Během vietnamské války měl mladý poručík prohlásit: „Pane, museli jsme tu vesnici do základu vypálit, abychom ji zachránili před nepřítelem.“ V obdobné situaci se ocitla naše země.

Vláda nám tvrdila a tvrdí, že se vydala cestou ochrany těch nejzranitelnějších na úkor ekonomiky. Jak ale záhy prokázala její nebetyčná neschopnost, vybrala si „zlatou“ střední cestu vysokého počtu obětí z řad seniorů, zničené ekonomiky a jako bonus odepsala celou jednu mladou generaci. Od dob Marie Terezie se nikdy nestalo, aby děti nechodily do škol.

Po roce, kdy žijeme pod pokličkou, jsme na tom stále hůř a hůř. Jediným výsledkem je, že jsme odložili roušky a nasadili respirátor. Neskutečně absurdní drama plné pletichaření, vlastních zájmů a velkého byznysu, vyneslo do popředí roztodivné osobnosti. Některé nám s vážnou tváří tvrdí, že nákupy zdravotnického materiálu umí. Bože, chraň nás před všemi, kteří zadají obchod v řádu miliard do rukou společnosti sídlící v Karibiku, jejíž dceřiná společnost disponuje celým jedním tisícem korun českých a bez náležitého účetnictví.

Dále čtěte

Co Babiš prováděl poslední desetiletí, není nic proti tomu, co páchá teď

Premiér Andrej Babiš donekonečna překvapuje. Už to není ale překvapivá troufalost, drzost a buranství. Ke konci své (doufejme) politické kariéry…

V médiích slyšíme zoufalé praktické lékaře, s nimiž nikdo nekomunikuje, ale místo toho jim živořící soukromníci nabízejí chladírenské vozy k převozu vakcín. Připomíná to operaci Dynamo z května 1940, kdy Britové spustili velkolepou akci na záchranu vlastních a francouzských vojáků, uvíznuvších v obklíčení na plážích u Dunkerque. Nejen válečná flotila Jejího Veličenstva, ale i civilisté, vlastníci lodě, loďky a škunery, odvážely své hochy pod nepřátelskou plavbou k břehům hrdého Albionu.

Zřejmě nás čeká další tvrdý direkt, omezující vše, co ještě omezit šlo. Odvolávání se na podobně tvrdé uzávěry z jara loňského roku u nás, stejně jako na Západě, je nonsens. Pokud pomineme, že od té doby uplynulo takřka 12 měsíců, nelze opomenout existenci účinných vakcín, díky nimž se Izrael vrátil k normálu. Na tomto místě je nutné rýpnout si do zodpovědných činitelů Evropské unie, kteří při nákupu vakcín trestuhodně zaspali. Nicméně věřím v otevřenou hospodářskou soutěž a kapitalismus: Nyní je vakcín nedostatek, za měsíc se v nich budeme „topit“.

Modlím se, aby si naše garnitura uvědomila, že pokud nezačne se systematickým očkováním, nic se nezmění. Po měsíci lockdownu čísla opět poletí nahoru. Na skladech leží měsíc na 200 tisíc nevyužitých dávek AstraZeneca. Vláda se zapřísahala, že jsou pro učitele. To je jistě chvályhodné. Ale potom se ptám, proč už nebyli dávno naočkovaní? Nejedná se pouze o další zoufalou „píár“ akci, která má zakrýt skutečnou podstatu věci? Tedy neexistenci distribuce.

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky. My Češi jsme k tomu opět nuceni. Poté, co si národ ušil roušky, bude zřejmě svépomocí zajišťovat, aby se vakcíny dostaly do všech koutů země. Jsme prostě nejlepší.