Dav lidí vítá propuštěné palestinské vězně ve městě Beitunia na Západním břehu. FOTO: AP Photo/Leo Correa),Image: 955508385, License: Rights-managed, Restrictions: This content is intended for editorial use only. For other uses, additional clearances may be required., Model Release: no
FOTO: AP Photo/Leo Correa),Image: 955508385, License: Rights-managed, Restrictions: This content is intended for editorial use only. For other uses, additional clearances may be required., Model Release: no
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích. Americký prezident Trump se přitom v neděli nechal slyšet, že by Palestince z pásma Gazy měly přijmout okolní země, jako je Jordánsko či Egypt.
Na základě dohody měl Izrael začít vysídlené Palestince pouštět zpět do jejich domovů v sobotu. Izrael však obvinil Hamás, že dohodu o příměří porušil, když nepředal Izraeli soupis zbývajících rukojmích, které má ještě propustit v první fázi příměří. Izrael také požadoval, aby seznam zahrnoval informaci o tom, zda jsou rukojmí naživu. Hamás rovněž podle Izraele nepropustil spolu se čtyřmi vojačkami také civilistku Arbel Jehudovou. V neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že hnutí slíbilo propuštění Jehudové i dalších dvou rukojmích.
Podle reportérů agentury AP zamířily krátce po sedmé hodině místního času (6:00 SEČ) na sever Pásma Gazy tisíce Palestinců, kteří se v posledních dnech shromažďovali v centrálních oblastech pásma. Začátek návratu lidí na sever podle AFP potvrdil také zdroj z palestinského ministerstva vnitra kontrolovaného Hamásem.
Dohoda o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar, předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil před více než týdnem, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.
Na úzkém pobřežním pásu žilo před válkou na území menším než Praha zhruba 2,3 milionu lidí. Izrael v prvních dnech války nařídil plošnou evakuaci severu pásma, odkud následně uprchlo na jih asi milion lidí. Na severu se odehrávaly nejprudší boje a nejrozsáhlejší ničení celé války.
Trump: Celé to vyčistíme
Americký prezident Donald Trump by chtěl, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Novinářům to řekl v neděli na palubě prezidentského speciálu Air Force One a podle amerických médií prohlásil rovněž, že už o této věci telefonicky hovořil s jordánským králem Abdalláhem II. a ještě během neděle o ní chce mluvit také s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Zástupci Jordánska a Egypta v reakcích uvedli, že odmítají jakékoli přesídlování Palestinců.
Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí řekl, že nesouhlas jeho země s vysídlováním Palestinců je „pevný a neoblomný“, informovala agentura Reuters. Egyptská diplomacie zase vyslovila nesouhlas s jakýmkoli pokusem přesunout Palestince z jejich území, ať už na kratší nebo delší dobu.
„Mluvíte asi o milionu a půl lidí, a my to celé vyčistíme,“ řekl předtím o Gaze Trump, jehož citovala například stanice CNN. „Nevím, něco se musí stát, ale teď je to doslova místo demolice. Téměř všechno je zdemolované a lidé tam umírají, takže bych raději zapojil některé arabské země a postavil bydlení na jiném místě, kde si myslím, že by pro změnu mohli žít v míru,“ dodal americký prezident. Podle něj by toto bydlení mohlo být „dočasné či dlouhodobé“.
