Drtivá většina všech novoročních předsevzetí zůstane nesplněno. Moderně řečeno „vyprokrastinováno“. „Je lepší dělat drobné malé změny, ale dlouhodobě a kontinuálně. Funguje to lépe, než něco měnit ze dne na den,“ říká autor knihy Konec prokrastinace Petr Ludwig.

Odkládat nepříjemné věci, či plnění nutných úkolů na „někdy později“ je možná přirozený lidský pud, ale chronická tendence k odkládání povinností může být v důsledku i rizikem pro duševní (ale i finanční) zdraví.

„Prokrastinace není lenost, je to selhání, kdy se nepřimějete s něčím začít. Je spojena s negativními pocity – se stresem, pocity selhání, s výčitkami . Prokrastinace také není odpočinek, protože když člověk odpočívá, tak se jeho energie obnovuje. To v tomto případě neplatí,“ vysvětluje Ludwig, který se svou knihou Konec prokrastinace zařadil mezi nejúspěšnější české autory.

Jen v Česku se jí prodalo přes 100 tisíc výtisků, text vyšel i v řadě překladů, nyní s ní chce Ludwig prorazit ve Spojených státech.

Celá doba postfaktická

„Zhruba před rokem jsem se dozvěděl, že americké vydavatelství Macmillan koupilo práva na knihu za sumu v řádu statisíců dolarů,“ říká Petr Ludwig, který se díky tomu rozhodl odjet i s malým týmem do USA, aby zde prodej a propagaci knihy podpořil.

„Hranice bestselleru je v Česku deset tisíc kusů, v USA v rozmezí 50 – 100 tisíc. Tajný plán ale je prodat milion výtisků, podle vydavatele je to reálné,“ říká Petr Ludwig v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus).

Profesně se Ludwig věnuje i tématu kritického myšlení, lidské psychologie či behaviorální ekonomie. Zdůrazňuje, že lidé snadno podléhají klamným představám a nerozhodují se racionálně.

„I prokrastinace je velmi iracionální chování. Jsou to nedokonalosti našeho mozku, které si neseme z evolučního vývoje. Jde o to, jak najít triky na náš emoční mozek, který stojí za naší iracionalitou, triky na to, abychom se přiměli k tomu začít něco dělat,“ říká.

Podle Ludwiga je dnes iracionalita dokonale vidět na sociálních sítích, v rámci šíření různých dezinformací a fake news: „Lidé se daleko více rozhodují podle emocí a nikoli podle ověřených faktů. To má za následek celou tu postfaktickou dobu.“

Od diety po fake news

Jak připomíná, sám o fake news psal poprvé už před pěti lety, když jeho kniha poprvé vyšla. Tedy v době, kdy z fake news ještě nebylo velké globální téma.

„Už tehdy se ale objevovalo spousta různých nekvalitních informací, nepodložených rad postavených jen na takzvaných anekdotických důkazech, kdy někdo říká, že jemu něco funguje, ale průkazné to vůbec není,“ popisuje.

Smysl vidí především ve vzdělávání lidí a v pěstování kritického myšlení. „To je jedna z cest, jak lidem pomáhat ke kvalitnějšímu rozhodování. Jak v osobním životě – třeba v oblasti vlastního zdraví, aby třeba nedrželi diety, které jim ve skutečnosti ubližují, tak i ve společnosti,“ říká.

„Věřím, že když bude populace vzdělanější v kritickém myšlení, bude odolnější vůči manipulacím a projeví se to třeba tak, že se nebudou tolik šířit fake news,“ dodává.

Převzato z webu Hlidacipes.org.