Občasný mluvčí občasného prezidenta Jiří Ovčáček pokračuje ve svém tažení za duchovní obrodu společnosti a demokracii nového typu. Času na to má dost, protože Miloš Zeman moc aktivity nevyvíjí a na skutečné dotazy se z Hradu neodpovídá, tak co mu zbývá. Musí čas trávit bizarními výroky.
Teď nám v nějakém hnutí mysli připomenul: „Světový den svobody tisku nám též připomíná, jak snadno se média přidávají na stranu mocných tohoto světa a stávají se součástí propagandy a likvidace svobody. Média mohou svobodu účinně chránit, pokud střeží právo na názor, právo pochybovat a právo ptát se.“
Tak to jsme skutečně nečekali, že se zrovna Ovčáček tak zdrcujícími a výstižnými slovy pustí do našich poměrů a do ještě strašnější situace v Rusku.
Ano, trestně stíhaný premiér ve střetu zájmů Andrej Babiš si zakoupil dvoje noviny a další periodika, aby, jak tvrdí, „se o něm psala pravda“. Tak určitě. Klika ANO, okamurovci a komunisté si do Rady ČT postupně nasazují prapodivné bytosti, které mají uskutečnit sen některých politiků o ovládnutí veřejnoprávní ČT. Miloš Zeman, pokud vůbec vyleze z úkrytu, poskytuje rozhovory jen přátelsky naladěným médiím, kde nějaká skutečná otázka nehrozí. Tam si také může dovolit urážet moderátorku.
Martin Veselovský taky hned Ovčáčka ohledně toho „střežení“ utřel: „Střežím. Můžeme si domluvit termín na rozhovor s panem prezidentem?“
Ale kdepak. Rozhovor pro nějaké nezávislé médium, to by nešlo. To by třeba mohly zaznít takzvané „lživé otázky“, nebo snad i „nedovoleně kritické názory“, jak to hezky formulovala jistá firma působící v Číně a vyjadřující se v Česku.
O Rusku, kterému na Hradě a v Lánech tak důvěřují, škoda mluvit. Tam jednou týdně naběhnou šéfové největších médií na poradu do Kremlu a tam jim vysvětlují, co je důležité a jak by se to mělo správně pojmout. Nezávislé novináře, pokud je někdo nezastřelí, prostě zavřou. A je vymalováno. V Maďarsku a Polsku si vládnoucí strany udělaly ze státních médií hlásné trouby jedné strany. Pro někoho jistě přitažlivý model.
Na tohle období ovčáčkovské klukokracie se jednou bude vzpomínat jako na dobu temna. Povýšenec dostal na chvilku možnost urážet a plivat a posedl ho duch vlastní významnosti. Jako materiál pro psychologické bádání je ale takový jedinec vhodný. V učebnicích psychologie o něm bude pár zábavných odstavců.
