GLOSA / Člověk by nečekal, a už vůbec ne na sociální síti X, že by kampaň proti sexuálnímu obtěžování v městské hromadné dopravě mohla vzbudit takovou vlnu nevole. Jelikož hlasitým kritikům nešlo o provedení, ale o to, že „zírání je v pohodě, vždyť proto se hezky oblékáš“, případně o „jsi hnusná, buď ráda, když se na tebe někdo podívá“, vypovídá to hlavně o nich.

Ale k MHD. Osobně dokážu vyjmenovat nejméně deset mladých žen ze svého okolí, které buď jako dospívající nebo později zažily něco nepříjemného. Jedna věc je, že na vás někdo zírá celou cestu autobusem, a když máte vystoupit, zvedne se také. Chápu, že pro dvoumetrového muže to není téma, pro sedmnáctiletou holku ale ano. Ale že na vás patnáct minut kouká cizí tragéd, to je nepříjemné, ale pravda, dá se to přežít.

Dále čtěte

Istanbulskou úmluvu přijaly všechny země na západ od nás. My jsme ale řekli: NE

NÁZOR / Odmítnutí Istanbulské úmluvy naším senátem vyvolalo na jedné straně nadšení a vzájemné poplácávání po ramenou, vydávající zvuk připomínající…

Od dvanácti let, když jsem nastoupila na gymnázium, jsem jezdila dennodenně autobusem ze Smíchovského nádraží. Jednoho dne, bylo mi tak osmnáct, bylo léto, svítilo slunce, takže žádná pokročilá noční hodina, ale ano, měla jsem na sobě logicky šaty, jsem nastoupila jako vždycky do autobusu, sedla si k oknu, sluchátka v uších.

Vedle mě se posadil muž. Těžko říct, jestli mu bylo čtyřicet, pětačtyřicet nebo méně, v osmnácti byl každý nad třicet v podstatě nad hrobem. Nebyl oblečený zrovna nejlépe, ale co, tak to prostě v městské hromadné dopravě občas chodí. Mám pocit, že něco řekl, ale nevím to jistě, poslouchala jsem hudbu.

Potom mi sáhl na nohu. Řekla jsem si, že je to omyl. Ale nebyl. Absolutně jsem nevěděla, co mám udělat. Posunula jsem se blíž k oknu, ale dál už to nešlo. Vypnula jsem hudbu a rozhlédla se. Jasně, s odstupem let si člověk říká, že by vstal, něco řekl, možná i nadával… Ale tehdy jsem seděla a úplně jsem ztuhla.

Dále čtěte

Objednejte si plakát Putinův zlý sen a ukažte všem, jak bude vypadat rozdělené Rusko

Chcete si doma pověsit opravdu vydařený plakát? Chcete mít něco, čím před volbami vyjádříte svůj názor? Tak právě pro vás…

A najednou se stal zázrak. „Obtěžuje vás, slečno?“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se na svého zachránce a řekla, že ano. Pak se to seběhlo dost rychle. Autobus zrovna zajel na zastávku, muž za námi uchopil člověka vedle mě za tričko a vyhodil ho ze dveří. Myslím, že jsem mu poděkovala, ale nevím jistě, zda jsem řekla ještě něco jiného. Měla jsem štěstí. Tentokrát byl ve správný čas na správném místě někdo, kdo se nedíval stranou.

Samozřejmě že ti, kdo si myslí, že je skutečně skandální, pokud někomu vadí nevhodné chování ostatních, to budou tvrdit i nadále. Ostatně mají na své buranství právo. Pokud ta kampaň alespoň jednomu člověku dodá odvahu zastat se někoho, kdo se nikoli svojí vinou octl v nepříjemné situaci, je to dobrá zpráva. A jestli někdo chce být za opravdového chlapa, tak by měl být tím, kdo neváhá pomoct, nikoli zapšklým diskutérem na sociálních sítích, který chce hájit svoje právo koukat cizím holkám do výstřihu.