Viktor Orbán se čím dál častěji vymezuje proti ukrajinskému prezidentovi. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Maďarský premiér Viktor Orbán označil slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o ropovodu Družba za „vydírání a hrozby“ a dodal, že budou mít „dlouhodobé následky“. Reagoval tak na prohlášení ukrajinského prezidenta, který na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym řekl, že vždy podporoval přátelství mezi oběma zeměmi. „A existence Družby nyní závisí na maďarské pozici,“ dodal s úsměvem.
Národněkonzervativní vláda v Budapešti navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou a staví se proti přijímání dalších unijních protiruských sankcí i proti možné integraci Ukrajiny do západních struktur.
Budapešť obvinila Ukrajinu, že od 13. srpna podnikla tři útoky na ropovod Družba. Po úderu z 22. srpna přišly Maďarsko a Slovensko o dodávky suroviny na dalších pět dnů. Slovensko a Maďarsko se kvůli tomu obrátily na Evropskou komisi a šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou.
„Byl to událostmi nabitý víkend. Prezident Zelenskyj otevřeně hrozil Maďarsku. Přiznal, že útočí na ropovod Družba, protože nepodporujeme jejich vstup do Evropské unie. To ukazuje, že Maďaři učinili správné rozhodnutí,“ napsal Orbán podle webu Magyar Nemzet v uzavřené facebookové skupině.
Předseda maďarské vlády zároveň prohlásil, že „vydírání, bombardování a hrozby nikoho do EU nepřivedou“. „Slova Zelenského budou mít dlouhodobé následky,“ pohrozil.
Reagoval tak na nedělní vyjádření ukrajinského prezidenta, který na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym odpovídal na otázku, zda Kyjev útoky na ropovod Družba získal novou páku proti Maďarsku. „Vždy jsme podporovali přátelství mezi Ukrajinou a Maďarskem. A existence Družby nyní závisí na maďarské pozici,“ řekl s úsměvem Zelenskyj.
Szijjártó obvinil Zelenského, že nedělní ukrajinský státní svátek, kdy si země připomínala Den nezávislosti, využívá k „otevřeným hrozbám vůči Maďarsku“. Útoky na infrastrukturu sloužící dodávkám energetických surovin do Maďarska lze podle maďarského ministra interpretovat jako útoky na maďarskou suverenitu. „Válka (mezi Ruskem a Ukrajinou), se kterou nemáme nic společného, neospravedlňuje narušování naší suverenity. Vyzýváme Volodymyra Zelenského, aby zastavil tyto hrozby na adresu Maďarska a přestal ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ prohlásil Szijjártó.
Tohle není naše válka
Maďarsko se s Ukrajinou kvůli Družbě pře dlouhodobě. Szijjártó už dříve na sociální síti X napsal, že Ukrajina „zaútočila na ropovod vedoucí do Maďarska a přerušila dodávky“. „Tento nejnovější útok na naši energetickou bezpečnost je pobuřující a nepřijatelný,“ dodal.
„Brusel a Kyjev se již tři a půl roku snaží vtáhnout Maďarsko do války na Ukrajině. Tyto opakované ukrajinské útoky na naše energetické zásobování slouží stejnému účelu,“ pokračoval na sociální síti X Szijjártó. „Tohle není naše válka. Nemáme s ní nic společného, a dokud budeme u moci, Maďarsko se do ní nezapojí.“
„Na závěr připomínka pro ukrajinské vrcholné činitele: elektřina z Maďarska hraje zásadní roli v zásobování vaší země energií,“ uzavřel.
Szijjártó loni prohlásil, že Družba zůstane pro Maďarsko hlavní trasou pro dovoz ropy. Ruská ropa proudí ropovodem Družba přes Bělorusko a Ukrajinu do rafinerií v Maďarsku a na Slovensku.
„Pétere, je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit,“ reagoval na jeho příspěvek na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Maďarsku se již roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si zachovalo svou závislost na Rusku. I poté, co začala válka v plném rozsahu. Nyní můžete své stížnosti – a výhrůžky – posílat svým přátelům v Moskvě.“
Ukrajina loni v létě zastavila tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil do Maďarska a na Slovensko. Ukrajinci si tuto firmu přidali na sankční seznam, čímž pak zdůvodňovali, proč nemohou tranzit umožnit. Maďarsko tehdy postup Ukrajiny označilo za vydírání.
Od začátku války Ruska proti Ukrajině v roce 2022 Maďarsko odmítá posílat Kyjevu zbraně a udržuje úzké, hlavně hospodářské vztahy s Moskvou. V polovině loňského roku se Orbán vydal do Kyjeva, Moskvy a Pekingu na cestu, kterou sám nazval „mírovou misí“. V Evropské unii si kvůli tomu vysloužil kritiku. Představitelé unie uvedli, že ke své cestě neměl mandát sedmadvacítky, a jednalo se tak pouze o dvoustranná jednání.
Maďarsko dlouhodobě blokuje na úrovni Evropské unie některá opatření, která jsou namířená proti Rusku a jeho agresivní válce vůči Ukrajině. K některým blokádám se v poslední době přidalo i Slovensko premiéra Roberta Fica, který se na začátku května jako jediný šéf vlády členské země sedmadvacítky zúčastnil v Moskvě tamních oslav konce Velké vlastenecké války.
