere vláda, Sněmovně ji chce ministr předložit 14. dubna.

  • Moskva popřela, že návrh dohody s Ukrajinou je připraven k projednání prezidenty

    Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij dnes popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory vyjednavačů podle něj budou pokračovat v pondělí. Medinskij také uvedl, že ukrajinská strana zaujala „realističtější“ pozici ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, informovala agentura TASS.

  • Média informují o smrti litevského filmaře Kvedaravičiuse v Mariupolu

    V Mariupolu na východě Ukrajiny při ruském útoku zahynul litevský filmový dokumentarista Mantas Kvedaravičius. Informovala o tom s odvoláním na filmařovy kolegy agentura Reuters, která upozornila, že zprávu nemohla bezprostředně ověřit. O Kvedaravičiusově smrti píší i litevská a ukrajinská média. Režisér se v poslední době věnoval natáčení právě v Mariupolu – přístavu u Azovského moře, na který útočí ruská armáda a kde jsou podle úřadů desetitisíce lidí vystaveny humanitární katastrofě.

    „Náš přítel a účastník Artdocfestu, litevský dokumentarista Mantas Kvedaravičius, byl v Mariupolu zavražděn s kamerou v ruce v této zasrané válce zla proti celému světu,“ napsal na facebooku ruský filmový režisér Vitalij Manskij, který je zakladatelem festivalu dokumentárních filmů Artdocfest.

  • Podněstří popřelo, že se zde ruské jednotky připravují na útok ze západu

    Za „zcela nepravdivé“ označilo Podněstří ukrajinské tvrzení, že se ruské jednotky na jeho území přesouvají a mohou se připravovat na útok na Ukrajinu ze západu. Informovala o tom dnes agentura AP. Separatistická proruská republika Podněstří se od Moldavska odtrhla v 90. letech minulého století, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci.

    Ukrajinský generální štáb dříve uvedl, že ruské jednotky nasazené v Podněstří se připravují „demonstrovat připravenost k ofenzivě a případně i k nepřátelským akcím proti Ukrajině“.

  • Vicepremiér Kaczyński je otevřený k rozmístění jaderných zbraní USA v Polsku

    Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński dnešnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok „značně zesílil odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.

    Před více než pěti týdny zahájilo Rusko agresivní válku proti sousední Ukrajině, která sousedí také s Polskem. Varšava naléhá na spojence, aby Severoatlantická aliance posílila své východní křídlo. Podle Kaczyńského dává v zásadě smysl, aby jaderné zbraně byly součástí tohoto posilování.

  • ČR v sobotu vydala Ukrajincům 2574 víz, od začátku invaze více než 257.000

    Česká republika vydala v sobotu ukrajinským uprchlíkům 2574 víz, od začátku ruské invaze již dostalo vízum 257.111 běženců. Počet vydaných víz se v posledních dnech snižuje. Cizinecké policii se dosud nahlásilo 144.462 lidí, v sobotu jich bylo 1933. Údaje dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Děti do 15 let se registrovat nemusí.

    V pondělí ministerstvo vydalo 5100 víz, v úterý a ve středu se počet pohyboval kolem 3500. Od čtvrtka pak počet klesl pod 3000.

    Nejvíce uprchlíků před válkou je dlouhodobě v Praze, podle sobotních údajů jich bylo více než 61.000.

  • Středočeská asistenční centra dosud odbavila 19.699 uprchlíků, za sobotu 160

    Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za sobotu odbavila 160 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Je to méně než v minulých dnech. V pátek obsloužila 295 běženců a ve čtvrtek 194, ve stejný den před týdnem to bylo 202 lidí. Od začátku fungování krajská centra mimo Prahu odbavila 19.699 Ukrajinců, kteří svou zemi opouštějí po ruské invazi, informoval dnes ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

    Asistenční centrum v Kutné Hoře v sobotu zaregistrovalo 75 uprchlíků, mladoboleslavské 53 a příbramské 32. Celkem zajistila ubytování pro deset lidí.

  • Město Buča po vraždách civilistů označují Ukrajinci za novou Srebrenicu

    Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. V městě, které sousedí s Irpinem a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ministerstvo na twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. „Zvěrstva“ v Buče odsoudila mimo jiné britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

  • Ruské síly napadly dnes v noci ze vzduchu Oděsu, hlásí místní úřady

    V Oděse se dnes v brzkých ranních hodinách ozvala řada výbuchů, napsala s odvoláním na svědka agentura Reuters. Městská rada podle agentury Unian potvrdila, že Oděsa čelí vzdušným útokům ruských sil, a oznámila, že část ruských raket zničila protivzdušná obrana. „Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.

    V některých částech Oděsy, přístavního města na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům města doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě, informovala agentura Unian.

  • Elitní jednotka a chlouba ruské armády utrpěla zdrcující ztráty

    V každé armádě existují jednotky, na které je velení pyšné a které patří k elitě konkrétního vojska. V ruském případě to byl 331. gardový výsadkový pluk, jenž vznikl již v prosinci 1944 a jehož členové se podíleli na závěrečných bojích proti nacistům na území Maďarska, Rakouska i Československa. Příslušníci tohoto útvaru se v roce 1995 účastnili činnosti mírové mise jako součást sil OSN v bývalé Jugoslávii. Nyní však agentura BBC z otevřených zdrojů zjistila, že pluk na Ukrajině utrpěl těžké ztráty. Více ZDE.

  • Na Letné se dnes uskuteční benefiční koncert Společně pro Ukrajinu

    Na pražské Letenské pláni se dnes uskuteční benefiční koncert Společně pro Ukrajinu. Vystoupí řada interpretů, osobnosti z řad herců, sportovců či promluví lidé, kteří válku na Ukrajině zažili osobně, přežili a podařilo se jim utéct. Na facebooku mají o událost zájem tisíce lidí, koncert se bude přenášet on-line prostřednictvím streamu.

  • Britové poslali Ukrajincům zbraně, které ovlivní válku a těžko se proti nim brání. Rusové slibují odplatu

    Pomoc Ukrajině, která je stále pod útokem okupačních vojsk Vladimira Putina, nekončí. Naposledy se jako velcí spojenci napadené země ukázali Britové. Ti totiž poslali Ukrajincům mimo jiné superrychlé střely, jejichž pomocí začali vojáci likvidovat ruské vzdušné síly. Zprávu z deníku The Sun potvrzuje ruská agentura TASS. Ta uvádí, že ze Spojeného království míří na Ukrajinu britské dělostřelecké a protilodní systémy dalekého dosahu. Více ZDE.

  • Putinovy dny jsou sečteny, izolaci od trhů a technologií režim nepřečká, říká někdejší náměstek ministra Milov

    Putinismus nebyl postaven tak, aby vydržel tak rozsáhlou izolaci od globálních trhů, technologií, finančních systémů a logistiky, k jaké došlo následkem sankcí uvalených kvůli válce na Ukrajinu, říká Vladimir Milov, ruský opoziční politik, ekonom, bývalý náměstek ruského ministra energetiky a dnes poradce opozičního vůdce a protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného. Rusko podle něj prostě nemá zdroje a schopnosti takovou situaci ustát. Více ZDE.

  • Rusko podle Londýna zvýšilo své letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny

    Rusko během uplynulého týdne zvýšilo letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Upozornění ministerstva je v souladu s nejnovějším varováním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož se nyní ruské síly zaměří na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny.

    Britské ministerstvo obrany dále uvedlo, že ruská snaha o získání převahy ve vzduchu naráží na značný odpor ukrajinských sil. Ruské straně se nedaří identifikovat a likvidovat ukrajinské systémy protivzdušné obrany, a její stroje jsou tak v ohrožení.

  • CNN: Putin se bude snažit ovládnout východ Ukrajiny do 9. května

    Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Podle jednoho ze zdrojů stanice se toho ruský prezident Vladimir Putin bude snažit dosáhnout do 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství.

    Ruským pozemním silám se na Ukrajině zatím nedaří udržet kontrolu nad oblastmi, o které svádějí boje, napsala CNN na svém webu. Putin je tak pod stále větším tlakem, aby ukázal, že Rusko přeci jen dosáhlo vítězství.

  • Počet obětí úterního ruského náletu na ukrajinský Mykolajiv stoupl na 36

    Počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny stoupl na 36. Na telegramu o tom informoval oblastní gubernátor Vitalij Kim. Právě on mohl být podle zdejšího starosty Oleksandra Sjenkevyče hlavním terčem útoku, napsala agentura Unian.

  • V Budapešti se konala demonstrace proti Orbánovi a na podporu Ukrajiny

    Asi tisíc lidí dnes v Budapešti za deštivého počasí dávalo najevo svoji podporu Ukrajině a vyjadřovalo nesouhlas s politikou maďarského premiéra Viktora Orbána vůči Rusku. Shromáždění svolala facebooková skupina Milion pro svobodu Ukrajiny a vystoupili na něm maďarští a ukrajinští umělci, píše agentura APA. V neděli se v Maďarsku konají parlamentní volby, v nichž se rozhodne, zda Orbán zůstane u moci čtvrté volební období v řadě.

  • Litva zakázala dodávky ruského plynu

    Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska, oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.

  • Ukrajinci získali zpět přes 30 obcí u Kyjeva

    Ukrajinští vojáci získali podle ukrajinských úřadů zpět pod kontrolu město Brovary, které leží asi 20 kilometrů východně od Kyjeva. Dohromady už bylo v regionu osvobozeno více než 30 obcí, informoval dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.

  • V areálu Černobylské jaderné elektrárny znovu zavlála ukrajinská vlajka

    V areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu dnes byla slavnostně vztyčena ukrajinská vlajka. Stalo se tak poté, co se z místa stáhly ruské jednotky, které elektrárnu okupovaly od prvních dnů nynější války na Ukrajině.

  • Rusové při náletu na Mykolajiv zabili 35 lidí

    Počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny stoupl na nejméně 35. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na oblastního gubernátora Vitalije Kima. Právě on mohl být podle zdejšího starosty hlavním terčem útoku, napsala agentura Unian.

  • Rusové podle ukrajinských úřadů rozehnali demonstraci v Enerhodaru

    Ruští vojáci násilím rozehnali demonstraci místních obyvatel v okupovaném ukrajinském městě Enerhodar, ve kterém se nachází Záporožská jaderná elektrárna. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Několik lidí podle ní Rusové zadrželi.

