Předseda opoziční ODS Martin Kupka a vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v Partii Terezie Tománkové. FOTO: Profimedia / FORUM 24
FOTO: Profimedia / FORUM 24
KOMENTÁŘ / V nedělních Otázkách Václava Moravce se řešilo aktuální téma nových amerických cel. Diskutovali o nich ministr dopravy Martin Kupka (ODS), europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Filip Turek (Motoristé) a poslanec Karel Havlíček (ANO). Přítomní se neshodli skoro na ničem. Čeští podporovatelé Trumpa vinili ze stávající situace Evropu. Martin Kupka se s Filipem Turkem shodl na tom, že Evropu trápí přehnané regulace, ale jinak to byla debata spíše mimoběžná.
Karel Havlíček v odpovědi na úvodní otázku řekl, že americká cla nemohla nikoho, kdo situaci sleduje, překvapit. Zajímavé je, že ještě nedávno toto téma ANO bagatelizovalo. Luděk Niedermayer se naopak podivil, proč tedy členové ANO Trumpa podporovali, když věděli, že cla škodlivá pro Evropu a Česko Trump zavede.
Spor o jednání
Europoslanec Turek řekl, že si za „tu facku můžeme tak trochu sami“. Evropa prý na americké zboží uplatňuje daleko větší cla, ale také další bariéry. Mezi ty Motorista započítal třeba i DPH, kterou prý v USA nemají. DPH se přirozeně platí i z vozů vyrobených u nás, takže to nelze označovat za ochranářské opatření. Navíc v USA mají státy takzvanou daň z prodeje, která je v principu totožná s naším DPH.
Každopádně se Havlíček s Turkem shodli na tom, že EU nemá zavádět protiopatření, ale snažit se situaci využít k dojednání bezcelní smlouvy. Něco takového totiž naznačil Elon Musk. Jak to udělat, když třeba Izrael, který zavedl nulová cla ještě před Trumpovým spuštěním obchodní války, stejně bude vyvážet do USA se clem 17 procent, už neřekli.
Co je Trumpovým cílem?
Spor byl proto i o to, co je vlastně konečným cílem amerického prezidenta. Turek s Havlíčkem vyjádřili přesvědčení, že mu jde jen o to, aby EU, která je podle Turka šampionem v protekcionismu, snížila svá cla. Kupka byl skeptičtější, ale řekl, že takový scénář by pro Evropu byl v podstatě pozitivní.
Karel Havlíček se pak trochu zapletl do vysvětlování dalších cílů Trumpových cel. K těm podle něj patřilo oslabení cen ropy. To je sice skutečně něco, o čem prezident mluvil, byť tedy tvrdil, že toho docílí zvýšením domácí produkce, a ne oslabením poptávky v důsledku ekonomické nejistoty. Jenže Havlíček následně zmateně řekl, že pád cen ropy má zasáhnout Čínu. Ta je přitom největším světovým dovozcem této suroviny. Jak by ji její nízká cena měla poškodit, už nevysvětlil.
Regulace a ekologie
Následnou část debaty o regulacích a ekologii pak časově opanoval Filip Turek. Ten mluvil suverénně nejvíc. Až když se začalo mluvit o úlevách ohledně emisních norem pro automobily, tak se probudil i Karel Havlíček, aby si přisadil v kritice ministra Kupky. Snažil se útočit kvůli normě Euro 7, kterou podle něj mohl ministr změnit a zmírnit více, než se podařilo.
Poselství bylo ale každopádně pořád stejné. Za vše špatné může Evropa. Trumpova cla jsou jen prostředkem, který nás má donutit jednat. Jenže tak, jak to podali pan Havlíček i pan Turek, má vyjednávání vést k tomu, že Evropa bude nucena ke změně vnitřní politiky. To je naprosto nepřípustný precedent, jakkoliv lze chápat, že s tím, k čemu nás Trumpova administrativa chce tlačit (tedy nejspíš podle Turka a Havlíčka), oba pánové souhlasí.
