Policie nedávno zahájila prověřování, zda se společnost Farma Čapí hnízdo nedopustila daňových úniků. Kauza je o to pikantnější, že premiér Babiš vyhlásil boj daňové kriminalitě. Zároveň ale vyvolává otazníky. Proč ji nevede vyšetřovatel dotačního podvodu Pavel Nevtípil?

[ctete postid=“236242″ title=“Čistky, zásahy do vyšetřování Čapího hnízda. GIBS přebírá roli Šlachtova ÚOOZ“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/Dragoun-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Nový ředitel GIBS Radim Dragoun splňuje očekávání, které do něj vkládá premiér Babiš. “ permalink=“http://forum24.cz/cistky-zasahy-do-vysetrovani-capiho-hnizda-gibs-prebira-roli-slachtova-uooz/“]236242[/ctete]

Zatímco vyšetřování společnosti Čapí hnízdo, účelově vyčleněné ze skupiny Agrofert, aby dosáhla na padesátimilionovou evropskou dotaci, spěje k závěru, otevřela se druhá linie kauzy. Server Neovlivní přinesl informaci (6. 3. 2019) , že policie začala prověřovat hospodaření farmy, už pět let znovu začleněné do holdingu. Jedná se o podezření z nezákonného odpočtu DPH, obří objem 280 milionů korun vynaložených na pravděpodobně „fiktivní“ reklamu a další potenciální daňové delikty.

Podezření už v roce 2014

Problémy tohoto rázu v rámci hospodaření Babišovy farmy se objevily už v roce 2014. Tehdy měl německý finanční úřad pochybnosti o platbách za údajnou reklamu německé pobočky Agrofertu společnosti Čapí hnízdo, a svoje zjištění oficiálně předal české Finanční správě. Ta ovšem téměř pět let nekonala.

Teprve koncem loňského roku došlo k posunu a policie se začala kauzou, která svojí potenciální závažností překonává vyšetřovaný dotační podvod, samostatně zabývat. „Případ je již vedený pod samostatnou spisovou značkou,“ potvrdil serveru Neovlivní mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Některé okolnosti zahájeného šetření na základě zevrubného trestního oznámení však vyvolávají otazníky. Dalo by se očekávat, že tuto linii kauzy Čapí hnízdo otevřou její dosavadní vyšetřovatelé v čele s komisařem Pavlem Nevtípilem a dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. Policisté v této věci shromáždili množství důkazního materiálu, Šaroch jej dosud nezpochybnil, a ke stejným závěrům dospěl i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) už v prosinci 2017.

Kauzu nedělají Nevtípil se Šarochem

Podle zjištění deníku FORUM 24 však podezřelé daňové operace přes farmu Čapí hnízdo neprověřuje Nevtípilův tým, ale oddělení daňové kriminality. K případu byl rovněž přidělen jiný dozorový žalobce Městského státního zastupitelství v Praze. Nikoli Šaroch, který má do konce dubna rozhodnout o obžalobách ve větvi dotačního podvodu.

Zákon sice v tomto případě samostatné řízení umožňuje, nicméně podle zdrojů z justiční praxe je toto rozdělení sporné. Trestní řád uvádí, že společné řízení se koná tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti.

Otazníky vznikají především nad hospodárností průběhu šetření, protože řada prověřovaných dokladů se bude dublovat a obě linie jsou velmi propojené. Bylo by tedy případnější, kdyby kauzu možných daňových deliktů farmy Čapí hnízdo dělal stejný tým, který v této věci už hodně „odpracoval“.

Jedno vysvětlení, proč tomu tak není, se nabízí. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) analyzuje informace, které se „shodou okolností“ loni v listopadu objevily v rozsudku Vrchního soudu v Praze v jiné kauze údajného tunelování společnosti Neograph, kterou rovněž vyšetřoval Nevtípil. Tyto citace zpochybňují jeho nestrannost a integritu a Andrej Babiš tuto kauzu dlouhodobě používá k torpédování vlastního vyšetřování.

Tlaky na vyšetřovatele

Na Nevtípila bylo už jednou ze stejného důvodu podáno trestní oznámení hlavním aktérem kauzy Neograph, Vladimírem Sittou mladším. GIBS je však už v roce 2014 pro nedostatek důkazů odložila. Nyní se po výměně ředitele inspekce a dosazení nového šéfa Radima Dragouna, jehož vybrala Babišova výběrová komise, případ znovu otevírá.