    Obyvatelé Enerhodaru se podle Reuters shromáždili v centru města, aby vyjádřili svůj nesouhlas s okupací ruskými jednotkami. Zazpívali mimo jiné ukrajinskou hymnu.

    Ruští vojáci podle místní správy demonstraci rozehnali a několik lidí zadrželi. „Okupanti rozhání protestující výbuchy,“ uvedly místní úřady na telegramu. Podle Reuters je na videu z místa vidět, jak Rusové hází do davu zábleskové granáty. Kolik Ukrajinců se demonstrace zúčastnilo a kolik jich Rusové zadrželi, není jasné.

  • Roskosmos připraví návrhy možného ukončení spolupráce na ISS

    Ruská vesmírná agentura Roskosmos připraví konkrétní návrhy pro politické vedení země ohledně možného ukončení spolupráce s ostatními zeměmi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na twitteru to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

    Rogozin ve vyjádření kritizoval protiruské sankce přijaté po invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je podle něj „zabít ruskou ekonomiku a uvrhnout naše lidi do zoufalství a hladu, dostat naši zemi na kolena.“ Sankce podle něj sice neuspějí, jejich záměr má ale za jasný.

  • Za měsíc činnosti centra v Pardubicích se v něm zaregistrovalo 9989 uprchlíků

    Za měsíc činnosti Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Pardubicích se v něm do pátečních 17:00 zaregistrovalo 9989 uprchlíků. Ubytování našlo s jeho pomocí 1501 lidí, denně jich bylo průměrně 50. Hasiči do pátečních 12:00 převezli 2186 uprchlíků, uvedla dnes mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková.

    Centrum začalo fungovat 2. března v budově krajského úřadu v sále Jana Kašpara, který dříve sloužil i jako očkovací centrum. Uprchlíci před válkou na Ukrajině v něm dostanou komplexní informace k pobytu v České republice. Především se ale mohou zaregistrovat do potřebných registrů a být přihlášeni v cizineckém režimu k pobytu v Česku. Centrum má také na starosti organizaci humanitární pomoci v regionu, jeho prostřednictvím se také uprchlíci mohu ubytovat. Spadá pod ně i centrální velkosklad zřízený v České Třebové, kam se dopravují sbírky materiálu od měst, obcí a neziskových organizací.

  • Adresa ruské ambasády v Praze se změnila

    Na návrh Prahy 6 došlo ke změně adresy ruské ambasády v Praze. Nyní sídlí na adrese Ukrajinských hrdinů.

  • Ukrajinský fotograf Maks Levin nalezen mrtvý v Kyjevské oblasti

    Levin se ztratil 13. března, když cestoval do Kyjevské oblasti v okrese Vyšgorod, aby tam zdokumentoval nepřátelské akce. Levin spolupracoval s Reuters, BBC a AP. Zanechal po sobě čtyři děti a manželku.

  • Brněnští strážníci pozvali děti z Ukrajiny na dopravní hřiště

    Třicítka ukrajinských dětí ve věku od pěti do 16 let v doprovodu desítky maminek přijela dnes otestovat dopravní hřiště Městské policie Brno v Bauerově ulici vedle koupaliště Riviéra. Navzdory nízké teplotě se bez ohledu na věk bavily při jízdě zručnosti, někteří zkoušeli své znalosti při řešení dopravních situací na interaktivní obrazovce.

    „Původně byla akce připravená už před dvěma týdny, kdy bylo podstatně tepleji, ale překazila ji nemoc. Další posouvání už jsme nechtěli riskovat,“ uvedl mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

  • V Mariupolu i v dalších městech by měla začít evakuace

    Na Ukrajině by se dnes mělo otevřít sedm koridorů pro evakuaci obyvatel obležených oblastí. Jeden má být i v nejhůře postiženém Mariupolu, kde jsou stále uvězněny desítky tisíc lidí.

  • Ukrajinská ekonomika může podle Kyjeva letos klesnout až o 40 procent

    Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom dnes informovalo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.

    „Ruská agrese proti Ukrajině zásadně změnila naši ekonomiku. Naše prognóza poklesu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2022 je 16 procent a celkový roční pokles by mohl dosáhnout 40 procent,“ citovalo prohlášení ministerstva hospodářství prvního náměstka tohoto úřadu Denyse Kudina.

  • V evropských třídách se řeší válka na Ukrajině, děti mají mnoho otázek

    Jednoho slunečného rána se děti v jihoanglickém městečku Horsham vrátily z přestávky, při níž si hrály na honěnou. Znepokojeny válkou na Ukrajině, začaly klást své učitelce otázky, píše list The New York Times (NYT).

    „Rusko je dost velké, proč chce další zemi?“ ptaly se. Jedenáctiletý Max se s pohledem upřeným do atlasu ptal své učitelky na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Proč většinu šílených lidí tvoří muži,“ zajímala se 11letá Jessica. Její vrstevnice Issy se otočila na učitelku. „Zůstala byste a bojovala byste za svou zemi?“ zeptala se.

    Tara Harmerová, která učí již 36 let, se zamyslela. „Je to těžká otázka, že?“ uvedla. „Mým instinktem by bylo vás chránit,“ uvažovala. „Ano, myslím, že bych bojovala za svou zemi,“ dodala.

    Zatímco se Evropané potýkali se šokem z války, která se odehrává skoro za humny, a snaží se zorientovat v množství válečného zpravodajství, učitelé měli jen málo času na zpracování toho, co se děje – museli dětem poskytnout odpovědi, a to rychle.

    „Dostal jsem sto otázek,“ řekl Sandro Pellicciotta, který vyučuje zeměpis na střední škole v severoitalské Bologni. „A abych byl upřímný, docela se bojím, abych neřekl nějakou blbost,“ dodal.

    Dnešní školáci se narodili dlouho po balkánských konfliktech v 90. letech a někteří byli ještě batolata, když vrcholila válka v Sýrii. Žádný konflikt, který si vzhledem ke svému věku mohou pamatovat, se na jejich tiktokových kanálech neobjevil v takové míře jako válka na Ukrajině, ani se neodehrával tak blízko jejich domova.

  • Ukrajinská armáda podle Londýna postupuje u Kyjeva

    Ukrajinská vojska postupují za stahující se ruskou armádou u hlavního města Kyjeva a na východě se jim podařilo částečně uvolnit sevření Charkova. Ve svém pravidelném hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Moskva opustila své původní plány na obsazení klíčových ukrajinských měst a chystá se na novou fázi války.

    Podle britského hodnocení dění na bojišti se ukrajinská armáda snaží postupovat z již dříve osvobozené Irpině do kyjevských předměstí Buča a Hostomel. Ze strategicky významného hostomelského letiště, které bylo dějištěm prudkých bojů od prvních dnů války, se podle Londýna ruské jednotky stáhly.

  • Uprchlíků z Ukrajiny odbavených v asistenčním centru v Praze ubylo

    Odbavených uprchlíků před válkou v pražském asistenčním středisku pomoci Ukrajincům ubylo také v pátek. Kongresové centrum, kde středisko společné pro Prahu a Středočeský kraj funguje, odbavilo 706 lidí. Ve čtvrtek jich bylo 860, před týdnem 1153. Na twiteruo tom dnes informovala středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Od vpádu ruské armády na Ukrajinu zahájeného 24. února pražské středisko dosud odbavilo 63.290 lidí.

    „Ubytování zajištěno pro 88 osob, z toho nula v režimu nouzového přístřeší (tělocvičny),“ uvedla Pecková. K odbavení do jiných krajů podle ní autobusy z Prahy převezly 46 lidí. Ve Středočeském kraji fungují také centra pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami, za pátek podle Peckové odbavila téměř 300 lidí.

  • Čína úmyslně neobchází sankce, chce ale dále obchodovat s Moskvou

    Čína úmyslně neobchází sankce zavedené západními státy proti Rusku kvůli invazi na Ukrajině. Peking se ale nepovažuje za součást konfliktu a chce dále udržovat obchodní vztahy s Moskvou. Dnes to tisku řekl představitel čínského ministerstva obchodu Wang Lu-tchung, informovala agentura Reuters. Při páteční videokonferenci představitelé Evropské unie Čínu vyzvali, aby pomohla s řešením konfliktu na Ukrajině a neobcházela uvalené sankce.

    „Čína nepatří mezi strany dotčené krizí na Ukrajině. Myslíme, že by (konflikt) neměl ovlivnit naše normální obchodní vztahy s jakoukoliv další zemí,“ řekl Wang, který vede na ministerstvu odbor pro evropské záležitosti. Dodal, že udržováním běžného obchodu s Moskvou Peking podporuje globální ekonomiku. Dodal, že Čína podporuje jednání o příměří, ale role Pekingu v rozhovorech „by neměla být přeceňována“.

  • Do bojů v Irpini se zapojili i zahraniční dobrovolníci, včetně Čechů

    Do bojů ve městě Irpiň u Kyjeva se na ukrajinské straně zapojili i dobrovolníci ze zahraničí. A mezi nimi bylo i řada Čechů, uvedl server The Kyiv Independent. Ukrajinské úřady prohlásily město za osvobozené tento týden. Podle agentury AFP ale ukrajinská armáda dosáhla ve městě Pyrrhova vítězství vzhledem k rozsahu destrukce.

    Do boje se mnozí dobrovolníci zapojili jen po krátkém výcviku. „Rozdíly mezi mezinárodními legionáři jsou rozsáhlé – od lidí, kteří byli ještě nedávno vojenskou elitou, až po snílky bez výcviku, kteří se přidali k ukrajinskému a velmi romantizovanému boji proti druhé největší vojenské mocnosti,“ uvádí server The Kyiv Independent. Podle něj je v mezinárodních jednotkách slyšet směs řečí a ne každý zahraniční voják zcela chápe pokyny svých nadřízených. „Pro mnoho zahraničních dobrovolníků byla brutalita bojů o Irpiň opravdovým šokem,“ dodává server.

  • Ukrajinci osvobodili další vesnice

    Ukrajinská armáda osvobodila vesnici Šestovyca v Černihivské oblasti asi 150 kilometrů severně od Kyjeva. Podle webu listu The Kyiv Independent to uvedlo vedení tamních ukrajinských sil.

