Premiér Andrej Babiš opakovaně označil nevládní organizaci Transparency International (TI) za zkorumpovanou. Středočeský krajský soud na její podnět zkoumal, zda by se premiér neměl za své výroky omluvit. Svým nepravomocným rozhodnutím překvapivě posvětil agresivní a lživý způsob komunikace ministerského předsedy. Šéf české pobočky TI David Ondráčka v rozhovoru pro FORUM 24 prozradil nejen to, jak celou kauzu vnímá. Hovoří také o tom, proč hnutí ANO není protikorupční, kde se vzala Babišova nenávist vůči Trasparency International nebo jak může Evropská komise zasáhnout premiérův byznys.  

Pane Ondráčko, máte za sebou soud s Andrejem Babišem kvůli jeho urážlivým výrokům na adresu Transparency International. Jaký máte z výsledku pocit?

Babiš nás začal napadat přesně v momentě, kdy jsme šli právně proti jeho střetu zájmů a neoprávněným dotacím. TI svými kroky spustila dnešní audity Evropské komise a řešení před českými institucemi. Transparency International se proti rozsudku odvolá, spor nekončí. Rozsudek soudce Sommera prolamuje hranici, že je možné kohokoli kritického ukřičet lhaním.

A výroky premiéra, i ty lživé, média přebírají, dávají mu obrovský prostor v televizích a rozhovorech. Jsou slyšet a mnoho lidí tomu uvěří. Pořád si myslím, že premiér nemá účelově lhát, až tak naivní jsem zůstal. Ovlivňuje tím celou společnost, dělá ze lži politickou normu.

Může tedy nyní premiér urážet, koho chce, a nic mu nehrozí?

Reálně vedeme ten spor o ochranu dobré pověsti TI jako právnické osoby, takže by se to nemělo vztahovat na kohokoli a cokoli. A hlavně spor ještě nekončí, protože půjde k vrchnímu soudu. Ale rozsudek u takto sledované kauzy posílá veřejnosti přesně tento signál, v tom je ta interpretace příliš široká.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Je v pořádku, aby nastávaly situace, kdy je premiér nebo i prezident předmětem soudního řízení?

Hrubé urážky a otevřené lži běžně používají jako účinný nástroj. Lidi to dokonale znechutí, ale zvyknou si. Společnost jako určitá komunita hledající shodu se postupně rozpadá. I proto si myslím, že tyto soudní spory mají smysl, mají přesah a jdou po principu.

Přitom by stačilo, kdyby se nejvyšší ústavní představitelé dokázali občas úplně normálně omluvit za chybu nebo přestřelení. Ale to se zdá dnes nereálné.

Kde se vzala ta nesnášenlivost Andreje Babiše vůči Transparency International? Vznikla, až když jste se začali zabývat jeho střetem zájmů?

Samozřejmě, v momentě, kdy si uvědomil, že mu účinně jdeme po neoprávněných dotacích, EU fondech a zakázkách v miliardách. Okamžitě naskočil na taktiku snažit se nás ukřičet, ušpinit, opakovat do zblbnutí tři věty, převádět to na osobní spor. Premiér, jeho marketéři i jeho média vše převádějí do osobního střetu, jako jakýsi fatální souboj Ondráčka versus Babiš. Touto pastí odvádí pozornost od svých skandálů, nemusí je vysvětlovat.

A bohužel na tyto pasti naskakují i další média. Například v mých třech rozhovorech na DVTV moderátoři dokola a nesmyslně opakují pořád stejné Babišovy pasti a výroky. Působí, jako by byli jeho mluvčí. To mi přijde až absurdní.

Je střet zájmů ministerského předsedy největší kauzou, na níž jste kdy pracoval?

Je těžké kauzy poměřovat, zabýval jsem se stovkami z nich. Ekotendr, zbrojní zakázky, dálniční kartely, Konsolidační agentura, Lesy ČR, OKD, ROPy, ČEZ, DPP, mýto – a to neberu divoká 90. léta a privatizaci, kdy jsem byl ještě student – jsou jen namátkou některé z kauz, kde také šlo o miliardové zájmy a vysokou politiku. Z mého pohledu za vlád ODS, TOP 09, KDU-ČSL i ČSSD bylo skandálů tolik a tak málo sebereflexe jejich představitelů, že do této řeky už se také nedá vrátit.

Ale Babiš to dnes přenáší na úplně jinou, hlubší úroveň ukořistění celého státu, ovládnutí institucí, absolutní oligarchizaci. Proto je nutné se nevzdat a shodit rukavice. Což jsem já udělal.

