Vyděrač hrozí otravou jídla v obchodech. Takovou možnost budou chtít v budoucnu zřejmě využít i teroristé. Není to však ani zdaleka jediná možnost nových metod jejich útoků.

Neznámý pachatel již přidal fridex do několika dětských přesnídávek v německých obchodech a hrozí útoky i v zahraničí, jak informovala ČT24. Motivem je v tomto případě snaha získat v přepočtu asi 260 milionů korun. Kdyby se však takový postup ukázal jako úspěšný, začne být jistě využíván i teroristy. Nebezpečné přesnídávky byly odhaleny i díky tomu, že na ně sám pachatel upozornil.

Teroristické organizace i „osamělí vlci“ hlásící se k nebezpečnému výkladu islámu působící v Evropě mají velký problém. Jedná se zpravidla o lidi (muže) s nízkým vzděláním. Tím se odlišují od některých svých bohatších kolegů z řad teroristických organizací Muslimské bratrstvo či pákistánská al‑Káida. V nejlepším případě má několik stovek z nich výcvik, který podle spojeneckých tajných služeb probíhal v Sýrii.

Na rozdíl od teroristů z řad komunistů či separatistů jde přitom těmto útočníkům o všeobecný násilný boj „na život a na smrt“, v rámci něhož jsou dokonce sami ochotní zemřít.

Kvůli nízkému vzdělání mají omezené možnosti útoků. Možná proto se ještě neobjevil žádný rozsáhlý teroristický útok na vakcíny či potraviny. Velká většina těchto teroristů zkrátka nemá šanci pracovat ve farmacii či potravinářství. Hrozí však útoky na potraviny přímo v obchodech, jako je nyní provádí zmíněný vyděrač.

Jaké další možnosti ještě evropští teroristé mají a s jakými pravděpodobně kalkulují? Jak si asi každý všiml, v poslední době se opakovaly útoky automobily na chodce. Použít automobil je totiž snazší než unést letadlo. Stále dostupnějšími se pro teroristy stávají také střelné zbraně. Lze si je totiž vyrobit na 3D tiskárně. Dva mladíci zaútočili v roce 2013 na slavný maraton v americkém Bostonu pomocí tlakového kuchyňského hrnce („papiňáku“) naplněného kovem (hřebíky apod.) a doplněného poměrně jednoduchou, podomácku sestavenou aparaturou. Islámský stát (bývalá irácká al‑Káida) se zase v roce 2014 pokusil o protržení vodní hráze na horním toku řeky Tigris v Iráku. Kdyby se plán povedl, náhlá vlna by zaplavila mimo jiné dvě největší irácká města ‒ Bagdád a Mosul. Na bombové i další útoky pak budou jistě stále častěji využívány drony. Několik „neškodných“ turistů již dronem ohrožovalo Pražský hrad, mnohem větším nebezpečím by však mohl být případný nezachycený dron nad jadernou elektrárnou. Do budoucna lze očekávat rovněž útoky výkonnými lasery. Už v současnosti jsou občas hlášeny lasery namířené na letadla.

Kromě klasických nástrojů a zbraní však s rostoucím počtem teroristů hrozí stále častěji i chemické, biologické (typicky anthraxem) a v krajním případě i jaderné útoky.

Teroristé se pochopitelně snaží zasáhnout co největší okruh obětí. Nabízí se tak využití chemických zbraní (např. velkého množství chloru) k otravě pitné vody nebo rozprášení nebezpečného biologického materiálu či chemických látek dejme tomu s pomocí práškovacího letadla. Další hrozbou jsou útoky na ulici kyselinou. Z pohledu teroristů jsou velmi efektivní také útoky sarinem. Vzpomeňte na sarinový útok v roce 1995 v tokijském metru provedený jistou sektou.

Největší zkázu by pak způsobily zbraně jaderné. O převzetí pákistánského jaderného arzenálu se snaží tamní odnož al‑Káidy. Hrozí však také útoky přenosnými jadernými bombami (jaký podle některých indicií hrozil na začátku tohoto století v New Yorku).

S teroristy je však spojeno ještě jedno velké nebezpečí, a to nárůst obliby extremistických (krajně „pravicových“) skupin a politických stran. Tajné služby včetně české civilní kontrarozvědky před nimi varují stejně jako před teroristy. Např. strana Tomia Okamury měla ještě v době, když již její zástupci seděli v poslanecké sněmovně, jen osm členů, protože Okamura pod různými záminkami neumožnil přijímání dalších. Nedemokratičnost této strany tak nakonec pochopila i většina jejích poslanců a vystoupila z poslaneckého klubu.

Pro voliče, kteří chtějí poslat do opozice ANO, je navíc Okamura nebezpečný i proto, že si s ním ANO rozumí. Po volbách v roce 2013 probíhaly rozsáhlé konzultace mezi ANO a tehdejším Úsvitem, a jak uvedla tehdejší místopředsedkyně ANO Věra Jourová, mezi oběma stranami nejsou žádné zásadní neshody, jak upozornila ČT24. Okamurovi rovněž nevadí, že se Babiš bojí předložit své lustrační osvědčení, jak informoval iDNES.cz. Objevily se rovněž nepotvrzené zákulisní informace, že chtěl Babiš sestavit koalici s ČSSD a právě s Úsvitem. Poslanci za Úsvit nakonec nehlasovali proti důvěře vládě Bohuslava Sobotky, ale pouze odešli ze sálu.