  • USA pošlou další pomoc Ukrajině

    Spojené státy pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun). Jedná se o bezpilotní prostředky nebo naváděné střely, informovala dnes agentura Reuters. Podle deníku The New York Times Washington pracuje se spojenci na předání Ukrajině tanků sovětského původu. Takové má ve výzbroji i česká armáda.

    Washington Kyjevu poskytne laserem naváděné střely, bezpilotní prostředky, zařízení pro noční vidění, munici či opancéřovaná vozidla. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho USA Ukrajině poskytly od začátku ruské invaze vojenskou pomoc v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů (35 miliard korun). „Toro rozhodnutí potvrzuje neotřesitelný závazek Spojených států vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny,“ uvedl Kirby.

  • Rusko chystá nové útoky v Donbase a Charkově, řekl Zelenskyj

    Situace na východě Ukrajiny zůstává velmi vážná, na severu země se však ruské jednotky pomalu ale viditelně stahují. Řekl to v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj Rusko chystá nové vojenské údery v Donbase a Charkově, napsala agentura Reuters.

    „Někde jsou (Rusové) zatlačeni bojem. Jinde sami opouští své pozice,“ řek Zelenskyj o situaci na severu země. Obyvatele, kteří se od oblasti vrací, vyzval k velké opatrnosti. „(Rusové) položili miny na celém území, v domech, pod stroji a dokonci i pod těla těch, které zabili,“ řekl ukrajinský prezident. Lidé by se oblastí měli vrátit, až pomine nebezpečí ostřelování. Na východě země se podle prezidenta Rusko chystá na silnější vojenské údery.

  • Ruští školáci udali učitelku, která kritizovala Rusko za válku na Ukrajině

    (ČTK) Školáci v ruském městě Penza nahlásili na policii svoji učitelku, která kritizovala ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Podle informací nezávislého portálu Meduza poté úřady proti 55leté vyučující angličtiny zahájily stíhání na základě zákona, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu.

    Touto právní normou si ruské úřady vynucují, aby se v Rusku nešířily informace, které nejsou v souladu s oficiálním výkladem působení ruských sil na Ukrajině. Učitelce by mohlo hrozit až 10 let vězení, upozornila Meduza.

    Učitelka angličtiny se pustila do kritiky současných ruských aktivit v diskuse s žákyněmi osmé třídy o vyloučení Ruska ze sportovní soutěže. Jedna z žaček si stěžovala, že nebude moci odjet v červnu do Česka. Žáci rozhovor nahráli a předali ho policii.

    „Dokud se Rusko nezačne chovat civilizovaným způsobem, bude to trvat věčně,“ řekla učitelka podle záznamu zveřejněného na komunikační platformě Telegram. „Nikde nás teď nepřijímají, protože světové společenství se diví, jak je možné, že se v civilizovaném světě takhle někdo chová,“ řekla pedagožka. Prohlásila také, že v Rusku je „totalitní režim“ a přirovnala zemi k Severní Koreji.

  • Ruské rakety zasáhly rezidenční oblast v Oděse, tvrdí úřady

    (ČTK) Tři ruské rakety dnes zasáhly rezidenční oblast v ukrajinském přístavním městě Oděsa. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na gubernátora oblasti Maksyma Marčenka. Ukrajinská armáda informovala, že ruské jednotky se pokusily o raketový útok na „kritickou infrastrukturu“ ve městě, který se ale protivzdušné obraně podařilo zmařit.

    „Nepřítel právě zaútočil třemi raketami na sídliště,“ uvedl Marčenko na videu, které zveřejnil na internetu. Podle něj útok způsobil oběti, ale neupřesnil jejich počet.

    Podle ukrajinské armády ruská vojska zaútočila „zákeřným způsobem“ na městskou infrastrukturu, jejíž zničení by představovalo nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. O co se jednalo, armáda neupřesnila. Díky zásahu protivzdušné obrany ale rakety nezasáhly cíl.

  • Šéfka EP v Kyjevě slíbila evropskou pomoc s poválečnou obnovou Ukrajiny

    (ČTK) Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová dnes navštívila Kyjev a ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou a pomůže jí po válce s Ruskem znovu postavit její města. Invazí na Ukrajinu se Rusko pustilo do přímého střetu s Evropou, řekla původně maltská politička, která stanula v čele EP v lednu. Metsolaová rovněž ujistila, že europarlament podpoří úsilí Ukrajiny o zahájení procesu směřujícího k členství v Evropské unie. „Prosím, věřte mi, když říkám, že Evropský parlament, Evropská unie a Evropané stojí za Ukrajinou. Proto jsem dnes tady, protože stojíme za vámi,“ řekla Metsolaová po příjezdu do ukrajinské metropole, kde se setkala s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem, premiérem Denysem Šmyhalem a nakonec i s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

  • Za dobu ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v této zemi nejméně 1276 civilistů

    (ČTK) Za dobu ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v této zemi nejméně 1276 civilistů. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 115 dětí. Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala o tom, že o život přišlo v důsledku počínání ruských vojsk nejméně 153 dětí a dalších 245 jich bylo zraněno.

    OHCHR zaznamenal kromě 1276 zabitých civilistů také 1981 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

    Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. 

  • Červený kříž do Mariupolu nedojel, snahu o evakuaci lidí odložil

    (ČTK) Evakuovat civilisty z Mariupolu dnes nebylo možné. Podle světových agentur to večer oznámil Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC), jehož tým se během dne pokoušel do obléhaného města dostat. Musel se však vrátit do Záporoží. ICRC pokus o evakuaci obyvatel města odložil na sobotu, uvedla stanice BBC. Rusko i Ukrajina přitom podle dřívějšího vyjádření Mezinárodního výboru červeného kříže schválily evakuační plán pro těžce zkoušené přístavní město.

    „Tým ICRC, jenž se skládá ze tří vozidel a devíti pracovníků, dnes do Mariupolu nedorazil, ani neusnadnil bezpečný průchod civilistů,“ uvedla organizace. Pracovníci organizace se museli vrátit do Záporoží, jelikož „opatření a podmínky znemožnily pokračovat“ ve snaze o evakuaci. Tu se znovu pokusí zprostředkovat v sobotu. „Pro úspěch operace je rozhodující, aby strany dodržovaly dohody a poskytly nezbytné podmínky a bezpečnostní záruky,“ dodal ICRC.

  • Evropská komise: Podniky by neměly přistoupit na placení ruského plynu v rublech

    Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to dnes Evropská komise. „Sjednané kontrakty musí být respektovány,“ citovala agentura Reuters mluvčího komise. Až 97 procent příslušných kontraktů výslovně stanovuje platbu v dolarech či eurech, upozornil mluvčí.

  • Od začátku ruské invaze zemřelo nejméně 1276 civilistů

    Za dobu ruské invaze zemřelo na Ukrajině nejméně 1276 civilistů, oznámil dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala o tom, že o život přišlo v důsledku počínání ruských vojsk nejméně 153 dětí a dalších 245 jich bylo zraněno.

    Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu a Volnovachy v Doněcké oblasti, Izjumu v Charkovské oblasti, obce Popasna v Luhanské oblasti nebo města Irpiň v Kyjevské oblasti, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.

  • Ukrajina osvobodila město Buča

    Ukrajinským silám se podařilo znovu dobýt město Buča nedaleko Kyjeva, oznámil dnes starosta města Anatolij Fedoruk. Generální štáb ukrajinské armády upozornil, že ruští vojáci před odchodem z města, které mělo před válkou 27 000 obyvatel, podminovali objekty veřejné infrastruktury.

  • Macron se sešel se starostou Melitopolu Ivanem Fedorovem, který strávil několik dní v ruském zajetí

  • Šéfka Evropského parlamentu slíbila pomoc s poválečnou obnovou Ukrajiny

    Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která dnes navštívila Kyjev, slíbila pomoc s obnovou Ukrajinských měst po válce. Invazí na Ukrajinu se Rusko pustilo do přímého střetu s Evropou, řekla původně maltská politička, která stanula v čele EP v lednu.

    Metsolaová rovněž ujistila, že europarlament podpoří úsilí Ukrajiny o zahájení procesu směřujícího k členství v Evropské unii. „Prosím, věřte mi, když říkám, že Evropský parlament, Evropská unie a Evropané stojí za Ukrajinou. Proto jsem dnes tady, protože stojíme za vámi,“ řekla po příjezdu do Kyjeva, kde se setkala s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem a premiérem Denysem Šmyhalem.

  • Evakuace civilistů z Mariupolu dnes nevyšla

    Evakuovat civilisty z Mariupolu dnes nebylo možné, uvedl podle agentur Mezinárodní výbor červeného kříže. Jeho tým se musel vrátit do Záporoží, znovu to zkusí v sobotu.

  • Ukrajinský parlament schválil zákon o znárodnění majetku podporovatelů války

    Ukrajinský parlament schválil návrh zákona, který umožní znárodnění majetku Rusů podporující válku na Ukrajině a Ukrajinců s úzkými vazbami na Rusko. Informoval o tom web Ekonomična pravda. Zabavený majetek má být použit k obnovení Ukrajiny po válce.

  • Zelenskyj: Je nezbytné realizovat iniciativu Francie o koridorech z Mariupolu

    Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes po hovoru s Macronem na Twitteru uvedl, že je nezbytné zřídit humanitární koridory z Mariupolu. Francouzský prezident podle Elysejského paláce Zelenskému slíbil, že bude nadále usilovat o vytvoření udržitelného humanitárního koridoru pro evakuaci civilistů z obléhaného města. Státníci podle ukrajinské hlavy státu probírali rovněž vyjednávací proces s Ruskem a význam bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

  • Asistenční centrum pomoci ve Zlíně přechází na dvanáctihodinový provoz

    Krajské asistenční centrum pomoci ve Zlíně ode dneška přechází na dvanáctihodinový provoz. V předchozích týdnech bylo otevřené nonstop. Nové úřední hodiny budou od 7 do 19 hodin. Uvedla to mluvčí hejtmanství na webových stránkách zlínského kraje. Zatímco v prvních dnech po otevření využívalo služeb centra denně i zhruba 400 uprchlíků a tvořily se před ním dlouhé fronty, v minulých dnech to podle zástupců kraje bylo obvykle 150 až 200 lidí, o víkendu ještě méně.

