Více než pět desítek vesměs zámožných a vlivných ruských osob na třech kontinentech zahynulo během posledních dvou let za podivných okolností. Někteří vypadli z okna, další spáchali sebevraždu a někdy povraždili i členy svých rodin. U vlivných Rusů také často dochází ke krevním sraženinám, zpravidla s fatálními následky. Oběti mají společné jen to, že pocházely z Ruska a že se patrně znelíbily někomu ještě mocnějšímu či bohatšímu, než byly ony samy.
Možný lov ruských tajných služeb na „zrádce“, jehož oběťmi se stávají ruští občané již nejméně na třech kontinentech, si získal pozornost amerického listu The Wall Street Journal i ukrajinských novinářů. Došlo k tomu v souvislosti s nedávnou vraždou pilota Maxima Kuzminova, jenž byl známý tím, že uprchl na Ukrajinu i s ruským vrtulníkem a posléze přišel za násilných okolností o život ve Španělsku, kde údajně vedl nevázaný život pod cizím jménem.
Obětí, které za poslední dva roky zemřely za pofidérních okolností, je již více než padesát. Často se jednalo o politiky či bohaté podnikatele, manažery ruských státních společností a jejich rodinné příslušníky. Spekuluje se o tom, že mnozí z nich mohli být potrestáni za nedostatečnou loajalitu k ruské vládě či za své podvratné činy. Někteří ale mohli zemřít také přirozenou smrtí.
Syndrom náhlého ruského úmrtí (nebo také syndrom náhlého úmrtí ruských oligarchů) má dokonce svou stránku také na otevřené encyklopedii Wikipedia. Pod heslem „Podezřelá úmrtí ruských byznysmenů“ je na ní uveden seznam případů, které by mohly splňovat výše zmíněná kritéria. Ten obsahuje již přes 50 osob, nepočítaje v to jejich mrtvé příbuzné.
Na seznamu figurují podnikatelé, kteří se oběsili v Londýně či utopili v Portoriku. Nechybí movití Rusové, kteří zahynuli v Indii po pádu z výšky, anebo náměstek ministra, který po návratu z Kuby rychle podlehl neznámé nemoci. Někteří Rusové se udusili oxidem uhelnatým, další utrpěli infarkt, anebo zemřeli jen tak, bez jasně stanovené příčiny. V ohrožení náhlým úmrtím jsou ale i někteří představitelé ruských spojenců, například běloruský ministr zahraničí Vladimir Makei zahynul z neznámých příčin v listopadu 2022, pouhé čtyři dny po návratu ze summitu v Arménii, který údajně bolestně nevyšel podle jeho představ.
Španělská policie, která vyšetřuje vraždu pilota Kuzminova, dosud neuzavřela vyšetřování rodinné tragédie místopředsedy společnosti Novatek Sergeje Protosenji, který měl ubodat svou manželku a dceru a poté se oběsit. Rukopis tzv. rožšířené sebevraždy měla i smrt 51letého viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Arijeva v Moskvě. Toho našli policisté s pistolí v ruce. V jeho bytě se nacházela rovněž jeho zastřelená dcera ve školním věku.
Na seznamu podezřelých úmrtí Rusů nechybí ani šéf soukromé armády Jevgenij Prigožin, se kterým se zřítilo letadlo poté, co vedl vzpouru proti ruském prezidentu Putinovi. Zatímco v některých případech mohlo jít o nehody či o smrt z přirozených příčin, nelze vyloučit, že v mnoha dalších šlo o profesionálně provedené vraždy, které měly oběti potrestat za domnělý či skutečný prohřešek vůči Putinovu režimu.