TI vždy dělala navýsost politickou činnost, protože naše mise je bojovat proti politické korupci. V tom smyslu je Transparency International politická nevládka (i když se to dnes používá jako nadávka, absurdně), která ale musí nestranně hlídat všechny. Je to složité, udělali jsme určitě i některé chyby, ale takto to vidím. A potřebujeme silně podporu veřejnosti, jakoukoli, i tu finanční.

Jedná se mezi vámi a Babišem i o nějaké nevyřízené účty z dřívější doby?

Neberu to osobně, žádný svatý boj nevedu. Svou roli v TI jsem vždy chápal jako snahu, jak promyšleně a důsledně hlídat politickou a byznysovou elitu, klást jim překážky, aby si nerozdělili zemi a byznys úplně bez odporu. A taky předvídat trendy různých budoucích problémů, pojmenovávat zákulisní dohody, nasvěcovat lobbisty. Vytvářet profesionální právní a investigativní tým, který je schopen jít kompetentně a vytrvale do zásadních a složitých kauz politické korupce. Dotahovat tu litigaci (rozhodčí a soudní řízení – pozn. red.), tlačit na instituce, aby dělaly, co mají.

Tato role přinesla nutně spory s premiéry i jejich ministry, s řadou byznysmenů, úředníků, policistů, lobbistů, někdy i novinářů. Ve své době mě opravdu nemuseli Paroubek, Topolánek, Kalousek, Nečas, Čunek, Sobotka či Rath a spousta dalších. A bylo to tak úplně v pořádku; není rolí šéfa TI, aby ho vládnoucí politici měli rádi. Dnes je dominantní figurou politiky Babiš, který bere stát jako firmu, svou firmu. Své kritiky a oponenty se snaží pošpinit a unavit, proto to převádí do osobní roviny.

Vaše organizace se zabývá potíráním korupce. Jak velkým problémem je u nás v současné době?

Štve mě to, ale vidím spíš sešup než zlepšování. Vládní politici sní o tom, jak doháníme světovou špičku, ale bez funkčního státu, efektivní správy a nezávislé justice to je jen blouznění. Všechny problémy jsou jen marketingově natírány. Hlavně velmi nefunkční státní správa. Třeba zákon o státní službě kvůli jeho postupnému vykosťování a špatnému naplňování nevedl ke kýženým závěrům. Sice se ve výběrových řízeních zvýšila transparentnost, ale výrazně se snížila efektivita a profesionalita. Vláda se s novými pravidly naučila žít, politický vliv je silnější než dřív.

Hnutí ANO se od svého založení označovalo jako protikorupční. Myslíte si, že se tak nazývá právem?

Zbyl z toho jen škleb a parodická floskule. Nikdo to už nemůže brát vážně. Propadají se hlouběji do korupčních kauz. Policejní vyšetřování brněnské chobotnice ANO, Faltýnka a Švachuly má název Stoka, to odpovídá hodně přesně.

Vzdal by se podle vašeho názoru Andrej Babiš spíš Agrofertu, nebo politiky? Kdyby ho k tomu někdo dokázal přesvědčit.

Myslím, že to bude hrát až do trpkého konce, z opozice má legraci, Zeman ho drží. Sílu nad tím má Evropská komise, pokud definitivně zastaví všechny dotace a bude vymáhat neoprávněné zpět. A pak banky financující Agrofert. To by mohlo změnit hru.

Transparency International je mezinárodní organizace. Jak současné dění kolem českého premiéra vnímají v zahraničí?

Jeho střet zájmů nemá v Evropě obdoby. I Berlusconi byl proti němu žabař. Proč by mělo třeba Německo, Nizozemsko nebo Dánsko posílat peníze do střední Evropy, když tady je premiér směřuje do vlastní kapsy? To nás prostě dohání a odnesou to obyčejní lidé a menší firmy. Ale taky je fakt, že podobných kleptokratů po světě běhá hodně.

Zabýváte se i lidmi z okolí prezidenta Zemana. Odtud už se také někdo proti TI ozval?

Pochopitelně, podávali jsme několik trestních oznámení na možné dotační podvody kancléře Mynáře, řešili jsme zakázky v Lánech i financování kampaně Miloše Zemana. Prezident nechává na Hradě parazitovat hochštaplery, ale velké hry se dějí kolem nových jaderných bloků a otázek, kdo je případně bude stavět.