  • Města v Luhanské oblasti jsou pod těžkou palbou

    Mnoho měst v Luhanské oblasti je pod těžkou palbou ruských sil, upozornil podle agentury Unian šéf tamní oblastní správy Serhij Hajdaj. Intenzita na některých místech je podle něj natolik vysoká, že není možné k lidem dopravit humanitární pomoc ani odklidit z ulic těla zabitých. „Všechny obce jsou pod palbou. Lysyčansk, Severodoněck, Rubižne, Popasna a Hirne denně čelí náletům a ostřelování z raketometů Grad, Smerč nebo Uragan,“ uvedl Hajdaj. „Nejakutnější místa jsou Rubižne a Popasna, kde se odehrávají boje uvnitř měst,“ upřesnil.

  • Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsola dorazila do Kyjeva

  • Obnova Mariupolu vyjde na deset miliard dolarů

    Obklíčené město Mariupol je zdevastované ruskými útoky. Jeho obnova vyjde odhadem na deset miliard dolarů (221 miliard Kč). Podle agentury Unian to dnes uvedla městská rada. Město bude usilovat o získání náhrady škod od Ruska, řekl starosta Vadym Bojčenko.

  • Putin má údajně rakovinu štítné žlázy, naznačuje zpráva zakázaného média

    Vyšetřování ruských novinářů zakázané publikace publikace Project Media naznačuje, že prezident Vladimir Putin má údajně rakovinu štítné žlázy. „Putina nyní doprovází velký tým lékařů, včetně chirurga specializujícího se na rakovinu štítné žlázy,“ citovala ze zprávy kupříkladu italská agentura ANSA. Kreml tyto informace popřel. Pochyby o Putinově zdraví se vynořily opakovaně a nyní zesílily kvůli Putinově rozkazu o invazi na Ukrajinu.

  • EU a Čína se shodly, že válka na Ukrajině ohrožuje globální bezpečnosti a stabilitu

    Lídři institucí Evropské unie dnes na videokonferenci vyzvali představitele Číny, aby pomohli ukončit konflikt na Ukrajině. Upozornili, že evropský blok bude pečlivě sledovat, zda Čína nepomáhá Rusku v pokračování invaze či obcházení sankcí. Obě strany se shodly, že válka ohrožuje světovou bezpečnost a stabilitu. Žádného konkrétního příslibu se ale EU ze strany Pekingu nedostalo.

    „Shodli jsme se, EU a Čína, že tato válka ohrožuje globální bezpečnost a světovou ekonomiku,“ řekl předseda Evropské rady Michel po jednání novinářům. Peking se přitom ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu,a nijak válečné tažení neodsuzuje, což zatím čínští představitelé neučinili ani po dnešní videokonferenci.

  • Rusové dobyli město Izjum

    Ruská vojska dobyla město Izjum na východě Ukrajiny poblíž Charkova. Uvedla to britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinský generální štáb. Izjum míval 50 000 obyvatel.

  • Pokračují rusko-ukrajinské rozhovory

    (ČTK) Ukrajinská a ruská delegace dnes pokračují v rozhovorech o nastolení míru prostřednictvím videokonference, řekl listu Ukrajinska pravda jeden z ukrajinských vyjednávačů, poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Začátek dalšího kola jednání mezitím v sociální síti potvrdil vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij, který zdůraznil, že se ruské stanovisko ohledně Krymu a Donbasu nemění.

  • Válka na Ukrajině prudce zdražuje ocel

    (ČTK) Invaze Ruska na Ukrajinu prudce zdražila ocel. Za tři týdny od invaze vzrostly ceny evropské ocele o 51 procent, protože na trhu chybí dodávky z Ruska a Ukrajiny. To je znepokojivé pro oživení kontinentu, protože ocel je základním stavebním kamenem moderní ekonomiky, upozornila agentura Bloomberg.

  • Ve válce na Ukrajině byly zničeny, nebo poškozeny desítky kostelů a památek

    Ve válce na Ukrajině už byly zcela zničeny, nebo poškozeny desítky kostelů a dalších historických památek. S odvoláním na organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o tom dnes informovala agentura Reuters.

  • Německo povolilo vývoz 56 bojových obrněnců z Česka na Ukrajinu

    Německá vláda schválila prodej 56 obrněných vozidel typu PbV-501 z Česka na Ukrajinu. Původně patřila armádě socialistické NDR, nyní je vlastní česká firma. O souhlasu německé vlády dnes informoval server listu Die Welt, jenž píše o 58 bojových vozidlech pěchoty. Prodej obrněnců, které mají podpořit Ukrajinu při obraně proti ruské agresi, ještě před dvěma lety Berlín zamítl.

  • Lavrov: Rusko připravuje odpověď na ukrajinské mírové návrhy

    (The Kyiv Independent) Rusko připravuje odpověď na ukrajinské mírové návrhy, uvedl ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov. Bylo podle něj také dosaženo pokroku v jednáních o neutrálním statusu Ukrajiny a statusu Ruskem okupovaného Krymu a Donbasu.

  • Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví

    (ČTK) Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

  • Ruské jednotky opustily jadernou elektrárnu Černobyl

    Ukrajina dnes informovala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii o tom, že ruské síly, které měly od 24. února pod kontrolou jadernou elektrárnu Černobyl, písemně předaly její kontrolu ukrajinskému personálu a přesunuly konvoje vojáků. „Co nejdříve povedu asistenční a podpůrnou misi (MAAE) do Černobylu. Bude to první z řady takových misí v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině,“ uvedl šéf MAAE Rafael Grossi.

  • Továrna Mondelezu na severovýchodě Ukrajiny utrpěla během bojů značné škody

    (ČTK) Továrna společnosti Mondelez International ve městě Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny utrpěla během bojů „značné škody”. S odvoláním na dnešní oznámení amerického výrobce cukrovinek o tom informovala agentura Reuters. V neděli ukrajinský generální štáb uvedl, že Ukrajinci město osvobodili, což tento týden potvrdily i Spojené státy.

  • Bulharsko obvinilo ruské špiony z vyvolávání napětí ve vztazích Sofie a Skopje

    (ČTK) Bulharský premiér Kiril Petkov uvedl, že ruští zpravodajci se snaží vyvolávat napětí ve vztazích jeho země se Severní Makedonií. Sofia blokuje zahájení přístupových rozhovorů Skopje s Evropskou unií kvůli sporům o kulturu a jazyk, po ruské invazi na Ukrajinu však čelí zvýšenému tlaku, aby své veto stáhla. „Bylo mi sděleno, že ruští špioni pracovali specificky proti vztahům mezi Bulharskem a Severní Makedonií,“ citoval server Balkan Insight ze čtvrtečního vyjádření bulharského premiéra.

  • Ruské ztráty za 37 dní války na Ukrajině

  • Ukrajina žádá centrální banky v EU, USA a Británii o zákaz transakcí v rublech

    Ukrajinská centrální banka požádala centrální banky Japonska, Británie, Spojených států a EU a Evropskou komisi, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu zakázaly transakce v ruských a běloruských rublech ve svých zemích. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské centrální banky. „Zákaz plateb v ruských rublech umožní zmařit plány státu-agresora přejít na platby v jeho národní měně,“ uvedl v prohlášení guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko.

  • Česká armáda bude následující čtyři měsíce střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska

  • Vnitro poslalo na Ukrajinu další materiální pomoc

    (ČTK) Ministerstvo vnitra v rámci zdravotně-humanitárního programu Medevac poslalo na Ukrajinu, která od konce února čelí útoků ze strany Ruska, další tři balíčky materiální pomoci. Zahrnuje mimo jiné zdravotnický materiál k ošetření popálenin a komplikovaných zlomenin a další krevní vaky. Na shromáždění materiálu se podílela vinohradská fakultní nemocnice a dopravu zajistil Český červený kříž se svým ukrajinským protějškem. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

  • Dodávky ruského plynu do EU pokračují nehledě na požadavek Kremlu platit rubly

    (ČTK) Dodávky ruského plynu do Evropy pokračují bez přerušení. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy – Nord Stream 1 přes Baltské moře a přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky druhou hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

  • Další jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční dnes

  • Evropská komise plánuje umožnit použít evropské fondy na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

    (ČTK) Nevyužité peníze z operačních evropských programů by mohlo Česko podle návrhu, s nímž do země přijel generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte, použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Návrh počítá s 40 eury (974 Kč) týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců. Korte s tím seznámil náměstkyni ministra práce a sociálních věcí Martinu Štěpánkovou při dnešní návštěvě pražského hotelu, který od konce února ubytovává Ukrajince uprchlé z vlasti napadené ruskými vojsky.

  • Šéfové institucí EU jednají s čínskými lídry o roli Pekingu v ruské invazi

    (ČTK) Přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války se dnes pokoušejí lídři institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel také chtějí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovat před tím, aby jeho země poskytla Moskvě zbraně či jí pomáhala obcházet západní sankce. Videokonference, od níž se v době napjatých vztahů mezi oběma stranami nečeká zásadní výsledek, se však má týkat i dlouhodobějších témat jako je vzájemný obchod či koordinace klimaticky odpovědné politiky.

  • Ukrajina podniká úspěšné, ale omezené protiútoky u Kyjeva.

    (The Kyiv Independent) Podle britských zpravodajských služeb podniká Ukrajina úspěšné, ale omezené protiútoky na východě a severovýchodě metropole Kyjev. Spojené království rovněž uvedlo, že ukrajinské jednotky znovu dobyly vesnice Svoboda a Lukašivka jižně od Černigovu na hlavní zásobovací trase vedoucí do hlavního města.

  • Válka Ruska proti Ukrajině si podle prokuratury vyžádala životy 153 dětí

    (ČTK) Během ruské invaze na Ukrajinu přišlo v důsledku počínání ruských vojsk o život už 153 dětí a dalších 245 utrpělo zranění, uvedla dnes ukrajinská generální prokuratura. Skutečný počet zabitých a zraněných dětí bude nejspíše vyšší, nelze kupříkladu zjistit přesné údaje z obléhaného Mariupolu.

  • Požadavek na placení za ruský plyn v rublech porušuje podle Stanjury (ODS) uzavřené smlouvy

  • Pomoc od Červeného kříže do Mariupolu nevyjela

    (ČTK) Zástupci Mezinárodního výboru červeného kříže podle britské stanice BBC uvedli, že konvoj s humanitární a zdravotnickou pomocí pro ukrajinský přístav Mariupol obléhaný ruskými jednotkami uvázl v Záporoží. Nedostal bezpečnostní garance od Ruska. Zástupce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko řekl, že město zůstává uzavřené pro kohokoliv, kdo by se do něho chtěl dostat, a že je velmi nebezpečné snažit se ho opustit.

