Opravdu vyhrává Hillary Clintonová? Vsadíte se?

Donald Trump a Barack Obama (today.com)

Donald Trump a Barack Obama | FOTO: today.com

Tak kdo vyhraje americké prezidentské volby? Prezident Spojených států bývá oprávněně označován za nejmocnějšího muže světa. Stane se tedy nejmocnějším mužem paní Hillary Clintonová? Nebo snad Donald Trump? Je pro Američany zásadní, kdo z této dvojice jim bude vládnout? Je to důležité také pro Čechy?

Ve Spojených státech jsou tradicí debaty prezidentských kandidátů. Mohou být extrémně důležité pro výsledek. První duel mezi Hillary Clintonovou (levicová Demokratická strana) a Donaldem Trumpem (pravicová Republikánská strana) přibil k televizním obrazovkám 84 miliónů Američanů. Sledovanější bývá pouze Super Bowl, tedy finále amerického fotbalu.

V roce 1960 přišla revoluce. Za Republikánskou stranu kandidoval tehdejší viceprezident Richard Nixon, který měl zrovna po nemoci a vypadal proto stále ještě nemocně a unaveně. Proti němu bojoval o prezidentskou sesli mnohem mladší, svěží a milenkami obklopený John F. Kennedy. Po jejich televizním a rozhlasovém duelu byl výsledek překvapivý. U posluchačů rozhlasu, kterých bylo mnohem méně, jednoznačně vyhrál viceprezident Nixon. U televizních diváků byl výsledek téměř nerozhodný, mírně vyhrál John F. Kennedy. Televize tedy Kennedymu velmi pomohla vyhrát volby.

Jen pro zajímavost stojí za zmínku, že se o osm let později Republikáni rozhodli Richarda Nixona nominovat znovu (mimo jiné proto, že jejich největší favorit, slavný Henry Kissinger kandidovat nemohl, protože se narodil v Německu a ani jeho rodiče neměli se Spojenými státy nic společného, a stal se následně ministrem zahraničí). Richard Nixon tehdy vyhrál. Když se pak v Sovětském svazu setkal s tamním kolektivním vedením, karta se obrátila. Před televizními kamerami vypadal upravený Nixon ve srovnání s unaveným sovětským vedením důchodového věku svěže.

Když skončila první televizní debata Hillary Clintonové a Donalda Trumpa, dlouhodobě nejsledovanější televizní stanice CNN zveřejnila průzkum, podle kterého s naprostou převahou vyhrála Hillary. Řekli byste si, že se jistě jedná o seriózní anketu, které se zúčastnilo alespoň pár desítek tisíc Američanů z uvedených více než 80 miliónů televizních fanoušků. Jistě byli vybráni náhodně, z měst i vesnic, muži i ženy, mladí i staří, lidé různých profesí, etnik i náboženského vyznání ze všech koutů USA. Protože jsou Spojené státy v celém poválečném období rozdělené na dvě přibližně stejně velké politické skupiny, účastníci průzkumu by pak jistě byli rozděleni obdobně. O výsledku debaty by tak rozhodli jednak nerozhodnutí spolu s těmi, kteří nejsou úplně skalními stoupenci ani jedné ze stran, a jednak ti, kteří by debatu posuzovali spravedlivě, bez ohledu na svou politickou náklonnost (a přitom by je zrovna více zaujal kandidát soupeře).

Byl přesně takový průzkum CNN? Nebuďte naivní. Stanice CNN je oprávněně považována za levicové televizní království. Průzkumu se zúčastnilo 521 Američanů, což je přibližně nula procent. 41 % z nich se považuje za podporovatele Demokratů (kteří nominovali Hillary Clintonovou), pouze 26 % za Republikány (kam patří Donald Trump) a zbývajících 33 % jsou lidé nerozhodní, přinejmenším pokud jde o americkou politiku. Není tedy divu, že Hillary v průzkumu jednoznačně vyhrála.

V roce 2004 vyhrál v průzkumech CNN po všech třech televizních debatách John Kerry (Demokrat), z toho ve dvou případech s velkým rozdílem (více než 10 procentních bodů). Ve volbách však vyhrál jeho protikandidát George W. Bush od Republikánů. Obdobně i v dalších případech zpravidla vyhrávali koně Demokratů. Ve volebním roce 2012 sice podle průzkumu CNN stávající prezident Barack Obama (Demokrat) drtivě prohrál první ze tří televizních soubojů, tehdy však panovala shoda napříč médii, že pan prezident duel nezvládl.

Nejpodivnější jsou však dva průzkumy CNN z roku 1984. Po první debatě jednoznačně prohrál tehdejší republikánský prezident Ronald Reagan o 19 procentních bodů a po druhé debatě zvítězil o pouhé tři procentní body. Víte, jak dopadly volby? Fenomenálním úspěchem pana Reagana. Získal 59 % hlasů. Kam se hrabe Barack Obama, byť se v roce 2008 mediálně mohlo zdát, že za ním stojí skoro celý národ. Ronald Reagan vyhrál napříč Spojenými státy. Prohrál těsně pouze v Minnesotě, což byl domovský stát jeho soupeře (a také prohrál ve Washingtonu, D. C., ale to jen pro kverulanty).

