Otrávení Navalného, Evropa, ruský plyn a ruka Moskvy na kohoutku

F24

Po otrávení ruského kritika Putinova režimu Alexeje Navalného ponechává kancléřka Angela Merkelová otevřené, zda by projekt plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři mohl být kvůli této kauze postižen možnými sankcemi. Merkelová prostřednictvím svého mluvčího v pondělí dala najevo, že nelze předem nic vyloučit. To v Moskvě vyvolává pochopitelně prudký odpor.

Mluvčí Angely Merkelové Steffen Seibert v pondělí v Berlíně řekl, že v tuto chvíli je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné mluvit o důsledcích. Merkelová podle něj „na této důležité otázce“ pracuje s ministrem zahraničí a podporuje jeho víkendová vyjádření. Kreml mezitím stále prohlašuje obvinění proti Rusku za „absurdní“. Merkelová dříve říkala, že by obě záležitosti měly být „odděleny“. Odděleny však být nakonec nemusí.

Pavel Hofman

Heiko Maas, německý ministr zahraničí, se už nechal slyšet, že doufá, že Rusko nebude nutit Berlín ke „změně našeho postoje“. Myslel tím možnost, že by Rusko nespolupracovalo při vyšetřování otravy Alexeje Navalného. Bylo to poprvé, co se nějaký německý ministr z vlády kancléřky Merkelové vyjádřil tímto způsobem. Pokud by Moskva nezačala „v několika příštích dnech“ spolupracovat při vyšetřování, zahájil by Berlín jednání s dalšími zeměmi o tom, jak reagovat, řekl Maas novinám Bild am Sonntag. „Když uvažujeme o sankcích, měly by fungovat co nejpřesněji,“ prohlásil.

Kreml stále popírá jakoukoli odpovědnost za útok na Navalného, ​​který onemocněl za letu ze Sibiře do Moskvy koncem minulého měsíce. Teď se nachází v berlínské nemocnici Charité na jednotce intenzivní péče a teprve v pondělí přišly první zprávy, že se probouzí k vědomí. Stoupenci Navalného tvrdí, že byl nejspíše do jeho čaje na letišti v Tomsku přidán jed. Německo podle svých odborníků uvedlo, že byl Navalnyj otráven nervovým činidlem novičok. Ruští lékaři nejdříve hned po Navalného kolapsu zahájili léčbu na otravu, ale později se začaly objevovat výpovědi, že to otrava být nemusela, že mohlo jít o zcela jiné zdravotní problémy. Objevily se dezinformační verze, že za otravou může být ve skutečnosti Západ, že byl jed do těla Navalného dopraven až v Německu a podobně.

Hlas ministra zahraničí není osamocený, k ukončení projektu plynovodu vyzvali i politici z opozičních stran, z Merkelové vlastní CDU i z její sesterské strany CSU.

„Vždy jsem říkala, že Nord Stream 2 není projektem, který by byl blízký mému srdci,“ řekla v neděli agentuře Reuters Annegret Kramp-Karrenbauerová, německá ministryně obrany. „Vždy mi bylo jasné, že je třeba vzít v úvahu oprávněné bezpečnostní zájmy států střední a východní Evropy a Ukrajiny.“

Objevily se také nové výzvy k tomu, aby bývalý německý kancléř Gerhard Schröder odstoupil ze svých pozic v ruských státních energetických společnostech, a to včetně jeho role předsedy akcionářského výboru Nord Stream 2. Johann Wadephul, zástupce vedoucího skupiny CDU ve Spolkovém sněmu, pro berlínské noviny Tagesspiegel řekl, že Schröder, který je také předsedou ruské státní ropné skupiny Rosněfť, by se měl „okamžitě vzdát svých úřadů a funkcí v Rusku“. To, že Schröder záhy po odchodu z úřadu zaujal pozice v ruském byznysu, vyvolalo v Německu značné pohoršení.

Průzkum veřejného mínění pro noviny Augsburger Allgemeine zjistil, že 53,4 procenta lidí by bylo pro to, aby se Schröder vzdal svých rolí v ruských státních společnostech, zatímco 33 procent nemělo s jeho angažmá problém.

Schröder v červenci na jednání německého parlamentu řekl, že v případě neúspěchu projektu Nord Stream 2 bude muset být odepsáno 12 miliard eur. Potrubí, které vlastní a bude provozovat ruský státem kontrolovaný plynárenský gigant Gazprom, potřebuje k tomu, aby dospělo až do přijímací stanice v severním Německu, už jen 150 z celkových 1230 kilometrů potrubí.