  • Počet Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou překročil čtvrt milionu

  • Rusko podle USA ničí ukrajinské zásobníky na obilí

    (ČTK) Rusko podle Spojených států ničí zásobníky na obilí na Ukrajině, napsala agentura Reuters. USA to dokládají fotografiemi, které zpravodajové Reuters viděli a které podle nejmenovaného amerického činitele ukazují, jak závažný dopad má ruská vojenská agrese vůči Ukrajině na globální zásobování potravinami.

  • Ve čtvrtek pokračoval pokles počtu odbavených uprchlíků v Praze

    (ČTK) Ve čtvrtek pokračoval pokles počtu odbavených uprchlíků v Asistenčním středisku pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru v Praze. Odbaveno bylo 860 lidí, zatímco ve středu bylo odbavených 870 a v úterý 982. Vyplývá to z informací na twitteru od pražských hasičů, kteří ve středisku pomáhají. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájené 24. února už pražské středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, odbavilo 62.584 lidí.

    „Ubytování bylo zajištěno pro 61 osob. K odbavení do jiných krajů bylo autobusy převezeno 101 osob,“ uvedli k údajům za čtvrtek hasiči. Ve středních Čechách fungují také centra pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami, která v posledních dnech odbavovala dohromady zhruba 200 až 400 lidí denně.

  • Austrálie oznámila, že Ukrajině na její žádost pošle obrněná vozidla

     (ČTK) Australský premiér Scott Morrison dnes oznámil, že jeho země pošle na Ukrajinu obrněná vozidla Bushmaster, o která ve čtvrtek v projevu k australskému parlamentu výslovně požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura AP. Morrison nespecifikoval, kolik vozidel s pohonem všech kol do východevropské země pošle. Z Austrálie je odvezou dopravní letadla Boeing C-17 Globemaster. „Na Ukrajinu nemíří jen naše modlitby, ale posíláme tam také naše zbraně, munici, humanitární pomoc … a pošleme tam také naše bushmastery,“ řekl Morrison.

  • České gripeny dnes ráno převzaly dohled nad vzdušným prostorem pobaltských zemí

     (ČTK) České gripeny dnes ráno převzaly dohled nad vzdušným prostorem pobaltských zemí. Armáda to oznámila na svém twitteru. Čeští stíhači budou spolupracovat se španělským a francouzským letectvem a z letiště v litevském Šiauliai budou působit čtyři měsíce. Jde o sedmé nasazení českých gripenů k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí jsou počtvrté.

    Pětice gripenů odletěla do Litvy v úterý dopoledne, zbylý personál odcestoval již minulý týden. Celkem může česká armáda podle schváleného mandátu v Pobaltí nasadit až 95 vojáků.

  • V ruském městě u ukrajinských hranic hoří sklad pohonných hmot

    ČTK: V západoruském městě Bělgorod nedaleko ukrajinských hranic vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Příčina není známá. S odvoláním na gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova to dnes uvedla agentura Reuters. Zásobárna s ropou začala hořet jen dva dny poté, co městem otřásla exploze v muničním skladu.

    Při dnešním požáru utrpěli zranění dva lidé, napsal na sociální sítí telegram Gladkov. Podle gubernátora musely být evakuovány tři přilehlé ulice.

    Gladkov tento týden uvedl, že výbuchy ve zbrojním skladu byly pravděpodobně důsledkem jiného požáru, ačkoli regionální úřady podle něj čekají na potvrzení od ministerstva obrany. Agentura TASS s odkazem na místní úřady ve středu uvedla, že šlo o vojenský objekt zničený ukrajinskou střelou. Ukrajina se k žádnému z incidentů nepřihlásila.

  • Rusko přesouvá své vojenské jednotky z Gruzie, aby posílilo svou pozici na Ukrajině

    (ČTK) Rusko přesouvá své vojenské jednotky z Gruzie, aby posílilo svou pozici na Ukrajině, kterou před pěti týdny napadlo. Na twitteru to s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedlo britské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že ruské ozbrojené síly se přesouvají z okolí hlavního města Kyjeva na jihovýchod země, kde se chystají na nové útoky.

    Podle britských zpravodajců budou vytvořeny tři taktické prapory. Ty se mají skládat z 1200 až 2000 ruských vojáků, kteří byli v poslední době umístěni v odštěpenecké Jižní Osetii a Abcházii. Jižní Osetie byla v roce 2008 jádrem sporu rusko-gruzínské války. Rusko po tomto konfliktu uznalo nezávislost jak Jižní Osetie, tak Abcházie a udržuje v nich vojenské posádky. Gruzie nadále považuje obě separatistické provincie za své území.

    „Je velmi nepravděpodobné, že by Rusko mělo v úmyslu formovat posily tímto způsobem, a svědčí to o nečekaných ztrátách, které během invaze utrpělo,“ uvedlo ministerstvo obrany.

  • Rusové se stáhli z Černobylu

    Ruští okupanti opustili prostor jaderné elektrárny v Černobylu. Informovala o tom NEXTA.

  • Rusové splatili část dluhu. V rublech

    Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. 

  • Podle amerického prezidenta se Putin možná izoluje

    „Zdá se, že se Vladimir Putin izoluje a jsou náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé svoje poradce,“ řekl dnes americký prezident Joe Biden na závěr tiskové konference o cenách ropy. „Ale nechci na to v tuto chvíli moc sázet, protože nemáme zase tolik jasných důkazů,“ dodal. Poznamenal, že je zároveň skeptický ohledně toho, zda Rusko skutečně stahuje svoje jednotky od Kyjeva, jak řeklo před několika dny.

    Mluvčí Pentagonu John Kirby pak uvedl, že se Rusko zjevně začíná soustředit na ovládnutí Donbasu, USA však chtějí, aby hranice Ukrajiny zůstaly stejné jako před vypuknutím konfliktu.

  • Gerard Depardieu podporuje Ukrajinu

    Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země „nepřijatelný a šílený exces“, za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost. Napsala o tom agentura AFP.

    Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.

  • Němci uvažují o vyvlastnění ruských energetických společností

    Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů. Spolková vláda chce podle zdrojů zabránit výpadkům dodávek energie v případě, že se tyto divize dostanou do potíží. Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
    Na německém energetickém trhu jsou obě společnosti podle Handelsblattu v současné době nenahraditelné. Zároveň jim ale hrozí „technický bankrot“, protože banky a další podnikatelští partneři se nyní distancují od podniků s ruskými vlastníky.

  • Na Ukrajině zahynulo nejméně 1232 civilistů

    Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 112 dětí. Ukrajinská ombudsmanka dnes informovala o celkem 148 zabitých a 232 zraněných dětech. OHCHR zaznamenal kromě 1232 zabitých civilistů také 1935 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

  • Od dubna dojde k úpravě cestování na železnici zdarma pro ukrajinské uprchlíky

    Od 1. dubna budou pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma jen mezinárodní vlaky, další spoje pak budou moci využívat bezplatně po dobu pěti dnů od získání dokladů o dočasné ochraně. Vyplývá to z cenového výměru, který vydalo ministerstva financí po domluvě s ministerstvem dopravy, ministerstvem vnitra a železničními dopravci. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Česko zatím od začátku ruské invaze na Ukrajinu vydalo zhruba 250.000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je ale pravděpodobně vyšší.

  • Rusové měli zadržet ukrajinský humanitární konvoj

    Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková uvedla, že Rusové zadrželi humanitární konvoj s autobusy, který mířil do ukrajinského Mariupolu, informoval iROZHLAS.

  • Proces platby za plyn je nejasný, Berlín by mohl mít výjimku

    Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, že od 1. dubna musí státy ze seznamu takzvaných nikoli přátelských zemí platit za ruský plyn v rublech. Podle portálu deníku Der Tagesspiegel je nejasné, zda státy budou muset rubly samy převádět, nebo budou jejich eurové platby automaticky konvertovány do ruské měny. Otázkou podle tohoto deníku je také to, zda Rusko neudělí Itálii a Německu v převodech výjimku ve snaze vrazit mezi Západ klín.

  • Rusko rozšířilo seznam představitelů EU, kterým se zakazuje vstup do Ruska

    Moskva v reakci na protiruské sankce Evropské unie rozšířila seznam evropských představitelů, kterým se zakazuje vstup na ruské území. Informovalo o tom ruské ministerstvo zahraničí. Konkrétní jména evropských představitelů, kteří nově figurují na seznamu, ministerstvo nezveřejnilo.

  • Ministr Síkela bude jednat o dodávkách ruského plynu se zástupci energetického sektoru

    Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) bude jednat se zástupci energetického sektoru o dalším postupu při dodávkách zemního plynu z Ruska. Na pátek svolal krizový štáb a ještě dnes chce o situaci jednat s některými resortními kolegy z unijních zemí. Síkela to dnes vpodvečer uvedl na twitteru. Zároveň ujistil, že dodávky ruského plynu jsou nyní stabilní a v zásobnících je uložena přibližně měsíční rezerva.

  • Rusko zakáže vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej

    Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství dnes podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.

  • Rusko poskytne svým leteckým společnostem finanční podporu

    Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že Rusko poskytne domácím leteckým společnostem podporu ve výši 100 miliard rublů (1,25 miliardy dolarů), aby jim pomohlo vyrovnat se s důsledky mezinárodních sankcí. V televizním projevu na závěr setkání se zástupci leteckých společností a výrobců letadel uvedl, že domácí lety dostanou státní dotace v roce 2022, uvedl web ČT24.

  • Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba se ve Varšavě setkal s polským ministem obrany Mariuszem Błaszczakem.

  • ČEZ vyčlenil v Temelíně prostor, kde by mohl vzniknout první malý modulární reaktor v ČR

    ČEZ vyčlenil v jaderné elektrárně Temelín prostor, kde může v budoucnu vzniknout první malý modulární reaktor v Česku. ČEZ o tom informoval americké společnosti NuScale, GE Hitachi i Holtec International, s nimiž má podepsanou smlouvu o spolupráci, sdělil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) ČTK řekl, že modulární reaktory by mohly vyřešit i závislost ČR na ruském plynu a přechod na bezemisní energetiku. V Temelíně by mohly být kolem roku 2034, dodal.

