KOMENTÁŘ / Když jsme říkali, že sestavit vládu bude pro Andreje Babiše s jeho potenciálními partnery pořádně tvrdý oříšek, netušili jsme, že uvidíme rovnou celou lískovou plantáž. To, co se odehrává, dalece předčilo i ta nejodvážnější očekávání. Od prvních chvil se mezi jednotlivými aktéry projevují zásadní programové i osobní rozpory, takže celá případná koalice působí jako pytel blech. Pohromadě je drží jen touha urvat si podíl na moci – protože jeden bez druhého to nezvládnou. Vzájemně se drží v šachu, ale respekt mezi nimi neexistuje.

Snad nikdy jsme u nás nebyli svědky tak tragikomických výstupů lidí, kteří se mají dohodnout na společné vládě. Vítěz voleb Andrej Babiš už dokonce musel veřejně napomenout Tomia Okamuru a Petra Macinku, aby přestali o vyjednávání mluvit do médií, protože tím celý proces jen komplikují. Oba menší partneři přitom před kamerami s nadšením oznamují, kdo by měl řídit které ministerstvo – a kdo by ho naopak řídit rozhodně neměl.

Dále čtěte

Babiš tiše přiznal, že roky lhal, ale nikdo si toho nevšiml. Všichni si už zvykli 

KOMENTÁŘ / Všiml si toho vůbec někdo? V tom povolebním chaosu se ztratil moment, který by se dal označit za…

Že mezi budoucími partnery nejde jen o neshody osobní, ale i zásadní programové rozpory, ukazuje postoj Motoristů k Babišovu rozpočtovému plánu ve stylu oslíčku, otřes se. Šéf vítězného hnutí chce naplnit své pohádkové sliby pořádným sekem do rozpočtu, což rozhodně není žádné překvapení. Motoristé však působí dojmem, že teprve teď prohlédli jeho rozhazovačnou politiku – a dávají jasně najevo, že se chtějí vydat opačným směrem.

Volají po rozpočtové odpovědnosti a odmítají zvyšovat deficit. Když Babiš začal za plánovaný schodek 340 miliard svalovat vinu na končící ministry dopravy a financí, Motoristy tím příliš neobměkčil. Poslanec Matěj Gregor ostatně webu iRozhlas.cz řekl, že by takový rozpočet nepodpořil – jeho strana slibovala vyrovnaný rozpočet do čtyř let.

Ještě zajímavější je, že se Motoristé začali distancovat od myšlenky, že by ve vládě měli sedět zástupci SPD. Zdá se, že v jejich řadách probíhá bolestné odstřižení od proruských kořenů jejich duchovního otce Václava Klause. SPD jim prý vadí kvůli snaze vytáhnout Česko nejen z EU, ale i z NATO.

Jak se to poslouchá jejich „učiteli“, těžko říct. Čestný prezident Motoristů Filip Turek to ale nedávno shrnul jasně. „SPD má dlouhodobě jiné zahraničněpolitické pozice než my. My jsme pro NATO, pro EU,“ řekl – a vzápětí se opravil: „Tedy, kritizujeme EU, ale nejsme pro referenda o vystoupení. Neumím si představit, že by třeba Tomio Okamura byl ministrem obrany. V takové vládě bych nebyl.“

Že to bude hned po volbách mezi „vlasteneckými partnery“ takhle na nože, čekal málokdo. Turek se přitom už vidí v roli ministra zahraničí. Teď se ukáže, co z těchto siláckých prohlášení byla jen rétorika – a co skutečný postoj.

Dále čtěte

Kupka odmítl Babišův útok. Kilometry silnic se nepostaví halekáním na kameru, vzkázal ministr

„Všechny běžící stavby pokračují, žádná se nezastavuje. Staví se rekordně jako nikdy v historii České republiky,“ odmítl ministr dopravy Martin…

Babiš mezitím nově slíbil resort obrany právě SPD. Stalo se tak poté, co Okamura neudržel jazyk za zuby a veřejně „účtoval“ s policejním prezidentem Martinem Vondráškem. Nepokrytě přiznal, že mu jde o osobní mstu kvůli jeho trestnímu stíhání v kauze loňských plakátů. Babiš následně spěchal ujistit veřejnost, že tímto výrokem se SPD sama diskvalifikovala pro vedení vnitra. Nemohl nevyužít vzácné příležitosti, aby vedle Okamury vypadal jako skutečný demokrat. Zároveň ovšem musel Okamurovi za ztrátu vnitra nabídnout cenu útěchy. Babiš totiž bude brzy od Okamury potřebovat politické krytí, aby se vyhnul soudnímu verdiktu v kauze Čapí hnízdo. Tím však šéf hnutí ANO jasně ukázal, jak „vážně“ to s bezpečností země myslí.

Pokud Motoristé obsazení ministerstva obrany zástupcem extremistické strany nebudou blokovat, měl by to udělat prezident. Ten už předem naznačil, že může mít problém jmenovat do vlády představitele stran, které prosazují odchod z EU a NATO. Otázkou je, jak se Petr Pavel postaví k případnému „nestranickému odborníkovi“ nominovanému SPD. V době, kdy se ruská agrese z Ukrajiny přelévá i do Evropy, je totiž v sázce opravdu mnoho.

Celé sestavování vlády působí jako smutná groteska. Přesto není důvod nevěřit, že Andrej Babiš v pátek oznámí, že „má hotovo“. Touha chopit se moci, vyhnout se soudu a začít účtovat s nepřáteli je u něj příliš silná. Otázkou však zůstává, jak dlouho může slepenec plný animozit, extrémů a protichůdných programů vůbec vydržet.

Vztahy mezi potenciálními partnery už dnes dokonale vystihují známý bonmot Miloše Zemana o stupňování slova „nepřítel“: nepřítel, úhlavní nepřítel, koaliční partner. A to jsme se ještě ani nezmínili o tom, jak předseda Motoristů Petr Macinka veřejně mluví o své kolegyni, šéfce Trikolory Zuzaně Majerové.