„Ostrov svobody“ v akci: Rodině disidentky tvrdili, že ji zastřelili

repro: translatingcuba.com ()

O brutalitě kubánského režimu jsem neměl nikdy pochybnosti. Už při prvním čtení příběhů kubánských disidentů a při následném osobním setkání, mi běhal mráz po zádech. Nicméně jeden příběh se zcela vymyká všemu, co jsem do dnešní doby o zločinech kubánského režimu četl.

Je to příběh drobné, dnes již sedmdesátileté, kubánské disidentky Marthy, která se, přes nabídky mnoha států a vyhlášených univerzit, rozhodla zůstat v chudých poměrech ve své rodné zemi a bojovat s kubánským režimem dokud na to bude mít ještě nějaké síly. Na rozdíl od většiny svých rodinných příslušníků se rozhodla zde i zemřít. Podle svých slov miluje Kubu v dobrém i zlém.

Sedíme v malém bytě kubánské ekonomky a disidentky Marthy Beatriz Roque Cabello. Pijeme kolumbijskou kávu, protože ta kubánská se podle ní příliš pít nedá. Martha se dnes nikam nechystá. Včera a dnes bylo zatčeno několik stovek disidentů kvůli plánovaným protestům v parku Cappelia, nedaleko známého hotelu Havana Libre (Svobodná Havana).

Pro mnoho Kubánců i zahraničních politiků je právě Martha Beatriz Roque Cabello symbolem odporu proti zdejšímu režimu. Za své politické názory byla totiž dvakrát na delší dobu ve vězení a ve vazbě prý byla již mnohokrát. Její byt je permanentně sledován a ani my se nevyhneme setkání s tajnou policií.

Své vyprávění začala vyhozením z vysoké školy, kde několik let učila. Vyhodili ji za její názory na budoucí ekonomické směřování Kuby. Ačkoli budoucnost následně ukázala, že Martha měla se svými názory naprostou pravdu. Když šla poprvé do vězení, byla odsouzena v jednom z velkých politických procesů ještě s několika dalšími muži jako jediná žena. Celé soudní jednání bylo tehdy neveřejné.

Když se její rodina opakovaně domáhala informací, co je s ní, sdělili jim policisté, že Martha byla zastřelena a její tělo není z politických důvodů k dispozici. Celá rodina se tehdy pod tíhou této zprávy zhroutila. Až po několika měsících vyšlo najevo, že Martha i další odsouzení jsou sice v nejtvrdším vězení, ale žijí.

Další zkouškou bylo pro Marthu a její rodinu samotné propuštění. Neustálé sledování, výslechy a zatýkání prý zvládne jen málokdo. Když už to vypadalo, že už jí dali alespoň na čas pokoj, znovu ji zatkli. Telefon má prý permanentně odposlouchávaný. Řada sousedů se s ní odmítá bavit s tím, že mají strach, aby se nedostali do konfliktu s tajnou policií a jejími přisluhovači.

Ohledně budoucnosti Kuby je Martha, na rozdíl od ostatních disidentů, velmi skeptická. Zažila toho už tolik, že je pro ni prostě těžké uvěřit ve světlo na konci kubánského totalitního tunelu. Nicméně i ona připouští, že po vítězství opozice ve venezuelských volbách by mohlo dojít k určitému posunu dopředu v oblasti demokratizace Kuby, svobodných voleb i lidských práv. Moc ráda by se prý svobody na Kubě dožila. A s tímto snem o svobodě a přáním hodně sil do dalších let, jsme se s ní rozloučili.

Autor je europoslanec.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]