  • Podle ukrajinské energetické společnosti většina Rusů z Černobylu odešla

    V areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl zůstává už jen „malé množství nepřátelských vojáků“, uvedla dnes na sociálních sítích ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny. Ruské jednotky, které dříve obsadily elektrárnu, se vydaly ve dvou kolonách směrem k běloruské hranici, doplnila společnost.

  • Zastavení dodávek ruského plynu by podle náměstka Neděli prakticky nemělo řešení

    Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl dnes poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu.

  • Další sankce USA na Rusko, tentokrát míří na technologický sektor

    Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí směřujících na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmy Mikron. Cílem nových opatření je mimo jiné podle amerického ministerstva financí zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí.

  • Dánsko je připravené vyslat 800 vojáků do Lotyšska

    Dánsko se chystá vyslat 800 vojáků do Lotyšska, kde se na žádost Severoatlantické aliance zapojí do jejích jednotek, a posílí tak východní křídlo aliance. Oznámila to dnes po setkání se svým lotyšským protějškem dánská premiérka Mette Frederiksenová. Nový dánský prapor má být v Pobaltí od května, jeho nasazení ale ještě musí schválit parlament.

  • SAP chce v Česku přijmout 185 ukrajinských uprchlíků

    Softwarová firma SAP vytvořila náborový program pro uprchlíky z Ukrajiny, v němž chce jen v Česku přijmout 185 kvalifikovaných pracovníků. Pozice bude nabízet i v pobočkách v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku a na Slovensku. Otevřené pozice zahrnují softwarové inženýrství, prodej, podporu prodeje, poradenství, lidské zdroje nebo finance. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.

  • Trussová jednala v Dillí o obraně, po ní dorazí Lavrov

    Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes v Indii jednala o posílení obrany obou zemí. Podle agentury AP se Londýn snaží Indii přimět k omezení strategické závislosti na Rusku. V pátek bude v Dillí jednat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

    Premiér Naréndra Módí chce navzdory ruské válce proti Ukrajině udržet vztahy s Moskvou i západními státy, píše AP. Západ je podle ní zklamán neochotou Indie odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu. Navíc je Indie do velké míry závislá na ruských vojenských dodávkách.

  • Válka na Ukrajině podle Rusnoka sníží očekávaný růst ekonomiky ČR na polovinu

    Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorová prognóza ČNB, která je stále platná, očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB na počátku května.

  • Scholz odmítá platby za ruský plyn v rublech

    Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to na dnešní tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.

  • Požadavek na platby v rublech je podle ministrů Francie a Německa vydírání

    Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura AFP.

  • V centru Kyjeva byla slyšet hlasitá exploze

    Exploze mohou znamenat buď to, že přilétající ruská raketa byla sestřelena jednotkami protivzdušné obrany, nebo že zasáhla cíl, informoval Kyiv Independent.

  • Desítky zatčených železničářů v Bělorusku za sabotáže ruských transportů

    Běloruská policie a tajná služba zadržely tento týden již více než tři desítky železničářů v souvislosti s drobnými sabotážemi na účet ruských vojenských transportů. Mnohé ze zadržených úřady přinutily natočit videa, ve kterých litují svých skutků, uvedl dnes na svém webu nezávislý list Naša Niva. Kromě železničářů hrozí tvrdé tresty v podobě až šesti let za mřížemi i desítkám dalších lidí zadrženým ze stejného důvodu.

  • Putin potvrdil podmínku platby rublem za ruský plyn

    Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. „K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn,“ citovala Putina agentura Reuters.

  • Již 20 potvrzených obětí raketového útoku na Mykolajiv

    Úterní raketový útok ruských sil na budovu oblastní správy v ukrajinském Mykolajivu má již 20 potvrzených obětí, uvedla dnes ukrajinská služba pro mimořádné události. V úterý se původně hovořilo o 12 obětech, ve středu jejich počet vystoupal na 15. „Zpod sutin bylo vyproštěno 19 těl a jeden člověk zemřel na jednotce intenzivní péče,“ oznámila na sociálních sítích služba pro mimořádné události. Upřesnila, že na místě dále zasahuje. Agentura Unian ve středu napsala, že 36 lidí s různě vážnými zraněními bylo po zásahu devítipodlažní budovy oblastní správy hospitalizováno. Na fotografiích z místa je vidět, že po úderu rakety bylo zcela zničeno několik pater v centrální části budovy.

  • V Havířově našlo ubytování 23 pěstounských rodin z Ukrajiny

    V Havířově na Karvinsku našlo ubytování 23 pěstounských rodin, které utekly před válkou z Ukrajiny. Byty jim poskytla společnost Heimstaden, která je připravila spolu s organizací SOS dětské vesničky. ČTK to dnes sdělila mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz.

  • Kazašská centrální banka zareagovala na informace o vydávání platebních karet Rusům

    Kazašská centrální banka dnes vyzvala místní banky, aby přísně dodržovaly postupy při vydávání karet cizincům. Reagovala tím na zprávy, že Rusové získávají kazašské bankovní karty na dálku. S odvoláním na prohlášení centrální banky o tom informovala agentura Reuters. Společnosti Visa a Mastercard pozastavily provoz v Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, a mnoho Rusů tak přišlo o způsob, jak platit snadno za zahraniční zboží a služby on-line nebo posílat a přijímat platby.

  • Norský premiér vyzval Putina ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny

    Norský premiér Jonas Gahr Störe dnes hodinu telefonicky mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéfa Kremlu vyzval k okamžitému ukončení války na Ukrajině, stažení ruských vojáků a zajištění přístupu humanitární pomoci. V prohlášení to uvedla Störeho kancelář. Podle ní si ale premiér nedělá velké naděje, že by jeho naléhání mohlo být vyslyšeno.

  • Rusko dodávky plynu kvůli sporu ohledně plateb neutne

    Rusko dodávky zemního plynu kvůli sporu ohledně měny plateb neutne, myslí si italský premiér Mario Draghi. Na dnešní tiskové konferenci také řekl, že je přesvědčen, že Rusko ustoupilo od požadavku na platby v rublech. Ruská vláda, centrální banka a společnost Gazprom mají do dneška na pokyn prezidenta Vladimira Putina připravit řešení nového platebního režimu. Putin dříve v reakci na západní sankce prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za surovinu v rublech.

  • Ukrajinské síly hlásí dílčí úspěchy na jihu země

    Ukrajinské výsadkové jednotky společně s dalšími silami osvobodily od ruské okupace pět vsí v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla dnes agentura Ukrinformov s odvoláním na sdělení ukrajinské armády. Konkrétně jde o obce Zatyššja, Malynivka, Vesele, Zelenyj Haj a Červone.

    Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Mykola Lukašuk dnes podle téže agentury Ukrinform informoval o osvobození tří vsí v Chersonské oblasti na jihu země.

  • Snížení energetické závislosti na Rusku je otázkou bezpečnosti

    Snížení energetické závislosti na Rusku je otázkou bezpečnosti, řekl šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok po dnešním jednání ministrů zahraničí a jejich zástupců z devíti členských zemí NATO ze střední a východní Evropy včetně Česka. Podle něj v zájmu záchrany Ukrajiny je v souvislosti s ruskou invazí klíčové udržení jednoty Severoatlantické aliance.

    „Otázka energetiky a našeho odpojování se od Ruska je otázkou bezpečnosti. Pokud to nezačneme dělat důslednými kroky dnes a zítra, tak se to projeví na naší bezpečnosti,“ řekl Korčok po schůzce zástupců zemí takzvané bukurešťské devítky (B9), tedy států na východním křídle NATO.

  • Dají se čekat další útoky, řekl šéf NATO

    Severoatlantická aliance očekává další ruské útoky na Ukrajině navzdory nedávným slovům Moskvy o stahování vojáků z okolí Kyjeva. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož se ruské jednotky pouze přeskupují, avšak dále udržují pod tlakem i ukrajinskou metropoli. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal šéf NATO.

  • Pozorovatelé OBSE by se měli vrátit na Ukrajinu

    Ukrajinské lidskoprávní organizace žádají od mezinárodního společenství návrat zvláštní pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na území státu napadeného ruskými vojsky. Nebo alespoň žádají pomoc této organizace místním nevládním sdružením, která monitorují válečné zločiny a jejichž členové nejsou dostatečně chráněni. Na tiskové konferenci v Praze to dnes uvedla předsedkyně lidskoprávní organizace Krymské skupiny pro lidská práva Olga Skripniková. Vrátit by se měly i další mezinárodní organizace, aby se zapojily do monitorování a humanitární pomoci, uvedla.

  • Británie rozšířila sankce na ruské „propagandisty“

    Britská vláda dnes oznámila rozšíření protiruských sankcí na 14 dalších subjektů včetně státních médií a jejich „propagandistů“ a ruského generála Michaila Mizinceva, kterého označila jako „mariupolského řezníka“. Opatření míří proti těm, kdo šíří lži o ruské invazi na Ukrajinu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Šéfka diplomacie Liz Trussová sdělila, že Londýn bude dál stupňovat tlak, aby ruský prezident Vladimir Putin „na Ukrajině prohrál“.

  • Syřané, kteří se hlásí do bojů na straně Ruska, zmiňují finanční důvody

    Rusko tvrdí, že na Blízkém východě získalo zhruba 16.000 rekrutů, kteří budou bojovat po boku ruských vojáků na Ukrajině. Sociální sítě v Sýrii mezitím zaplavily nabídky na spolupráci s ruskou armádou výměnou za 7000 dolarů (154.000 Kč). Jeden bývalý syrský voják, který dostal nabídku zapojit se do války na Ukrajině, řekl arabské redakci BBC, že se stovky jeho spoluobčanů hlásí Rusům kvůli tomu, že ekonomická situace v Sýrii je velmi špatná.

  • Kreml o zprávách o špatném informování Putina

    Kreml dnes popíral sdělení západních politiků a rozvědek, že ruský prezident Vladimir Putin není svým okolím správně informován o skutečném průběhu války na Ukrajině a dopadech západních sankcí a že mezi ním a ruským vojenským velením proto nyní panuje napětí. Takové dohady podle Putinova mluvčího svědčí jen o tom, že ve Washingtonu ani netuší, co se děje v Kremlu, a to prý budí znepokojení.