Jelikož došlo i k náhradě ředitele pražské policie Miloše Trojánka a jeho náměstka Ivana Smékala, nemá dnes Nevtípil silnou oporu ani na svém působišti. Naopak se dostává pod stále silnější tlak a nelze ani vyloučit kolující spekulace, že bude obviněn a odvolán. Je tedy velmi pravděpodobné, že případ nedostal cíleně, jelikož se stal nepohodlným.

V dané konstelaci tedy není vůbec jisté, zda v případu daňových deliktů padnou obvinění konkrétních osob. Nejde jen o personální čistky v bezpečnostních složkách a razantní zhoršování prostředí pro vyšetřování kauz spojených s premiérem Andrejem Babišem, ale i z toho důvodu, že bude obtížné dohledat všechny potřebné doklady. S vysokou pravděpodobností byly zlikvidovány nejpozději krátce poté, co se objevila hrozba policejního vyšetřování.

280 milionů za reklamu?

Přitom jde o velmi závažný případ. Podle posudku, který vypracovala společnost Česká znalecká pro policii, bylo Čapí hnízdo finančně zcela závislé na objednávkách reklamních aktivit z firem skupiny Agrofert. V žádosti o dotaci přitom farma deklarovala, že bude vydělávat hlavně z pohostinství a cestovního ruchu.

V letech 2009 až 2013 získala společnost Čapí hnízdo z reklamy více než 280 milionů korun, což v průměru odpovídá 83 procentům jejích celkových ročních tržeb (v roce 2010 dokonce 91 procent). Bez nich by farma neměla ani na platy zaměstnanců, natož na splátky bankovních úvěrů, z nichž hradila stavební práce.

[ctete postid=“232846″ title=“Soukupova fraška s Komárkem. Jak dezinformovali o kauze Čapí hnízdo“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/Šlachta-Komárek-fiasko-385×230.jpeg“ excerpt=“Jaromír Soukup si do pořadu Moje zprávy pozval Jiřího Komárka, bývalého blízkého “ permalink=“http://forum24.cz/soukupova-fraska-s-komarkem-jak-dezinformovali-o-kauze-capi-hnizdo/“]232846[/ctete]

Jak uvádí zpráva OLAF, „bez tržeb z reklamy od společností náležejících koncernu Agrofert by společnost nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv uzavřených s HSBC bankou“, dosahujících celkové výše 455 milionů korun, za které ručil Agrofert.

Podle posudku postrádala propagace firem z koncernu Agrofert v areálu Čapího hnízda „elementární význam“. Jelikož reklamní aktivity v tak obrovském objemu jsou evidentně nesmyslné a zřejmě „fiktivní“, existuje závažné podezření, že výdaje naúčtované farmě Čapí hnízdo uměle zvýšily téměř třiceti společnostem výlučně ze skupiny Agrofert náklady, čímž se jim snížil základ pro výpočet daně z příjmů. Tím mohl holding „ušetřit“ desítky milionů korun na daních.

Německý případ bez postihu

Samostatnou kapitolou je chování českých finančních úřadů v područí hnutí ANO, které se s gustem vozí po malých podnikatelích a živnostnících. Už v roce 2014 se na Finanční správu, tehdy vedenou pověstným daňovým jakobínem Martinem Janečkem, obrátil německý finanční úřad v Chemnitzu kvůli podezření z krácení daní.

Podle serveru Echo 24 mu připadala podezřelá smlouva uzavřená mezi německou dceřinou společností Babišova holdingu Agrofert Deutschland GmbHa a Farmou Čapí hnízdo, na základě které německá firma zaplatila farmě v Olbramovicích v roce 2012 téměř 9 milionů korun za reklamu. Dlouho se nedělo nic, až teprve koncem letošního února vyšlo najevo, že výsledkem řízení nebylo ani doměření daně, ani podnět tuzemským orgánům činným v trestním řízení.

Je to snad návod, jak dopadne prověřování celé kauzy netransparentních finančních operací uvnitř holdingu, s vážným podezřením na daňové úniky?