Petr Fiala a Vít Rakušan FOTO: Twitter VR
FOTO: Twitter VR
Nad pěticí opozičních stran, mezi které patří ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN a které v současné době usilují o nějakou formu předvolební spolupráce, lze vést množství různých úvah. Jedna jejich podskupina se zabývá tím, co těmto uskupením chybí k tomu, aby porazily hnutí ANO. Mohl by jim pomoci jeden velký společný příběh, který by překryl ten servírovaný Andrejem Babišem. Strašně moc však záleží na tom, jak konkrétně by takový příběh vypadal a jak silně by na voliče zapůsobil.
Martin Schmarcz ve svém komentáři na Info.cz upozorňuje na „dělící zeď“ uvnitř opozice mezi „starými“ a „novými“ subjekty, kdy do první skupiny patří občanští demokraté, TOP 09 a lidovci a do druhé Piráti a hnutí STAN. Schmarcz se domnívá, že dokud se neodstraní, opoziční strany nebudou vládnout, respektive ne bez hnutí ANO.
Bývalý poradce premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera nebo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka předkládá jednoduché řešení, co se s tím dá dělat – nabídnout jinou štěpící linii: „V opozici k zemanovsko-babišovskému režimu by budoucí koalice měla stát na jasném přihlášení se k Západu a k Evropě, k podpoře svobody a podnikání, k demokratickému právnímu státu, k ekologické odpovědnosti. Prostě k návratu ideálů sametové revoluce,“ píše Schmarcz.
Velká otázka je, jestli taková štěpící linie může zafungovat a překrýt tu, kterou se snaží vytvářet Andrej Babiš a jeho marketingový tým mezi starými tradičními a údajně zkorumpovanými politickými partajemi na jedné straně a především jeho hnutím ANO na straně druhé.
To, co popisuje Schmarcz, se může uplatnit jako nejmenší společný jmenovatel v rámci uvedené pětice stran a hnutí, aby neměly zábrany jít do jedné vládní koalice a disponovaly určitým základem, na kterém v ní budou spolupracovat. Zjevně to však nestačí k tomu, aby se toto dělení mohlo stát tím, které určuje politický zápas v České republice. Je to dost možná smutné, ale je to bohužel tak.
Uvedené subjekty se totiž právě o to už několik let usilovně pokouší, ovšem bez nějakých výraznějších úspěchů. Rády by tohle štěpení prodaly a strukturovaly pomocí něho politickou soutěž u nás. Zatím se jim to však nedaří a toto dělení se ne a ne plně uplatnit.
Bohatnutí a prosperita
Poradce někdejších předsedů vlád sám píše, že volby nevyhrávají programy, ani lidé, nýbrž příběhy. A dodává: „Andrej Babiš si vybájil roli zachránce před korupcí a bídou. Není to moc dobrý příběh a už vůbec není pravdivý. Ale je jediný, a proto vítězí. Dokáže opozice přijít s vlastním?“
Jenže příběh, který Schmarcz opozici navrhuje, že by se jeho nositelem měla stát, je pouze jednou nohou, a na té se dlouhodobě nedá úplně dobře udržet. Ukazuje se, že pro velkou část společnosti je to prostě málo. Může nám to být líto, ale návrat k ideálům sametové revoluce a především hodnota svobody samy o sobě nestačí.
Pro značné množství občanů nejsou spojené s dostatečně velkou emocí a nedovedou je mobilizovat a přimět jít volit subjekty, které tyto ideje reprezentují. Opoziční strany k tomu zkrátka musí přidat ještě něco navíc. Jestliže to nedokážou, jejich jediná šance porazit Babiše spočívá v tom, že složení dolní komory parlamentu po příštích sněmovních volbách bude takové, že tam předseda hnutí ANO pro své uskupení nenajde žádné koaliční partnery.
V takovém případě, pokud opoziční uskupení budou dostatečně odhodlaná a budou držet spolu, by si mohla nakonec vládnutí bez Babišova hnutí vyvzdorovat, byť ani to přes osobu prezidenta Miloše Zemana nebude úplně jednoduché a může to být celkem zdlouhavé.
Jestli ale opoziční strany opravdu chtějí příběh, pomocí kterého by mohly strukturovat politickou soutěž u nás a výrazně tak oslabit předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, měly by k ideálům sametové revoluce a svobody přidat i dlouhodobou prosperitu a bohatnutí České republiky, ze kterého by ve výsledku těžily všechny vrstvy společnosti.
A musely by to udělat takovým způsobem, aby z toho hnutí ANO a jeho šéf vyšli jako ti, kteří toto bohatnutí a prosperitu svým jednáním a svojí politikou totálně zabíjejí. Takový úkol není jednoduchý, kdyby se jim to však povedlo, mohlo by to skutečně vytvořit nové politické štěpení, které by nehrálo v Babišův prospěch. Muselo by se to ovšem provést chytlavě, viditelně a hlavně tak, aby se to pokud možno dotklo každého a u všech občanů to vyvolalo nějaké emoce, ať už pozitivní, či negativní.