  • Slovinské velvyslanectví v Kyjevě muselo svěsit vlajku

    Velvyslanectví Slovinska v Kyjevě muselo krátce po svém znovuotevření svěsit z budovy státní vlajku. Požádaly o to ukrajinské úřady, podle nichž by se ambasáda mohla stát terčem vandalského útoku. Slovinská trikolóra je totiž téměř totožná s ruskou, liší se pouze státním znakem v levém horním rohu.

  • Švédsko zakázalo reprezentovat basketbalistovi Jerebkovi

    Švédsko vyřadilo z basketbalové reprezentace na neurčito bývalého hráče NBA Jonase Jerebka kvůli tomu, že v době invaze ruských vojsk na Ukrajinu podepsal smlouvu s týmem CSKA Moskva.

  • Ukrajinské běženkyně se začnou školit v IT kurzech

    Ženy, které uprchly před válkou na Ukrajině, budou moci v mladoboleslavské Střední průmyslové škole absolvovat kurzy IT. Ve zrekonstruované učebně výpočetní techniky zde začne v dubnu pro zhruba 50 žen nejprve kurz, který jim pomůže se začleňováním na pracovní trh, následně navážou IT kurzy. Vzdělávání pro dospělé Ukrajinky financuje nadační fond Škoda Auto, který rovněž přispěl na rekonstrukci učebny. Zájem o kurzy IT má zatím zhruba 100 žen. ČTK to dnes řekl ředitel fondu Ladislav Kučera.

  • Čína stupňuje diplomatickou aktivitu

    Čínský ministr zahraničí Wang I podnikl minulý týden cestu po jihovýchodní Asii, při níž navštívil Pákistán a bez předchozího ohlášení také Indii, Afghánistán a Nepál. Mise šéfa čínské diplomacie proběhla v době, kdy Peking čelí kritikám USA a jejich spojenců kvůli svému ambivalentnímu postoji k ruské invazi na Ukrajinu a snaží se získat podporu sousedních států, píše hongkongský deník South China Morning Post.

  • Na Krymu se chystají zabavit Zelenskému byt

    Ruské úřady na anektovaném ukrajinském poloostrově Krymu zařadí na seznam znárodňovaného majetku ukrajinských politiků a oligarchů také byt rodiny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Livadiji u Jalty, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Interfax dodal, že se tuto informaci dosud nepodařilo oficiálně potvrdit.

  • Sankce proti Rusku mohou narušit dominantní postavení dolaru

    Finanční sankce uvalené na Rusko by mohly postupně oslabovat dominantní postavení amerického dolaru a jejich výsledkem může být větší roztříštěnost mezinárodního měnového systému. Uvedla to v rozhovoru s listem Financial Times první náměstkyně šéfky Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová.

  • Západ by měl dát Putinovi najevo, že by v souboji neměl šanci

    Západní spojenci by při nynější ruské agresi vůči proti Ukrajině měli dát šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi najevo, že proti jejich zbraním nemá šanci. V dnes zveřejněném rozhovoru pro zpravodajský server onet.pl to řekl první polský nekomunistický prezident Lech Walesa. Zastává tvrdý přístup k Rusku, Západ podle něj zatím jen nastavuje tvář, aby mu Moskva mohla zasadit další ránu.

    Walesa tvrdí, že v situaci, kdy se Ukrajina a západní země jen brání útokům ze strany Ruska, nemají šanci zvítězit. „Jsem stoupencem koncepce ´oko za oko, zub za zub´,“ řekl bývalý předák polského odborového svazu Solidarita, který má velké zásluhy na pádu komunismu v zemích bývalého východního bloku. „Když oni ničí Kyjev, já budu ničit Moskvu,“ dodal také. Nejde ale prý o to „vystřelit z Kyjeva na Moskvu, ale využít všechny nejmodernější technologie“.

  • Karlovarský kraj připravil pro studenty z Ukrajiny kurzy češtiny

    Karlovarský kraj připravil pro děti z válkou zasažené Ukrajiny kurzy českého jazyka. Určené jsou pro studenty nastupující na střední školy. Výuka se plánuje na období od dubna do června ve čtyřech krajských středních školách. ČTK o tom dnes informoval krajský radní Jindřich Čermák. Jazykové kurzy v kraji nabízí například i krajská hospodářská komora, zaměstnavatelé či dobrovolníci.

  • Letní tábory pro děti z Ukrajiny

    Organizace zajišťující na Vysočině volnočasové aktivity nabízejí speciální programy pro děti z Ukrajiny, které s rodinami uprchly ze své země před ruskou agresí. Vedle běžných kroužků a táborů jim zpřístupňují i adaptační skupiny, žďárský Active pro ukrajinské děti otevře i samostatné letní příměstské tábory. ČTK to řekli ředitelé oslovených organizací.

  • Zelenskyj žádal Austrálii a Nizozemsko o transportéry i sankce

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračoval v žádostech o dodatečnou vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, když dnes virtuálně vystoupil v parlamentech Austrálie a Nizozemska. Australské zákonodárce například vyzval k poskytnutí obrněných vozidel Bushmaster, ty nizozemské zase k přerušení veškerého obchodu s Ruskem, informovala agentura Reuters.

  • Ukrajina jedná o uzavření hranic s Běloruskem, Ruskem

    Podle ukrajinského velvyslance v Polsku Andrije Deshchytsia jednají ukrajinští diplomaté s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Estonskem o uzavření hranic s Běloruskem a Ruskem, informuje The Kiyv Independent.

  • Pozitivní testy na covid-19 u Ukrajinců tvoří procento případů v ČR

    Od začátku uprchlické vlny mělo pozitivní test na koronavirus zhruba 2500 Ukrajinců pobývajících v ČR, tvoří asi procento ze všech více než 234.000 případů covidu v ČR od 25. února. V březnu přibývá mezi 70 a 80 Ukrajinci s pozitivním testem denně, počty stagnují stejně jako v obecné populaci. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro sněmovní výbor pro zdravotnictví. Hospitalizovaných bylo minulé pondělí 23 Ukrajinců s covidem-19, toto pondělí devět.

  • Putin podepsal dekret o jarním odvodu do armády

    Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá 12 měsíců.

  • Halík a Žantovský navrhují Zelenského na Nobelovu cenu

    Český kněz, teolog a filozof Tomáš Halík a někdejší diplomat a výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský navrhují, aby Nobelova cena za mír byla letos udělena ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Uvedli to v dopise, který zaslali předsedkyni Výboru pro udělování Nobelovy ceny míru Berit Reiss-Andersenové a který má ČTK k dispozici. Zelenskyj podle nich tím, jak v čele ukrajinského národa odolává ruské agresi, hájí mír pro celou Evropu.

  • Maďarsko zveličuje počty uprchlíků z Ukrajiny

    Vláda v Budapešti podle Maďarského helsinského výboru zveličuje počty ukrajinských běženců, kteří v této zemi našli útočiště před válkou. Nevládní organizace podle britského deníku The Guardian tvrdí, že maďarské úřady to dělají s cílem zajistit si finanční podporu z Evropské unie.

    Krátce před nedělními parlamentními volbami vláda konzervativního premiéra Viktora Orbána oznámila, že Maďarsko v poměru ke svému počtu obyvatel přijalo nejvíce běženců z Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Mluvčí vlády Zoltán Kovács řekl, že do Maďarska přišlo více než 540 000 lidí z Ukrajiny. V přepočtu tak podle něho připadá pět až šest ukrajinských uprchlíků na sto obyvatel Maďarska.

    Podle oficiálních statistik v Maďarsku o vízum zaručující dočasnou ochranou k 27. březnu požádalo asi 7 750 ukrajinských občanů, píše The Guardian. S tímto typem víza mají uprchlíci nárok na sociální podporu, včetně bydlení, právo v Maďarsku pracovat a děti právo chodit do škol. Podle šéfky Maďarského helsinského výboru Márty Pardaviové tato poměrně nízká čísla dokládají, že většina ukrajinských uprchlíků před Maďarsko jen přejíždí. Ti, které v této zemi zůstávají, mají ve srovnání s Polskem nebo Slovenskem problémy získat informace o právech, která mají, uvádí Maďarský helsinský výbor.

  • Rusko hájí základní sportovní hodnoty

    Je to právě Rusko, které podle vicepremiéra Dmitrije Černyšenka hájí základní sportovní hodnoty včetně olympijské charty. Mezinárodní federace je vylučováním Rusů a Bělorusů ze soutěží pošlapávají, řekl přední ruský vládní představitel na konferenci v Moskvě věnované aktuální pozici ruského sportu. Ten se ocitá v izolaci, protože ve většině sportů nesmějí zástupci Ruska ani spojeneckého Běloruska na mezinárodní akce kvůli invazi na Ukrajinu.

  • Opava dostane z USA dar na pomoc uprchlíkům

    Opava dostane dar 10 000 dolarů (220 000 korun) od partnerského města Kearney v USA. Peníze jsou určené na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Část město použije na nákup pomůcek potřebných pro výuku českého jazyka. Za zbytek bude magistrát modernizovat evakuační centrum, které uprchlíci používají pro krátkodobé ubytování. ČTK to dnes řekl mluvčí města Roman Konečný.

  • Stát vyčlenil 300 mil. Kč na integrační programy pro ukrajinské běžence

    Stát vyčlenil 300 milionů korun na dotace obcím a neziskovému sektoru na integrační programy pro uprchlíky z Ukrajiny, například na výuku češtiny a na začleňování běženců do komunitního života. Poslancům z bezpečnostního výboru to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Celkovou strategii pro zvládání migrační vlny z Ukrajiny po ruské invazi by měla vláda dostat podle něho příští týden a Sněmovna do poloviny dubna.

  • Rusko bude pokračovat v bojích u Kyjeva

    Rusko ostřeluje Černihiv. Podle zprávy vydané ministerstvem obrany Spojeného království budou boje u Kyjeva v příštích dnech pravděpodobně pokračovat, a to navzdory oficiálnímu prohlášení Ruska stáhnout se z regionu, informuje The Kyiv Independent.

  • Konec neomezeného internetu v Rusku

    Velké mobilní společnosti informují, že v blízké budoucnosti nebudou poskytovat žádné tarify s neomezeným internetem.