Pro co nejlepší odhad výsledku voleb však není podstatné, jakou mají kandidáti procentuální podporu napříč USA. Klíčové je, jak si vedou ve státech, které bývají jazýčkem na vahách (tzv. „swing states“). Tam kandidáti pokaždé soustředí své kampaně, billboardy a podobně. Podle průzkumů zatím ještě není rozhodnuto, avšak mezi rozhodnutými vítězí ve většině průzkumů Hillary Clintonová. S postupující kampaní jí však hodně voličů ubylo a v tradičně nerozhodných státech spíše prohrává. Rozhodující by tak pro ni mohla být lidnatá Florida, kde podle většiny průzkumů mírně vítězí. Donaldu Trumpovi zřejmě ubírá potřebné hlasy Gary Johnson, který oslovuje především ekonomickou pravici. V České republice jsme také dlouhodobě svědky štěpení pravice, kvůli kterému pravicové neparlamentní strany pravidelně odebírají sněmovní křesla pravici, snad s vidinou, že se někdy dostanou do pár poslaneckých lavic a možná obsadí na chvilku i jedno ministerské křeslo. Nahrávají tím socialistům, Andreji Babišovi, komunistům nebo v USA Hillary Clintonové.

Oba hlavní rivalové jsou americkou veřejností vnímáni už nyní neobvykle negativně. V těchto dnech však přišla pro Hillary Clintonovou špatná zpráva. V Minnesotě ji podle nejnovějšího průzkumu Donald Trump dohnal. Ano, v té Minnesotě, kde prezident Reagan v roce 1984 prohrál. V té Minnesotě, kde pravidelně vyhrávají Demokraté. Jestliže paní Clintonová prohrává (nebo remizuje) v takovém státě, má vážný problém.

Na závěr jen stručně: je pro nás či pro Američany výsledek důležitý? Lidské kvality těchto dvou vynikajících Američanů ať si vážené obecenstvo posoudí samo. Berte v úvahu Trumpovy časté názorové obraty či urážky, ale také lži, jichž se dopustila jeho rivalka Clintonová včetně lhaní o okolnostech teroristického útoku na americké velvyslanectví v libyjském městě Benghází 11. září 2012. Podívejme se však společně zběžně na jejich program.

Hillary Clintonová má levicové ekonomické nápady (zvyšování přikázané minimální mzdy, které vždy vede ke zvyšování nezaměstnanosti, zvyšování daní bohatým investorům, stavba více než půl miliardy solárních panelů, uzavírání dolů…). Donald Trump chce výrazně snížit daně a podpořit tak ekonomiku, avšak zároveň chce omezovat svobodný mezinárodní obchod a kompletně diskriminovat příchozí z řad muslimů včetně lékařů či techniků (byť své původní řeči později zmírnil). Zdá se, že pro světovou ekonomiku by byl přece jen lepší Donald Trump, jak tvrdí také 305 ekonomů z amerických univerzit.

V zahraniční politice dominují tři témata: íránský režim, terorismus a ruská vláda. Donald Trump je velkým odpůrcem zrušení sankcí vůči Íránu, které jedině posílí íránský režim a povede k jadernému zbrojení v této nestabilní oblasti. Hillary Clintonová má stejný názor, avšak na zrušení sankcí má sama jako bývalá ministryně zahraničí velký podíl.

Pan Trump byl sice proti boji s iráckou odnoží teroristické organizace al‑Qaeda (al‑Káida), ze které dnes máme Islámský stát, proti němu však již bojovat chce, stejně jako proti dalším nebezpečným teroristickým organizacím hlásícím se k nebezpečnému výkladu islámu. Hillary Clintonová se podílela na odchodu americké armády z Afghánistánu i Iráku bez dořešení tamní situace. Obamova vláda jednala s teroristy z Talibanu, protože je nepovažuje za teroristy, nýbrž pouze za politickou skupinu (která se přitom společně s pákistánskou al‑Qaedou snaží zmocnit pákistánského jaderného arzenálu). Hillary Clintonová odmítla přidat nejaktivnější světovou teroristickou organizaci Boko Haram, která je navíc spojencem Islámského státu, na seznam světových teroristů, protože se podle ní jedná pouze o místní skupinu.

Na druhou stranu Donald Trump považuje za přítele ruského prezidenta Vladimira Putina. Navzdory okupaci Krymu včetně autonomního města Sevastopol, navzdory rozsáhlému působení ruské armády a ruských nekontrolovaných (údajně humanitárních) konvojů na východní Ukrajině (byť mnohdy pouze o dovolené), navzdory častým ruským provokacím ve vzdušném prostoru a výsostných vodách řady členů Severoatlantické aliance. O koncentračních lágrech v Čečensku, útocích na civilisty v Gruzii a dalších zločinech ani nemluvě.

Tak si vyberte. Hillary Clintonová, nebo Donald Trump? Jen doufejme, že pokud se stane první dámou Bill Clinton, nebude už nikdy jeho manželka používat svou soukromou e‑mailovou poštu k dopisování s tajnými službami nebo třeba s ostatními jadernými velmocemi.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner