Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Graehawk
FOTO: Pixabay/Graehawk
Studie Princetonské univerzity ukazuje, že lidé mají sklon častěji věřit dezinformacím, když se cítí vyloučeni ze společnosti. Kromě toho je osamělost podle odborníků důvodem toho, že starší lidé mají větší sklon dezinformace sdílet. Dalšími důvody jsou snížené schopnosti poznání a to, že nejsou moc zkušení v pohybu na sociálních sítích.
Web Euvsdisinfo.eu zmiňuje, že to není úplně nový fenomén a poznali jsme ho už během dvou totalit ve 20. století. Pocit osamělosti ale přispěl ke vzniku nového typu nesvobody.
„Hannah Arendtová, jeden z největších mozků 20. století, poprvé naznačila, jak osamělost podněcuje politický extremismus. Osobně poznala dva… V roce 1933 musela jako mladá Židovka uprchnout z Německa. Po druhé světové válce rozsáhle psala o tom, proč lži, populismus a nakonec i totalita mohly vzniknout. Ve své klasické knize Původ totalitarismu Arendtová tvrdí, že totalita byla historicky něčím novým. „V podstatě se liší od jiných forem politického útlaku“ (myšleno despotismu, tyranie a diktatury), neboť teror uplatňuje spíše na podrobování masového obyvatelstva než jen na politické protivníky. Na konci své knihy se zaměřuje na to, co se zdá být pozoruhodným faktorem úspěchu totality: osamělost.“
Do života společnosti zasáhla velká ekonomická krize po roce 1929 a postihla globální ekonomiku i Německo. Obchod a ekonomika byly v troskách, nezaměstnanost byla ohromná a společnost se roztříštila. Předtím hospodářský boom bouřlivých 20. let některé lidi velmi obohatil, ale to, co přišlo potom, vytvořilo dokonalé podmínky pro vzestup „masového člověka“, který se cítí opuštěný, izolovaný, nadbytečný a osamělý.
Znepokojující je, že některé aspekty tohoto příběhu zní jako z 21. století.
„Ještě před pandemií covidu-19 průzkumy ukázaly, že v USA se cítili osaměle tři z pěti dospělých, zatímco v Německu vnímaly samotu jako vážný problém dvě třetiny dotázaných. Podle analýzy EU Science Hub z roku 2019 se kolem 30 milionů evropských dospělých (7 procent) často cítí osaměle a 18 procent dospělých v Evropě je sociálně izolováno. Pandemie tato čísla pravděpodobně neovlivnila pozitivně. Výzkumy (Lancet a University of Chicago ) například naznačují, že počáteční fáze lockdownu (březen–červenec 2020) měla za následek zvýšenou osamělost, úzkost a obavy spojené s covidem-19.“
Studie také naznačují vztah mezi sociálními médii a poklesem empatie. Úroveň empatie klesla mezi lety 1979 a 2009 o 48 procent. Jedním z vysvětlujících faktorů by mohly být „echo chambers“; úzce provázané skupiny podobně smýšlejících lidí.
Dezinformátoři využívají pocitů osamělosti. Často útočí na harmonii a ideu sounáležitosti. To lze vysvětlit také osamělostí. V těchto vyprávěních je osamělost ve smyslu nedostatku pocitu sounáležitosti způsobena liberalismem, neoliberalismem a kapitalismem. Ty jsou uznávány jako západní hodnoty. Pak dezinformátoři svým obětem vysvětlují, že za pocity osamělosti může Západ a jeho liberalismus pokoušející se zničit duchovní (ruské) hodnoty a zničit národy a ustavit nový světový řád.
K tomu, co píše EUvsdisinfo, můžeme přidat naši aktuální zkušenost. Manipulátoři se obracejí na seniory řetězovými maily (sdílejte, o čem mainstream mlčí) stejně pilně jako podomní obchodníci zvonící u dveří a nabízející k okamžitému podpisu různé údajně „velmi výhodné“ smlouvy a „úžasné“ zboží.
Funguje to, jinak by to nedělali.