  • Rusko úmyslně narušilo vzdušný prostor Švédska

    Švédská televize TV4 informovala, že dvě ruská letadla pravděpodobně vyzbrojená jadernými zbraněmi narušila již 2. března švédský vzdušný prostor. Podle informací televize šlo o úmyslný čin s cílem zastrašit Švédsko. Šlo o let čtveřice letounů – dva bitevníky typu Su-24 doprovázely dvě stíhačky typu Su-27. Dva bitevní letouny byly podle zdrojů TV4 vybaveny jadernými zbraněmi. Narušení švédského vzdušného prostoru trvalo asi minutu. V reakci na to vzdušné síly země vyzdvihly dva stíhací letouny JAS 39 Gripen. Právě tehdy, tvrdí švédská média, bylo potvrzeno, že ruská letadla byla vybavena jadernými hlavicemi. „Hodnotíme to jako vědomou akci. Je to velmi vážné, zejména proto, že jsou válčící zemí,“ komentoval velitel letectva Karl-Johan Edström.

  • MHD Kladno začne uprchlíkům vydávat průkazy pro jízdu zdarma

    Provozovatel městské hromadné dopravy Kladno začne v pátek vydávat ukrajinským uprchlíkům průkazy pro jízdu zdarma. Od poloviny dubna se jím v Kladně budou muset prokazovat, uvedl dnes v tiskové zprávě Ludomír Landa z ČSAD MHD Kladno. Dosud platí, že od konce února mají Ukrajinci cestování veřejnou dopravou ve Středočeském kraji zdarma, jde o rozhodnutí krajské rady.

  • Čína se bude snažit Rusko podporovat spíše skrytě

    Čína se bude snažit Rusko podporovat spíše skrytě, její aktivní vstup do války na Ukrajině je nepravděpodobný. Na dnešním jednání sněmovního zahraničního výboru to uvedl náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). Směrem navenek podle něj Čína postupuje velmi opatrně, dovnitř ale čínská propaganda přejímá ruskou rétoriku včetně dezinformačních kampaní.

  • Gazprom zvažuje zastavení dodávek plynu

    Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

  • Rusko v Doněcké oblasti použilo fosforové granáty

    Informoval o tom šéf krajské správy Pavel Kirilenko.

  • Nemocnice v Karlových Varech zřídila ambulanci pro uprchlíky

    Karlovarská nemocnice dnes otevřela ambulanci vyhrazenou pro ukrajinské uprchlíky, takzvaný UA point. Zatím jediné centrum v kraji je určené pro zajištění akutní zdravotní péče pro děti i dospělé, kteří si dosud po útěku z vlasti napadené Ruskem nenašli svého praktického lékaře, řekl dnes novinářům ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.

  • USA neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky

    Ředitelka komunikace Bílého domu Kate Bedingfieldová na brífinku uvedla, že prezident Joe Biden se nehodlá účastnit přímé vojenské konfrontace s Ruskem, píše na twitteru The Kyiv Independent.

  • Výsledky istanbulských rozhovorů nejsou naplňovány

    Úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovaly výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Dnes to prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého Ukrajina souhlasila s tím, že zůstane neutrální a nevstoupí do NATO. Turecko se dále snaží přiblížit postoje obou států a Çavuşoglu doufá, že se do dvou týdnů uskuteční osobní jednání mezi ukrajinským ministrem zahraničím Dmytrem Kulebou a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

  • Uherskohradišťská nemocnice daruje sanitní vůz

    Uherskohradišťská nemocnice daruje na pomoc Ukrajině napadené Ruskem sanitní vůz. „Situace na Ukrajině nám není lhostejná a jsme moc rádi, že jsme našli způsob smysluplné pomoci,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě ředitel nemocnice Petr Sládek.

  • Hradecké centrum pro uprchlíky začalo opět pracovat

    Královéhradecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) začalo po přestěhování po dnešních 09:00 opět pracovat. Mimo provoz bylo kvůli stěhování od středečních 12:00. Kraj centrum přemístil z Kongresového centra Aldis na Eliščině nábřeží do své administrativní budovy poblíž autobusového a vlakového nádraží v ulici Na Okrouhlíku.

    „Na registraci dnes ráno před centrem Na Okrouhlíku čekalo asi 40 lidí. Stěhování se stihlo rychleji, původně jsme počítali s otevřením v 10:00,“ řekl ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

  • Ruská a ukrajinská ekonomika klesnou nejvíce za 25 let

    Ruská válka na Ukrajině uvrhne obě země do největšího hospodářského poklesu za posledních 25 let. Ukrajina by ale mohla v roce 2023 výrazně oživit, pokud se podaří brzy uzavřít příměří. Uvedla to Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

    Invaze na Ukrajinu 24. února zemi těžce poškozuje. Moskvu zase zasáhly rozsáhlé sankce, které ji odstřihly do světového finančního systému a prudce zvýšily ceny komodit a energií.

    Hlavní ekonomka EBRD Beata Javorciková očekává, že ukrajinská ekonomika letos klesne o 20 procent. Upozornila, že vojenské aktivity se odehrávají na území, které představuje 60 procent hrubého domácího produktu z období před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. Pokud by se ale podařilo v příštích několika měsících uzavřít příměří, mohl by HDP v příštím roce vzrůst o 23 procenta.

  • Ve středu Česko vydalo lidem z Ukrajiny 3480 víz

    Ukrajincům zasaženým ruskou invazí Česko ve středu vydalo 3480 víz, od začátku války je dostalo 248.804 lidí. Na cizinecké policii se nahlásilo 137.102 lidí, ve středu jich bylo 2567. Děti do 15 let se registrovat nemusí. Údaje dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Podle OSN z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchly více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska.

  • Rusko na Ukrajině přišlo už o 17 500 vojáků

    Rusko od začátku invaze na Ukrajinu před 36 dny přišlo již o 17.500 vojáků, 614 tanků, 1735 obrněných vozidel, 311 děl, 96 raketometů, 54 kusů protileteckých zbraní, 135 letadel, 131 vrtulníků, 83 dronů, 1201 kusů automobilové techniky, sedm plavidel, 75 cisteren, 22 kusů speciální techniky a čtyři vypouštěcí zařízení taktických raket, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

  • K Mariupolu míří konvoj s humanitární pomocí

    Do jihoukrajinského Mariupolu míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně z obléhaného města evakuovat civilisty. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Moskva dříve v oblasti vyhlásila dočasné příměří.

    „Děláme vše pro to, aby autobusy do Mariupolu dorazily ještě dnes a vyzvedly lidi, kteří se z města ještě nedostali,“ uvedla Vereščuková. O vyslání konvoje na jihovýchod země Kyjev podle ní rozhodl poté, co Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil ruský souhlas s otevřením bezpečného koridoru.

  • Počet odbavených uprchlíků v pražském centru ve středu klesal

    Počet odbavených lidí v Asistenčním středisku pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru v Praze ve středu dále klesal. Zatímco v pondělí bylo odbavených přes 1300, v úterý už jen 982 a ve středu 870. Vyplývá to z informací na twitteru od pražských hasičů, kteří ve středisku pomáhají. Potřetí od začátku svého fungování tak středisko odbavilo méně než 1000 lidí za den. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v centru, které je společné pro Prahu i Středočeský kraj, pomohli 61.724 lidem.

  • Středočeská centra odbavila přes 19 tisíc běženců

    Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za středu odbavila 342 lidí, 69 uprchlíkům zprostředkovala ubytování. Zaregistrovaných je zhruba o 50 více než v úterý a o pětinu méně než ve stejný den před týdnem, kdy jich bylo 424. Díky klesajícímu náporu kraj od pátku omezí provozní dobu všech krajských asistenčních center. Zatímco dosud byla otevřena nepřetržitě, nově to bude od 07:00 do 21:00. Od začátku fungování centra pomoci mimo Prahu odbavila 19 050 Ukrajinců, kteří svou zemi opouštějí po ruské invazi. ČTK to dnes sdělil mluvčí hejtmanství David Šíma.

  • Podle Britů někteří ruští vojáci odmítají poslouchat rozkazy

    Někteří ruští vojáci na Ukrajině odmítají uposlechnout rozkazy a záměrně ničí vlastní vybavení, uvedl ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Rusové podle něj dokonce omylem sestřelili vlastní letadlo, jsou celkově velmi špatně vybavení a mají nízkou morálku. O Flemingově projevu v australské Canbeře dnes informovala agentura Reuters.

  • Rusové používají zakázané zbraně

    OSN uvádí, že se mu podařilo získat důkazy o použití zakázaných zbraní Ruskem v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech.

  • Jednání budou pokračovat v pátek

    Rusko a Ukrajina budou opět pokračovat v mírových jednáních v pátek 1. dubna, rozhovory by se tentokrát měly odehrávat na dálku prostřednictvím videohovoru. Po ukončení zatím posledního kola vyjednávání v Turecko to oznámil vysoce postavený ukrajinský diplomat, informovala agentura Reuters. Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija na sociální sítí telegram napsal, že Ukrajina navrhla osobní setkání prezidentů obou zemí. Rusko ji zatím odmítlo s tím, že je nejprve potřeba vypracovat koherentnější návrh budoucí dohody. „Budeme doufat, že se prezidenti zemí setkají příště. Zároveň trváme na tom, aby se takové setkání nekonalo v Rusku nebo Bělorusku,“ napsal Arachamija. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosavadní průběh mírových rozhovorů vyhodnotil jako „pouhá slova, ale nic konkrétního“.

  • Američané chtějí uvolnit ropné rezervy

    Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zvažuje, že by začala uvolňovat až jeden milion barelů z amerických ropných rezerv denně po dobu několika měsíců. Chce tak bojovat proti rostoucím cenám pohonných hmot a výpadkům v dodávkách způsobených ruskou invazí na Ukrajinu. Celkem by americká vláda mohla uvolnit až 180 milionů barelů ropy.

  • Ukrajina odvolala velvyslance v Gruzii a v Maroku

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal ukrajinské velvyslance v Gruzii a Maroku. Diplomaté podle prezidenta nedělali dost pro to, aby tyto země přesvědčili k podpoře Ukrajiny a odsouzení Ruska za invazi, informovala agentura AP. „Při vší úctě, pokud nebudou zbraně, nebudou sankce, nebudou omezení pro ruský byznys, tak si prosím hledejte jinou práci,“ řekl Zelenskyj ve svém nočním videu k národu. „Diplomatická fronta je jednou z klíčových front“ v ukrajinském boji proti Rusku, řekl prezident a dodal, že v nejbližších dnech očekává konkrétní výsledky také od ukrajinských diplomatů Latinské Americe, na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii a v Africe.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]