Celý projekt je předmětem sporů od zahájení výstavby v roce 2011. Spojené státy minulý rok uvalily sankce na společnosti zapojené do projektu a připravují se další. Měly by se týkat jakékoli společnosti, která projekt podporuje.

Ministr Maas uvedl, že lidé, kteří požadují odstavení Nord Streamu 2, „si musí být vědomi důsledků“. Varoval, že do projektu „je zapojeno více než 100 společností z 12 evropských zemí, přibližně polovina z nich z Německa“. Kromě Gazpromu jsou hlavními partnery v potrubí plynovody Uniper a Wintershall z Německa, OMV z Rakouska, Engie z Francie a anglo-nizozemská skupina Royal Dutch Shell.

Kreml je mezitím dost podrážděný. Na otázku, zda vidí nějaká rizika, že by stavba nebyla dokončena, v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl: „Ne.“

Moskva v minulosti stále zdůrazňovala, že plynovod z Ruska do Německa je ekonomickým projektem, nikoli politickým. Pokud jde o Navalného případ, Peskov sdělil: „Pokusy nějakým způsobem spojovat Rusko s ním jsou pro nás nepřijatelné, jsou absurdní.“

Je Evropa na Rusku závislá?

V souvislosti s Nord Stream 2 se často hovoří o závislosti Evropy na ruském plynu. Jde tedy o to, nakolik má Moskva „ruku na kohoutku“ do té míry, že jsou evropské země Ruskem vydíratelné. Tady je potřeba si nejdřív uvědomit, že ta závislost je do určité míry oboustranná. Západní země teď ruský plyn v určité míře potřebují, ale pro Rusko je zase důležité, že ho může někam prodat. Zatím byla ruská ruka na kohoutku spíš otázkou třeba pro Ukrajinu.

The Washington Post letos 30. června píše: „Je Evropa skutečně v zajetí ruského plynu? Evropský trh s plynem se stal konkurenceschopnějším, protože zkapalněný zemní plyn nahrazuje klesající místní těžbu ze Severního moře a Nizozemska. Gazprom odhaduje, že v roce 2019 činil jeho podíl na evropském trhu 35,5 procenta ve srovnání s přibližně 37 procenty v roce 2018. Domácí rival společnosti Novatek PJSC také rozšiřuje prodej LNG (zkapalněného zemního plynu) v Evropě. Ale ne všechny země jsou stejně závislé na ruském dovozu. Gazprom zůstává tradičním klíčovým dodavatelem pro Finsko, Lotyšsko, Bělorusko a balkánské země, ale západní Evropa získává plyn z širší škály zdrojů včetně Norska, Kataru, afrických zemí a Trinidadu. Další země, od Německa po Chorvatsko, se snaží vybudovat dovozní terminály LNG pro přijímání zásilek z celého světa.“

Následující mapa ukazuje, jak je závislost na ruském plynu v Evropě rozložena. Zjednodušeně řečeno, čím je fialová barva tmavší, tím je závislost větší.

repro: Washingtonpost.com

Důležitý je také další vývoj ve Spojených státech, které mají s plynem celosvětové ambice: „Předtím, než pandemie COVID-19 snížila celosvětovou poptávku po pohonných hmotách a poslala ceny na rekordní minima, byly USA významným dodavatelem zemního plynu tankery do severozápadní Evropy. Americký plyn však musí být zchlazen do kapalného stavu a nákladně přepravován přes Atlantik. Rusko přepravuje svůj plyn pomocí největší světové sítě plynovodů, která existuje již desítky let. Letos jsou transatlantické zásilky LNG ještě méně ekonomické. Přesto se američtí dodavatelé zaměřují na dlouhodobé vyhlídky a dosáhli určitého úspěchu při zajišťování dohod s Polskem. Obecněji řečeno, musí také doufat ve vyřešení obchodní války mezi USA a Čínou, jejíž dovoz amerického plynu poklesl od té doby, kdy vláda v Pekingu použila cla jako odvety k poplatkům uloženým Bílým domem. Mezinárodní energetická agentura očekává, že se Spojené státy stanou v roce 2025 největším prodejcem LNG.“

Není to tedy tak, že by byl obchod s ruským plynem Evropě úplně lhostejný, ale Evropa ani není Moskvě vydána na milost a nemilost. Rozhodně ne kvůli jedné linii Nord Streamu 2.

(Washingtonpost.com, FT.com, Spiegel.de.)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner