Maďarský premiér Viktor Orbán s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vpravo švédský premiér Ulf Kristersson FOTO: Koláž FORUM 24 / ČTK a Ninni Andersson / Regeringskansliet / se souhlasem
FOTO: Koláž FORUM 24 / ČTK a Ninni Andersson / Regeringskansliet / se souhlasem
KOMENTÁŘ / O co déle Maďaři brnkali Švédům na nervy, když je ze všech členů NATO pustili do aliance až jako poslední, s o to větší vervou jim teď Seveřané předvádějí, jak se má chovat správný spojenec. Pro maďarského premiéra Viktora Orbána to vzhledem k jeho vřelým vztahům s ruským vůdcem Vladimirem Putinem jistě není hezký pohled.
Maďarská vláda zdůvodňovala své váhání ohledně švédského přístupu k NATO všelijak. Podstatné prý bylo, že ji uráží „morální nadřazenost“ Švédska. Jinými slovy, že si jeho představitelé dovolují kritizovat stav demokracie a lidských práv v zemi pod Orbánovým vedením. Vstup Švédska do aliance na jejich vzájemné nevraživosti sotva něco změnil.
Švédové navíc od té doby, kdy už jim nešlo o to, aby maďarský parlament na Orbánův pokyn odhlasoval jejich přijetí do aliance, přilili oleje do ohně. „Nemluví za evropské země, nemluví za Švédsko, možná mluví za Rusko, ale nemluví za nás ostatní,“ řekl o maďarském předsedovi vlády švédský premiér Ulf Kristersson.
Reagoval tak na Orbánovo vyjádření, že loňské podzimní volby v Gruzii byly svobodné a demokratické a lidé v nich hlasovali pro mír a prosperitu. Vítězem se přitom stala proruská vládní strana Gruzínský sen, a to způsobem, který zpochybnila opozice v čele s gruzínskou prezidentkou i pozorovatelé.
Letos na začátku května zase švédský ministr pro rozvojovou spolupráci Benjamin Dousa nabídl útočiště 40 tisícům maďarských homosexuálů, kterým se nelíbí, jak se s nimi doma zachází.
Finští europoslanci nedávno upozornili, že je nepřijatelné, aby Maďaři prostřednictvím své vládní reprezentace dále seděli na dvou židlích. Nelíbí se jim, že na jedné straně čerpají peníze z Evropské unie, která většinově podporuje Ukrajinu, a zároveň se jejich premiér paktuje s Putinem, od kterého zjevně čerpá inspiraci, jak řídit stát.
O tom, že jejich vztah je stále aktuální, svědčí čtvrteční zpráva ČTK: „Prezidenti a premiéři 26 členských zemí se ve čtvrtek v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl jen maďarský ministerský předseda. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.“
Ve středu Orbán pro změnu podrážděně reagoval na výzvu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové, aby maďarské úřady povolily pochod hrdosti příslušníků komunity LGBT+ v Budapešti. Podle maďarského premiéra by se EK neměla vměšovat do záležitostí členských států EU, do kterých jí nic není.
Lidem, kteří na sobotní akci přijdou, hrozí pokuta a pořadatelům až roční vězení. Účast na stejném pochodu v Rusku může vynést až šest let za mřížemi, organizátorům až deset let. Zatím má tedy Maďarsko, co se týká likvidace demokracie, co dohánět.
Než si maďarští představitelé ujasní, zda chtějí skutečně patřit na Východ a najdou odvahu zpřetrhat svazky se Západem, má Švédsko možnost předvést, že se opravdu chce stát premiantem NATO, jak se vyjadřovalo už při čekání na přijetí mezi spojence, které oddalovalo právě Maďarsko.
Švédsko, které si posledních pár staletí zakládalo na vojenské neutralitě, teď v rámci aliance pomáhá před Ruskem chránit Baltské moře, vyslalo své vojáky k předsunutým spojeneckým silám v Lotyšsku a od podzimu budou jeho důstojníci velet nové základně NATO ve finském Laponsku.
Země navíc minulý týden oznámila rekordní investice do zbrojení a premiér Kristersson po skončení summitu NATO v Haagu prohlásil, že Švédsko hodlá pětiprocentního cíle, na němž se členské země dohodly, dosáhnout již do roku 2030, tedy o pět let dříve, než bylo stanoveno.
Vrchní velitel švédských ozbrojených sil Michael Claesson pak v pátečním rozhovoru pro deník Dagens Nyheter uvedl příklady investic. Má jít mimo jiné o nákup zbraní dlouhého doletu, které budou schopny zasáhnout cíle uvnitř Ruska. Takovou schopnost švédská armáda nikdy předtím neměla.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že Orbán dobře věděl, proč pro něj Švédové v NATO nejsou žádoucí.